Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (4 345)

plakát

Ten, koho miluji (2014) 

Řeknu vám, že jsem první půlku filmu sledoval v napětí a tak pozorně jak už delší dobu žádný film. S lidskými vztahy je to složité a s těmi mezi manželi, často po mnohaletém manželství někdy ještě složitější. A to Ethan ani Sophie zřejmě neměli děti! Nápad jejich terapeuta - poslat je na víkend na krásné odlehlé místo mi přišel z hlediska terapeutů i z hlediska filmů tuctový, ovšem než dvojice projela branou na příjezdovou cestu. Pak už jsem se kochal místem stejně jako ti dva. Nádherný dům, s nádherným výhledem, nádhernou zahradou a nádherným bazénem, to vše zřejmě někde ve slunné Kalifornii... I já si říkal, k čemu pak je domek pro hosty? Závěr mne ani ne tak zklamal, jako spíše rozladil, čekal jsem konec zajímavějším. Tohle mohl být klidně pilotní díl skvělých Krajních mezí... Škoda, že sami filmaři si asi lecčíms nevěděli rady a tak nechali na divákovi ať si to přebere. Doporučuji vidět! Dávám za 4 plátky propečené slaniny. * * * *

plakát

Rileyino první rande? (2015) 

Kdo neviděl V hlavě, bude možná zmaten z těch koulí v hlavách jednotlivých hrdinů. Kdo viděl ví moc dobře kdo je kdo a k čemu :-). Mně tohle přijde mnohem geniálnější než celé V hlavě. Místo řítících se různých vzpomínek atd.. se mi tam totiž nejvíce líbily náhledy do hlav i mamce a tátovi. Tady je to jen o tom co se jim honí v hlavách, když pro Riley přijde hoch k ní domů... A nahlédneme i do hlavy samotného chlapce :-) Skvělé! * * * * *

plakát

Ukradni, co můžeš! (2001) 

Film je mixem žánrů a bohužel když už se člověk přeladí na satiru, skáče děj do dramatična, když na romantiku je akční... Nějak to celé moc nedrželo pohromadě. Škoda, protože zejména s nástupem serži Scott Glenna se mi film začal pořádně líbit. Pak to ale spadlo kamsi do podivna. Z armádních skladů se vždycky kradlo a kdo v tom uměl chodit, byl král. To platilo za všech válek a za míru na vojenských základnách obzvláště. V míru je totiž největším nepřítelem vojáka nuda. Kdo chce vidět tedy krapet neotřelý pohled na americkou vojenskou základnu v Západním Německu těsně před pádem Berlínské zdi, má možnost. Já dávám tři cisterny leštidla, protože čistota je půl zdraví! * * *

plakát

Příběh pěšáka G.I. Joe (1945) 

Na tento film o němž jsem doposud neměl ani zdání mně upozornil kamarád Volodimir2. Pylea samozřejmě znám, četl jsem od něj jednu knihu, stejně jako knihy od další amerických válečných dopisovatelů např. od Osmara White. Mimochodem, víte, že i jeden z nejslavnějších amerických spisovatelů John Steinbeck dělal dopisovatele? Doporučuji jeho knihu : Byla kdysi válka. Pyle i film skládají upřímnou poctu základní složce každé armády a to pěchotě. Pěchota to má vždy nejtěžší. Zatímco letec umírá oholen, dobře najeden a v čistém oblečení, pěšák často umírá týdny nemytý, hladový a v bahně. S filmovým Pylem tak sledujeme několik amerických jednotek, které táhly od vylodění na Sicílii stále severněji na Řím. Během filmu nahlédneme do života prostých pěšáků, poznáme jejich strasti i drobné radosti, které sem tam válka také zařídila či způsobila. Samozřejmě hrdinové se budou i obměňovat, tak jak je zákonem války. Je jedno kdo je jak oblíben, zda má doma rodinu, či zda touží přežít. Kulka si nevybírá a tak vojáky střídají nové posily, padlé poručíky a kapitáni jiní důstojníci... Film možná působí trochu staře, čemuž napomáhá klasický hudební doprovod a i sem tam stiudiový záběr na herce v kulisách. To podstatné však umí říci i dnes a hlavně díky roku 1945, kdy byl film točen tu divák narazí jen na autentickou bojovou techniku a to je prom milovníky tohoto žánru k nezaplacení. Překvapil i Mitchum, kterému jsem jeho strhaného velitele opravdu věřil. Ačkoliv dnes řada lidí nadává na Amíky stejně jako za komančů na Rusy, nelze americké armádě upřít, že Evropu 2x vytáhla z průseru. A armáda, to kromě ostatních složek byli kluci od pěchoty. Mimochodem, koho by zajímal význam zkratky G. I Joe, který ve slovníku nenajdete, dal by se přeložit jako Joe ve vlastnictví vlády, bez vlastní identity. Zkrátka odvedenec zcela v moci armády. Dávám 4 konzervy fazolí s hovězím. * * * *

plakát

Medvěd (1961) (TV film) 

,, Já ji musím zastřelit už z principu! '' --- Jak to, že jsem tohle dneska viděl poprvé? Čechov je klasika, ale nevím jak by to dopadlo v podání jiné trojice. Tady toto to je prostě klenot. Jestliže paní Stella hrála ženu s velkým Ž co má šťávu s velkým Š, pak Werich je WERICH. Pan Záhorský zde sice jen sekunduje, ale i tak vydatně. Moc jsem se bavil. Skláním se před excelentními hereckými výkony hlavně Jana Wericha. Z těch 34 minut je každá sekunda vyplněná dokonale. 5 nábojů do Smith & Wessona!

plakát

Hraniční přechod (1998) 

Zvláštní film. Srovnávat jej však s Full Metal Jacket je ale mimo realitu. Identitu snipera jsem tušil hned od počátku. Film se sice odehrává kdesi v čečně, válečných momentů a bojových scén mnoho nenabídne. Divák má tak spíše možnost poznat život u předsunuté jednotky na hraničním checkpointu, kde se kromě nahodilých útoků vzdáleného snipera nic moc neděje a kde se dá nuda krátit všelijak. Kdo chce najde si v tom možná něco víc na téma, proč tam byli, za co umírali atd... Pro mne tam toho bylo málo. O ohnivých hřibech a vrtulnícíchc z dvd coveru si nechte jen zdát! Beru to jako takovou žánrovku zajímavou spíše prostředím. Tři růže. * * *

plakát

Souboj na obloze (1997) 

Tohle mělo veškeré atributy béčka jako poleno. Špatní herci, špatný scénář, hromada chyb, nelogický děj a hrál v tom Madsen. Jednu chvilku jsem si říkal, že tu vypíšu všechno u čeho se mi kroutili palce u nohou, ale omezím se jen na dva nejzábavnější zápichy... Za prové naši hrdinové pokaždé létali v jiném Tomcatu, pokaždé s jiným číslem a pokaždé jiným emblémem na kormidlech :-) Film byl totiž ve valné většině při záběrech na bojovou techniku sestříhán z jakých si náborových nebo dokumentárních videí a tak si filmaři museli poradit s tím co měli v ruce. ještě, že alespoň typově se drželi na uzdě. A druhá pecka byla závěrečná evakuace, kdy záchranný vrtulník po dosednutí vysadil mariňáky a zatímco obal letci a Madsen bojovali s hordou Iráčanů při kapslíkové přestřelce, krycí vrtulníky Cobra na to jen koukali :-))). Ale nebudu jen zlej. Mám rád letadla a tady se jich ve filmu mihne spousta. Dojde i na vrtulníky přičemž na konci potěšil můj z nejoblíbenějších - skutečná vrtulníková obluda a král nebes CH - 53 Super Stallion. Dávám za jednu kulku do ramene. *

plakát

„Marečku, podejte mi pero!“ (1976) 

Lehce slabší než Jáchym, nicméně opět nadupané takovým množstvím hlášek, že se dá říci, že třetina mluvených pasáží z filmu zlidověla :-). Kdo tohle může o svém filmu říct? * * * * *

plakát

Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) 

Klasika jako všechno z tohoto období od S + S. Moje nejoblíbenější a nejčastěji užívaná hláška? : ,, zřejmě slušnej odddíl''. * * * * *

plakát

Stepfordské paničky (2004) 

Zvláštní, tohle je třetí film s Walkenem co jsem za vánoce viděl. Jakoby to bylo nějaké znamení... No nic. Stepfordské paničky velmi dobře začaly a to jak po stránce dějové, tak po stránce filmařské. Bohužel velmi špatně skončily a to jak po stránce dějové, tak po stránce filmařské. Nějakou snahu umíchat komedii na téma emancipovaných manželek tu vidím, nebylo to ale dotaženo do konce. Nicol tu byla opět k nakousnutí, ale zdálo se mi, že neměla moc co hrát mimo pár grimas na začátku a na konci. --- Navíc - když už jsem se sháněl po nějakých aeroliniích, které ráno přistávají v Connecticutu s tím, že bych rodinku a hlavně manželku vyvezl na výlet, film dospěl do takového konce, že mi přišlo zbytečné vyhazovat peníze za letenky. Pánové (tedy ti ženatí a zejména ti dlouho ženatí), Stepford máme doma, netřeba nikam jezdit a přeberte si to jak chcete. Tři koláčky. * * *