junxi91

Osmdesátková klasika, plná velice "působivých" filmových efektů, které dneska vypadají celkem vtipně a kostrbatě. Zato si však člověk mohl zopakovat nějaké ty znalosti o řecké mytologii. A také obdivovat krásu Andromedy a Persea, podle toho, zda jste muž, či žena. Příběh o tom, jak si Zeus udělal jednoho z mnoha svých levobočků, jménem Perseus. Za to je však Perseus a jeho matka Danaé potrestána svým otcem, králem Akrisiosem z Agrosu. Jsou uzavřeni do dřevěné truhli a odesláni na moře. O Calibovi, který si měl vzít krásnou Andromedu, dceru prostopášné a namyšlené královny Kassiopei, ale skončil jako satyr žijící v bažinách. O složitých hádankách, které musí každý Andromedin nápadník zodpovědět, jinak skončí upálen na hranici, což je pomsta Calibovi matky, bohyně Thetis, za to, že Zeus uvedl na jejího syna Caliba tak hroznou kletbu. O okřídleném Diově koni Pegasovi, který se stane věrným pomocníkem hrdiny Persea. O Kassiopei, která urazila bohyni Thetis tím, že přirovnala Andromedinu krásu k její kráse. O trestu bohyně Thetis v podobě obětování Andromedy Krakenovi za 30 dní. O moudré sově jménem Buba, kterou vyrobil na přání bohyně Athény kovář Héfaistos, aby pomáhala Perseovi. O radě slepých Stygských čarodějnic, jak může Perseus porazit Krakena - pomocí hlavy Medúzy, protože při pohledu do jejích očí každý živý tvor zkamení. A o závěrečném dramatu na skalních útesech, kdy se snaží Buba rozptýlit Krakena, zatímco Perseus přilétá pomalu na Pegasovi, aby zachránil Andromedu před jistou smrtí. Taková pohádka pro dospělé, s trochou násilí a také jemnými náznaky sexuality, která u řeckých bohů na Olympu hrála velkou roli.

Tak tohle je už třetí film z perských luhů a hájů, které jsem zatím viděl, a musím bohužel říct, že mě bavil ze všech nejméně. Příběh ze země, kde musí ženy mít neustále zakryté vlasy, a to nejen na ulici, ale také doma. A také nesmí pracovat bez povolení svého muže, jinak se na ně začne manžel zlobit. Země, kde polovina lidí vypadá jako Indové a druhá polovina jako Evropané. Nader a Simin jsou manželé, kteří spolu mají jedenáctiletou dceru Termeh, žijí v bytě v Teheránu a jsou sekulární středostavovská rodina. Simin chce opustit Irán a pro tento účel připravila víza, ale Nader chce zůstat, aby se mohl starat o svého otce, který trpí Alzheimerovou chorobou. Simin proto podá žádost o rozvod, ale rodinný soud považuje důvody za nedostatečné a žádost zamítne. Simin se stěhuje zpět do domu svých rodičů a Termeh zůstává se svým otcem. Nader najme Razieh, hluboce věřící ženu z chudého a vzdáleného předměstí, aby se přes den starala o jeho otce. Přichází každý den se svou malou dcerou Somayeh. Nadir jí dá naprosto směšnou mzdu za tak náročnou práci. Razieh brzy zjistí, že se s tím nedokáže vyrovnat, zejména proto, že Nadirův otce trpí inkontinencí a ona nemůže být v přítomnosti nahého cizího muže. Jednoho dne, když jsou Razieh a Somayeh zaneprázdněni, vyklouzne otec z bytu a toulá se po ulici. Razieh spěchá ven a všimne si jej na druhé straně silnice, a tak se musí proplést mezi auty, aby se k němu dostala - to ale ve filmu ukázáno není. Další den se Nader a Termeh vrátí domů dříve než obvykle a objeví starého otce ležícího v bezvědomí na podlaze v jeho ložnici, navíc přivázaného k posteli. Razieh a Somayeh jsou venku a nestarají se o něj. Když se vrátí, Razieh říká, že měla nějaké naléhavé osobní záležitosti; Nader ji obviní, že zanedbávala jeho otce a ukradla v bytě nějaké peníze (které Simin ve skutečnosti použila na zaplacení stěhováků). Když Razieh odmítne odejít, dokud nedostane zaplaceno, tak ji Nader násilně vytlačí z bytu. Razieh zřejmě spadne z několika schodů. Nader a Simin později zjistí, že Razieh potratila. Pokud by Nader celou dobu věděl o Raziehině těhotenství a způsobil při tom potrat, mohl by být vinen z vraždy. Nyní existuje řada nároků a protinároků, vznášených před soudcem: na jedné straně Nader se Simin a Termeh; na druhé Razieh a její manžel Hodjat. Je to vznětlivý muž, zahořklý, ponížený ztrátou dlouholetého zaměstnání ševce, a k tomu je ještě zadlužený a šikanovaný věřiteli. Více než jednou se pokusí napadnout Nadera za to, co udělal jeho ženě. Razieh říká, že Nader věděl o jejím těhotenství, protože slyšel v bytě rozhovor mezi ní a učitelkou od Termeh, ve kterém jí učitelka doporučila lékaře. Nader to popírá, naštěstí učitelka dodává důkazy na jeho podporu. Termeh najde důvody, proč se domnívat, že to není pravda, a Nader se jí nakonec přizná, že lhal kvůli ní a kvůli svému otci - prostě nemůže jít do vězení. Učitelka stáhne své důkazy. Aby ochránila svého otce, Termeh řekne soudci, že o těhotenství nevěděl, dokud mu to neřekla. Nader tvrdí, že když Razieh vytlačil z bytu, nemohla spadnout ze schodů, ale byla chráněna zábradlím. Dokonce celou scénu ukáže přímo na místě činu. Razieh se Simin přizná, že když šla přes cestu, aby přivedla domů Naderova otce, srazilo ji auto a tu noc měla bolesti; bylo to den předtím, než ji Nader postrčil a ona šla hned potom k lékaři. Hodjat se pořád nedovede ovládat a chová se násilně, proto se Simin se bojí o Termehino bezpečí. Simin přesvědčí Nadera, aby zaplatil Hodjatovi, ale Nader nejprve požádá Razieh, aby přísahala na Korán, že on je příčinou jejího potratu. Ona to však neudělá. Hodjat ji k tomu nemůže přinutit a začne se ve vzteku bít. Později se u rodinného soudu Nader a Simin rozvedou. Na konci filmu čekají odděleně před soudem, zatímco Termeh říká soudci, s kterým rodičem se rozhodla žít, a to raději bez přítomnosti rodičů. A takhle otevřeně to skončilo. Už jsem se nedozvěděl, zda se ti dva rozvedli, s kým chtěla Termeh zůstat a jak dopadl soud s Raziehidiným potratem. Musím uznat, že jsem se chvílemi nudil a film mi utíkal celkem pomalu.

Velice zvláštní, zdlouhavý a trochu zamotaný film, plný dlouhých a podle mě až příliš vypracovaných dialogů, které mě místy začínaly dost nudit. Celý film se odehrává v rozsáhlém sídle autora detektivek, energického staříka a milovníka pohyblivých a ozvučených figurín jménem Andrew Wyke. Ten zrovna nahrává ve svém zahradním bludišti svůj nový román na diktafon, když jej navštíví mladý kadeřník Milo Tindle, což je milenec Wykovy ženy. Andrew s tím na první pohled nemá vůbec žádný problém a naopak je rád, že mu Milo pomůže zbavit se své ženy. Andrew nabídne Milovi, že pro zajištění prostředků pro něj a jeho ženu si může ukrást z jejich domu nějaké šperky. Milo a ženská budou mít peníze z prodeje šperků, Andrew zase shrábne pojistku. Milo zjistí, kde se šperky ukrývají - za terčem na šipky. Společně oba sehrají divadelní hru s krádeží šperků. Milo se obleče do kostýmu klauna, vyleze po žebříku do místnosti se šperky, dynamitem odpálí sejf a vezme šperky. Je zde však jeden zádrhel. Na závěr Andrew vytáhne na Mila zbraň a odhalí, že falešná krádež byla pouze lest, jak Mila označit za zloděje, aby ho mohl beztrestně zabít. Poté to vypadá, že Andrew na schodech zastřelí Mila. O pár dní později navštíví Andrewa detektiv Doppler a vyšetřuje Milovo zmizení. Detektiv postupně sbírá stopy a důkazy, až se z toho sebejistý Andrew zhroutí a přizná se ke hře s vloupáním. Trvá na tom, že pouze předstíral, že zastřelil Mila slepým nábojem, a že jeho rival odešel ponížený, ale živý a nezraněný. Po nalezení důkazů podporujících vraždu Doppler zatkne Andrewa. Když se Doppler chystá odvézt Andrewa na stanici, tak si odmaskuje obličej a ukáže svou pravou totožnost - je to Milo, který se chtěl Andrewovi pomstít. A tak je jejich skóre vyrovnané, nicméně Milo oznámí, že se bude hrát další hra, která zahrnuje skutečnou vraždu. Milo říká, že zneuctil a uškrtil Andrewovu milenku, Téu, a rozmístil důkazy usvědčující Andrewa po celém Andrewově domě. A také se údajně brzy dostaví na místo policie. Andrew jeho tvrzení odmítá, ale pro jistotu zavolá Tée, jen aby se dozvěděl od Téiny spolubydlící, Joyce, že Téa je mrtvá. Milo má pro Andrewa připraveny záhadné nápovědy a slovní hříčky, které mají Andrewa dovést k důkazům, rozmístěným po domě. Andrew zběsile prohledává dům a v panice se je snaží najít. Andrew najde poslední předmět, právě když Milo říká, že přijíždí policie. Rozcuchaný Andrew prosí Mila, aby je zastavil, zatímco se bude uklidňovat. Milo předstírá, že mluví s policisty, ale ve skutečnosti tam žádná policie není. Milo pak odhalí, že předstíral Téinu smrt, domluvil se s Joyce a Téa mu ochotně pomohla, čímž podvedl Andrewa podruhé. Po Andrewově ponížení se Milo chystá odejít, a přitom sděluje Andrewovi choulostivé informace, které mu o něm řekla jeho žena a milenka. Andrew vyhrožuje Milovi zastřelením. Milo však říká, že s tím samozřejmě počítal a skutečně zavolal policii, která je na cestě. Pokud ho Andrew zabije, bude přistižen při činu. Andrew je všal zatlačený příliš daleko, protože Milo zesměšňuje jeho literárního detektiva. Adrew Milovi nevěří, postřelí ho a smrtelně ho zraní. Policie přijede ven a rozrušený a poražený Andrew se zamkne uvnitř domu. Když Milo leží a umírá, řekne Andrewovi, aby řekl policii, že to byla „jen krvavá hra“; pak stiskne ovládací skříňku automatu a nechá Andrewa obklopeného svými elektronickými hračkami, když se policie pokouší vstoupit dovnitř. Byl to tedy skutečně divný film, s příliš nejasným dějem, plným všelijaké vaty, která tříštila pozornost a ve které se ztrácelo to podstatné, o co šlo - o vzájemnou rivalitu mezi dvěma muži, kteří chtějí jednu ženu.

Mně se tento film, a především jeho přístavní atmosféra, moc líbil. Ve filmu je ukázáno, jak mafiánské odbory ovládají přístav a jeho dělníky, kteří "se nesmí na nic ptát, ani odpovídat na otázky". Musí prostě jen makat a být rádi, že je nenavštíví někdo z gaunerů od mafiánského bosse a odborového předáka v jednom Johnnyho Friendlyho. Jedním z jeho mužů je také Terry Malloy, který na začátku filmu dostal za úkol vylákat svého kamaráda a přístavního dělníka Joeyho Doyla na střechu. Odboráři, tedy Friendlyho muži, jej zde mají původně jen vystrašit, aby nemluvil před Přístavní kriminální komisí, místo toho jej však shodí ze střechy. Ostatní dělníci proto raději mlčí a nechtějí o praktikách odborů mluvit. Terry se dá postupně dohromady s Joeyho sestrou Edie, která mu poví o místním knězi Barrym, který uspořádal setkání s dělníky v kostele. Barry se snaží přesvědčit Terryho, ať se k němu přidá, ale Terry má především za úkol svému šéfovu nahlásit, co Barry kázal. Terrymu se ostatní dělnící vysmívají, zatímco Friendlyho muži čekají u kostela a poté celé kázání přeruší nájezdem na kostel. Terry pomůže Barrymu utéct, zatímco Timothy "Kayo" Dugan je knězem přesvědčen k tomu, aby vypovídal. Boss poté oznámí Terrymu, že Dugan byl v přístavu zabit jeho muži, kteří na něj nechali "omylem" vysypat náklad se sudy s whisky. Otec Barry pronese vášnivou řeč a připomíná všem dělníkům, že Kristus chodí mezi nimi a káže, že každá vražda je ukřižováním. A že to, co dělají mafiáni jim, dělají také Kristovy. Kněz byl vskutku velcie odvážný a nebál jsem ukázat prstem na samotného Friendlyho, který to sledoval z ochozu. Terry neustále odmítá vypovídat i přesto, že byl předvolán před komisi. Terryho vina a lítost však rostou spolu s jeho city k Edie, když vidí její neúnavnou snahu o spravedlnost. Přizná svou roli v Joeyho smrti otci Barrymu, který ho přesvědčí, aby se k tomu přiznal také Edie. Ta právě přichází na molo a Terry jde za ní, aby jí to oznámil, ale jeho slova jsou přehlušena troubením lodí. Edie je z toho vyděšená a utíká pryč. Vyšetřovatel z komise připomíná Terrymu jeho poslední boxerský zápas a to, že Terry zápas z donucení "položil", protože si na jeho soupeře vsadil jeho boss a tím si tedy Terryho koupil. U Friendlyho dělá také Teddyho bratr Charley, vystudovaný a chytrý účetní, který na rozdíl od bráchy umí počítat dále, než do deseti. Friendly se snaží přesvědčit Charlyeho, aby naléhal na Terryho mlčenlivost výměnou za dobrou práci v přístavu, kde bude jen sedět a pobírat vysokou mzdu. Dokonce mu říká, že pokud nebude Terry souhlasit, tak se jej má zbavit - zavést jej k G.G. Bratři se sejdnou v taxíku a promluví si o tom. Terry odmítá lukrativní pracovní nabídku a říká, že si pořád není jist, na čí stranu se má přidat. Terry lituje svého prodaného zápasu a obviňuje Charleyho, že je to jeho vina, že to on mu řekl, ať prohraje, ačkoliv mohl svého soupeře zničit, a že mu tím zničil boxerskou kariéru. Terry je přesvědčen o tom, že se mohl stát šampionem, místo toho je jen obyčejná gangsterská nula. Charley vytahuje na Terryho pistoli, kterou Terry jemně odsune stranou, a poté jej brácha nechá odejít. Drama ovšem pokračuje a Charley je za neúspěch krutě potrestán. Jeho mrtvolu objeví Terry s Edie. Terry přikazuje Eddie, aby přivolala Barryho a ten ať dá bratra pohřbít, zatímco on sám si bere pistoli a chce se pomstít. Opije se a jde do baru, kde se často zdržuje Friendly a jeho muži. Chce se mstít, ale objeví se zde rozumný a odvážný Barry a rozmluví mu to - Terry nejlépe Friendlyho zničí, pokud proti němu bude svědčit u soudu. To se také stane a z Terryho se stává opovrhovaný práskač. Jeho dětští přátelé ze střechy mu zabijí holubi a dělníci z přístavu jej ignorují a nechtějí jej mezi sebe, stejně tak ho nechce nikdo zaměstnat. Terry to přesto nevzdává a vydává se vyřídit si to s Friendlym pomocí pěstí. Dostane sice pořádnou nakládačku, ale nakonec se z něj stane hrdina a jeho přístavní kolegové si uvědomí, že jim ve skutečnosti pomohl k práci a lepším podmínkám. Konec dobrý, všechno dobré a snad tento film pomohl Americe vypořádat se s mafiánskými odbory a jejich praktikami, které vykořisťovaly pracující a ztrpčovaly jejich životy.

Na lásku mezi dvěma ženami se dívám velice rád, ideálně v HD rozlišení. A to byl jeden z důvodů, proč jsem si tuto klasicky zapeklitou a nesrozumitelnou Lynchovinu pustil. Příběh začíná celkem jasně a srozumitelně, ale postupně se v něm objevují další a další nejasnosti, postavy mění svůj vzhled a jména, objevují se v situacích, kde bych je nečekal, a nakonec člověk vlastně neví, o co ve filmu šlo. Film začíná nehodou na Mulholland Drive. V limuzíně sedí krásná černovlasá žena, kterou chtějí zastřelit dva mafiáni. Najednou do limuzíny narazí auto, řízené podnapilými mladíky, a tím vlastně černovlásce zachrání život. Černovláska uteče z limuzíny a vydává se dolů do Los Angeles, kde hledá byt pro ukrytí. Následujícího dne dojede jiná kráska, tentokrát plavovláska jménem Betty Elms, do bytu své tety Ruth. Betty je mladá, nadějná a optimistická herečka z maloměsta a je zmatena tím, že v bytě ve sprše najde onu černovlásku, která se představí jako Rita podle plakátu k filmu Gilda. Rita trpí retrográdní amnézií, a tak jí chce Betty pomoci zjistit její skutečnou identitu. Rita má u sebe kabelku, kterou se Betty s Ritou rozhodnou prozkoumat – najdou tam spoustu peněz a také podivný modrý klíč. Dále se dostáváme do restaurace Winkie’s, kde jeden muž vykládá druhému o snu, ve kterém viděl děsivou postavu za touto restaurací. Tak se oba vydávají ven to prozkoumat, a muž opět vidí tu samou postavu a omdlí strachem. Jinde zase sledujeme příběh režiséra Adama Keshera, který má do svého filmu obsadit vybranou herečku jménem Camilla Rhodes, jelikož mu to nařizují mafiáni. Adam to odmítá a vrací se domů, kde najde svou ženu Lorraine, jak jej podvádí. Mafiáni mu vyhrožují odebráním jeho jména z titulků, a tak se Adam sejde s podivným kovbojem, který mu dává filozofické otázky ohledně toho, jak se člověk rozhoduje a jak to ovlivňuje jeho život. Tím se mu kovboj snaží dát najevo, že by měl pro své dobro obsadit Camillu. Mezitím se najatý hitman vydá za svým údajným kamarádem a chce po něm knihu s telefonními čísly, ale to kamarád odmítá, a tak jej zastřelí a naaranžuje to jako sebevraždu, a jako bonus se povede zastřelit další dva lidi – svědky střelby. Nejvíce problémů měl s tou tlusťoškou, ta se mu dost bránila, zatímco uklízeč s vysavačem mu to zavařil tím, že jeho vysavač spustil alarm. Rita a Betty se vydávají k Winkiemu a jsou obsluhovány servírkou jménem Diane, což vyvolá v Ritě vzpomínku na „Diane Selwyn“. A tak Diane najdou v telefonním seznamu a zavolají ji, bohužel telefon nikdo nezvedá. Betty jde na herecký konkurz, kde sehraje milostnou scénku se starším týpkem, a její výkon porota velice ocení. Herecký agent vezme Betty na plac, kde se obsazuje film s názvem Příběh Sylvie North a režisérem je Adam. Camilla Rhodes předvádí na pěveckém castingu zpěv písně I’ve Told Every Little Star. Adam se podvolí mafii a obsadí ji do svého filmu. Betty naváže s Adamem oční kontakt, ale než si stihnou popovídat, tak uteče se slovy, že se musí setkat s přítelem. Betty a Rita se vydávají do bytu Diane Seldwyn, nejprve zde vidí chlápky v obleku, poté zazvoní na byt č.12. Zde však nebydlí Diane – sousedka si s ní vyměnila byt a Diane žije v bytě č.17. Holky se tedy vydávají do bytu č.17, kde najdou tělo ženy, která je několik dní mrtvá. Obě se vyděšené vracejí do bytu Bettyiny tety, kde Rita změní svou vizáž a bere si blonďatou paruku. Poté se obě intimně sblíží, ukáží svá prsa a líbají se se slovy „Já tě miluji“. Přesně kvůli tomuhle jsem si ten film pouštěl! Ve dvě ráno se Rita náhle probudí a trvá na tom, aby obě šly do divadla s názvem Club Silencio. Zde se odehrává opět velice podivné představení. Moderátor v různých jazycích vysvětluje, že všechno je iluze; Rebekah Del Rio přichází na pódium a začíná zpívat píseň Roye Orbisona „Crying“ ve španělštině, pak zkolabuje, zatímco její vokály dále zní díky playbacku. Betty najde ve své kabelce modrou krabičku, která má zámek, do kterého pasuje modrý klíč z její kabelky. Po návratu do bytu Rita získá klíč a zjistí, že Betty zmizela. Rita odemkne krabici a ta spadne na podlahu. Teta Ruth vstoupí do místnosti, kde nikdo není. No uznejte, už se to začíná pěkně zamotávat, a to ještě nejsme zdaleka u konce! Diane se probudí ve své posteli v bytě č.17, kde předtím čmuchaly Betty a Rita. Diane informuje sousedka, že ji hledali dva policisté. Diane vypadá stejně jako Betty, akorát to není mladá a nadějná herečka, nýbrž herečka trpícími depresemi kvůli nevydařenému románku s Camillou Rhodes. Camilla je úspěšná herečka a vypadá zase přesně jako Rita. Na Camillino aka Ritino pozvání se Diane aka Betty zúčastní večírku v Adamově domě na Mulholland Drive. Během večeře vypráví Diane aka Betty, že přišla do Hollywoodu z Kanady poté, co její teta zemřela a nechala jí nějaké peníze. A také to, že se s Camillou aka Ritou setkala na konkurzu pro obsazení filmu Příběh Sylvie North. Je zde také další žena, která vypadá jako zpívající Camilla Rhodes z pěveckého castingu, a ta políbí Camillu aka Ritu a obě se usmějí na Diane aka Betty. Adam a Camilla aka Rita se připravují oznámit svou svatbu, začnou se smát a líbat, zatímco Diane aka Betty je s pláčem sleduje. Později Diane aka Betty potká nájemného vraha v restauraci Winkie, aby ho najala na vraždu Camilly aka Rity. Vrah Diane řekne, že po dokončení práce najde modrý klíč. Je odhaleno, že děsivá postava z mužova snu má modrou krabici odpovídající modrému klíči. Ve svém bytě se Diane podívá na modrý klíč na konferenčním stolku, a při tom někdo neustále klepe na dveře. Rozrušená a terorizována halucinacemi s křikem utíká do své postele, kde se zastřelí. Žena v divadle šeptá: "Silencio". Tak to by tedy byl děj, který jsem moc nepochopil a film bude nejspíše vhodné znovu zhlédnout, aby mi to docvaklo. Pravděpodobně však většina filmu byla jen Dianin aka Bettyin sen, ze kterého se probudila v bytě č.17 a realita se odehrávala až poté. Někdo chytřejší by v tom určitě našel určitou symboliku, stejně jako ve všech Lynchových filmech.

Povznášející exkurze do jedné malebné japonské vesničky v 19. století, ukazující skromnost a mírumilovnost lidí, kteří v ní žijí. Jejich lidskost, vzájemné vřelé vztahy a ochota vždy si navzájem pomoci jen podtrhují tu romantickou bukoliku, která prochází jako červená nit celým tímto nádherným snímkem. A teď vážně. Bylo to fakt odporné. Hned na začátku se seznámíme s hlavními postavami - starou babkou Orin, která spřádá vlákna na tkalcovském stavu, a jejími dvěma syny - Smraďochem Kesakičim, který chce souložit, ale nemá s kým a pořád jen kurvuje, a s celkem pohledným a ovdovělým Tatsucheinem, kterému se jeho máti snaží najít nevěstu, a také s malou vnučkou. Hlavním motivem celého filmu je starý zvyk, při kterém jsou lidé při dosažení 70 let povinni odejít z vesnice na horu Najarama, kde mají umřít hladem. Ve vesnici je po neúrodě nedostatek jídla a proto je třeba se o něj rvát. Své o tom zjistí potenciální nevěsta od Tatsucheie jménem Matsuyan, která je z chudé rodiny, a proto využije bohatství Tatsucheiovy rodiny a krade jídlo. Ve filmu není nouze o sexuální scény - souloží se tady v podstatě pořád. Bizarní byla poslední vůle manžela jedné mladé ženské, který chtěl, aby se po jeho smrti vyspala s každým chlapem z vesnice. Místní chlapi se nemohli jeho smrti dočkat, jelikož jim to nadšeně oznámil Smraďoch, který to zjistil, když manžele šmíroval. Po manželově smrti to tahle krásná vdova udělala, ale jaksi se vykašlala na Smraďocha, a ten z toho brečel a stěžoval si mámě. A tak mu musela jeho dobrotivá matka sama sehnat materiál na souložení, jednu postarší dámu, která si nebyla jistá tím, zda jí její kunda pořád funguje. Také se setkáváme s infanticitou, kdy rodiče posuzují význam svého potomka na základě pohlaví - chlapci jsou kupodivu nežádoucí a tak Tatrucheiův syn skončil odhozen na poli, což se majiteli tohoto pole moc nelíbilo. Babka jako jediná ve vsi umí chytat ryby a ví přesně, kde na ně číhat. "Idylka" netrvá věčně a brzy dojde také ke kruté pomstě na Matsuyanině rodině, která díky neúrodě krade jídlo - vesničané se naserou, vtrhnou k nim do domu v půlce večeře (kterou jim darovala ta stará babizna Orin) a zabalí je do sítí, odtáhnou je k jámě, do které je vhodí a zaživa je zasypou hlínou a umlátí. Prsty v tom měla samozřejmě Orin a vůbec jí navadilo, že její syn čekal s Matsuyan dítě! Všechny tyto sexuální s kruté scény jsou protkány záběry na místní faunu a její typicky zvířecí chování - žáby kopulují, hadi kopulují, had porodí malá háďata, had polyká krysu, sova žere myš a kudlanka se láduje žábou. Zřejmě to mělo znázornit to, že lidé v této vesnici jsou stejně krutí a barbarští jako tato zvířata. Poté, co stará bába splní své úkoly, např. si vyrazí několik zubů na hajzlu, nechá odpanit Smraďocha a zmasakruje rodinku od nastávající jejího druhého syna, tak se vydává na Tatsucheiově hřbetu vstříc svému údělu - smrti hladem v horách. Cesta je to dlouhá a nebezpečná, a po zdolání mnoha skal a úskalí konečně dorazí oba na Narajamu a babka se zde usadí mezi mnoho koster svých předchůdců, aby si zameditovala s krkavci. Při synově odchodu začne sněžit, a ten je tak nadšen, že jí to běží oznámit. Nakonec se vrátí do vsi, do svého útulného a mírumilovného domova, který sdílí také s hadem. Bylo to fakt otřesné a působivé zároveň, typický film, na který člověk jen tak nezapomene, a zároveň jej nechce už nikdy vidět znovu!

Jeden z filmů, které jsem poprvé viděl jako dítě a od té doby jsem na něj neustále příležitostně myslel. A tak jsem se rozhodnul pustit si tento kousek znovu a nezklamal mě. Pravda, ten začátek byl celkem nudný a spíše to vypadalo jako takové to klišé, kdy se do talentovaného a osamělého geniálního vědce zamiluje krásná novinářka, začnou si spolu vztah a kopulují v jeho velké laboratoři. Tento geniální a samotářský vědec se jmenuje Seth Brundle a seznámí se s novinářkou Veronicou Quaife na večírku pořádaném společností Bartok Science Industries, která zároveň dotuje Sethův průkopnický výzkum. Seth vezme po večírku Veronicu do skladiště, které mu slouží jako laboratoř i domov a ukáže jí svůj projekt, jenž má změnit svět: sadu „telepodů“ - teleportů, které umožňují přenést předměty z jednoho podu do druhého. Teleporty fungují na principu atomárního rozkladu a syntézy daného objektu. Veronice chvíli trvá, než jí dojde, o jaký převratný vynález se jedná. Hodlá jej zveřejnit, ale Seth je proti, jeho dílo ještě není totiž hotové, nedokáže transportovat organickou hmotu a živá stvoření. Veronica souhlasí, že zdokumentuje Brundlovu práci. Při pokusu o transport paviána dojde k "obrácení" jeho svalové tkáně a nebohý opičák se změní v krvavou masu a v bolestech umírá. Veroničino soukromí však stále narušuje Stathis Borans, její bývalý arogantní partner a šéfredaktor časopisu Particle. Nakonec Brundle dosáhne svého cíle a podaří se mu poslat z jednoho telepodu do druhého dalšího paviána, který se zdá být v pořádku. To však musí potvrdit několikatýdenní testy. Veronica nalezne na stole poštu - velkou obálku s časopisem Particle, na jehož titulní straně je vyobrazen Brundle, a je jí jasné, že Borans se pokouší o další podraz. Omluví se Sethovi a jde si to se svým bývalým milencem vyřídit. Stathis Borans nejprve Brundleovi nepřikládal důležitost, ale když zaregistroval zápal své bývalé přítelkyně o jeho výzkum, prověřil si ho. Stathis musí uznat, že Seth je ve svém oboru velká kapacita, měl dokonce blízko k Nobelově ceně za fyziku. Chce zveřejnit kusé zprávy o Sethově projektu, ale Veronica trvá na tom, že jen ona zná veškeré detaily. Nakonec dojdou ke kompromisu. Mezitím si Brundle v laboratoři není jist, jestli jej Veronica nechce opustit a vrátit se k Boransovi. Po pár panácích se rozhodne teleportovat sám sebe, aniž by počkal na výsledky testů paviána. Do telepodu se však nedopatřením dostane obyčejná domácí moucha a počítač neví, jak naložit se dvěma různými tvory v jednom telepodu. Rozhodne se pro fúzi – sloučení obou v jeden organismus – Brundlouchu (angl. Brundlefly). Brundle vyleze ze druhého teleportu zdánlivě v pořádku. Záhy si však uvědomí velký nárůst síly, výdrže a sexuální potence. Věří, že proces přenesení jej očistil a vylepšil jeho tělo. Doporučuje to samé Veronice. Zanedlouho se však u něj začnou projevovat násilnické sklony a Veronica jej upozorňuje, že se po své vlastní teleportaci změnil, čemuž vědec odmítá uvěřit. Uvědomí si pravdu poté, co si před koupelnovým zrcadlem odtrhne nehet na ruce. Zkontroluje záznamy počítače a zjistí, že došlo ke sloučení lidské a muší DNA na molekulárně-genetické úrovni. Během několika dalších týdnů se Brundle stále více přeměňuje, odpadávají mu části těla (zuby, uši) a jeho vzhled stále méně připomíná člověka. Přijme fakt, že se stal Brundlouchou a začne demonstrovat specifika mouchy, např. lezení po zdech a po stropě a nechutnosti jako vyzvracení silných enzymů do jídla k jeho rozpuštění. Veronica vše natáčí na kameru. Brundloucha si uvědomuje své slábnoucí lidské aspekty a naopak sílící primitivní instinkty hmyzu, které přestává ovládat. Poví také Veronice o tom, jak je hmyz zlý a krutý a potřeboval by nějaké své politiky. Brundloucha instaluje v laboratoři třetí telepod k přenosu dvou lidí. Veronica však s hrůzou zjišťuje, že je se Sethem těhotná a není si jista, jestli se to stalo před nebo po jeho teleportaci. Dokonce má noční můru, ve které je na porodním sále a prochází těžkým porodem, a nakonec z ní vypadne obří hmyzí larva. Rozhodne se jít pro jistotu na potrat a Borans ji doprovází v noci ke svému známému doktorovi, jenž jej má provést. Brundloucha vnikne do místnosti a unese Veronicu. Prosí ji, aby si dítě nechala, ale Veronica má strach, že porodí mutanta. Borans vnikne s puškou do Sethovy laboratoře, aby zachránil Veronicu, ale je vážně zraněn Brundlouchou, která mu vyzvrací korozivní enzymy na levou ruku a pravou nohu, a obě je rozleptá. Chystá se vyzvracet dávku enzymů na jeho tělo, když jej zastaví Veronica. Brundloucha jí pak odhalí svůj poslední zoufalý plán - teleportovat sebe a Veronicu s nenarozeným dítětem, čímž dojde ke sloučení všech do jedné entity, která bude lidštější, než on. Vyděšená Veronica se vehementně brání a přitom odtrhne Brundlouše spodní čelist. Brundloucha se definitivně transformuje do hmyzí podoby, uvězní Veronicu v telepodu č. 1 a sama vleze do telepodu č. 2. Stathis Borans se dokáže vzchopit natolik, že odstřelí kabel od telepodu, v němž se nachází Veronica a osvobodí ji. Brundloucha to zaregistruje a rozbije silné sklo svého telepodu. Nestihne však včas vylézt a počítač provede přenos Brundlouchy s částí teleportu. Z cílového telepodu se s námahou vyplazí stvůra obsahující mix Brundlouchy a teleportu a tiše žádá Veronicu, aby ukončila její trápení, přikládá si Boransovu pušku k hlavě. Ubrečená a dojatý Veronica to odmítá, ale nakonec zmáčkne spoušť a stvůru, která kdysi byla jejím milencem, sprovodí ze světa. Bylo to dost silné, nechutné, a podle mě vědecky nemožné, a to i třicet let po natočení tohoto filmu. Goldbluma mám rád a tohle je podle mě jeho nejlepší role. Po zhlédnutí tohoto snímku se už na hmyz a mouchy nebudu nikdy dívat stejně, jako dříve.

Druhé pokračování bojového akčního historického dramatu o vzoru ušlechtilosti a bojové neporazitelnosti jménem Ip Man, který ukazuje své čínské bojové schopnosti a využívá je proti nadvládě zlých cizinců, ať už to jsou Japonci nebo Američani. Mistr Ip a jeho krásná žena se v roce 1949 přestěhovali do Hong Kongu, kde se Ip pokouší otevřít bojovou školu. Ihned jej vyhledá několik mladíků, utkají se s ním v boji a poté se stanou jeho žáky. Mezi ně patří mladý Wong a jeho přátelé, kteří jej chtěli pomstít poté, co jej Ip porazil v zápasu. Škola začíná vzkvétat, ale nejde to jen tak. Wong se musí vypořádat s násilnickými členy konkurenční bojové školy Hung Ga. Jeden z nich jménem Kei vyzve Wonga na souboj, ale prohraje, a tak přijde pomsta od jeho spolužáků, kteří Wonga unesou a požadují po Ipovi výkupné. Ip jde podle pokynů na místní tržiště, ale setkání končí konfrontací s rostoucím davem studentů Hung Ga. Ip a Wong, kteří se probojují ven tváří v tvář beznadějné přesile, jsou zachráněni Jin Shanzhaoem, válečným umělcem, bývalým banditou a také bývalým Ipovým rivalem, který jim přichází na pomoc se svým vlastním gangem. Do boje se vmísí studentský mistr a šéf koalice hongkongských klubů bojových umění Hung Chun-nam. Ip se mu představí a Hung mu sdělí, že aby mohl provozovat školu, tak se musí zúčastnit speciálního obřadu. Ip, Wong a Jin jsou následně zatčeni Fatsem,  čínským zástupcem náčelníka hongkongské policie, za rušení míru, ale později jsou propuštěni na kauci. Hung a Fatso se tajně setkávají se superintendentem Wallacem, zkorumpovaným britským velitelem policie, aby mu dali peníze za ochranu, vybrané z místních obchodů a škol bojového umění. Ip se tedy zúčastní ceremonie a na kulatém vratkém stole porazí v boji dva vyzyvatele, než se mu postaví samotný Hung, se kterým ukončí boj působivou remízou. Ip může dál provozovat svou školu výměnou za placení ochranných poplatků, ale on to odmítá. V reakci na to Hung nutí své studenty, aby se záměrně potulovali před školou Wing Chun a obtěžovali potenciální studenty, což vyústí v pouliční rvačku mezi nimi a Ipovými žáky. Ip je tak svou bytnou nucen opustit nemovitost, kterou pronajal pro svou školu; žáci se uchýlí k tréninku v místním parku. Ip pak konfrontuje Hunga a obviňuje ho ze svých problémů, kritizuje jeho vedení studentů a podřízenost cizincům. A tak mezi nimi opět dojde k souboji, který končí remízou, protože Ip zabránil Hungovi, aby omylem nakopl svého syna a radí mu, aby trávil více času s rodinou. Ip odchází a další den Hung dává jemu a jeho studentům volné vstupenky na výstavu bojových umění, kterou uspořádali Wallace a Fatso. Na této výstavě propagují umělci čínskou kulturu, ale objeví se zde potížisté. Těmi jsou Wallaceův host, boxer Taylor „The Twister“ Miller a jeho žáci, a dojde ke rvačce. Hung chce, aby se Twister omluvil, místo toho jej Twister vyzve k souboji. Souboj se zpočátku vyvíjí ve prospěch Hunga, ale mladý boxer je rychlejší a silnější, zatímco starý a tlustý Hung postupně ztrácí síly. Ip navrhuje Hungovi, ať souboj ukončí, tomu to ale jeho hrdost nedovolí a tak bojuje dál. Nakonec je ubit Twisterovými rychlými pěstmi. Zpráva o Hungově smrti nasere spoustu Číňanů a dojde k velkým nepokojům. Wallace nechá zatknout a mučit Ipova přítele a redaktora novin Leung Kan za zveřejnění zprávy o Hungově smrti. Fatso zasáhne a Leung je propuštěn bez obvinění. Následující den se koná tisková konference, kde Wallace lže o Hungově smrti a Twister oznamuje, že aby očistil své jméno, přijme výzvu od kteréhokoli čínského bojového umělce. Číňany však dál nerespektuje a chlubí se, že nikdo z nich nemá odvahu se mu postavit. Přichází Ip a vyzývá Twistera k boji, zatímco Fatso se tajně setkává s Kanem a nabízí mu kompromitující informace o Wallaceovi. Zatímco jeho těhotná žena se chystá porodit, Ip se připravuje na zápas s Twisterem. A tak dojde na závěrečný zápas Ipa s Twisterem, který je plný manipulací rozhodčích ve prospěch Twistera, popírání jeho nedovolených úderů a zákazu kopání pro Ipa. Souboj to byl panečku napínavý a nebojovali proti sobě jen boxer a Wing Chun, ale také Čína a Západ. Nakonec vše dobře dopadne, obě kultury se smíří a Ipovi se dokonce přihlásí nový žák, jakýsi neznámý Bruce Lee. Nebylo to špatné, příběh byl dobře udělaný, bojové akce povedené, i když dost neuvěřitelné (takhle rychlá a hbitá nemůže být žádná lidská bytost), nicméně jsem z toho příliš cítil čínskou ublíženost a vymezování se proti Západu, které je v této zemi v současnosti dost v módě.

Po nějaké době jsem viděl film, do jehož hlavní postavy - 49-letého učitele Adase Miauvzynského - jsem se mohl do jisté míry vžít. Mám s ním společné například to, že mě ruší lidé, a to jak doma, když slyším nějaký hluk z ulice, tak ve veřejném prostoru. A taky mi vadí všudypřítomní psi, kteří štěkají a serou všude, kudy chodím. Stejně jako on rád používám slovo "kurva" a nestydím se za to. Považuji se také za frustrovaného intelektuála, akorát tak neprožívám tu politiku a hádky poslanců v Sejmu. Více mě trápí mezinárodní politika. Stejně tak mě serou reklamy, jenže na rozdíl od roku 2002 je to teď mnohem horší - trapné a otravné reklamy jsou úplně všude. Lidé jsou však pořád stejně otravní, hlavně ženské, bavící se o vztazích a s kým byli zase na rande. Slepičí kecy mi snižují IQ. Zato Adasovy hygienické návyky mi přišly celkem bizarní - šetření vodou, počítání oplachů do sedmi, využívání vody do té doby, než není úplně špinavá - to by mě sralo, já se prostě raději osprchuji a jsem čistý. Sledujeme jeden den v životě tohoto věčně nespokojeného intelektuála a misantropa. Ten se ráno probudí, naprosto znechucený a nenávidící celé okolí, především údržbáře, sekající venku trávu. Poté provede řadu rituálů, např. sedm doušek minerální vody, sedmkrát si omývá obličej, a ukazuje se tak jeho obsedantně-kompulzivní porucha. Dezorientovaně zírá na televizi a poslouchá prudké hádky mezi politiky. V Adaśových představách politici trhají polskou vlajku s Bílým orlem na cáry, ze kterých kape krev. Adaś se pokouší napsat třináctislabičnou báseň, ale zvuky jeho okolí, včetně Chopinovy ​​hudby od souseda nahoře, mu znemožňují práci. Ani špunty do uší moc nepomáhají. Miauczyński se nešťastnou náhodou udeří do hlavy při návratu do svého bytu, ránu překryje náplastí a před odchodem políbí nohu figurky Ježíše visícího v jeho bytě a vydává se učit. Je to učitel polštiny a při výuce recituje svým studentům Mickiewicze, čemuž se jeho studenti vysmívají, s výjimkou dívky sedící vepředu, kterou zaujala jeho náplast na čele. U ředitele si vyzvedne svou výplatu a nadává na to, jak špatně je po svých letech studia a praxe placen. Jeho smolný den je také plný setkání s příbuznými: bývalou manželkou, zabedněným synem Sylwuśem a matkou, na které je Adaś psychicky závislý, i když ho sere polévka, kterou mu matka chystá. Miauczyński jde na lékařskou prohlídku, která mu přináší řadu dalších ponížení a nezdá se, že by to zlepšilo jeho psychický stav. Navíc bere hromadu různých léků na stres, OCD, deprese, úzkost, nespavost a další neduhy. Aby si Miauczyński odpočinul, rozhodne se odjet k moři, ale i pobyt v plných kupé vlaku je pro něj těžký - pokaždé mu tam vlezou nějací otravní spolucestující, jako klevetící ženské, jeptišky nebo karbaníci. Na pláži nemůže Adaś klidně odpočívat, protože ho sere kdákání racků a také ostatní návštěvníci pláže a jejich psi. Když se snaží usnout, představuje si svou idealizovanou první lásku Elu, ale ta se mu zdá příliš dokonalá pro jeho ponurý život. Když se Miauczyński večer vrací do svého bytu, sleduje v televizi reklamní blok, který se skládá z vulgárních spotů propagujících takové oplzlé produkty jako „Antyprykator“, „Vaginex“ nebo „Dick Extract“. Adaś znechuceně vypne televizi, vyjde na balkon a se všemi sousedy v paneláku odříká sarkastickou „Polákovu modlitbu“. Pak se pokusí usnout, ale rozrušen boucháním z patra nahoře zaklepe na dveře své sousedky-policistky, která jej rušila už na začátku filmu sekáním do stolu. Uvnitř bytu si však všimne její dcery, která upustila míček, který byl zdrojem hluku, jenž jej vyrušil. Adaś vidí, že jeho frustrace je zbytečná, vrátí se do postele a znovu si představí Elu. Masturbací Adaś znovu získá klid a usne - jo, to taky často dělám. V duchu recituje pasáž ze Země Antoina de Saint-Exupéryho, planety lidí. A to byl den jednoho člověka, který má spoustu psychických problémů, sere ho svět a lidé a jedinou jeho spásou je Ježíš a první láska. Bylo to super.

Skvělý akční fantasy thriller, který byl poněkud temný a obsahoval snad vše, co od filmu očekávám - tunu skvělých hlášek a sprostých slov, dech beroucí akci, vítězství dobra nad zlem a dojemný konec, u kterého jsem se (po dlouhé době) rozbrečel! Film je o nemrtvém chlápkovi, který rok po své smrti vyleze z hrobu, aby pomstil sebe a svou snoubenku. Vše začíná dne 30. října během Ďábelské noci v Detroitu, během které seržant Albrecht vyšetřuje místo zločinu, kde byla zbita a skupinově znásilněna Shelly Websterová. Její snoubenec, hudebník Eric Draven, leží mrtvý na ulici poté, co byl pobodán, zastřelen a vyhozen z okna. Pár plánoval svatbu na následující den, Halloween. Když odjíždí se Shelly do nemocnice, Albrecht potká mladou dívku Sarah, která říká, že se o ní Shelly a Eric starají. Shelly chce, ať se o ní Eric během její hospitalizace postará. Albrecht však Sarah neochotně řekne, že Shelly umírá. Uplyne rok a na Ericův náhrobek si usedá vrána. Po zaklepání na kámen se země otevře a vyleze mrtvý, teď už oživlý Eric s bledým obličejem a černými čmouhami, a má určitý plán. V mezičase gang v čele s T-Birdem, který ty dva zabil, řádí po městě Detroit a zapaluje každý barák, na který narazí. Po návratu do svého starého, nyní opuštěného bytu Eric zažívá vzpomínky na T-Birda a jeho gang (Tin Tin, Funboy a Skank), kteří spáchali ten ohavný čin. Eric brzy zjistí, že jakákoli zranění, která dostane, se okamžitě zahojí. Díky své vráně, která představuje jeho oči, se vydává pomstít svou a Shellyinu vraždu. První na řadě je černoch Tin Tin. Eric jej najde v zapadlé uličce a použije jeho vlastní nože, které mu zabodá do všech důležitých orgánů. Poté se vydává do zastavárny, kde Tin Tin zastavil Shellyin zásnubní prsten, a snaží se přinutit majitele Gideona, aby mu jej vrátil. Poté celou zastavárnu poleje benzínem a zapálí, a také ušetří Gideona, aby mohl varovat ostatní, že zemřou. Poté, co Eric najde Funboye se Sářinou matkou a feťačkou Darlou, zabije Faboye jeho vlastním morfiem. Poté Eric konfrontuje Darlu, vymačkává jí morfium z žil, aby si uvědomila, že Sarah potřebuje, aby jí byla dobrou matkou. Mezitím se Top Dollar, zločinecký boss, který ovládá všechny pouliční gangy ve městě, a jeho milenka/nevlastní sestra Myca dozví o Ericových činech prostřednictvím různých zpráv od svědků. Top Dollara hraje ultimátní záporák Michael Wincott. Eric navštíví strážníka Albrechta a vysvětlí mu, kdo je a proč vstal z mrtvých. Albrecht mu řekne, co ví o Shellyině smrti a že se třicet hodin před smrtí díval, jak trpí, a nemohl jí bohužel pomoci. Eric se dotýká Albrechta a cítí bolest, kterou Shelly během těch třiceti hodin cítila. Po odchodu z Albrechtova bytu zachrání Eric Sarah před rychle jedoucím autem. Skryje svou tvář, ale před zmizením jí dá vodítko ke své identitě - promluví svým původním hlasem. T-Bird a Skank se zastaví v obchodě, aby si nakoupili, ale objeví se zde Eric a unese T-Birda. Skank následuje dvojici a je svědkem toho, jak Eric zabije T-Birda tím, že jeho auto nastartuje, zapálí a pošle do řeky, a proto vyděšený Skank uteče do Top Dollarova sídla. Druhý den ráno začnou Sarah a její matka napravovat svůj napjatý vztah a Sarah jde do Ericova bytu, aby mu řekla, že jí on i Shelly chybí. Eric ji ujišťuje, že i když už nemohou být přáteli, stále mu na ní záleží. Poté, co Grange, pravá ruka Top Dollara, zkontroluje Ericův hrob a zjistí, že je otevřený a prázdný, uspořádá Top Dollar schůzku se svými společníky, kde prodiskutují nové plány pro jejich kriminální aktivity během Ďábelské noci. Přichází Eric, hledá Skanka a následuje masivní přestřelka, při které jsou zabiti téměř všichni přítomní včetně Skanka. Top Dollar, Myca a Grange utečou a Myca, stará čarodějnice, správně předpokládá, že když se jim povede zabít vránu, Ericovu spojku mezi světem živých a mrtvých, tak už nebude Eric nesmrtelný. Eric svůj úkol splnil se vrací do svého hrobu. Sarah se s ním loučí a on jí dává zásnubní prsten od Shelly. Když jde Sarah domů, Grange ji unese a vezme ji do kostela, kde čekají Top Dollar a Myca. Díky vraně si Eric uvědomí, co se stalo, a jde ji zachránit. Grange zastřelí vránu poté, co vletí do kostela, čímž Erica připraví o jeho nesmrtelnost. Myca popadne zraněnou vránu a má v úmyslu vzít jí její mystickou sílu. Naštěstí se zde objevuje Albrecht a dojde k napínavé závěrečné akci, která samozřejmě skončí vítězstvím Sarah, Albrechta a Erica nad těmi třemi šmejdy. Dojemný konec nesmí chybět - i když jsou Eric i Shelly mrtví, tak jejich láska trvá věčně. Nečekal jsem, že na konci filmu, plného sprostých nadávek a tvrďáckého chování Top Dollarova gangu, se tak snadno rozbrečím. Jen více takových filmů! Také se mi líbilo to, že Eric hrál na elektrickou kytaru a jeho "nemrtvé" sólo na střeše věže nad temným Detroitem mi navodilo husí kůži.