junxi91

Lepší svět se snažil vybudovat pan doktor Anton v Súdánu a také kamarád jeho syna Eliase jménem Christian, který jej chce zase vytvořit v jednom malém dánském městečku. Klasicky napínavý severský thriller se silným až emotivním příběhem, který se odehrává současně v malém dánském městečku a v uprchlickém táboře v Súdánu. Anton je doktor, který má srdce na pravém místě, a kromě pobytu v Dánsku pomáhá také v Súdánu léčit znetvořené a rozpárané pacientky, na kterých se vyřádil sadistický vojevůdce a jeho kumpáni, kteří mají rádi vyřezávání nenarozených dětí z děloh. Anton má manželku Marianne, se kterou však nežije, a dva syny – důležitým pro film je starší 12letý Elias. Další postavou je Christian, který se se svým otcem Clausem přestěhoval z Londýna po smrti své matky na rakovinu. Vztahy mezi otcem a synem jsou napjaté, protože těsně před smrtí matky lhal Claus Christianovi, že se uzdraví, a že si ve skutečnosti přál její smrt. Elias má předkus a vypadá jako „krysa“, proto je ve škole šikanovaný blonďatým tyranem Sofusem a jeho bandou. Christian se jej však zastane a dá na záchodech Sofusovi pořádnou čočku a vyhrožuje mu s nožem, proto je zavolána policie a celý incident se vyšetřuje. Pak je zde ovšem incident na hřišti, kdy se Antonův mladší syn pere s jiným děckem, a Anton je od sebe odtrhne. Otec druhého dítěte je však agresivní primitiv a automechanik, který přede všemi Antona vyliská za to, že sahá na jeho dítě. Anton je vnímán svými syny a Christianem jako srab, který se bojí, a tak s nimi navštíví toho hajzla v práci a dá mu najevo, že se ho nebojí, i když schytá další facky. Vracíme se do Súdánu, kde Antonovu polní nemocnici navštíví samotný sadistický vojevůdce s rozřezanou nohou, ve které se množí červi. Anton má před sebou silné morální dilema, ale opět se rozhodne ukázat svou ryzí povahu a pomoci i tomuto monstru, dokud však nezačne dělat v táboře bordel. Christian chce zase pomocí vlastnoručně vyrobené bomby zničit auto tomu zmrdovi, který proliskal Antona, ale Eliasovi se do toho moc nechce, nicméně nakonec změní názor a jde do toho. Film se silným příběhem, tématem morální vytrvalosti tváří v tvář krutému a nespravedlivému světu z pohledu obětavého doktora Antona a horkokrevného chlapce Christiana. Upřímně jsem jim oběma strašně fandil v tom, o co se snažili, a Anton je dle mého názoru jedna z nejkladnějších filmových postav, se kterou jsem se kdy setkal.

Po zhlédnutí tohoto filmu jsem se upřímně divil, že něco takového soudruzi vůbec dovolili natočit. Film má totiž jednu jasnou myšlenku: vzdělání rozhodně není jen o vykazování dobrých výsledků, nýbrž o tom, aby byly děti skutečně vzdělané a těch dobrých výsledků dosahovaly. Za minulého režimu se ovšem běžně falšovaly výkazy o skutečném hospodaření jen pro to, aby byli soudruzi spokojení, a že tomu neodpovídala realita, o tom se raději mlčelo. Ve filmu přijíždí do malé zapadlé obce v pohraničí postarší pan učitel Pelikán, kterému v Brně zkrachovalo jeho bezdětné manželství. Jeho první příjemné setkání s místními je před hospodou, ze které vyhodí ožralého chlápka, který se sápe po malém Aloisovi. Později se z toho ožralého a namyšleného zmetka vyklube jeho otčím. Pan Pelikán přijde do své třídy. Na stěnách jsou stupidní socialistická hesla a děcka jsou členové Pionýra, až na jednoho chlapce, který sedí vzadu. Jmenuje se Alois Kotačka a jeho otec je podle ostatních děcek reakcionář, a tak po nich chce pan učitel vysvětlit, co to znamená. Další problém je v tom, že děcka jsou úplně tupá, což se záhy ukáže během psaní diktátu, který děcka nezvládnou. Předchozí starý učitel jim dával jedničky za nic, ale pan Pelikán se rozhodne to změnit a nasází děckám pětky. Starý učitel chtěl mít prostě klid, pohodu a teplíčko, a hlavně nenaštvat zabedněné vesnické rodiče od těch zabedněných vesnických děcek. Pan Pelikán má charakter a chce, aby výsledky odrážely úroveň znalostí. Je to pro něj celkem těžké, být takhle jediný normální, slušný a poctivý člověk mezi prostými, hloupými a občas také agresivními burany. Pan Pelikán založí doučovací kroužek, ale nikdo na něj nedorazí. Na učitele se začíná snášet hněv, který se projeví na hokejovém zápase, a především na plese, kde dostane málem přes hubu od jednoho vidláka. Pan učitel se však rozhodne si děti naklonit pomocí metody „škola hrou“ a výlety ven, kde děti plní různé úkoly. Je to velmi nadějné, ale to by nesměl malý Lojza vytáhnout revolver a Vašek mu za to rozbít kolo. Vaškův otec, předseda okresního výboru a oddaný komunista, je však kupodivu chápavý a nařídí svému synovi, aby dal Lojzovi své kolo. Pořád je tu ovšem ožralý Lojzův otčím, který kolo prochlastá, přijde domů ožralý a spáchá na Lojzově matce domácí násilí. Pan učitel neváhá a zakročí i v tomto případě. A dopadne to podle očekávání, protože jak to tak obvykle bývá – „pro dobrotu na žebrotu“, a tak nakonec dojde k tomu, že si místní přejí, aby pan učitel odešel. Přinesl do jejich zaprděné a smradlavé vesnice závan čerstvého vzduchu, který místním pitomcům a vidlákům nevoní. Mně se tento film velice líbil, bylo to znepokojivé sociální drama o jednom světle, které bylo příliš slabé na to, aby prozářilo temnotu okolo.

Stereotyp účetního je obvykle postarší, brýlatý a nudný chlápek, který se rýpe v účtech, dává dohromady „má dáti“ a „dal“ a nakonec mu musí vyjít nula. Christian Wolff je však úplně jiný typ účetního – certifikovaný veřejný účetní, který čistí špinavé toky peněz pro kriminální a teroristické organizace po celém světě, které mají problémy s vnitřní zpronevěrou. Je to vysoce funkční autista, kterého chce jako malého poslat matka do léčebného centra, ale otec nesouhlasí a raději začne jej a jeho bratra Braxtona trénovat v bojových uměních a také nutí svého syna, aby se přizpůsoboval silným světlům a hlasitým zvukům, které spouštějí jeho záchvaty vzteku. Christian provozuje malou účetní kancelář v Plainfieldu, stát Illinois, a klienti jej kontaktují pomocí jedné nejmenované ženy. Je najat, aby provedl vnitřní audit firmy Living Robotics, jelikož se generální ředitel společnosti Lamar Blackburn a jeho sestra Rita dozvěděli o účetních nesrovnalostech, a pomáhat mu má mladá a krásná Dana Cummingsová. Mezitím se také setkává finanční ředitel Ray King s analytičkou jménem Marybeth Medina, která má v trestním rejstříku záznam z období nerozvážného mládí, a přitom to neuvedla během žádosti o zaměstnání. King vyhrožuje, že jí hrozí vězení, pokud informaci prozradí, a pověří ji úkolem zjistit Wolffovu skutečnou identitu. Medina je schopná a pracovitá žena, které nedělá problém se dostat přes daňové záznamy k Wolffově kanceláři. Wolff mezitím během jedné noci prohlížení daňových záznamů zjistí, že ve společnosti bylo zpronevěřeno 61 milionů dolarů, a tím spustí kaskádu podezřelých úmrtí – generální ředitel se musí pod nátlakem nájemného vraha předávkovat inzulínem a Lamar Wolffa propustí. Nájemní vrahové jdou nyní po Wolffovi, a ten musí zachránit také Danu, která je také cílem. Wolff je nejen dobrý účetní, který zvládá počítat z hlavy, ale také ovládá bojová umění a je velmi efektivním zabijákem. Také sbírá originály uměleckých děl a s Danou si velmi dobře rozumí na intelektuální úrovni. Prostě autista, který zvládá spoustu věcí, na rozdíl ode mě. Po Wolffovi jde sice Medina, ale King o něm ví více, než původně řekl – přijímá od něj informace ohledně účetních zpronevěr, což se jí moc nelíbí. Film se skvělým příběhem, s ústřední postavou velmi neobyčejného účetního, který je sice vrah, ale není to žádná nelidská zrůda a vraždí jenom zmrdy. A během filmu se objevují nová fakta, skutečnosti a dějové zvraty, které diváka šokují a mění jeho pohled na to, co se dělo před tím. Tohle se prostě fakt povedlo!

Oproti Pulp Fiction už to sice není taková pecka, přesto tento film stojí za zhlédnutí. Kriminálka, plná černého humoru, násilných scén a sprostých slov – nic, co by se od Tarantina nedalo očekávat. Hlavní postavou je nečekaně Jackie Brown, blbě placená letuška, která převáží peníze mezi Spojenými státy a Mexikem. Pracuje pro drsného obchodníka se zbraněmi jménem Ordell Robbie, který rád platí kauce za své kamarády. Jednou tak zaplatí u jistého Maxe Cherryho, který vyřizuje vyplácení kaucí, kauci za Beaumonta Livingstona. Propuštěnému Beaumontovi nakecá, že jedou prodat zbraně nějakým Asiatům, a v kufru svého auta ho odpráskne. Agent AFT Ray Nicolette a detektiv LAPD Mark Dargus mají tip na Jackie, a zatknou ji na letišti s Ordellovými penězi a také pytlíkem kokainu. Ordell za ní opět zaplatí kauci a pak se vydá za Jackie do bytu, kde má však podobné plány, jako v případě Livingstona. Jackie ovšem není blbá a vytáhne na Ordella ukradenou Maxovu zbraň a přinutí jej k dohodě – bude předstírat spolupráci s agenty, zatímco pro něj propašuje 550 000 dolarů. Ordell se dává dohromady s na první pohled pomalým a pohodovým Louisem Garou, se kterým seděl v base. Ten se spřátelí s Ordellovou bílou holkou Melanie Ralston, která mu nabízí hulení z bonga, které on neodmítá, a také píchání, které také neodmítá. Melanie se celé dny jen válí na gauči, hulí, dívá se na televizi a je drzá na Ordella. Melanie chce Ordella zradit, ale ten jí stejně nevěří, a navíc má spoustu jiných ženských. Rozjíždí se tedy velký plán – Jackie na oko spolupracuje s Nicolettem a Dargusem, zatímco se přátelí s Maxem a také dělá kurýrku pro Ordella. Jackie to tedy nehraje na dvě, nýbrž rovnou na tři strany a místo, kde budou výměny probíhat, je velké nákupní středisko. Začíná se to pomalu zamotávat, a jelikož je Louis netrpělivý, Melanie drzá a Ordell krutý zabiják, tak začnou brzy svištět kulky a umírat lidé. Film se mi líbí, protože ukazuje, jak lidé žili v 90. letech, kdy neexistovali chytré mobilní telefony a internet, a tak se prostě hulilo, čumělo na televizi a chodilo do nákupních středisek.

Já mám prostě rád filmy, které mají v názvu přesně to, o čem jsou. U většiny filmů to tak totiž nebývá. Tento film se jmenuje První velká vlaková loupež a je skutečně o první velké vlakové loupeži! Je rok 1855 a Francie s Anglií vedou válku proti ruskému carovi, známou jako Krymská válka. Zlato pro výplatu vojáků je převáženo v truhle ve vlaku z Londýna do Paříže. Člen londýnské vysoké společnosti, která tak ráda debatuje o tom, že ženy by neměly mít hlasovací právo, že nepoužívají logiku řídí se jen emocemi, a že jsou dobré jen na to jedno, jménem Edward Pierce, je ve skutečnosti tajný mistr zloděj. Jeho plánem je ukrást krymské zlato, které je přepravováno ve vlaku z Londýna do Folskestone ve dvou těžkých trezorech na dva zámky, pro jejichž otevření jsou potřeba celkem čtyři klíče. Dva klíče mají vedoucí pracovníci banky, další dva jsou v kanceláři South Eastern Railway na nádraží v Londýně. Pierce dá dohromady skupinku lupičů – kapsáře Roberta Agara, svou krásnou milenku pochybné pověsti Miriam, svého řidiče Barlowa a také podplaceného průvodčího Burgesse. Je třeba získat voskové obtisky všech čtyřech klíčů. Proto se musí skupinka dostat k oběma bankéřům, což jde celkem hladce. Dostat se do nádražní kanceláře je však mnohem těžší a bude potřeba osvobodit tělesně zdatného Clean Willyho, který se dostane úplně všude a pomůže Agarovi otevřít skříň s klíči zevnitř, aby Agar stihl vběhnout do kanceláře a udělat obtisky klíčů během 75 sekund, kdy je strážný na toaletě. Policie však začíná tušit, že Pierce má v plánu ukrást krymské zlato, a tak zpřísní bezpečnostní opatření a dostat se do vlaku bude ještě složitější. Film je plný napětí, které by se dalo krájet, nechybí v něm také fyzicky náročná akce, skvělé herecké výkony a také špetka humoru. Miriam byla fakt kunda a ráda využívala své krásné tělo, ovšem spát s tlustým bankéřem se jí moc nechtělo, a tak jej spíše rozptylovala. Pierce měl zase kontakty ve vyšší společnosti a díky nim získával užitečné informace, nezbytné pro provedení loupeže. Celkově jsem se u filmu náramně bavil.

Poctivý výpravný film, který ukazuje zkušenosti jezuitských misionářů v Jižní Americe v roce 1750 v jejich snaze o kultivaci domorodců a v jejich boji proti otrokářům a obchodníkům s lidmi. Krajina řek, vodopádů a husté džungle, kde žijí domorodci, o které se starají obětaví jezuité, kteří se z nich snaží vytvořit civilizované křesťany, ale ziskuchtivost a majetnickost kolonistů jim jejich ušlechtilou snahu maří. Jezuitský kněz, otec Gabriel putuje do východní paraguayské džungle, aby obrátil kmen Guaraní ke křesťanství. Nejprve pošle kněze, aby navázal kontakt, ale domorodci jej přiváží ke kříži a pošlou ho po řece na smrt ve vodopádech Iguazu. Gabriel se tak vydává za domorodci sám a hraje na svůj hoboj, který mu jeden domorodec zlomí, ale ostatním se jeho hraní líbí a vezmou jej do vesnice. Kontakt byl tedy navázán! Obchodník s domorodci Rodrigo Mendoza je opak otce Gabriela – unáší domorodce a prodává je na plantáže španělského guvernéra Dona Cabezy. Má snoubenku Carlottu, ale ta je zamilovaná do jeho nevlastního bratra Felipeho, se kterým je v posteli, kde je přistihne Mendoza. Dojde k incidentu na ulici, během kterého Mendoza svého bratra zabije. Nyní musí učinit pokání, ke kterému jej vyzve otec Gabriel. Mendoza se tak začíná měnit v úplně jiného člověka – putuje džunglí se svým těžkým balíkem. Domorodci poznají, že je to jejich pronásledovatel, ale brzy mu odpustí, když se rozbrečí. Mendoza se stane přítelem domorodců, složí slib a stává se jezuitou. Stane se členem misie, která buduje pro Guarání útočiště a místo pro vzdělávání v podobě malé osady. Podle španělského práva jsou jezuitské misie v bezpečí, ale území je převedeno na Portugalce, kteří povolují otroctví. Do oblasti je vyslán papežský emisar kardinál Altamirano, který má vyšetřit misionářskou činnost a rozhodnout, zda mohou misionáři v oblasti zůstat. Altamirano je pod tlakem Portugalců a musí volit mezi dvěma špatnými možnostmi – zotročením domorodců nebo rozpadu katolické církve. Altamirano navštěvuje domorodce a je ohromen fungováním misie, přesto však musí vysvětlovat, že misie musí být uzavřena a Guarání musí odejít. Otec Gabriel a Mendoza však budou misii a domorodce bránit, bez ohledu na hrozbu exkomunikace. Otec Gabriel je odpůrcem násilí, ale Mendoza poruší svůj slib a začne domorodce učit evropské válečné umění a chopí se svého meče. Z největšího nepřítele domorodců se stane jejich zarytý ochránce, ale proti přesile španělských a portugalských vojáků nemají lehce ozbrojení domorodci příliš mnoho šancí…Tento svět byl vždy zlý a krutý vůči těm bezmocným a spravedlnost v něm je spíše vzácností. Ani církev, která zastupuje Boha na Zemi, ani slepá víra v Boha, jeho dobrotu a milosrdenství nezmůže nic proti chamtivým a kořistnickým záměrům těch mocných nahoře. A to je ten svět, který jsme si tady stvořili, respektive jej stvořili ti nahoře. Platilo to v roce 1750 a platí to bohužel také dodnes.

Němcům se podařilo během bitvy o Francii rozseknout spojenecké armády na dvě poloviny. Ta severní polovina utíkala před Němci k Lamanšskému průlivu, kde čekala na evakuaci z přístavního města Dunkerk do Anglie. Jednalo se celkem o cca 300 000 britských a francouzských vojáků, kteří nechtěli padnout do německého zajetí. Ve filmu je tato evakuace zobrazena ze tří perspektiv – ze země, z moře a ze vzduchu. Na zemi utíká voják Tommy na pláž, kde se potká s dalším vojákem Gibsonem. Vojáci čekají ve frontě na pláži, Tommy a Gibson se pokoušejí nalodit na nemocniční loď u jediného mola. Pláž je neustále bombardována Luftwaffe, a molo je zničeno, podobný osud čeká také nemocniční loď. Tommy zachrání vojáka ze skotského regimentu Alexe. Velitel Bolton, plukovník Winnant a kontradmirál diskutují o tom, jak co nejrychleji evakuovat britskou armádu. Většina vojáků jsou Britové, ale evakuovat se chtějí také Francouzi, které ovšem nechtějí pouštět britští velitelé na molo. Je zde také torpédoborec, ale ten je zasažen torpédem a potopí se. Prostě je to strašný chaos, beznaděj a německé ponorky a bombardéry se snaží evakuaci za každou cenu zabránit. Britské královské námořnictvo zrekvíruje civilní plavidla v Anglii, aby mohla evakuovat Dunkerk. Civilní námořník Dawson se svým synem Peterem vyplouvá se svou lodí Moonstone, a přidá se k nim také mladý odvážný George. Po cestě zachrání traumatizovaného vojáka, který se nechce vrátit do Dunkerku a udělá kvůli tomu strašný bordel. Pak jsou tu tři Spitfiry Královského letectva, které mají omezenou zásobu paliva na jednu hodinu letu a mají pomáhat při evakuaci. Dostanou se do souboje s německým Heinklem a Spitfire, který pilotuje Collins, spadne do vody a pilot je zachráněn Peterem. Farrietův letoun má zase zničený ukazatel paliva. Gibson, Tommy a Alex se schovávají v uzemněné holandské lodi a čekají na příliv, ale Němci na ni střílejí a loď se potopí. Chaos při evakuaci tedy pokračuje, a jednou z nadějí je pilot Farrier a manévrující Moonstone, zachraňující vojáky ve vodě. Farrier se ukáže jako pravý hrdina, který se obětuje, aby mohli ostatní uniknout. Tommy a Alex se dostanou do Anglie, nastoupí do vlaku ve Wokingu a bojí se, co si o nich bude veřejnost myslet. Vždyť vlastně prohráli a museli utéct z Francie, kterou dobyli Němci. Je to ovšem jinak, veřejnost je vnímá jako hrdiny. Tommy čte Chirchilův projev, který je plný optimismu a povzbuzování k pokračování v boji.Nolan tímto filmem rozhodně nezklamali a ve filmu dobře zachytili pochmurnou atmosféru na plážích u Dunkerku, pud sebezáchovy vojáků, kteří se chtějí dostat za každou cenu pryč, hořící lodě a olejové skvrny na vodě, posttraumatický stresový syndrom vojáka, který přežil výbuch a zničení lodi, a také odvahu jednoho obyčejného civilního námořníka a jeho syna. A také, jak je tomu u Nolana zvykem, je třeba se hodně soustředit na jednotlivé postavy, jinak se divák v ději velice snadno ztratí.

To, jak se celý Západ ztrapnil appeasementem, válkou v sedě a porážkou v Beneluxu a ve Francii, o tom už byla natočena spousta dokumentů. Naštěstí se ovšem našli ve francouzské armádě tři vojáci ze 7. roty, kteří se odmítli vzdát a hrdinně pokračovali ve vzdoru proti německým okupantům. Němci se valí severní Francií a 7. rota se schovává poblíž lesů Machecoul. Kapitán Dumont pošle tři výtečníky Louise Chaudarda, Pithiviese a Tassina, aby prozkoumali okolí a zakopali telefonní kabel. Oddíl zaujme pozice na hřbitově, jeden voják pokácí špatný strom a Němci odhalí a přeruší kabel telefonního spojení. Němci obklíčí 7. rotu a nařídí jí, aby se vzdala, a kromě třech výtečníků se vzdají úplně všichni. Jednotka přespí v lese, další den se Pithiviers a Tassin pěkně koupají v jezeře, zatímco Chaudard jim nařizuje, aby vylezli, ale kvůli králíkovi spadne do vody také. Přeletí německá letadla a sestřelí francouzské letadlo, které pilotuje poručík Duvaucher, který stihne nouzově přistát a utéct. Chaudard jde po setmění na blízkou farmu, kde je farmářka, její krásná snacha a právě Duvaucher, který se přidá k Chaudardovým mužům. Chaudard si vymýšlí, že je jich v rotě devět, a že připravují obchvatný manévr, ale Chaudard brzy zjistí, že to tak není. Nyní jsou ovšem čtyři a povede se jim zajmout německý obrněný odtahový vůz, který projížděl okolo. A s vozem si užijí také spoustu zábavy, jelikož se vydávají za Němce a ti jim to žerou i s navijákem. Je to v podstatě taková parodie na skutečnou válku, kdy mají tři obyčejní vojáci více štěstí než rozumu. Chaudard byl v civilu ředitelem v továrně, Pithiviese zametač a Tassin řezník, a podle toho to také vypadá. Jako dítě jsem se tomuto filmu smál mnohem více.

Odpočinkový film o dvou znuděných, nevyřáděných (ale odpaněných), krásných holkách, které právě dokončily střední školu a nyní si musí nají práci a zapadnout do dospěláckého života. Enid a Rebecca jsou nejlepší kamarádky, které nemají po škole žádné plány do budoucna, kromě hledání práce a společného bydlení. Obě jsou cynické, dělají si srandu z lidí okolo, a Enid je navíc židovka, což jí jeden známý vždy rád připomene. Enid musí navštěvovat doučovací kurzy výtvarného umění, a její učitelka Roberta není s Enidinými skicami spokojená a považuje je jen za „lehkou zábavu“. Další postavou je jejich společný kamarád Josh, který pracuje v obchodě u jednoho přísného Řeka. Holky jej rády otravují v práci a doma a tam mu také nechají pěkný vzkaz, že s ním chtěly šukat, ale on nebyl doma, a tak je teplej. Pak je tu osamělý muž ve středním věku jménem Seymour, který v novinovém inzerátu hledá ženu, kterou nedávno potkal. Enid mu zavolá, že je tou ženou a sejdou se v restauraci, kam ovšem žádná žena nedorazí a trojice Enid, Rebecca a Josh jej zpovzdálí pobaveně sledují. Během garážového výprodeje desek se Enid spřátelí se Seymourem, který je vášnivým sběratelem, a chce mu pomoc s randěním a hledáním ženy. Díky Seymourovi, který pracuje jako zástupce ředitele ve franšíze Cook’s Chicken, přinese Enid do kurzu výtvarné výchovy původní rasistický plakát Coon Chicken, který Robertu velice ohromí a nabídne Enid stipendium na vysokou uměleckou školu. Seymour si začne budovat vztah s Danou, a Enid začíná žárlit. Rebecca začne pracovat v kavárně, Enid v kině, ale díky své prostořekosti a cynické upřímnosti vůči návštěvníkům ji šéf vyhodí. Přátelství mezi dívkami začíná povážlivě skřípat. Enidín plakát nemá na umělecké přehlídce úspěch, Enid vyhledá útěchu u Seymoura a ti dva se spolu vyspí – Seymour si užil sex s krásnou mladou židovkou, a tak se rozvede s Danou. Navíc má problémy kvůli tomu rasistickému plakátu, který se objeví v novinách a nelíbí se jeho nadřízeným v práci. Seymour je znepokojen z toho, že se mu Enid vyhýbá, a tak se staví k Rebecce, která mu ukáže skici, na kterých je osamělý Seymour v restauraci, zatímco trojice mladých ho zpovzdálí pobaveně sleduje. Následuje humorná scéna v obchodě, kde nasraný Seymour navštíví Joshe, naštěstí je zde drsňák Doug, který ho trochu zpacifikuje, než ho majitel vyhodí. Ten starý Řek prostě nemá poblázněného Douga s jeho mulletem a brýlemi moc rád. Jinak toho ve filmu moc komediálního není, jelikož konec je úplně jiný, než by se dalo očekávat…Příjemný a odpočinkový film o těžkostech dospívání, o střetu s realitou a o jednom osamělém muži, který zažije dvě milostná vzplanutí, která ovšem velice rychle vyhasnou.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, to je Mlčení jehňátek. Tísnivá a děsivá atmosféra, jeden vysoce inteligentní vrah a kanibal, jeden hloupý a zženštilý sériový vrah a mladá krásná agentka FBI, která s jedním mluví a po druhém pátrá. Mladá, krásná, emočně chladná a cílevědomá stážistka FBI Clarise Starlingová dostane od šéfa Jacka Crawforda úkol, aby vedla rozhovory s vysoce inteligentním bývalým psychiatrem Hannibalem Lecterem, který je ovšem také ohavná zrůda, která zabíjí a žere lidi. Hannibal má být totiž nápomocný k dopadení sériového vraha „Buffalo Billa“, která má řád ženy s nadváhou, které vraždí a stahuje z kůže. Mezi Starlingovou a Lecterem, umístěného za sklem na chodbě plné sériových vrahů a úchyláků, se utvoří zvláštní pouto, ale on nechce moc spolupracovat poté, co odhalí Crawfordův motiv. Ve vedlejší cele také blázen Miggs, který po procházející Starlingové stříkne své semeno, a Lecter jej za to potrestá. Lecter chce za každou cenu pryč od doktora Chiltona, kterého nesnáší, a jen za té podmínky je schopen spolupracovat. Je nalezena další oběť s motýlí kuklou v krku a Buffallo Bill unese dceru senátorky. Lecter hraje se Starlingovou podivné hry, protože se zajímá o její osobnost, a také si pohrává se senátorkou, které dá sice správné informace o vzhledu Buffalo Billa, ale falešně ho identifikuje. Starlignová popisuje, jak během dětství na farmě u příbuzných slyšela brekot porážených jehňat a má z toho noční můry. Lecter je k ní opět přátelský a pomáhá při pátrání, ale brzy se v něm opět probudí vražedná zrůda, když zabije dva strážné, stáhne je z kůže a při útěku zabije další lidi. Starlingová pokračuje ve vyšetřování a zjišťuje další děsivé stopy, vedoucí k Buffalo Billovi a jeho první oběti. Nezapomenutelný thriller ze začátku devadesátých let, určený nejen pro kvalitní filmové pobavení, ale také pro zamyšlení nad lidskou psychopatologií, se skvělým příběhem, výraznými charaktery, znepokojivými detaily a také s nějakými těmi rozpitvanými těly, takže konzumace potravin se příliš nedoporučuje. A Jodie Foster byla skutečně nádherná, nedivím se, že jí kdejaký entomolog dělal návrhy, já bych s ní šel na rande hned, ovšem bych u ní, krásné, inteligentní a fyzicky zdatné agentky asi určitě neměl šanci. Možná, kdybych byl inteligentní jako doktor Lecter, ale o 30 let mladší a bez záliby v konzumaci lidského masa.