Recenze (5 948)
Úžasný pan Belmondo (2016)
Spousta unikátních archivních záběrů potěší určitě každého milovníka tohoto skvělého, šarmantního a hlavně extrémně poctivého herce.
Kursk (2018)
Krásně dojemný film, po němž by člověk s chutí rád nakopal ruské admiralitě. Firth sympaticky zestárnul a soupeřil o pozici nejlepšího herce se Sydowem.
Noční hlídka (2004)
Říkala jsem si, že současný ruský film mám ráda. Jenže tento současný ruský film se sice odehrává v Moskvě a hrají v něm ruští herce, leč vypadá úplně stejně jako všechny ty hollywodské filmy pro nàctileté, které spolehlivě opakují jedno otřepané klišé za druhým. Ti zlí jsou vlastně upíři a ti hodní se od nich liší tím, že pijí krev sofistikovaněji, z termosky. Je to fantasy od tvůrců bez fantazie pro obdobně laděnou cílovou skupinu. Po celý film mi bylo naprosto jedno, zda zvítězí síly temna, nebo ty od světla.
Ať žije republika (1965)
Kachyňova práce s dětskými (ne)herci nemá ve světě kinematografie obdoby. Snad proto se mu daří s neuvěřitelnou lehkostí svět dětskýma očima. Na poetiku jsem u Kachyni zvyklá, ale zde je ještě jako bonus přítomen nadhled. A scény se zvířaty jsou již jen potvrzením Kachyňovy dominance ve filmech s dětmi a zvířaty.
Univerzální uklízečka (2005)
Velmi zdařilá komedie s nezdařile hrajícim Atkinsonem, který je zase Beanem a jeho jediným příspěvkem je trapné pitvoření se. No naštěstí nemá hlavní roli, takže nekazí dojem z filmu až tolik.
Dunkerk (2017)
Nolan zkrátka umí, to mu nelze upřít. Moderním válečným velkofilmem udělal dlouhatánský nos na všechny ty až nemravně patetické slátaniny o Rianovi a spol. Bohužel se nevyhnul zcela zbytečnému závěrečnému několikanásobnému výhřezu patosu, z nějž snad nejpřijatelnější byla pochvalná noticka v místních novinách. Ale letecké a především námořní bitvy jsou nasnímány s takovou vervou a oddaností filmařskému řemeslu, že na posledních pár minut filmu dokážu zapomenout. Protože filmařina je to jinak brilantní.
5x2 (2004)
Od romantiky až ke smutnému konci jednoho vztahu nás provází Ozonova zkušená ruka a vystavuje ústřední pár všedním situacím, které mnohdy řeší velmi nevšedně.
Až bude padat hvězda (1976) (TV film)
Medvecká nikdy nepatřila k mým favoritkám a ani po tomhle výkonu k nim patřit nebude. Její nepřesvědčivý a značně afektovaný výkon poskvrnil jinak velice pěknou inscenaci. Medvecká v afektu překonala i Přeučila, jehož výkon mi v jejím stínu přišel nebývale civilní. Naštěstí zlá mrcha Medřické byla dokonalá a musím přiznat, že jsem chvílemi měla problém jí nefandit, když chtěla Vítě ubližovat.
Vysoká zeď (1964)
Poetický i trochu posmutnělý Kachyňa opět dává nahlédnout do dětské duše a znovu ukazuje schopnost její neuvěřitelně rychlé hojivosti.
Pohár (1999)
Bhútánské poetické snění mě baví stále víc. Tahle krásná pohádkově zabarvená příhoda je nejen o skupině mladých tibetských mnichů, kteří se nutně musí podívat na finále MS ve fitbale, ale především je o schopnosti snít a vůli své sny realizovat.