Oktavianus

Počítám se mezi Fulciho fanoušky, nakonec jeho vousatá tvář zdobí i mou režisérskou topku, ale tento film se mezi jeho klenoty určitě počítat nedá. Na jeden dobrý nápad připadá hned pět špatných - počínaje nulovou atmosférou, nesmyslným chováním postav (lidi kolem mizí nebo umírají, ale nic se neděje, to je asi normální), stupidními dialogy, úvodní nechtěnou parodii na Indiana Jonese v egyptském chrámu nebo třeba nekonečnými detaily na oči a konče strašnou hudbou: sem tam záchvěv popu z osmdesátých let (což je horor samo o sobě) vystřídá utahaný modern jazz (a to kritizuju z pozice fanouška jazzu, co by za Cole Portera dejchal a za lístek na Dianu Krallovou loni na podzim dal neskutečný prachy). Nicméně až tak strašné to není, nápad s časoprostorovými cestami dětí je zajímavý, i když nedotažený, a závěrečný útok vycpaných ptáků, pominu-li animaci horší než v Cestě do pravěku, dokonce zábavný. Přesto se nemůžu zbavit pocitu velkého zklamání.

Principál Browning po Draculovi, Alonzovi a dalších stvůrách přivádí do písku své manéže tentokrát celé panoptikum zrůd - s hodně ironickou tečkou, že největší zrůdou je tu zdravá kráska. Ačkoli nijak netrpím předsudky vůči komukoli (no, snad až na fanoušky Realu Madrid :-) ), nebylo mi z tohoto filmu dobře po těle, zvlášť z jeho druhé poloviny, kdy se bezrucí, beznozí a jinak zpotvoření pitoreskní trpaslíci a jiné hříčky přírody plíží tmou mezi maringotkami. Snad jen škoda, že finále, kdy se Cleopatra zoufale snaží před nimi uniknout, bylo málo vygradované, spíš jen tak lehce načrtnuté, dokážu si představit údernější scénu. Pointa je možná očekávaná, ale proměna ruské tygřice Baclanové v to, čím beztak byla, tedy "jednu z nich", na mě dopadlo jako rána Herkulovou pěstí. Není mnoho filmů černobílého období, které v člověku zachovají takovou nepříjemnou mrazivou stopu. A Freaks jsou na prvním místě.

Jakožto člen fanklubu a již dvacet let fanoušek klubu můžu napsat jen jediné: Visca el Barca!

Jedinou nevýhodou tohoto filmu je krátká stopáž, 70 minut uteklo jako voda a už jsem litoval, že je konec. Příběh je poměrně nekomplikovaný a jednoduchý, ale o to jsou tyhle nádherné universalovské perly lepší. Vytáhlá a hubená postava Borise Karloffa s hypnotickým pohledem a pomalou gestikulací je působivá i do dnešních dnů, popravdě na mě jeho mumie působila víc než Frankenstein. Za zmínku rovněž stojí Edward Van Sloan, který si zpočátku třicátých let vystřihl hned několik "lovců příšer", jeho vanhelsingovský doktor Muller je ve stejné poloze jako v Draculovi, Frankensteinovi atd. Totéž se bohužel týká i Davida Mannerse, jehož Jonathan Harker (zde tedy Frank Whemple, ale de facto jde o tutéž roli) je opět na pěst. A zapomenout nejde ani na krásku v nesnázích Zitu Johannovou, jež je v kostýmu egyptské princezny velice sexy. Suma sumárum, tento "Dracula z Egypta" mě okouzlil i svou orientální mystikou a atmosférou a po právu se stal jedním z nejlepších hororů černobílého období.

Vynikající thriller, který spíše otázky klade, než aby na ně odpovídal. A to není vůbec na škodu, protože i když se pouští do polemiky práva a spravedlnosti, nechává na divákovi, aby si udělal jasno sám. A je to dobře - ve chvíli, kdy bude právo v rukou "lidu", právní společnost přestane existovat. Ano, já fandil vrahovi, a jsem za něj spokojený :-) Hlavně proto, že ho zahrál vynikajícím způsobem Peter Lorre (s mladým Františkem Vnoučkem si jsou až podezřele podobní), jehož figura je slizká, úlisná, prohnaná, ale zároveň vzbuzuje soucit. Naopak galérka je od začátku do konce banda nesympatických chmatáků. Přesto plný počet nedám, především za zdlouhavé pasáže uprostřed filmu, kdy se vyšetřování popisuje příliš podrobně.

Komediální část mi přišla hodně křečovitá, a to zabírá hodně místa, ale démonický Svengali všechno vynahradil. Důvod pro tři hvězdy? Zaprvé: postava Svengaliho, napůl komická, napůl hrůzostrašná, a jeho hypnotizující scény stojí za to. Zadruhé: extrémně roztomilá Carmel Myersová. I přes evidentní blond paruku je opravdu hezoučká a nedivím se ani Svengalimu, ani idiotskému panákovi Billeemu, že o ni tak stáli. Hned bych si její akt, tak jako malíři ve filmu, s chutí namaloval, a to jsem jurou malířskou zcela nepolíben. A zatřetí: úžasné kulisy. Nominace na Oscara za výpravu je na místě, protože prostředí, kde se příběh odehrává, je fantaskní a s radostí bych si ho prošel. Nu a k důvodům, proč se na třech hvězdách zastavím, patří naivní a hloupý humor, blbé ostatní postavy, zdlouhavé zbytečné scény a trochu infantilní konec.

Pro mě je na Lese mrtvých zajímavé hlavně to, že se točil v městečku, odkud pocházím, a byl jsem se na jeho natáčení i podívat, protože jsem (v té době ještě vysokoškolák) přijel zrovna na víkend za rodinou. Takže mi - tak jako každému, kdo zná místa, na nichž se něco natáčelo - přišlo úsměvné, jak je mé rodiště ve filmu "poskládané": když povoz vyjede jednou branou z náměstí, tak se určitě nemůže najednou objevit na druhém konci onoho náměstí. A tak dál. Vždyť to znáte. Nicméně film samotný špatný není, 43 % je opravdu podhodnocení, ale rozumím tomu, ne každý vstřebá a pochopí pointu, o většinovém diváku nemám žádné iluze. Příběh je správně stísněný a atmosféra hutná jako mlha před rybníkem Brčálníkem. Žádná postava není ani trochu sympatická a vůz mrtvých svatebčanů pěkně strašidelný. Mně se to líbilo, stejně jako hlavní myšlenka filmu. Rozhodně jsem se po jeho zhlédnutí dobře necítil - a tak to mělo být.

Podoba Edwarda Hydea... ach jo. Podoba Edwarda Hydea je nejslabším článkem řetězu jinak skvělého filmu. Po předchozích němých adaptacích Stevensonova románu, kde Hyde byl jednou quasimodovský hrbáč, jednou poťouchlej zlomyslnej skřet, tu máme novou netvorovu verzi, a to verzi opičí. Nejen vzhledem, ale i chováním Hyde připomíná opici kříženou s neandrtálcem. Všechna čest Fredriku Marchovi, zahrál to brilantně, nakonec Hyde hrůzu opravdu budí, ale pořád to nějak není ono. Elegantní gentleman s chladnokrevným sadistickým chováním by podle mě byl daleko děsivější. - Film je jinak skvělý, nenudí ani chviličku, užijeme si nejen na tu dobu neobvyklé záběry kamery, zajímavé režijní nápady, přehrávající, ale na tu dobu slušně odhalenou a sexy Miriam Hopkinsovou (jen duše zvrhlíkova trpí, když z toho, jak Hyde Ivy terorizuje, není vlastně vůbec nic vidět), a - jak již bylo řečeno - vynikajícího Fredrika Marche. Kromě úvodní výtky nemám jedinou výhradu.

"Jedl jsem kytky všude na světě a řeknu vám, že ti, co mají nejzvláštnější sortiment, vydělávají nejvíc peněz." Skvostná temná groteska od mistra Cormana, která je podaná s nadsázkou, ironií a obrovskou porcí humoru. Žádná z postav není úplně normální, můžeme se bavit jen o tom, kdo je ujetější víc a kdo míň, ale psychopati jsou tam vlastně všichni. Přesně do takového světa bych se chtěl probudit. A k tomu všichni hláškují jako o život. Majitel květinářství sklíčené zákaznici v návalu velkodušnosti: "Ukažte si na něco - a je to vaše." "Ehm, třeba kasa?" Závěr je možná očekávatelný, při pointě mě nezamrazilo tolik, jak by asi bylo záhodno, ale to je nepodstatný detail. Jo, a objeví se tam Nicholson, jak všichni píšete, i když je to zcela zbytečná informace. "Hm, ta květina vypadá chutně. Ale není trochu zvadlá?"

Podívat se na španělskou verzi hned po Browningově zázraku je k nezaplacení. Nejlépe tak můžete docenit, jak je to stejné...a jak rozdílné. Hlavní nevýhodou této verze je přítomnost Španělů. A hlavní výhodou pak přítomnost Španělek. Skutečně, mužští herci jsou do jednoho špatní, někdo tu přirovnával Van Helsinga k Josefu Větrovcovi, mně přišel celou dobu jako Eugen Levy. Sám Dracula je asi největší problém, Villarías vypadá jako chlápek, co za obchodním centrem nabízí dětem sladkosti a láká je k sobě do auta, naprosto postrádá Lugosiho aristokratický šarm a nebezpečnou divokou zvířecí podstatu. Naopak ženy tu oproti Browningově verzi jsou mimořádně hezké, Lucía má stejně jako Lucy minimum prostoru, ale je neskonale hezčí, o živočišné Evě (kdoví proč ne Míně, že si Španělé změnili Johna na Juana, to beru, ale Mínu na Evu...?) Lupitě Tovarové ani nemluvím. Nevím, o kolik je tato verze proti té Browningově akčnější, přijde mi podobně statická, ale vůbec to není na škodu. Je maličko slabší, je to doslova klon - a přesto jeden z nejlepších filmů o Draculovi vůbec. Takhle totiž vznikají legendy.