junxi91

Já mám prostě rád filmy, které mají v názvu přesně to, o čem jsou. U většiny filmů to tak totiž nebývá. Tento film se jmenuje První velká vlaková loupež a je skutečně o první velké vlakové loupeži! Je rok 1855 a Francie s Anglií vedou válku proti ruskému carovi, známou jako Krymská válka. Zlato pro výplatu vojáků je převáženo v truhle ve vlaku z Londýna do Paříže. Člen londýnské vysoké společnosti, která tak ráda debatuje o tom, že ženy by neměly mít hlasovací právo, že nepoužívají logiku řídí se jen emocemi, a že jsou dobré jen na to jedno, jménem Edward Pierce, je ve skutečnosti tajný mistr zloděj. Jeho plánem je ukrást krymské zlato, které je přepravováno ve vlaku z Londýna do Folskestone ve dvou těžkých trezorech na dva zámky, pro jejichž otevření jsou potřeba celkem čtyři klíče. Dva klíče mají vedoucí pracovníci banky, další dva jsou v kanceláři South Eastern Railway na nádraží v Londýně. Pierce dá dohromady skupinku lupičů – kapsáře Roberta Agara, svou krásnou milenku pochybné pověsti Miriam, svého řidiče Barlowa a také podplaceného průvodčího Burgesse. Je třeba získat voskové obtisky všech čtyřech klíčů. Proto se musí skupinka dostat k oběma bankéřům, což jde celkem hladce. Dostat se do nádražní kanceláře je však mnohem těžší a bude potřeba osvobodit tělesně zdatného Clean Willyho, který se dostane úplně všude a pomůže Agarovi otevřít skříň s klíči zevnitř, aby Agar stihl vběhnout do kanceláře a udělat obtisky klíčů během 75 sekund, kdy je strážný na toaletě. Policie však začíná tušit, že Pierce má v plánu ukrást krymské zlato, a tak zpřísní bezpečnostní opatření a dostat se do vlaku bude ještě složitější. Film je plný napětí, které by se dalo krájet, nechybí v něm také fyzicky náročná akce, skvělé herecké výkony a také špetka humoru. Miriam byla fakt kunda a ráda využívala své krásné tělo, ovšem spát s tlustým bankéřem se jí moc nechtělo, a tak jej spíše rozptylovala. Pierce měl zase kontakty ve vyšší společnosti a díky nim získával užitečné informace, nezbytné pro provedení loupeže. Celkově jsem se u filmu náramně bavil.

Poctivý výpravný film, který ukazuje zkušenosti jezuitských misionářů v Jižní Americe v roce 1750 v jejich snaze o kultivaci domorodců a v jejich boji proti otrokářům a obchodníkům s lidmi. Krajina řek, vodopádů a husté džungle, kde žijí domorodci, o které se starají obětaví jezuité, kteří se z nich snaží vytvořit civilizované křesťany, ale ziskuchtivost a majetnickost kolonistů jim jejich ušlechtilou snahu maří. Jezuitský kněz, otec Gabriel putuje do východní paraguayské džungle, aby obrátil kmen Guaraní ke křesťanství. Nejprve pošle kněze, aby navázal kontakt, ale domorodci jej přiváží ke kříži a pošlou ho po řece na smrt ve vodopádech Iguazu. Gabriel se tak vydává za domorodci sám a hraje na svůj hoboj, který mu jeden domorodec zlomí, ale ostatním se jeho hraní líbí a vezmou jej do vesnice. Kontakt byl tedy navázán! Obchodník s domorodci Rodrigo Mendoza je opak otce Gabriela – unáší domorodce a prodává je na plantáže španělského guvernéra Dona Cabezy. Má snoubenku Carlottu, ale ta je zamilovaná do jeho nevlastního bratra Felipeho, se kterým je v posteli, kde je přistihne Mendoza. Dojde k incidentu na ulici, během kterého Mendoza svého bratra zabije. Nyní musí učinit pokání, ke kterému jej vyzve otec Gabriel. Mendoza se tak začíná měnit v úplně jiného člověka – putuje džunglí se svým těžkým balíkem. Domorodci poznají, že je to jejich pronásledovatel, ale brzy mu odpustí, když se rozbrečí. Mendoza se stane přítelem domorodců, složí slib a stává se jezuitou. Stane se členem misie, která buduje pro Guarání útočiště a místo pro vzdělávání v podobě malé osady. Podle španělského práva jsou jezuitské misie v bezpečí, ale území je převedeno na Portugalce, kteří povolují otroctví. Do oblasti je vyslán papežský emisar kardinál Altamirano, který má vyšetřit misionářskou činnost a rozhodnout, zda mohou misionáři v oblasti zůstat. Altamirano je pod tlakem Portugalců a musí volit mezi dvěma špatnými možnostmi – zotročením domorodců nebo rozpadu katolické církve. Altamirano navštěvuje domorodce a je ohromen fungováním misie, přesto však musí vysvětlovat, že misie musí být uzavřena a Guarání musí odejít. Otec Gabriel a Mendoza však budou misii a domorodce bránit, bez ohledu na hrozbu exkomunikace. Otec Gabriel je odpůrcem násilí, ale Mendoza poruší svůj slib a začne domorodce učit evropské válečné umění a chopí se svého meče. Z největšího nepřítele domorodců se stane jejich zarytý ochránce, ale proti přesile španělských a portugalských vojáků nemají lehce ozbrojení domorodci příliš mnoho šancí…Tento svět byl vždy zlý a krutý vůči těm bezmocným a spravedlnost v něm je spíše vzácností. Ani církev, která zastupuje Boha na Zemi, ani slepá víra v Boha, jeho dobrotu a milosrdenství nezmůže nic proti chamtivým a kořistnickým záměrům těch mocných nahoře. A to je ten svět, který jsme si tady stvořili, respektive jej stvořili ti nahoře. Platilo to v roce 1750 a platí to bohužel také dodnes.

Němcům se podařilo během bitvy o Francii rozseknout spojenecké armády na dvě poloviny. Ta severní polovina utíkala před Němci k Lamanšskému průlivu, kde čekala na evakuaci z přístavního města Dunkerk do Anglie. Jednalo se celkem o cca 300 000 britských a francouzských vojáků, kteří nechtěli padnout do německého zajetí. Ve filmu je tato evakuace zobrazena ze tří perspektiv – ze země, z moře a ze vzduchu. Na zemi utíká voják Tommy na pláž, kde se potká s dalším vojákem Gibsonem. Vojáci čekají ve frontě na pláži, Tommy a Gibson se pokoušejí nalodit na nemocniční loď u jediného mola. Pláž je neustále bombardována Luftwaffe, a molo je zničeno, podobný osud čeká také nemocniční loď. Tommy zachrání vojáka ze skotského regimentu Alexe. Velitel Bolton, plukovník Winnant a kontradmirál diskutují o tom, jak co nejrychleji evakuovat britskou armádu. Většina vojáků jsou Britové, ale evakuovat se chtějí také Francouzi, které ovšem nechtějí pouštět britští velitelé na molo. Je zde také torpédoborec, ale ten je zasažen torpédem a potopí se. Prostě je to strašný chaos, beznaděj a německé ponorky a bombardéry se snaží evakuaci za každou cenu zabránit. Britské královské námořnictvo zrekvíruje civilní plavidla v Anglii, aby mohla evakuovat Dunkerk. Civilní námořník Dawson se svým synem Peterem vyplouvá se svou lodí Moonstone, a přidá se k nim také mladý odvážný George. Po cestě zachrání traumatizovaného vojáka, který se nechce vrátit do Dunkerku a udělá kvůli tomu strašný bordel. Pak jsou tu tři Spitfiry Královského letectva, které mají omezenou zásobu paliva na jednu hodinu letu a mají pomáhat při evakuaci. Dostanou se do souboje s německým Heinklem a Spitfire, který pilotuje Collins, spadne do vody a pilot je zachráněn Peterem. Farrietův letoun má zase zničený ukazatel paliva. Gibson, Tommy a Alex se schovávají v uzemněné holandské lodi a čekají na příliv, ale Němci na ni střílejí a loď se potopí. Chaos při evakuaci tedy pokračuje, a jednou z nadějí je pilot Farrier a manévrující Moonstone, zachraňující vojáky ve vodě. Farrier se ukáže jako pravý hrdina, který se obětuje, aby mohli ostatní uniknout. Tommy a Alex se dostanou do Anglie, nastoupí do vlaku ve Wokingu a bojí se, co si o nich bude veřejnost myslet. Vždyť vlastně prohráli a museli utéct z Francie, kterou dobyli Němci. Je to ovšem jinak, veřejnost je vnímá jako hrdiny. Tommy čte Chirchilův projev, který je plný optimismu a povzbuzování k pokračování v boji.Nolan tímto filmem rozhodně nezklamali a ve filmu dobře zachytili pochmurnou atmosféru na plážích u Dunkerku, pud sebezáchovy vojáků, kteří se chtějí dostat za každou cenu pryč, hořící lodě a olejové skvrny na vodě, posttraumatický stresový syndrom vojáka, který přežil výbuch a zničení lodi, a také odvahu jednoho obyčejného civilního námořníka a jeho syna. A také, jak je tomu u Nolana zvykem, je třeba se hodně soustředit na jednotlivé postavy, jinak se divák v ději velice snadno ztratí.

To, jak se celý Západ ztrapnil appeasementem, válkou v sedě a porážkou v Beneluxu a ve Francii, o tom už byla natočena spousta dokumentů. Naštěstí se ovšem našli ve francouzské armádě tři vojáci ze 7. roty, kteří se odmítli vzdát a hrdinně pokračovali ve vzdoru proti německým okupantům. Němci se valí severní Francií a 7. rota se schovává poblíž lesů Machecoul. Kapitán Dumont pošle tři výtečníky Louise Chaudarda, Pithiviese a Tassina, aby prozkoumali okolí a zakopali telefonní kabel. Oddíl zaujme pozice na hřbitově, jeden voják pokácí špatný strom a Němci odhalí a přeruší kabel telefonního spojení. Němci obklíčí 7. rotu a nařídí jí, aby se vzdala, a kromě třech výtečníků se vzdají úplně všichni. Jednotka přespí v lese, další den se Pithiviers a Tassin pěkně koupají v jezeře, zatímco Chaudard jim nařizuje, aby vylezli, ale kvůli králíkovi spadne do vody také. Přeletí německá letadla a sestřelí francouzské letadlo, které pilotuje poručík Duvaucher, který stihne nouzově přistát a utéct. Chaudard jde po setmění na blízkou farmu, kde je farmářka, její krásná snacha a právě Duvaucher, který se přidá k Chaudardovým mužům. Chaudard si vymýšlí, že je jich v rotě devět, a že připravují obchvatný manévr, ale Chaudard brzy zjistí, že to tak není. Nyní jsou ovšem čtyři a povede se jim zajmout německý obrněný odtahový vůz, který projížděl okolo. A s vozem si užijí také spoustu zábavy, jelikož se vydávají za Němce a ti jim to žerou i s navijákem. Je to v podstatě taková parodie na skutečnou válku, kdy mají tři obyčejní vojáci více štěstí než rozumu. Chaudard byl v civilu ředitelem v továrně, Pithiviese zametač a Tassin řezník, a podle toho to také vypadá. Jako dítě jsem se tomuto filmu smál mnohem více.

Odpočinkový film o dvou znuděných, nevyřáděných (ale odpaněných), krásných holkách, které právě dokončily střední školu a nyní si musí nají práci a zapadnout do dospěláckého života. Enid a Rebecca jsou nejlepší kamarádky, které nemají po škole žádné plány do budoucna, kromě hledání práce a společného bydlení. Obě jsou cynické, dělají si srandu z lidí okolo, a Enid je navíc židovka, což jí jeden známý vždy rád připomene. Enid musí navštěvovat doučovací kurzy výtvarného umění, a její učitelka Roberta není s Enidinými skicami spokojená a považuje je jen za „lehkou zábavu“. Další postavou je jejich společný kamarád Josh, který pracuje v obchodě u jednoho přísného Řeka. Holky jej rády otravují v práci a doma a tam mu také nechají pěkný vzkaz, že s ním chtěly šukat, ale on nebyl doma, a tak je teplej. Pak je tu osamělý muž ve středním věku jménem Seymour, který v novinovém inzerátu hledá ženu, kterou nedávno potkal. Enid mu zavolá, že je tou ženou a sejdou se v restauraci, kam ovšem žádná žena nedorazí a trojice Enid, Rebecca a Josh jej zpovzdálí pobaveně sledují. Během garážového výprodeje desek se Enid spřátelí se Seymourem, který je vášnivým sběratelem, a chce mu pomoc s randěním a hledáním ženy. Díky Seymourovi, který pracuje jako zástupce ředitele ve franšíze Cook’s Chicken, přinese Enid do kurzu výtvarné výchovy původní rasistický plakát Coon Chicken, který Robertu velice ohromí a nabídne Enid stipendium na vysokou uměleckou školu. Seymour si začne budovat vztah s Danou, a Enid začíná žárlit. Rebecca začne pracovat v kavárně, Enid v kině, ale díky své prostořekosti a cynické upřímnosti vůči návštěvníkům ji šéf vyhodí. Přátelství mezi dívkami začíná povážlivě skřípat. Enidín plakát nemá na umělecké přehlídce úspěch, Enid vyhledá útěchu u Seymoura a ti dva se spolu vyspí – Seymour si užil sex s krásnou mladou židovkou, a tak se rozvede s Danou. Navíc má problémy kvůli tomu rasistickému plakátu, který se objeví v novinách a nelíbí se jeho nadřízeným v práci. Seymour je znepokojen z toho, že se mu Enid vyhýbá, a tak se staví k Rebecce, která mu ukáže skici, na kterých je osamělý Seymour v restauraci, zatímco trojice mladých ho zpovzdálí pobaveně sleduje. Následuje humorná scéna v obchodě, kde nasraný Seymour navštíví Joshe, naštěstí je zde drsňák Doug, který ho trochu zpacifikuje, než ho majitel vyhodí. Ten starý Řek prostě nemá poblázněného Douga s jeho mulletem a brýlemi moc rád. Jinak toho ve filmu moc komediálního není, jelikož konec je úplně jiný, než by se dalo očekávat…Příjemný a odpočinkový film o těžkostech dospívání, o střetu s realitou a o jednom osamělém muži, který zažije dvě milostná vzplanutí, která ovšem velice rychle vyhasnou.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, to je Mlčení jehňátek. Tísnivá a děsivá atmosféra, jeden vysoce inteligentní vrah a kanibal, jeden hloupý a zženštilý sériový vrah a mladá krásná agentka FBI, která s jedním mluví a po druhém pátrá. Mladá, krásná, emočně chladná a cílevědomá stážistka FBI Clarise Starlingová dostane od šéfa Jacka Crawforda úkol, aby vedla rozhovory s vysoce inteligentním bývalým psychiatrem Hannibalem Lecterem, který je ovšem také ohavná zrůda, která zabíjí a žere lidi. Hannibal má být totiž nápomocný k dopadení sériového vraha „Buffalo Billa“, která má řád ženy s nadváhou, které vraždí a stahuje z kůže. Mezi Starlingovou a Lecterem, umístěného za sklem na chodbě plné sériových vrahů a úchyláků, se utvoří zvláštní pouto, ale on nechce moc spolupracovat poté, co odhalí Crawfordův motiv. Ve vedlejší cele také blázen Miggs, který po procházející Starlingové stříkne své semeno, a Lecter jej za to potrestá. Lecter chce za každou cenu pryč od doktora Chiltona, kterého nesnáší, a jen za té podmínky je schopen spolupracovat. Je nalezena další oběť s motýlí kuklou v krku a Buffallo Bill unese dceru senátorky. Lecter hraje se Starlingovou podivné hry, protože se zajímá o její osobnost, a také si pohrává se senátorkou, které dá sice správné informace o vzhledu Buffalo Billa, ale falešně ho identifikuje. Starlignová popisuje, jak během dětství na farmě u příbuzných slyšela brekot porážených jehňat a má z toho noční můry. Lecter je k ní opět přátelský a pomáhá při pátrání, ale brzy se v něm opět probudí vražedná zrůda, když zabije dva strážné, stáhne je z kůže a při útěku zabije další lidi. Starlingová pokračuje ve vyšetřování a zjišťuje další děsivé stopy, vedoucí k Buffalo Billovi a jeho první oběti. Nezapomenutelný thriller ze začátku devadesátých let, určený nejen pro kvalitní filmové pobavení, ale také pro zamyšlení nad lidskou psychopatologií, se skvělým příběhem, výraznými charaktery, znepokojivými detaily a také s nějakými těmi rozpitvanými těly, takže konzumace potravin se příliš nedoporučuje. A Jodie Foster byla skutečně nádherná, nedivím se, že jí kdejaký entomolog dělal návrhy, já bych s ní šel na rande hned, ovšem bych u ní, krásné, inteligentní a fyzicky zdatné agentky asi určitě neměl šanci. Možná, kdybych byl inteligentní jako doktor Lecter, ale o 30 let mladší a bez záliby v konzumaci lidského masa.

U tohoto životopisného snímku jsem se neskutečně bavil a docela dost se mi dařilo vcítit se do hlavní postavy – rozhlasového moderátora Howarda Sterna, a do jeho boje proti korektnosti, cenzuře a zažitému formátu rozhlasového vysílání. Nejprve vystupuje jako superhrdina Fartman na MTV Music Video Awards, a tím si získá odpor ze strany lidí, které potkává. Jeho otec Ben jej také zrovna nešetří, co se kritiky jeho směřování týče. Howard sní o tom, že bude v rádiu a vyroste v tichého a společensky nežádoucího moderátora. Ženské ho odmítají do té doby, než se setká s Alison na univerzitní stanici WTBU na Bostonské univerzitě. Howard vystuduje komunikaci na Bostonské univerzitě a pak pracuje na stanici WENW v New Yorku, kde ho však majitel nechce zaměstnat jako moderátora, ale jako programového ředitele. Ožení se s Alison, ale pak odejde, protože nedokáže vyhodit svého kolegu DJe. V Connecticutu se spřátelí s DJ Fredem Norrisem na stanici WCCC. Howard je jako moderátor otevřený a vedení stanice je z něj docela nesvé. Fred a Howard se účastní premiéry nového filmu krásné herečky Brittany Fairchild a nakonec s ní oba skončí ve vaně na hotelovém pokoji, ale Howard chce být věrný své ženě, a tak odchází. Alison však najde v autě jeho spodky, a tak ho opustí. Howard odchází do Detroitu na stanici WWWW, a Alison mu odpustí a jede s ním. Moc dlouho tam však Howard nepobude, protože stanice začne vysílat country hudbu. V roce 1981 pracuje Howard na WWDC ve Washingtonu a se svou zprávařkou Roin Quivers často vedou rozhovory přímo ve vysílání, což se nelíbí šéfovi Dee Dee, protože porušuje formát. Howard pak provozuje sex s posluchačkou přímo ve vysílání, a je málem vyhozen, ale zvýší se mu hodnocení, může zůstat, a Dee Dee najme také Freda. Alison otěhotní a potratí, a Howard si z toho dělá srandu ve vysílání, což ji velmi rozruší. Alison opět otěhotní a Howard dostane vysněnou nabídku práce ve WNBC v New Yorku, ale vyšší management v NBC netuší o Howardově způsobu vysílání, dokud si o něm nepřečte zprávu. Programový ředitel jménem Kenny „Pig Vomit“ Rushton si mylně myslí, že udrží Howarda na uzdě. To se ale nikdy nepovede, Howard je moc silná osobnost! Trojice v rozhlasu hraje hru Riskuj, ve které jsou odpovědi jako „kokot“ nebo „kunda“. Za to je vyhozena Robin. Ve studiu je pak ženská, která polkne 30 cm klobásu. Robin je nakonec přijata zpět. Ve studiu se ukáže také nádherná Jenna Jameson, která je úplně nahá a dělá Howardovi masáž. Kenny kvůli tomu přeruší vysílání a Howard se s ním pohádá. Ale poslechovost hovoří jasně: sprostého prasáka Howarda lidé prostě milují a stane se z něj nejlepší moderátor stanice WNBC. Díky své sprosté prořízlé hubě, nevázanosti, nekonvenčnosti a odvahou šokovat se z něj stal úspěšný a bohatý člověk!  Skvělý film, u kterého jsem se smál každou chvíli, akorát to trochu kazily rodinné problémy s Alison, která měla s tím ďáblem opravdu svatou trpělivost…

Takový celkem dost odlišný válečný film, odehrávající se v japonském zajateckém táboře v Singapuru, kde se vesměs neválčí a neděje se nic extra akčního. V tomto táboře se většina britských, australských a amerických vojáků snaží přežít a udržet si jistou míru civilizovanosti. Ovšem americký desátník jménem King, to je něco jiného. Ten si žije na vysoké úrovni, a to díky lstím a černým obchodům s japonskými vězniteli. King se dá dohromady s britským důstojníkem RAF, poručíkem Peterem Marlowem, který působí jako překladatel do malajštiny. King se chová jako jeho dobrý kamarád, protože Marlow utrpí silné poranění ruky a do rány se mu dostane gangréna, a King mu sežene drahé léky a zachrání jej před amputací. Pak je tu britský probošt z nižší třídy, zdánlivě neúplatný a čestný poručík Gray, který chce řešit krádeže přídělů jídla, ale plukovník George Smedley-Taylor mu nařídí, aby na to všechno zapomněl. Gray obviňuje Taylora, že je do krádeže zapojen, ale nemá pro to žádné důkazy. King začne se svými kolegy chovat krysy a prodávat jejich maso britským důstojníkům s tvrzením, že se jedná o jelena. Kvůli zabití kuřete musí být utracen psí mazlíček jednoho zajatce, a King ho pak nechá uvařit a všichni si na něm přes počáteční odpor pochutnají. Dost nechutné scény. Japonský velitel pak čte svitek o tom, že válka skončila, což není pro Kinga dobrá zpráva, protože přichází o své postavení de facto velitele tábora. První seržant Max chce znovu získat svou autoritu a King se snaží tento pokus umlčet, ale jen dočasně. Do tábora dorazí britský parašutista Weaver a ten je v šoku ze stavu zajatců, kteří jsou podvyživeni a v šoku, a jediný, kdo odpovídá, je King. Weaverovi začne být čistý a dobře živený King docela podezřelý. Marlowe pak mluví s Kingem, který bagatelizuje jejich přátelství. A pak přichází nová doba a Gray poznamená, že „dělnická třída vyvrhla Churchila“ a že „Od nynějška budeme věci řídit my.“. Co více k tomuto filmu dodat? Nevím, přišel mi takový nemasný, neslaný a často jsem se u něj dost nudil. Namachrovaný King, nechutné scény s krysami a psy a rozpory mezi vojáky různých národů, kteří bojovali společně proti Japoncům – to je můj dojem.

Dost drsný film, který rozhodně není určen pro slabé povahy. Příběh jednoho milého, spořádaného a úspěšného černocha jménem Solomon Northup, který měl ženu, děti, a živil se jako houslista v Saratoga Springs, stát New Youk. Je ovšem rok 1841, a tak mu hrozí jisté potenciální nebezpečí. Sejde se se dvěma milými bělochy, kteří mu nabídnou práci muzikanta ve Washingtonu, ale ve skutečnosti jej zdrogují a odevzdají obchodníkovi s otroky. Ten z něj veškeré řeči o tom, že je svobodným mužem, vymlátí důtkou a bičem, a tak začíná jeho 12 let trvající noční můra. Nejprve se jeho pánem stane hodný otrokář William Ford, který má v sobě aspoň špetku lidskosti. Má ovšem problémy s mladým buranským tesařem, který si hledá každou záminku, aby jej mohl začít bít, a tak sám dostane výprask, protože Solomon si nenechá srát na hlavu. To rozjede nepříjemnou spirálu událostí v podobě lynčování, a Solomon je prodán Edwinovi Fordovi, sadistickému a násilnickému plantážníkovi. A u něj je to živé peklo, jelikož se vyžívá ve znásilňování výkonné sběračky bavlny Patsey, kterou nakonec musí Solomon pořádně zbičovat (a to jen kvůli mýdlu), a pak se toho ujme samotný Ford, takže z ní lítají cáry masa. Solomon se snaží odeslat dopis svým přátelům na severu, kteří jej mohou osvobodit, ale to se povede až na druhý pokus. Film plný beznaděje, tvrdé dřiny, lynčování, bičování, věšení a celkového pohrdání negry, kteří jsou vlastně jen majetek a pracovní nástroj, se kterým si může pán dělat, co se mu zlíbí. Přes tohle těžké téma se film vyhýbá patosu a nesnaží se v divákovi za každou cenu vzbudit lítost, čehož si cením.

Kultovní ruský film z divokých 90. let, ve kterém je vidět úpadek, chaos, bezpráví, brutalita a neutěšenost těchto časů v podobě pouličních prodejců, po kterých chce drsná mafie výpalné bez ohledu na jejich tržby. Film bez pořádné zápletky, bez silného příběhu, který působí jako ukázky ze života jednoho nezaměstnaného mladého chlápka jménem Danila, který se vydává za svým na první pohled drsným holohlavým bratrem Viktorem do Petrohradu. Danila však není typický záporný hrdina, ale dělá spoustu dobrých a společensky prospěšných věcí. Danila je veterán z čečenské války, doma nemůže najít práci, potuluje se po okolí, a tak jej matka pošle za starším bratrem Viktorem do Petrohradu, aby si našel pořádnou práci. Danila se na ulici seznámí s energickou narkomankou Kat a také s pouličním prodavačem a bezdomovcem „Němcem“ Hoffmanem, kterého chtějí obrat dva gauneři, a dokonce si od nich vezme revolver. Viktor je však nájemný vrah, který si říká „Tatar“ a pracuje pro šéfa petrohradské mafie zvaného „Krugliy“. Tatar má za úkol zabít šéfa čečenské mafie „Čečena“, ale chce za to hodně peněz, a tak má Krugliy lepší plán – nechá své pohůnky sledovat Tatara, kterého zabije Čečenec, aby mu pak nemusel platit. Trošku divný plán, ale to je prostě Rusko. Danila se sejde se svým bratrem v jeho bytě (brácha mu nejprve míří zezadu na hlavu pistolí) a brácha mu předá svůj úkol a nakecá mu, že ho Čečenec vydírá. Danila pak v autobuse donutí neposlušné Armény, aby zaplatili revizorovi pokutu. Pak Danila vyrobí trubkovou bombu a odpálí Čečence, což sledují Kruglyiho pohůnci a pronásledují jej do tramvaje, kterou řídí žena jménem Sveta. Danilo to dá se Svetou dohromady, i když je vdaná za manžela, který ji regulérně tříská. Boss Krugliy je nasraný a rozhodne se vtáhnout Tatara do jedné velké akce. Viktor předá úkol Danillovi a jeho byt navštíví Krugliyho gauneři, ale nikdo není doma. Dorazí tam akorát zmatený rozhlasový režisér Stephan, který si splete byt a ve skutečnosti jde na párty o patro výše. Tato chyba jej málem stojí život. O patro výše hraje skupina Nautila Pompilia a její zpěvák si také splete byt, ale Danilla jej pošle o patro výše. Danilovi se však nechce čekat a jde se podívat na párty nahoru, kde má blbé kecy proti Americe a její hudbě, a pak se vrátí do bytu, kde zachrání Stephanovi život. Kruglyi nechá sledovat Danilu a dostane se ke Světlaně, což pro ní nedopadne moc dobře, a jeho poskok "Krtek" postřelí Danila, ale život mu zachrání CD přehrávač, další skvělá věc z 90. let. Danila najde zřízenou Světlanu v jejím bytě, zatímco Kruglyi přepadne Viktora v jeho bytě a donutí jej přivolat Danilu. A tak následuje vyvrcholení s brokovnicí, kterou Danila zlikviduje Kruglyiho nohsledy a také jeho samotného, odpustí bratrovi a chce rovněž pomoci Světlaně od násilnického manžela, ale ta to moc neocení. Příjemný návrat do 90. let, kdy Rusko bylo sice plné chudoby, ale jsem přesvědčen, že to dneska není pro obyčejné lidi mnohem lepší, a navíc se z Ruska stala novodobá Třetí říše v barvě, takže bych byl já a určitě nejen já rád, kdyby se Rusko vrátilo do časů Bratra.