Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (399)

plakát

Psí vojáci (2002) 

Popravdě jsem od toho čekal mnohem víc, protože mám rád "The Descent". Začátek filmu je příliš pomalý a závěr naopak hrozně uspěchaný. Po technické stránce film vůbec nefunguje, masky vlkodlaků jsou vyloženě směšné a scénář je horor sám o sobě. Velký problém je zoufalá absence krve, za což může fakt, že 3/4 filmu očekávané vlkodlaky, jakkoli nepovedené, vůbec nevidíme! Dialogy jsou k smíchu, bohužel to tak Neil Marshall nejspíš při psaní scénáře nezamýšlel. Stejný problém tkví i v příšerné režii. Neil Marschal není schopný natočit jediný záběr bez šíleného střihu, který by nekazil dojem z celé scény. Jeho následující filmy jsou naštěstí o třídu lepší. /30%/

plakát

Hory mají oči 2 (2007) 

Jedničku od Aji považuji za nejlepší film všech dob a nepřekonatelný kult. Proč? Protože měla hustou atmosféru, moment překvapení, úchvatně gradované finále a spoustu hororově skvěle zvládnutých scén, z nichž občas opravdu přebíhal mráz po zádech. Zato tahle slátanina je nic, jedno velké nabubřelé nic, které je sice nanejvýš hnusné a nechutné, ovšem příběhově úplně jalové, samoúčelné a zoufale nezáživné, snažící se skrýt režisérskou i hereckou impotenci za hromadu nadržených a brutálních hnusáků. Navíc všichni hlavní hrdinové mi byli od začátku naprosto ukradení, a jestli jsem dvěma pěkným "hérečkám" smrt nepřál, tak tím to úplně haslo. Hledáte-li tupou vyvražďovačku s potoky krve a vyhřezlými střevy, tak ANO. Ovšem dáváte-li přednost stejně jako já hororu, který má smysluplný příběh a pořádnou atmosféru, tak NE, NE, NE. /30%/

plakát

Sherlock Holmes: Hra stínů (2011) 

Zdaleka se dvojka nemůže srovnávat s jedničkou. Je méně akčnější, méně vtipnější, méně mysterióznější, prostě nemá v sobě to, co jsme obdivovali u prvního dílu. Co se vůbec Ritchiemu nepovedlo, je první polovina snímku. Než se totiž ve filmu začne něco dít, je z půlky pryč a divák se tak může ukousat nudou. Některé scény ovšem na druhou stranu jsou velice propracované (scéna v lese, šachy) a je vidět, že si na nich pan režisér dal záležet, ale bohužel je to na úkor celého filmu. A pokud čekáme nějaký oslnivý závěr (jako tomu bylo u předchozího dílu), dostáváme jen nečekaný (ne)emotivní konec, který tu nemá co dělat… /60%/

plakát

T2 Trainspotting (2017) 

Jednička je nepřekonatelná a pro mě je to naprostá kultovka... Dvojka už podobné ambice neměla, a to je jedině dobře, protože právě proto ve finále docela funguje. Nenajdeme zde tak ikonické scény, ale ani hlušší místo. Spousta drobných flashbackových vzpomínek, jak obrazových, tak hudebních, moře narážek a návazností svého předchůdce a až násilná snaha, aby to od něj nikterak moc neodbočilo a nezklamalo. Ústřední čtveřice má stále tunu charismatu na rozdávání, a i když hlášky a absurdní situace nemají takový grády, stále to má úroveň. Film se spíše vrací nazpět, než aby se snažil rozvíjet svůj příběh kupředu ale to přece není dostatečný argument, který by mě měl donutit označit film jako zbytečný. Je to krásně natočené, je to vtipné, je to milé, a to mi v tomto případě bohatě stačí ke spokojenosti. "Choose life" /70%/

plakát

Trainspotting (1996) 

"Vybrat si život. Vybrat si práci. Vybrat si kariéru. Vybrat si rodinu. Vybrat si zasraně velkou televizi. Vybrat si myčky, auta, přehrávače kompaktů a elektrický otvíráky na konzervy. (…) Na konci toho všeho pěkně zplesnivět. Pochcávat se v ubohým domku a bejt jenom na obtíž sobeckejm, zmrvenejm spratkům, který jsi splodil, aby tě nahradili. Vybrat si svou budoucnost. Vybrat si život… Ale proč bych to měl dělat? Rozhodl jsem se nezvolit si život. Vybral jsem si něco jiného. A důvody? Žádné důvody nejsou. Kdo potřebuje důvody, když má heroin?" Výborný, stylový, až kultovní film zobrazující lidské možnosti v té nejotevřenější a vizuálně hodně bohaté míře. Ukazuje a popisuje boj člověka a všechna jeho rozhodnutí zužovaná nepředstavitelným množstvím překážek, zanechat svinstva a přiklonit se k druhé straně. Co si divák může opravdu plně uvědomit v závěru – "ze sraček do sraček" – to je tedy pointa celého filmu. Stačí si jen vybrat, do jakých chcete. Je totiž přece jedno, jestli si celý den pícháte a pak kradete, nebo žijete ten typický, nudný, průměrný, televizní a stupidní život. U několika scén jsem seděl s otevřenými ústy a žasl nad jejich genialitou... Super herecké sestavení, nápaditá kamera, energický střih, skvělý výběr hudby a nezapomenutelné hlášky z toho dělají filmový "ultrakult", který patří na špičku světové kinematografie. Jestli vás to zaujalo, doporučuji zhlédnou můj oblíbený podobně laděný film "Human Traffic" – ten je taktéž excelentní výpovědí, ale o úplně jiném odvětví zábavy… Kdo neviděl, nepochopí !! /95% + FILM ROKU/

plakát

DogMan (2023) 

"Psi mají krásu bez marnivosti, sílu bez drzosti, statečnost bez zuřivosti a veškeré lidské ctnosti ovšem bez jakékoli neřesti. Pokud tedy vím, mají jen jedinou vadu – Důvěřují lidem!" Film je vyprávěný podobným způsobem jako "Obvyklí podezřelí" – Douglase ve vyšetřovací vazbě zpovídá mladá psychiatrička a rekonstruuje s ním celý jeho život, který ve flashbacích ožívá před našima očima. Základem celého vyprávění je nejednoznačnost. Film balancuje mezi dramatem a komedií. Besson se drží své oblíbené groteskní stylizace, kdy svět je temné, nehostinné a nelítostné místo, v němž však občas září osvícení blázni. Caleb Landry Jones není moc známý herec, ale věřte, že po tomhle filmu se vám z hlavy nevykouří. Předvádí tu životní herecký výkon, od mimiky, emocí, samotného projevu a dialogů, no prostě paráda. Kladným bodem snímku je určitě i hudební doprovod. Ten se sice často opírá o melodie známých písní, přesto dokáže atmosféru jednotlivých scén umně podtrhnout. Film má i zajímavý konec, který mi do hlavy vtlačil vzpomínku na devadesátky a "Ghost Dog: The Way of the Samurai". Důvod, proč nedám plný počet je, že mi chybělo nějaké mysterióznější či tiše hororové intermezzo, které by komunikaci hlavního hrdiny s „jeho dětmi“ uvedlo do artovější atmosféry jakou měl například "Joker"... Neboť jsem měl chvílemi pocit, že sleduji pohádku, ve které se vlastně pouto a porozumění se psy za Dogmanova mládí ani nekonalo, ale spíše to vypadalo, že psi umějí číst, psát a počítat, ale jen jediný člověk na celém světě se rozhodl jim naslouchat. Což je škoda, protože jinak by film dokázal okouzlit na jiné úrovni… /80%/

plakát

Zapadákov (1971) 

Docela by mě zajímalo, jak na tento film pohlíželi diváci v době jeho vzniku a uvedení... "Zapadákov" svým věkem vyzrál jako víno, ovšem ta nejlepší jakost to stejně není. Děj filmu je prostý. Vzdělaný učitel se zasekne v jednom buranově, kde to je samý redneck, všichni zde pořád, ale pořád chlastají, dělají bordel, střílí a zabíjí klokany pro zábavu, perou se mezi sebou, věnují se gamblu... Ti lidé nejsou přímo zlí. To je právě to zajímavé. Ve filmu není jediná záporná postava. Ale jsou odporní, zpocení, vysmátí, ožralí a naprosto nepříjemní. Film vykresluje, jak se učitel postupně stává jedním z nich, přijímá jejich vulgární a buranské zvyky a způsoby zábavy, začne drsně chlastat atd... Nakonec mu asi nějak dojde, co se s ním děje a snaží se dát zase dohromady... Přišlo mi to jako taková sociální studie, jak prostředí mění člověka... Odporný a nechutný film, hlavní herec hraje otřesně, ale vše to zachraňuje na plné čáře excelentní Donald Pleasence, který si svoji roli opravdu užívá... Je to kvalitní filmařina, ale jako celek občas nudí... /70%/

plakát

Human Traffic (1999) 

Můj "srdcový" film, který silně ovlivnil moje mládí. V podstatě naprosto trefně, vtipně a úžasně vizuálně film zobrazuje běžnou realitu hudebních párties, klubů, privátních akcí atd… Hudba, drogy, zábava, sranda, depky, dojezdy, a tak stále dokola... Kerrigan přesně vystihl míru v tom, jak zobrazuje tento svět a pro většinu dospělé populace naprosto nepředstavitelnou realitu... Nefigurují zde extra tvrdé drogy, kromě několika lajn kokainu, hudební doprovod a soundtrack je naprostá bomba. Herecké výkony a hlášky konkurují i samotnému "drogovému" ultrakultu "Trainspotting", který je však více zaměřen na život opravdových narkomanů, a proto mně osobně není tolik blízký… /100% + FILM ROKU + TOP 10/

plakát

Opičí muž (2024) 

Paráda!! Napínavý a silný thriller o pomstě zasazený do indického folklóru a kultury. V čem film exceluje je technické zpracování. Je až překvapivé, jak schopně drží Patel režisérské otěže, ačkoliv jako herec nepřišel s akčním žánrem příliš do styku. Vizuálně není těžké přirovnat snímek k největšímu akčnímu hitu posledních let, "Johnu Wickovi", s nímž "Monkey Mana" pojí věci jako stylizace, výrazné kontrasty barev či dlouhé akční sekvence. Zápletka jako taková je velice přímočará a opět si "pouze" vypůjčuje tu nejzákladnější dějovou kostru od milionkrát viděných příběhů o pomstě. V této spojitosti bych osobně ubral na flashbacích, které sloužily jako hrdinův hnací motor za pomstou. Jejich četnost ale byla lehce rušivá, zejména i proto, že jsme se ve vzpomínkách stále vraceli k téměř totožným scénám. A teď to nejdůležitější… Akce je naprosto prvotřídní. Ať už Dev Patel bojuje v ringu v opičí masce a vydělává potřebné peníze; střetává se s ochrankou v restauraci, při nichž se nebojí využít vhodné nástroje pro zabití či těžké zranění nepřátel anebo zápasí tváří tvář úhlavnímu nepříteli či gigolovi se sekerou v ruce, všechno vypadá na plátně výtečně. A třeba takový trénink po zotavení dal vzpomenout na 70kové hongkongské klasiky. "Monkey Man" toho má v rukávu ještě o něco víc a nespoléhá se čistě na akci. Do snímku se snaží vnést i podstatné pohledy a hodnoty, jež jsou mu nepochybně blízké. Je-li tohle teprve Patelův debut, nemohu se dočkat, s čím přijde příště. /80%/

plakát

Godzilla Minus One (2023) 

Já ty filmy o Godzille nebo jiných monstrech úplně nehajpím, zejména hollywoodský "Monsterverse", který začal v roce 2014, takže jsem se sám sobě divil, že se mi tento film tak líbil. "Godzilla Minus One" je víc než jen bezduchý monster movie; je to dobře propracovaný příběh, který se soustředí na skupinu skvěle napsaných postav. Herci podali vynikající výkony, díky nimž je tento film více zaměřen na lidi, a proto více rezonuje s diváky. Akční sekvence jsou velkolepé a prolínají se hlavním dějem filmu, nikoli naopak, jak se očekává od amerických filmů o Godzille. Skutečnost, že film byl natočen s mizivým rozpočtem, je udivující, protože se může pochlubit nejkvalitnější výpravou a CGI za poslední roky. Ocenil jsem i překvapivý happy end v nemocnici, který by mi jinde nejspíš vadil, ale zde má svoje místo a příběhový oblouk by bez něj nebyl úplný. Jo, já jsem hodně spokojený. Jako celek se mi to líbilo. Je to jiný G film, než známe z amerických verzí. Drama, beznadějnost, zoufalství, strach, a do toho děsivá Godzilla, to všechno tomu dodává nový rozměr. Vždy fandím Godzille, v tomhle filmu jsem fandil lidem. /75%/