Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Poslední recenze (967)

plakát

První den zbytku tvýho života (2008) 

Taková normální francouzská rodinka, jejíž pět členů si žijí své problematické životy na konci 80. let a v průběhu let 90. Byly to skvělé časy a rád jsem se do nich prostřednictvím filmu vrátil. Film ukazuje příběhy jednotlivých členů během dvanácti let prostřednictvím pěti dnů, z nichž každý byl pro jednoho člena důležitý. Aby v tom náhodou nebylo příliš jasno, tak se film občas vrací časově zpátky. Rodinka Duvalových se skládá s klidného a pohodového otce Roberta, který pracuje jako taxikář, starostlivé až otravné matky Marie-Jeanne, a tří dětí – staršího syna Alberta, studenta medicíny a doktora, který je příliš ochranářský a dokáže se chovat jako kretén, mladšího syna Raphäela, flegmatika, kterému se nechce nic dělat, a nejmladší dcery Fleur, ze které vyroste krásná šestnáctka, která má velmi problematické dospívání a také problémy s muži. A pak je tu ještě děda, otec Roberta, který prodal rodinné vinice, půjčil synovi na dům a rád na to upozorňuje při rodinných setkáních – celkem nepříjemný a rýpavý dědek. 24.8.1988 je první den. Albert dokončil dva roky studia medicíny a stěhuje se do garsonky, kterou vlastní jeho dědek. Starý rodinný pes umírá a matka to těžce snáší, stejně jako osamostatnění Alberta – přehnaně mluví o tom, že se jejich rodina zmenšuje. 3.12.1993 má Fleur 16 let, a nikdo si nevzpomene na její narozeniny. Kromě toho řeší také typický problém mladých hezkých holek – má přijít o panenství s neúspěšným umělcem Sašou, anebo s kamarádem z dětství Erikem? Vybere si samozřejmě Sašu, vleze s ním do ložnice a její panenská krev teče pod dveřmi, zatímco její mladší já se na to dívá. 22.6.1996 – Raphael jezdí každou sobotu k dědovi a vždy doveze láhev vína, aby mohli s dědou rozebírat jeho chuť a učit se, jak být správný someliér, protože děda přeskočí jednu generaci a místo syna učí vnuka, jak rozpoznat odrůdy vína. Najednou přichází flashback, ve kterém se Raphael účastní naprosto debilní soutěže, ve které účinkující hrají na neviditelnou kytaru na pódiu. Větší kokotinu jsem ještě neviděl. Robert říká Raphaelovi, že nejlepší sólo je v písni Free Bird od Lynyrd Skynyrd a že Angus Young z AC DC umí jen tři akordy. Raphael se setká v šatně s buchtou, která skutečně umí na kytaru a učí na ni hrát, dostane její číslo, ale pak jej ztratí. Albert se tento den žení s environmentalistickou fanatičkou Prune, se kterou se seznámil, když bouchala na dveře jeho bytu, aby si ztišil hudbu. Na jednu stranu se jedná o šťastný den, ale radost velice rychle zkazí zpráva o dědově smrti, což způsobí velký rozkol v rodině. 25.9.1998 má Fleur už dvacet let a je z ní dobrá rajda, která zůstala už dvě noci po sobě venku. Matka proto uklidí její pokoj a pročte si její deník, kde píše o svých útrapách dospívání, o spaní s mnoha muži, a Fleur ji při tom přistihne a dojde k hádce. Fleur má narážky na matčin sexuální život s otcem, což v ní vzbudí pochyby o její fyzické atraktivitě. Fleur uteče z domu, matka jede za ní autem, jako nemotorná řidička má nehodu, a přijede pro ni záchranka. Pobyt matky v nemocnici má jedno velké plus: dá rodinu opět dohromady. 26.5.2000 se Robert pokouší opět přestat kouřit. V taxi se potká náhodou se synem Albertem, který se zrovna rozešel se svou ženskou – tomu se asi nelze divit, byla to fanatická kráva. Potkají se v restauraci také s Raphaelem a všichni se konečně usmíří. Robert navíc přestane kouřit, ale smrti stejně neunikne. Fleur si zapíchala s Ericem a na konci filmu to vypadá, že je těhotná. Film byl celkem svižný a zábavný, nechyběly komické situace, ale všichni členové rodiny kromě Roberta mi byli celkem nesympatičtí, protože měli problémy s úplnými krávovinami. Na Fleur se mi kromě její fyzické atraktivity líbilo také to, že kouřila trávu a milovala grunge, především Nirvanu. Největší prdel byla, když Marie-Jeanne vzala Fleur jointa, aby si ho pak zakouřila s Robertem v obyváku.

plakát

Bourneovo ultimátum (2007) 

Vyvrcholení trilogie o zabijákovi CIA Jasonu Bourneovi, který měl doslova nadlidské schopnosti. V tomto filmu se pokouší zjistit něco o své minulosti ještě před tím, než se stal součástí programu Treadstone. Film pokračuje tam, kde předchozí skončil – v Moskvě, kde utíká před Kirillem a moskevskou policií. Je zraněn a opět se mu vracejí dávné vzpomínky na to, jak jej nutili s hlavou pod vodou stát se špičkovým zabijákem. Pamela Landy, zástupce ředitele CIA, odhalí nahrávku mrtvého Warda Abbotta, kterou poslal řediteli Ezru Kramerovi. V Turíně se objeví zvídavý novinář Simon Ross, který se dozvídá z tajného zdroje o operaci Blackbriar, který měl následovat po operaci Treadstone, a také o Jasonu Bourneovi. CIA a její naprosto bezohledný ředitel Noah Vossen jej odhalí pomoci telefonátu, ve kterém zmínil Blackbriar. Bourne se objeví v Paříži, kde informuje bratra své přítelkyně Marie o jejím zavraždění v Indii. Bourne se sejde na obrovském londýnském nádraží Waterloo s Rossem a pomoci telefonu jej instruuje v nepřehledném a chaotickém davu, zatímco jej pronásledují agenti a míří na něj odstřelovači. Ross v jednom okamžiku zpanikaří a stojí jej to život. Vosenův tým analyzuje Rossovy poznámky a identifikuje jeho zdroj – agenta Neala Danielse. Bourne se dostane do Danielsovy kanceláře v Madridu, ale najde ji prázdnou a potká svou bývalou známou Nicky Parsons, která začne spolupracovat s Bournem a pomůže mu utéct před posilami, které míří do bytu. Vossen nařídí agentovi Blackbriar Deshi Bouksanimu, aby zlikvidovat Danielse, a poté také Bourna a Nicky, s čímž Landyová ostře nesouhlasí. Bourne bojuje na život a na smrt se sobě rovným soupeřem Deshem a nakonec ho zabije, a pošle Nicky do úkrytu. Neustále jej zajímá jeho minulost, a tak cestuje do New Yorku za Vossenem. Bourne zavolá Landyové, ta mu řekne jeho pravé jméno a datum narození a domluví si s ním setkání. Bourne ovšem opět se všemi mistrovsky vyjebe a vezme si z kanclu tajné dokumenty Blackbriar. Následuje další honička v autech, která končí nehodou a Bourne je zraněn…Jeho pátrání po tom, jak byl přinucen přihlásit se do operace Treadstone pokračuje, ale bude to trnitá cesta, po které potká spoustu nepřátel, které řídí ten hajzl Vosen, který si nebere servítky a nechává zabíjet nepohodlné lidi, aniž by se musel na někoho ohlížet. Jedna rychlá akce střídá druhou, kamerové záběry se střídají ve vražedném tempu a někdo, kdo trpí epilepsií, by mohl během sledování filmu snadno dostat záchvat. Jediné, co je rychlejší než akční scény v tomto filmu, je Jason Bourne, který přesně ví, co se děje okolo, kdo jsou agenti a kdo obyčejní civilisté, pozná, kdy se děje něco neobvyklého a jeho gymnastické schopnosti by mu mohli závidět i sportovci na olympiádě. Pokud bych měl mít někdy nějakou ochranku nebo Anděla strážného, prosím, aby to byl Jason Bourne!

plakát

Papírový měsíc (1973) 

Záživný film o cestování jedné dvojky, která společně podvádí důchodce, prodavače a nakonec se pokusí také o podvod na pašeráky alkoholu. A to vše s pozadím nemilosrdné hospodářské krize, která drtí Ameriku 30. let. V kansaském Gorhamu probíhá pohřeb matky malé devítileté Addie, na kterém je také potulný podvodník Moses Pray, kterého mají všichni za jejího otce kvůli nápadné podobě. Moses to popírá, přesto však souhlasí s tím, že zaveze Addie k její tetě do St. Joseph v Missouri. Moses vytáhne v místním mlýně 200 dolarů z chlapa, který srazil Addienu matku. Následně prachy utratí za opravu svého kabrioletu a jízdenku na vlak pro Addie, ale ona chce přesto své peníze oprávněně vrátit. A tak se musí Moses naplno vydávat za prodejce Biblí, které s personalizovaným věnováním prodává starým ovdovělým bábám, kterým nalhává, že jim je koupil jejich manžel těsně před smrtí, ale nezaplatil. Addie od něj rychle pochytí umění podvodu a vydává se za jeho dceru, což mu hodně pomáhá. Stejně tak oba rádi šidí prodavače, po kterých chtějí vrátit více peněz, než kolik zaplatili. Prostě se z nich stane velmi dobrý tým podvodníků. Časem ke dvojici přibude exotická tanečnice Trixie Delight, která se nechá vyfotit s poblázněným Mosesem na půlměsíci, zatímco Addie musí zůstat mimo záběr. Trixie má jako svou služku mladou černošku Imogene, kterou utlačuje jako správná bílá namyšlená a příliš bohatá kráva. Imogene se zkamarádí s Addie a společně vymýšlejí plán, jak se té hloupé a afektované kurvy zbavit, pomůže jim s tím nadržený hotelový vrátný. Mose se na tu špínu okamžitě vykašle a Addie nechá Imogene nějaké peníze na cestu domů. Dvojice najde v jednom hotelu pašerácký obchod plný whisky a rozhodne se jí prodat jednomu pašerákovi, jehož bratr je však šerif, a tak mají oba dva celkem průser, naštěstí však Addie ukradne klíče od auta a oba utečou také s penězi, ale šerif si Mosese přesto najde a dá mu přes držku. Velice povedená road movie o tom, jak se drzá, odmlouvavá osiřelá holka, která nechce jíst a naopak neustále poslouchá rádio, spřátelí se svým pravděpodobným otcem, charismatickým a energickým podvodníčkem, a jak tito dva společně odrbávají kdekoho během neútěšné hospodářské krize. Jak já mám ty americké road movie rád!

Poslední hodnocení (1 518)

První den zbytku tvýho života (2008)

31.05.2024

Papírový měsíc (1973)

29.05.2024

Přepadení (1939)

28.05.2024

Příchozí (2016)

28.05.2024

Četník ze Saint Tropez (1964)

27.05.2024

Aberdeen (2000)

23.05.2024

Police Story 3 (1992)

22.05.2024

Lepší svět (2010)

21.05.2024

Škola otců (1957)

20.05.2024

Reklama

Poslední deníček (2)

Moje recenze - proč to dělám?

Posledních pár měsíců jsem si vypěstoval jistý návyk, a tím je okomentovat každý film, který jsem zrovna viděl. Vzhledem k tomu, že každý den zhlédnu minimálně jeden snímek, tak vyprodukuji každý den také jednu recenzi. Má krátkodobá paměť je díky pravidelné konzumaci marihuany a úzkostem poměrně špatná, takže spoustu věcí které jsem viděl zapomenu, a musím se rozpomínat informacemi v obsahu filmu a recenzemi ostatních. Moje slohové schopnosti, stejně jako výstavba složitých souvětí také nejsou žádná sláva a mé učitelky českého jazyka by při čtení mých výtvorů skřípaly zuby. ALE! Já si to píšu vesměs sám pro sebe, protože za pár měsíců si budu jen matně vzpomínat, že jsem daný film viděl a co v něm vlastně bylo. A v tom okamžiku zavítám do svých recenzí a trochu si to osvěžím. Časem, pokud se na daný snímek podívám znovu, jej okomentuji znovu a možná i lépe. Jo a především, mám slabší dny (těch je většina), kdy mé recenze za moc nestojí, ale také mám dobré dny, kdy chytnu slinu a píšu recenze, na které jsem patřičně hrdý. Např. mé recenze na skvělé horory Halloween a Halloween 2. Tak jsem to své pisálkovství uvedl na pravou míru.