Big Bear

Člověk by si řekl, že si naše komančovská propaganda po padesátých létech dala se západními agenty pokoj, ale tenhle pseudodokument točený jako rekonstrukce prý skutečné události mne vyvedl z omylu. Dozvíme se tak, že Berlín resp. jeho západní část okupovaná Brity, Frantíky a Američany není jen rejdištěm armád zlého západního světa, ale také různých špionážních agentur a rádií typu Svobodná Evropa... Z jedné takové tajné adresy byla dodána jednomu z agentů žijících u nás, ale navštěvujícím NSR nejnovější ,,nezachytitelná'' ultra moderní vysílačka. Za 30 sekund odvysílala desetiminutový záznam kódovaný jen pištěním v éteru..Agent měl podávat informace o síle vojsk, typech zbraní a i jinak rozvracet komunistické zřízení. . Jenže, naše kontrarozvědka jsou borci a tak vysílání nejen rozluštili, ale zjistili i místo odkud se vysílalo. Agent byl lapen a vysílačka opak už v rukou kontrášů (údajně) dále sloužila ke komunikaci se zlotřilým západem. tentokráte však proto aby mátla a dodávala nepravdivé informace... No, zkrátka propaganda jak poleno! Komentátor navíc vše komentuje tak vážným hlasem, že je to až k smíchu. Pokud je to pravda, pak je mi líto hlavně agenta, který byl jedním z tisíců dalších co se za vlastního nebezpečí snažili nahlodávat komačovský stát. ODPAD

Hodně tendenční a komunistické, nicméně některým karikaturám za mně hlavně u pana Bidla nelze upřít vtip i krásu (jeho záliby v erotické kresbě nás však Polnice kupodivu ušetřila :-)!. *

Srovnávat tohle s Monty Pythony nejde. Sice humor je i zde stejně jako u Pythonů pro leckoho hůře stravitelný a hrané pasáže střídají animované, ale i tak je to někde jinde. Většina skečů je dost povedených a líbí se mi i ta záliba v absurdním humoru. Velmi si sedl český dabing a nejvíce u komentování všech těch turnajů v zírání. V hraných pasážích mi celá pětka také sedla. Náš divák asi bude nejvíce znát Simona Pegga. Je to za slabší 4 hvězdy, ale je. Dávám tedy 4 kapičky potu při mistrovství v zírání! * * * *

Bond se mění s divákem a je to tak v pořádku. Mění se i styl natáčení a svým způsobem i samotné žánrové zařazení. Z Bonda, který tehdá v šedesátých vše řešil s nadhledem a pořád tam byla jistá nadsázka tu za ty dekády máme jiný typ hrdiny. Je z masa a kostí, dostává nakládačky. Z minulého dílu odlezl jen tak tak po svých. Tady s ním zloun prohazuje jednotlivé přepážky restauračního vozu jako by byly z papíru .-). Jinde zas úpí pod pískotem vrtačky proti níž ta zubařská je maminčino pohlazení. Mně osobně tento lidský rozměr sedl a zvykl jsem si časem i na Craiga. U Spectre jsem si ale musel říct, že sice koukám na řemeslně dobře zvládnutou filmařinu, ale to je tak všechno. 007 poprvé nudil a to skoro těch 150 minut. Na jednu stranu - není se co divit. Vždyť každý díl je o tom samém. Zloun XY chce ovládnout svět, a tak britská tajná služba posílá 007 s povolením zabíjet aby věc vyřešil. Divák se podívá do exotických destinací, lačně okem (většinou) zhodnotí Bondovu novou kočičku, podívá se v každém díle na modernější (letošní) verzi hodinek Omega, novou verzi Astona a Land Roverů. Čekáme zda tentokrát mu Many přeci jen nepodlehne, koukneme co mu Q přichystá za novou vychytávku... 007 zlouna zlikviduje, něco zahlásí a zaboří se do vnad své nové lásky... Tak to známe a tak jsme to měli rádi. U Spectre mi to ale už prostě přišlo na jedno brdo. Jediný kdo potěšil byl Waltz jako další charismatický zloun (ale ten potěší vždy). Akční scény mne ve filmu nejen nebavily, ale při úniku z Maroka ve vrtulníku mi přišly už moc. Srovnal bych to s Kurýrem. Bond byl pro mně vždycky něco jako lepší koňak. Tady to už ale bylo hodně přibarveno a aromatizováno. Navíc.. Manypeny černoška (nic proti Afroameričanům..), Bond girl obluda (ne Léa opravdu není hezká ani s mejkapem), no a všechny ty úniky a průpovídky Bonda... Pfrrr. Škoda, že mi není dvanáct. Šel bych skoro na dvě hvězdy, ale zachránila to ústřední píseň, která se myslím povedla a drží si stále feel klasických bondovek a Barryho odkaz. Tři prsteny s chobotnicí. * * *

Tohle byl parádní film. Nádherně barevný, s krásnou hudbou a fascinující kulisou džungle a hor. Určitě jsem nebyl sám, kdo by si tam uměl představit žití. Já tedy rozhodně ano. Ovšem jen jako bílý sáhib se zařízeným bungalovem s britskou vlajkou na stožáru .-). Když jsem se hned v úvodu dozvěděl, že se film odehrává v Indii, v roce 1937 - bylo mi jasné, že úvodní idylka se asi rozplyne. Jednak kvůli blížící se válce i indickým snahám vymanit se z britského područí, k čemuž došlo napevno o deset let později v roce 1947. Ovšem náš příběh je čistě vztahový a až prostě jednoduchý. Skrze kratičký románek mezi britským plantážníkem a indickou služebnou zde dojde ke střetů dvou zcela odlišných světů i kultur. Je opravdu neuvěřitelné, jak někdy může zamilovaná žena uvést do pohybu obrovskou lavinu událostí, před kterými nemá prakticky nikdo úniku. Na rozdíl o jiných komentujících, kteří se tu báli, že v napjatých momentech najednou vyskočí zpoza palem tančící a zpívající loupežníci (opravdu jsem se pobavil, protože bollywood někdy takový opravdu je!) jsem už nějaký film viděl a tohoto se tu nebál. Film je podáván velmi vážně a točen spíše pro světového diváka. Snímek pak postupně graduje do nečekaného finále. Není to na úplně čisté 4 hvězdy, ale rád zaokrouhlím nahoru. Ta doba i prostředí byly můj cup of tea. Koho toto téma zaujalo a rád by zůstal v regionu .-) - doporučuji podobně zajímavý film Partition (2007). 4 vážky ve sklenici. * * * *

Ehh.. tak jsem se konečně dokopal ke zhlédnutí tohohle filmu. Na rozdíl od manželky jsem k němu nepřistupoval hned u titulků v úvodu s despektem jen proto, že je z něj ten věk už krapet cítit. Já mám filmy ze sedmdesátek rád. Bohužel u konečných titulků jsem musel konstatovat, že už tohle dílo opravdu smrdí zatuchlinou a že je to asi nejslabší kousek co jsem od Stevena viděl. Nic na tom nemění ani ten ,,skutečný příběh'' či kulaťoučká prdelka mladičké Goldie v přiléhavých jeansech. Film mi hodně připomněl mladší kousek Konvoj s Kristoffersnem. Také tam se všichni zblázní a jedou ve šňůře někam. Také tam jim bodrý americký lid ze všech těch zapadákovů fandí a žehná. Také tam nad logikou chování hrdinů žasnete a němě v úžase kroutíte hlavou. Tady jsem opravdu nechápal ty smečky přiblblých poldů, které se v dlouhém hadu táhly za prchajícími. Tuhle dobu mám rád a tak jsem ten poslední, komu by ve filmu vadily policejní křižníky s těmi obrovskými majáky na širokých placatých kapotách všech těch Plymouthů, Dodge, Chevroletů a Buicků... To bylo také jediné co mne asi na filmu nejvíce bavilo. Ty káry. Humorná poloha filmu zastoupená všemi těmi bouračkami hloupých policistů či jejich záložáků atd.. mi tu nesedla, nebavila mi a připadal mi hloupá. Pokud to ovšem nemělo ukázat americký lid jako stádo tupých stvoření a to ale myslím záměr nebyl. Sorry Stevene, vidět to v desíti letech na videu, asi bych u toho umíral a šel si pak hrát s angličáky na podobnou honičku... Dnes už to ale na mne působí slušně řečeno - hodně jednoduše. A nepůjdu do průměru jen proto, že jsi to točil ty. * *

,,V tomhle zkurvenym státě je takovej bordel, nikdo neví kdo koho okrádá! '' --- Věta Kraviece (Čermáka) alias Káčka z filmu nám jasně sděluje o čem tenhle kousek je. A komu vadí fiktivní jména, může si dosadit skutečná s nimiž podobnost je čistě náhodná.. Mrázek, Krejčíř...atd.. Na rozdíl od Expozitury, kde je nám na seriálové ploše polopaticky předváděno j prostředí korupce, podvodů, mafiánů a padlých poldů, jde na to tento film svižně. Jednotlivé podvody Krejčíře jsou ve filmu jen jakýmisi milníky v jeho kariéře, což pěkně koresponduje s vyprávěcí formou příběhu ze vzpomínek jeho hlavní gorily (Bjelac). Film tak pěkně odsýpá a nenudí. Čermáka mám rád a Krejčíře si zahrál s gustem. Samozřejmě, je zajímavé podívat se do obýváku nejznámějšího mafoše ČR, který si získal respekt i ve světě... Ale stejně jako u Příběhu kmotra je mi líto, že se tu věnuje um, peníze a čas na filmování života lokálního gangstera, přitom by mohly vzniknout místo toho jiné zajímavé projekty. Tohle je pro mně zkrátka takové celovečerní Prostřeno, kde tentokráte šmejdíme po vile se žralokem v akvárku a koukáme pod pokličku Krejčířových dobrot. Tři archy pětitisícovek. * * *

Film o fenoménu Švejk. Dokument ukazuje všechny filmové verze Švejků od těch českých po zahraniční. Raritou je pak britský Švejk zasazený do druhé světové! Celý dokument doprovází příjemný hlas R. Hrušínského jehož filmového Švejka mám asi nejraději (hraného) a dokonce když poslouchám Werichovo čtení, vždy si vybavuji Hrušínského. Uživatelé níže se podivují nad tím, proč je zrovna Haškův Švejk tak populární. Ale ono to padne na konci dokumentu. je to pro jeho úžasný boj s lidskou blbostí skrze blbost. Ves pojení s odvedením do armády, válkou a posloucháním rozkazů, kde se myšlení velitelem přímo zakazuje je tento boj o to kontrastnější a snadněji znázornitelný širokému spektru lidí. * * *

Poslední dobou jsem byl sice párkrát mile překvapen, ale tento film plně vystihuje tolikráte v vtipech řečený fakt, že Němci a humor, to nejde moc k sobě. Resp. humor tam možná je, ale není směšný. Co mne zaujmulo bylo nasazení známých herců a hlavně výprava, která vzhledem ke kostýmům a období ve kterém se film odehrával musela být nákladná. Herec hrající Käsebiera mi byl ale vrcholně nesympatický. Tenhle film je spíše pro milovníky tohoto období než pro milovníky pořádné satiry a komedií. Tři dělové kule. * * *

Koukám, že Voříšková má ve Francii dvojče - skoro. :-). Haenel byla zajímavá, ale také divná. Ale to bylo asi tou rolí... Já tak nějak čekal od filmu víc. Začátek byl zvláštní, tak jsem čekal rozjezd v kurzu. Ale ani tam nic a když se trochu něco začalo dít, byl konec. Navíc opět podivný... Jediné co mne fakt bavilo byla nádherná příroda a krásné léto. Byl to zkrátka takový slabší průměr. Od té armády jsem prostě čekal něco jiného. Dávám tři opečená iščí žebírka. * * *