Moucha

Nedoporučuji při tom filmu večeřet. Maskéři se zde skutečně vyřádili (Oscar), není to však to jediné co tento horor nabízí. Děsivě tragickou postavu vědce sehrává Jeff Goldblum tak, že zároveň vzbuzuje hrůzu i lítost. Pohled v jeho tváři, když zjistí, že došlo k nevratné změně, která povede k jeho konci, je nezapomenutelný. V původní verzi došlo k přeměně náhle, zde se změna děje postupně - a to je právě to geniální. (18.08.2003)

Cronenbergova Moucha není remakem stejnojmenného filmu z roku 1958, ale oba tyto filmy jsou adaptací jedné povídky. Oba jsou to skvělé bijáky, ale fungují na úplně jiném principu. Zatímco snímek s Vincentem Pricem je spíše dramatickým varováním před pokusy na lidech, Cronenberga zajímá hlavně psychologická a fyziologická proměna člověka v mouchu. V osmdesátém šestém byly k dispozici samozřejmě nesrovnatelně lepší triky, ale ty by byly k ničemu bez výtečných hereckých výkonů Goldbluma a Davisové. Moucha má rozhodně mainstreamové parametry, ale svými šokujícími scénami vyvolává i nyní nepříjemné pocity v žaludku. Strhující a odvážný film. (06.01.2007)

Film, který D.Cronenberga opravdu proslavil. Původní verze z 50.let se mi líbí, na vině ovšem bude kromě příběhu také skvělý Vincent Price. To, že po trikové stránce působí krotce, odůvodňoval prý později V.Price příliš tvrdou hollywoodskou cenzurou. Cronenberg se rozhodně cenzury nebojí a navíc točí většinou v rodné Kanadě.... Proměna vědce Brundla (vynikající J.Goldblum) v jeho filmu je ukázkou skvělé práce maskérů ( Oscar za masky vskutku více než zasloužený). Vzpomínám si, jak naše dobová kritika v časopise Kino ( ještě je mám v pokoji na skříni zapadané prachem) se nad snímkem pohoršovala a představovala ho jako příklad zvrhlého západního dekadentního a úpadkového umění ( otázka je, zda recenzent vůbec film viděl). Cronenberg si sice libuje v různých mutacích lidského těla, ale ty jsou mu vždy východiskem pro závažnější sdělení. Tak je tomu i zde - rozpadající a měnící se vědec se dostává do izolace, stává se na jedné straně atrakcí, na straně druhé vyvrhelem. Jde o obžalobu vědy, kam až může zajít ( vzpomeňme Čapkův Krakatit, Válku s mloky, Věc Makropulos, R.U.R., Továrnu na absolutno...), nebo o snahu ukázat, jak se bude společnost chovat k jiným (například otázka menšin)? Cronenberovy filmy bývají nejednoznačné a i zde by prvoplánový výklad nebyl na místě. Nechť každý sám zapřemýšlí, čím ho film oslovil, co mu předal. Nechutná přeměna hlavního hrdiny je však opravdu jen součástí celého příběhu. (07.08.2010)

V detsve som mal pocit, ze som bol asi jediny, kto mal nocne mory z tohto hororu, aj ked pre niekoho je to len romanticko-psychologicka drama s prvkami sci-fi. Vidim, ze uzivatel Sidzej bol na tom podobne, ako ja, len s tym rozdielom, ze on si Muchu v buducnosti nepozrie tak casto, ako ja. Z mojho pohladu tento film nestarne a na rok 1986 je obdivuhodne spracovany aj co sa tyka latexu a masiek, ktore musel Jeff Goldblum znasat (zasluzeny Oscar za masky) a aj vdaka hrozostrasnej hudbe Howarda Shorea, ktora mi vyvolava este aj dnes zimomriavky. A aj preto zostane tento film navzdy na prvom mieste mojich najstrasnejsich hororov a Jeff Goldblum mojim oblubenym hercom... 28.06.2008 __________ Jeff Goldblum - (Seth Brundle) +++ Geena Davis - (Veronica Quaife) +++ John Getz - (Stathis Borans) +++ David Cronenberg - (Gynekológ) +++ Leslie Carlson - (Dr. Brent Cheevers) +++ Produkcia: Stuart Cornfeld +++ (23.09.2006)

Poprvé, když jsem Mouchu viděl v dětských letech měl jsem z toho horší pocit. Teď už mě to tolik nenatchlo, ale na tu dobu povedený hororový snímek. Začátek je seznámení s teleportem a od poloviny se to zvrtne v něco neuvěřitelného. Kdyby se v té době točilo daleko víc takových hororů, možná bych se i na nějaké to dílko podíval.. 7/10 = 75% (05.09.2011)