Den cvoka

Když Adam začne pochybovat i o svých snech tak se teprve ukáže jak moc reálné a drsné to je. Komičnost becmonosti. Jaký si to uděláš takový to máš. Ale kdeže? Jak uboze jsi byl zrozen a vychován takový jsi a budeš. Nejsou náhody a šťastné konce. Jen naše bizarně malé touhy a přízemní choutky, naše nudné a závistivé cobykdyby životy, modlitby a prosby, aby se ten druhý měl stejně na hovno jako já. (03.12.2008)

Konečne po dlhom čase film, ktorý ma dostal. Milujem filmy, v ktorých sú postavy také trochu iné, vymykajúce sa bežným štandardom v chápaní normálneho človeka. Adas trpí obsedantno-kompulzívnou poruchou plus pár ďalšími menšími psychickými poruchami a tak jeho stret so zdanlivo normálnymi ľuďmi v normálnom svete je miestami vtipný, občas aj smutný, ale rozhodne zaujímavý. Marek Koterski skvele skombinoval do jedného dňa také problémy, s ktorými sa bežne stretávame a ktoré väčšinou lezú na nervy aj normálnym ľuďom, ale tí ich väčšinou prejdú bez nejakej reakcie, len zanadávaním si v duchu, no tu je to dovedené vďaka povahe hlavnej postavy často do absurdna. Dosť mi to pripomenulo Falling Down s Michaelom Douglasom, tam už to ale nabralo úplne iné obrátky, no podstata bola rovnaká. Smekám klobouk pred Poliakmi, že niečo takéto dokázali natočiť a tiež pred Marekom Kondratom, že zvládol toho "cvoka" tak dokonale. (16.01.2019)

Bojím se učit. Bojím se, že za to bude málo peněz... A co takhle napsat seznam fobií a pak to intelektuálně rozebrat? A co mám s člověkem, který je nám takhle předkládán dělat? K čemu mi má jeho seznam strachů a nadávek být? Porč o takových se točí filmy?*** Obdobně se někdy točí i tady. Nikdo nic za druhého nevyřeší. Ani za komunistů tomu tak nebylo, ani nyní tomu taknení. ***Proč tedy hodnotit někoho, kdo neumí bojovat vyšší známkou než 2 hvězdičky? Kdo se bojí, ten obvykle nechodí ani do lesa, ani necestuje, ani neriskuje . Ale je to jeho strach, ne můj.***(4.10.2.010) (04.10.2010)

Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm… . Zvoní budík musím vstávat přitom bych ještě spal hodinu dvě alespoň pár minut kvůli povinnostem které plním s velkou nelibostí nemožné prudce vstávám točí se mi hlava musím si sednout nenávidím vstávání oblečení na záchod doufám že tohle bude šťastnější ráno že vyprázdním i střeva nevyprázdním samozřejmě ne spláchnout vstát otevřít zavřít zhasnout mechanicky čistím zuby pár tahů sem pár tahů tam omýt tvář vlažnou vodou vyhýbám se pohledu do zrcadla nesnídám nemám chuť nemám chuť žít jen hořký čaj žádný cukr nic sladkého obout se zamknout odejít zamknul jsem zhasnul jsem pořád pochyby nejistota nevíra v boha v autority ve spokojený život v sebe samého do autobusu se všichni tlačí jak o život nasrané výrazy kvap rychlost být rychlý rychlejší nejrychlejší a pak chcípnout tlačím se ke dveřím vystupuji do školy do práce kamkoliv povinnosti pachtění za úspěchem prázdné cíle proč dělám co mě nebaví nic mě nebaví nikoho nic nebaví tam a zase zpátky osm hodin v háji nejsem chytřejší větší lepší jsem pořád stejný odmítám být jiný nevím proč asi nedostatek odvahy čekám na zastávce zase plno tváří bez výrazu co jsme si udělali zpátky domů co doma nějaké povinnosti splnit povinnosti vynášení smetí jako jediná naplňující činnost a pak volný čas k čemu tolik volného času co s ním jít ven uvidět holku se kterou bych chtěl strávit zbytek života mít děti kariéru velkou televizi a pěknou rakev já naivní blb bez ambicí nic z toho se nestane nechci je tak pohodlné nechtít jít do kina přede mnou kretén které mi puštěným mobilem svítí do očí vedle mě druhý který chrastí popcornem a svému synkovi vysvětluje co se děje na plátně ani náhodou jít do restaurace kde chce nakvašená obsluha na otázku chutnalo vám slyšet jedinou odpověď upřímnost vymřela zkuste být upřímní a umlátí lžete podvádějte cpěte se dopředu využívejte svých známostí bible moderního věku vezmu si radši knihu a prokoušu se pár stránkami stejně po odložení na všechno zapomenu paměť zakrněla nenamáhám ji jsem líný necítím potřebu být jiný jíst zapomněl jsem zmínit jídlo něco k obědu hnusné ale vyhládlý žaludek to zaplní večeře něco si najít přežrat se a aspoň na pár vteřin být spokojený a hned nato mít výčitky svědomí mám depku dám si čokoládu mám ještě větší večer jako každý jiný lapnout před televizi nechat se vysát sledovat jenom z principu sledovat cokoliv až do úplného zblbnutí už je tma další série očistných rituálů další den v háji ten další bude stejný ulehám do postele a přemýšlím jinak na to není čas jediné logické řešení zůstává neměnné spáchat sebevraždu odejít a ničím víc se netrápit jak zbabělé jak srabské pro mne ideální ale co ostatní co lidé na kterých mi ještě pořád záleží nemohu zatím ne stejně bych to nedokázal vždycky se zastavím před cílem ať ten den konečně skončí KURWA! (01.09.2008)

Zajímavý pohled do nitra zajatce svých obsesí, s kterým jsem se mohla ztotožnit jen na úrovni zkušebních pokusů, týkajících se zamčených dveří, ale o tom to vlastně ani není (i když rovněž pochybuji, že by se bavili postižení, co mají denně na starosti podobný rozsah kompulzivních úkonů), takže pro jedny ne až tak dramatické a pro druhé ne až tak zábavné - zbývá třetí skupina, ta, která s gustem pronesenou, jadrnou nadávku v každé druhé větě s vděkem přijímá jako dokreslovací náhražku vtipných situací i konverzačních obratů, žel, mně je to na čtyři hvězdy kurwa málo. (30.06.2013)