Ve jménu otce

„Máme tady dvě krabice Conlona. Je to Guiseppe nebo Gerard?“ Zásadní otázka tohohle letitého případu. Režisér Jim Sheridan je pojem, který ovšem už párkrát šlápnul malinko vedle. Jméno si udělal hlavně dvěma kousky s britským klenotem Danielem Day-Lewisem. Tenhle začne výtečnou naháněnou, pokračuje několika epizodami z Londýna, osudovým výslechem a nekompromisním soudem. A to už se divák nadechuje k dalšímu syrovému nášupu. Vyrůstal v neutěšené sociální situaci, neuznával pravidla, kostel zanedbával, občas lhal, občas ukradl nějaký ten kus železa. Ale tohle si nezasloužil. Jenže policie tehdy potřebovala dokázat svou výkonnost, potřebovala viníky a potřebovala pro ně exemplární tresty. A paradoxně letos (2014) v červnu hlavní postava takzvané Guildfordské čtyřky zemřela. Neprávem odsouzený Ir Gerry Conlon odešel po dlouhé nemoci. A znovu jeho smrt varovně ukázala na jeden z největších justičních omylů v britských dějinách. Tuhle kaňku Sheridan náležitě rozmazal, pomohl mu v tom právě Day-Lewis, který se na náročnou roli připravoval i tím, že přebýval v opuštěných vězeňských prostorách. Na plátno přenáší spravedlivý hněv člověka, který ztratil roky života, ve vězení dospěl a změnil se z provokujícího rebelanta v zarputilého bojovníka. Závěr je na mě možná trochu uspěchaný, nicméně i tak je tenhle kus irsko-britské historie sakra působivý. (17.08.2014)

Poutavé drama s vynikajícím Danielem Day - Lewisem o jednom neskutečném případu, připomínajícím hon na čarodějnice. Film má hodně silných a nezapomenutelných scén. Jenom ta věznice, kde se odehrává poslední třetina filmu, mi přišla až moc zidealizovaná. Respektive, kdybych já měl jít do vězení, tak chci jedině tam. Gerry Conlon a jeho rodina byli opravdoví hrdinové a jsem rád, že Jim Sheridan měl odvahu to natočit. Pro anglický právní systém to není moc lichotivá vizitka. (10.08.2009)

Není to sladce ubíhající pohádka o nespravedlivě uvězněném človíčkovi, který se snaží dostat ven. Je to příběh člověka, který je drsnými prostředky v politické konstalaci tak zoufalé, jaká jen mohla v Irsku v té době být, přinucen přijmout trest za něco, co nespáchal. Opravdu hodně depresivní ale skvěle natočený film, který skýtá zas trochu jiný pohled na IRA a na obyčejné lidi, kteří byli do toho všeho vtaženi, ať chtěli nebo ne. Kdo uznává pana Day-Lewise jako mimořádného herce a neviděl tenhle film, má co dohánět - úžasný výkon. (12.03.2005)

Daniel Day-Lewis exceluje v roli obyčejného irského zlodějíčka, kterému britská policie s justicí zmrzačí život. Kdyby ale pouze jemu, odskáče to celá rodina. Ve jménu otce je velice silným příběhem, kterému ani Washingtonův Hurikán v ringu zdaleka nestačí. Ve jménu otce na mě působí mnohem uvěřitelnějším dojmem. Celé prostředí opravdu nepůsobí jako místo kam by se člověk rád vydal na dovolenou. Konečná scéna je velice silným emocionálním zážitkem. Když nic jiného tak VE JMÉNU OTCE. (18.01.2010)

Mrazivě reálný děj, drama bez příkras a zbytečného kudrlinkování, atmosféra hustá jak pára nad temelínskými hyperboloidy a ukázkově bezchybný Daniel Day-Lewis s neméně skvělým Petem Postlethwaitem.... To jsou ingredience, s nimiž žádný film nemůže být průměrný natož špatný, ba právě naopak... Fanoušci Vykoupení z věznice Shawshank prominou, ale Ve jménu otce je vězeňský majstrštyk, který alespoň u mě převyšuje tento technicky sice dokonalý leč příliš vyfabulovaný Kingův příběh (byť i já jsem mu dal 5*...). Za Sheridanovým filmem totiž stojí naléhavá reflexe nedávné britské historie a současně kritika celého systému. V průběhu snímku jsem nenašel jediné hluché místo, žádnou skvrnku, která by odváděla pozornost, byl jsem vtažený přímo do děje, mezi vybuchující bomby, mezi mříže a bachaře... A tohle všechno bezezbytku platilo a platí i po druhém shlédnutí. ***** (02.12.2006)