GOREGASM

Dobře se na tenhle Scorseseho klub vysloužilých gangsterů kouká, ale musíte akceptovat, že jde spíše o poctu velikánům gangsterského žánru, než o snímek, který by žánr samotný někam posouval. Těžké váhy DeNiro, Pacino, Pesci, Keitel a další působí cool jak jen to jde, ale nejhlubší stopu ve mně zanechal vzteklej Pacino, který si Jimmyho Hoffu střihnul cholericky, tak jak to má rád. Diskutabilní omlazování herců není až takový fail, jak by se mohlo zdát, ale mnohem hůř jsou na tom pohyby CGI herců, kde se prostě věk herce schovat nedá a například DeNirova scéna, kdy zmydlí majitele obchodu s potravinami působí díky tomu ve svém provedení komicky. Délka snímku je už opravdu vyloženě pro fajnšmekry, mezi které se řadím, ale při vší úctě k Martymu jsem si jeho dílo rozdělil napůl. Formální kvality se Irishmanovi upřít nedají, má to všechny gangsta trademarky Martyho filmů, ale dynamika jeho majstrštyků (Goodfellas, Casino, Departed) tomu chybí. Přesto povinnost a nenechte se odradit tou brutální délkou a berte to jako dva filmy v jednom balení ;-). 70%

Podmanivě vyseknutá poklona hollywoodské hororové klasice v hlavní s povětšinou mrtvým, ale o to více okouzlujícím Sparkym. Tim Burton střílí skvělé a odzbrojující nápady jako z rotačáku a já moc nechápu vlnu kritiky, která se na film snesla, protože fantastická animace jde ruku v ruce se zábavou a já Timovi a jeho týmu jen tiše závidím jejich tvůrčí nadšení a um. 85%

Zajímavý vizuál a stylově špinavé a pro efekt sloužící filtry dělají z Vidocqa na několik minut neokoukanou podívanou, u které mi ale postupně, současně však velice rychle, začalo docházet, jaká je to číčovina, ve které hledat logiku nemožné jest. Scénáristicky je to gargantuovská prasárna a chování postav je mnohdy na diagnózu. Nablýskaný french MERDE. 30%

Prozatím nejlepší Sheridan a skutečně strhující drama, které velmi sugestivně podává bezmoc a nespravedlnost versus manipulující státní aparát. Výjimečné herecké výkony, mezi nimiž dominují Daniel Day Lewis a Pete Postlehwaite, jen podporují zdrcující skutečný příběh, který připravil své hlavní protagonisty někdy doslova o život. Monstrproces, který jako buldozer přejede všechny argumenty a v důsledku donutí své oběti rezignovat nejenom navenek, ale v průběhu let v kriminále také uvnitř. In the Name of the Father umí tyto pocity přenést na diváka až mrazivě reálně a nejenom v dnešním "bezstarostném" světě, jde hlasitě znějící alarm. 100% P.S. Tady by mi vskutku nevadila o hodinu delší stopáž.

Duchařina z pera Agathy Christie, kterou jako neznalí její tvorby úplně nečekáte, kterou si ale pod taktovkou žabožroutsky švitořivého Kennetha Branagha užijete. Branagh má Erkyla zmáknutýho a rozehrává v kulisách jednoho strašidelného domu jedno krkolomně intelektuální Poirotovo vyšetřování. Sázka na herecké hvězdy nižší svítivosti nebo úplně neznámé herce nedopadla špatně, ale silnější protiváha Branaghovu charismatu chybí. Vyvažuje to stylová atmosféra a přímočaré, na Agathu Christie až nečekaně svižné tempo, které diváka rychle a s adekvátním objemem přemýšlení dovede až ke poirotovskému rozuzlení, při kterém se mi hlavou pořád honila myšlenka, že to chtělo šmrncovnější casting. 80%

Třetí spolupráce Daniela Day Lewise a Jima Sheridana a opět výsledek, který ve mně zanechal silný dojem. Irsko, Belfast, IRA. Definující trojimperativ, který mnohým změnil a mění životy nevratným způsobem stejně jako to udělal Lewisově postavě. Sheridan opakovaně potvrzuje svůj čich na myšlenkově stimulující náměty, které navíc zaplňuje brilantním hereckým týmem a velmi věrohodně a působivě dokáže zachytit mikroklima, které v komunitě kolem Lewisova Dannyho všechny individuálním způsobem deformuje. Boxer nenabízí happy endy, ale snaží se servírovat záblesk naděje, který ale bez zatnutých zubů a pevného hřbetu žádná z postav neuvidí. 90%

Hravá pohádka pro dospělé, kterou hodně táhne svým půvabem a sympatickým projevem Mia Wasikowska. Pomáhá jí pestrobarevně digitální svět okolo, do kterého Tim Burton propsal sice ne úplnou taškařici, ale pár úsměvných momentíků jsem si užil a celkově jde o oddechové (nerad to slovo používám) dvousetmilionové dobrodružství, u kterého víte, že se těm dobrým nic moc strašného nestane, což bez výkrut naznačuje, že druhá projekce na sichr nehrozí. A to je u filmu z dílny Tima Burtona značně přitěžující okolnost. 60 %

Rozjezd Inland Empire je správně podivně Lynčovský a nenapadne vás, že by se z toho již velmi brzy vyklubala taková bezobsažná zbytečnost, která navíc trvá v director´s cutu více než tři hodiny. Přitom prvních cca 30... 40 minut nakousne zajímavé postavy a naznačí interesantně mysteriózní zápletku o natáčení remaku, o kterém si všichni původně mysleli, že jde o originální látku. A to ještě neznali ony temné důvody, které se ke genezi scénáře, který jim leží v rukou, pojí. Nicméně potom přestávám Lynchovy myšlenkové pochody více a více stíhat a hlavně se ke svému zděšení začínám nudit. David Lynch i v Inland Empire dokáže napnout diváka jako strunu při promyšleně pomalém nájezdu kamery do temného zákoutí, kdy absolutně netušíte, co vás vejpůl přetrhne. Následující tvůrčí kolaps opravdu nechápu a měl jsem to velký problém dokoukat. 25%

Jim Sheridan začal svou kariéru opravdu velkolepě a ještě k tomu objevil genialitu herectví Daniela Day Lewise. Těžké sociální drama v kulisách irské dělnické třídy, kde se život mnoha rodin odehrával způsobem, který si už naše generace nedokáže moc moc představit. Sheridanův cit pro citlivá témata jeho rodné země zde perfektním způsobem vyvažuje těžký život hlavních protagonistů nejvíce potom samotného Christyho ve fenomenálním podání Daniela. Sheridan neřeší zbytečný sentiment nebo lítost, ale nabízí všechny strany mince, které příběh Christyho Browna nabízí, spoléhá se nepřikrášlený příběh a silné postavy a tak se to má dělat. Raw but powerful. 100%

Originální a tvůrčím pojetím křehké drama, které nadhazuje několik existenciálních myšlenek a propojuje je s lidskou zranitelností a touhou objevovat. Podobně ambiciózních a zároveň pohromadě držících námětů jsem za svůj život neviděl mnoho a Mike Cahill skutečně natočil snímek, ke kterému stojí za to se vrátit a to kdykoliv. Přitom veřejným prostorem prosvištěl téměř nezaznamenán. Velké téma a intimně pohlcující zpracování, více vám k tomu záměrně neřeknu. 90%