Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (1 767)

plakát

RocknRolla (2008) 

Další výbušná "ritchiovka", tentokráte od samotného vynálezce tohoto subžánru. Guy Ritchie is back, přestože na Snatch a Sbal prachy... to nestačí. Pořád jde ale o jeho svižný rukopis, kde se pro rychlý a sakra originální střih, vtipnodrsnou hlášku, nebo stylově obsazené herce nejde daleko. Zamotanost celého děje je na Ritchieho poměry tak akorát a na rozdíl od Revolveru se divák necítí jako po dvojnásobné (tohle slovíčko si dosaďte podle své odvahy a vkusu :-). Když Ritchie chce, tak sype celuloid, ze kterého oči jen tak neodtrhnete. 85%

plakát

Wonder Woman (2017) 

Na Wonder Woman jsem se velmi těšil, nejen proto, že je mi DC Universe svým temnějším pojetím mnohem blíže než Marvel, ale hlavně proto, že jsem čekal/chtěl, že se snímek poveze na podobné vlně jako Man of Steel. Bohužel nestalo se. Gal Gadot a zejména Chris Pine v hlavních rolích sice jsou na svých místech, ale krom skvělého Zimmerova motivu, mi to v hlavě neseplo. Úvodní pasáž v zemi amazonek působí docela uměle a někdy je těch zpomalovaček i na můj vkus hodně. S příchodem Pineovy postavy dostane vyprávění trochu více nadhledu, ale nakonec se stejně vrátíme zpět k dost umělému dojmu, který jsem během sledování úžasné ženy nabyl. Akce dobrá, ale tenhle příběh mě hodně minul. 60%

plakát

Dunkerk (2017) 

Nedalo mi to a musel jsem jsi dát Dunkirk dvakrát. Poprvé jsem to totiž úplně nepobral. Docela mi dělalo problém, že film vlastně nemá ony typické válečné hrdiny, jak jsme zvyklí. Tady se nehraje na známé tváře, nebo jednotlivce, Tohle je válka a Nolan se s divákem nejen po narativní stránce nemazlí (i proto byla druhá projekce nutná). Z Dunkirku si díky neústupnému Nolanovu pojetí odnesete pocit bezvýchodnosti toho všeho na plátně. Pocity zmaru, ale naštěstí i naděje přenáší Dunkirk na diváka tak intenzivně, jak jen mu dovolíte, protože tohle není film pro řadového diváka, který si přišel zachrochtat nad válečnou vřavou, ale pro diváka, kterého baví u filmu cítit každičkou emoci, kterou mu filmaři připravili. Dunkirk neservíruje divákovi zážitek na zlatém podnosu, ale donutí ho přemýšlet a přemýšlet. Christopher Nolan může dnes točit defacto, co ho napadne, a přesto se pustí do takto odvážného projektu, který vás v první řadě ohluší a oslepí svým perfekcionistickým zpracováním. Hned nato vám ale dojde jak silným poselstvím tento snímek je. 100%

plakát

Kingsman: Zlatý kruh (2017) 

Matthew Vaughn ukazuje všem svým komiksovým konkurentům opět záda a svými kvalitami jen zvýrazňuje bezvýchodnou průměrnost celého Marvel universa. Kingsmani mají i napodruhé nenapodobitelný šarm v kombinaci s absolutní neurvalostí a drzostí. Aneb instalace štěnice nebyla nikdy rajcovnější. V rukou jiného režiséra by z tohoto námětu jistě vznikla slaboduchá suchopárnost bez špetky nadhledu viz Kick Ass 2, to ale u Matta nehrozí. Vyzdvihnout musím zejména celkovou zábavnost Kingsmenů, která nemá v novodobé konkurenci obdoby. Vtipné, svěží, elegantní a to šetřím superlativy. Je mi jasné, že mnozí budou sveřepě tvrdit, že se to na jedničku nechytá, a je pravda, že řežba v kostele nebyla překonána... Nicméně všechno nové do toho starého hladce zapadá. Od lahůdkově obsazených nových postav (Channinga mám radši a radši), až po sice méně ujetou záporačku (překonat Sama Jacksona prostě nešlo), ale o to odvázanější výpravu. Dvě a půl hodiny uteče jako voda a Matthew Vaughn už zase všem nakopal zadek. 90%

plakát

Mimic (1997) 

Mimic nese rozhodně netuctový del Torův rukopis a už úvodní titulky naznačí, že obrazově si smlsneme. Guillermo hororovou atmosféru umí na jedničku a od prvních okamihů naladí atmosféru na hutně znepokojivou notu a tak trochu slíbí víc, než nakonec dokáže splnit. Ta laťka visí po první polovině opravdu velmi vysoko. Za tímto intenzivním dojmem stojí pečlivá gradace a dlouho utajovaní hmyzáci, kteří rozbalí svá fidlátka naplno až ve druhé půli, která bohužel potvrdí, že se od začátku díváme na béčkový horor s omezeným rozpočtem, který velmi dlouho drželi v áčkových vodách talentovaní tvůrci, kteří se nebojí být velmi strašidelní. 75%

plakát

Vetřelec: Vzkříšení (1997) 

Jeunet uchopil Vetřelce po svém a všem vytřel svým osobitým přístupem zrak. Nebojí se být strašidelný, úchylný i vtipný v jednu chvíli a v jeho rukou jde o opravdové vzkříšení. Mistrovsky obsazená posádka poráží svou úderností i hláškami i Cameronovy mariňáky a vizuální hravostí snímek dává na frak taky všech předchůdcům i nástupcům. Vyzdvihnout musím ale i scénář, který jde na odvážnou hranu uvěřitelnosti, ale vše funguje, jak má a zapadá do sebe i se zejména třetím dílem. Jeunet opět potvrdil, že když se dá kvalitnímu evropskému režisérovi prostor a peníze na poli amerického blockbusteru vznikne jedinečné dílo. 100%

plakát

Collateral (2004) 

Michael Mann dokáže svým kriminálkám vždy vtisknout jedinečnou atmosféru a jeho optikou je jakékoliv podsvětí vždy velmi hmatatelné a jsme rádi, že ho můžeme sledovat jen v kině, nebo v televizi. V Collateral ožívá Los Angeles do podoby anonymního sedmnáctimiliónového masokombinátu, v němž na životu nesejde. Alespoň takovou premisu se snaží Man prodat a já s ním rád souzním. Setkání nájemného vraha, Vincenta, a taxikáře nešťastníka, Maxe, je stejně náhodné jako cokoliv v LA a jízda plná adrenalinu dostane oba dva úplně jinam, než by si přáli. Noční kulisa prosvětleného LA je potom aktérem sama o sobě a Mann nám to nechává každičkým vypiplaným záběrem pocítit. Cruise i Foxx jsou skvělí a Tomík Krujzů je v záporné roli stručně famózní. V drsné akci, kterou Mann umí jako málokdo, působí jako ultimátní stroj na zabíjení. Dramatický děj má spád, nicméně přerod Foxxova neprůbojného taxikáře v muže, který převezme sebevědomí a spravedlnost do vlastních rukou mě úplně nepřesvědčil, ale je to akceptovatelné. Stejně jako finále, které je tak trochu na dramatický efekt a mohlo by být "tvrdší". Přesto je radost zkouknout podobně nadupaný thriller plný brilantních herců, kulervoucích a ušidrtících přestřelek a jedinečné atmosféry měst, které nikdy nespí (i když tak se asi říká New Yorku, že?). 85%

plakát

Američan (2010) 

Ártový špionážní thriller, který velmi šikovně kombinuje evropskou filmařinu s tou americkou. Režisér Corbijn nezapře svou reputaci z hudebního byznysu a na jeho optiku se zatraceně dobře kouká a to nejen v pomalých záběrech dokonalých italských exteriérů, ale dokáže být velmi precizní a za oko i ucho chytlavý i v akčních scénách. Těch sice není mnoho, ale jsou nadávkovány s precizností, která nesmí přehlušit tu celkovou špionážní poetiku, kterou tady pan režisér ukuchtil. The American má opravdu jedinečnou atmosféru, Clooney je v něm perfektní (samozřejmě nejen on) a Anton Corbijn mi potvrdil, že Most Wanted Man nebyl náhoda. 90%

plakát

Kiss Kiss Bang Bang (2005) 

Shane Black mě dostal do kolen svými Nice Guys a tak jsem neodolal jeho režijní prvotině a najednou začínám vše chápat. Drsnější humor, originální postavy, zbytečně se tady nic neodlehčuje a to je velmi dobře. Downey předvádí svůj vysoký standard, ale kdo velmi uvízne v paměti je Val Kilmer, který opět potvrzuje, jaká je ho škoda ve většinou druholigových filmech, kterými se protlouká. Ani Michelle Monaghan tady není jen na ozdobu, ale velmi dobře svým pojetím zapadá do celkové černohumodrsné nálady. Shane Black má originální recept na podobně řízné kriminálky, kde se nejde pro ránu, ani břitký humor daleko a mě to baví. 85%

plakát

Critters (1986) 

Klasická scifi komediální blbůstka s kouzelným retro nádechem, která ani po desítkách let neurazí a třeba po takovém sobotním obědě jde o ideální relaxační záležitost. 50%