Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V padesátých letech obsadila čínská Rudá armáda Tibet, zabila více než 1,2 milionu z celkového počtu 6 milionů obyvatel a zničila přes 10 000 klášterů. V současné době je v Tibetu více Číňanů než Tibeťanů. I přes veškeré útrapy a nebezpečí posílá mnoho tibetských rodin potají své děti do jiných zemí a doufají, že se jim tam dostane tradičního buddhistického vzdělání. Tento příběh vznikl podle skutečných událostí. Líčí osudy dvou tibetských chlapců, Paldena a Nyimy, kteří utekli z Tibetu a dostali se do tibetského exilového kláštera, který se nachází na malebném úpatí Himálají. Zde budou vysvěceni a zasvěceni do mnišského života.
Těsně poté, co jsou vysvěceni, se chlapci ocitnou ve víru událostí, které normálně se životem v tradičním tibetském klášteře nespojujeme probíhá finále Světového poháru ve fotbale a na posvátné půdě řádí fotbalové šílenství. Všude jsou vidět hesla týkající se fotbalu a zpěv mladých mnichů se nenese v tradičním duchu, což se nelíbí Gekovi, který má na starost klášterní disciplínu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (29)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,VĚCI NEJSOU CO BÝVALY. NYNÍ JSOU NAŠI MLADÍ MNIŠI VYSTAVENI MNOHA VĚCEM, O KTERÝCH SE STARŠÍM MNICHŮM JAKO JÁ, ANI NESNILO“...... /// Asi nepřekvapí, že nebudu pitvat nějakou symboliku. Já jen vím, že takovej Němec – když se hraje MS, koupí lupen a valí. Čech zase lahváče a skrátí manželce řetěz. A tibetskej mnich? Jo tak to mě zajímá…. Film o tom, že láska ke kulatýmu nesmyslu překoná i ty největší překážky. Vono totiž tam nahoře v kláštěře nejde jen tak zasednou k telce a zmáčknout knoflík. A jako vždycky – i když jde o fotbal, tak nejde jen o fotbal. Ale to pochopěj jen ti, pro který je tenhle sportl náboženstvím. Nečekejte nějakou hlubší sondu do života, jen fotbalovou epizodu a seznámení s Bhutánskou filmařinou. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy podle skutečnejch příběhů. 2.) Kvůli hře, ve který dva civilizovaný národy bojují o míč jsem ochotnej udělat cokoliv. 3.) Sním o založení národní mužstva Tibetu (fotbalovýho samozřejmě…). /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, který na pozadí atmosféry kolem mistrovství světa ve fotbale dovoluje nahlédnout do podivného světa exilového tibetského kláštera v Indii. Izolace a staletími prověřené tradice v konfrontaci s technikou "vůdčí" civilizace jsou zde podávány velmi civilně, zdánlivě nedramaticky, srozumitelně - a hlavně smířilivě. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Když můžeme problém řešit, tak to udělejme a pokud jej řešit nemůžeme, má smysl být nešťastný?“ Na začátku si skupinka mnichů čutá se symbolem konzumní společnosti – plechovkou coca-coly –, následuje pěkná prolínačka na sochu Buddhy, rovněž symbolu, ke kterému mnozí vzhlížejí. A o těchto dvou věcech celý Pohár je – o poznávání kapitalistických poměrů, o uplatňování metody cukru, nejen metody biče a také o obyčejné lásce k tomu výstřednímu běhání za jakousí kulatou věcí. Není to žádný Shaolin Soccer, ti mniši vědí, že nikdy nebudou blafovat jako Beckham, což jejich snu, jejich skromnému přání, přidává na dojemnosti. Je to film smutný skutečností, že komerce má moc ovládnout skutečně každého, zároveň však plný naděje a s nebývalým optimismem popírající oblíbenou větu všech slabětí, není v něm ani děj v typickém slova smyslu, ale nese pěkné poselství a jistě potěší nejen všechny (všechny dva) milovníky Bhútanské kinematografie a osoby vyznávající (ochů „to nejde“. Jde to, všechno jde, když se chce, jen se toho nesmí chtít mnoho. Politických otázek se dotýká pouze okrajově (trpký závěrečný titulek „a rýže v Tibetu je stále čínská“), věrný buddhistické filozofii upřednostňuje mírumilovné soupeření na fotbalovém hřišti. Jde o extrémně asketický film, není v něm mnoho humoru, není v něm mnoho napětí, není v něm ani děj v typickém slova smyslu, ale nese pěkné poselství. 75% ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Fotbal, to není jen hra, fotbal, to je posedlost. A tahle komedie to výtečným způsobem ilustruje. Vidět tibetské mnichy, jak jsou zcela posedlí hrou, která je jejich uzavřenému světu tak vzdálená, je náramná pokoukaná. Našinec zpruzený častým sledováním televize si už ani neumí představit, jaké by to bylo v den finále mistrovství svět nemít tu kouzelnou bedýnku na stolku a muset si ji stůj co stůj opatřit... Dobrá, odpočinková komedie, která má hlavu i patu a je především oslavou fenoménu fanouškovství. Pro spolek přátel kulatého nesmyslu, Tibetu a dobrých komedií správná volba. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Zase až tak komediální to není...ještě když si uvědomím, že to je neskutečně přísná realita, kterou Tibetští mniši prožívají. Nicméně každý je strůjcem svého osudu a v tomhle filmu to ti mniši ukázali naplno. Koukalo se na to hrozně hezky, se zájmem. Nenapadlo by mě, že právě Tibetani tak šíleným způsobem podlehli fotbalu, ale já jim fandil. Celý film jsem jim neskutečně fandil. Všecko jsem prožíval s nimi a doufal, že to všecko dopadne dobře a scénárista ve výsledku divákovi nenaloží. Pohár je pro mě naprosto neobvyklým filmem, se kterým se každý den nesetkávám, a zaslouží si pozornost především těch, kteří fotbal mají rádi, a často ho v televizi sledují. V tu chvíli totiž pochopíte, jak moc si vážíte toho, že si v televizi můžete pustit prakticky jakýkoliv zápas, který si namanete, a největším problémem je maximálně tak manželka a nevypitá basa piv. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (3)

  • Film je založen na skutečné události, kdy se v roce 1998 mladí mniši zbláznili do MS ve fotbale. (Cheeker)
  • Jedná se o první bhútánský film, který se dočkal mezinárodní distribuce. (Cheeker)
  • Ceny (výběr): MFF Amiens 1999: Zvláštní cena poroty, MFF Pusan 1999: Cena FIPRESCI. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama