Zločiny Velké Prahy

Seriálovou tvorbu České televize sleduji docela podrobně a už od oznámení tohoto projektu jsem se vážně těšila - na příjemné retro mezi okoukanými kriminálkami ze současnosti, na oblíbené herce. Může se stát, že pilotní díl je pouze takzvaně rozjezdový, ale tady se bohužel můj dojem nevylepšil a dokoukávala jsem spíš ze setrvačnosti. Vůbec na mě nedýchla prvorepubliková atmosféra, detektivní zápletky vůbec nezaujaly, milostná linka mezi inspektorovou dcerou a jeho podřízeným iritovala. Plesl navíc nehrál příliš sympatickou postavu. Vše zachraňoval klasik Langmajer a několik epizodních rolí. (18.04.2021)

Kostymérky a rekvizitáři si museli dát obrovskou práci, ale příběhy z časů rady Vacátka jsou zoufale nudné, někdy překombinované a nepřesvědčivé, táhnou se jak smůla. Téměř žádnou roli nehraje vesnicko-městský charakter nově připojených městských částí, případy by se většinou mohly odehrávat téměř kdekoliv.  Velkou část času zabírá i prapodivné soukromí policistů. ---- Překvapuje mě silně monarchistické smýšlení většiny postav, kdy téměř každý vzdychá po mocnářství a nová republika je prezentována jako semeniště korupčníků a podrazáků. Rodinné poměry v policejních rodinách jsou šílené, jeden nechává děcko vychovávat prostitutkou – protože za první republiky neexistovaly chůvy, že? Druhý policista má dcery, jak z noční můry – jedna se peleší ještě před maturitou, druhá přestupuje všechny zákony, na které narazí. Tam už jen chybělo, aby za pomoci komunistů sestrojily pekelný stroj a poslaly ho TGM jako dárek k 28. říjnu. Je to celé nesmyslné a nepravděpodobné. Zatím bych to dala za **. ----- Co odebralo i tohle mizerné hodnocení je upoceně lascivní přístup k ženám, který má režie, kamera a i scenárista. Téměř všechny ženy jsou tady kriminálnice, děvky nebo podvádějí manžely. Žádná z nich neexistuje jinak než ve spojitosti s mužem – to i v Hříšných lidech města pražského byly ženy soběstačnější! Navíc neznámo proč, všechny okamžitě letí na vypelichaného policistu a téměř se mu dobývají do poklopce. Ještě to zazdí kamera několikerým šmíráckým pohledem do výstřihu nadržených žen. Tohle je fakt odpad! SHRNUTÍ: Kterak se pronudit nesmyslnými soudničkami. Ovšem, na pletení je to dobrý podkres. Asi by se u toho dalo i vařit nebo cvičit. (05.10.2023)

Co bylo cílem : Navodit vážnou a seriózní podívanou kriminálních příběhů v prostředí První republiky.Co jsme dostali: Úpornou snahu vynikajících herců vymačkat alespoň nějaké zdání detektivky. Tato snaha nebyla schopna přelstít nezajímavý scénář, který se rozbíhá několika směry a tím vždy okleštila daný díl. Tuto rozevlátost děje nebyl schopen bohužel ukočírovat ani režisér. Výsledek PEL -MEL: červená knihovna střídající se s naivními až nudnými detektivními příběhy. (06.04.2021)

Od počátku se seriáloví tvůrci i herci samotní do jisté míry stylizovali do seriálu Hříšní lidé města pražského. Mnohokrát sami na toto dílo odkazovali. Je tedy logické, a filmaři se tomu ani moc nebránili, že je třeba jistého srovnání. Podle mě je hlavní rozdíl v atmosféře. Zatímco u slavnějšího kolegy působí atmosféra opravdu prvorepublikově, detektivové trochu noblesně stejně jako podezřelí a ostatní postavy, zde vydiíme místy až ponurou atmosféru, která jde ruku v ruce s velmi neobvyklými postavami. Tak předně inspektor Budík. Původně šlechta, nyní běžní lidé. A stále se na svou minulost odkazují. Nové časy jim evidentně moc nesedí. To postava Jiřího Langmajera je jiné kafe. Nejen, že přeřízne prakticky kteroukoli ženskou která se mu namane, ale svůj největší talent předvede hned v první díle. Několikrát je zdůrazněno, že je potřeba s vyšetřováním spěchat, protože ministr už jede ve vlaku,ale inspektor Rudolf Havlík si užívá v posteli a nikam nespěchá. To policejní agent Martin Nováček nenadbíhá dceři svého šéfa, ale rovnou mu ji svede. A tak trochu se zapomněl v posledním díle pochlubit nejen tím, že s dcerou udržuje vztah, ale že ji také oplodnil. Prakticky všichni pachatelé nebo podezřelí ztratili k policii repspekt a podle toho se k vyšetřovatelům i chovají. Asi úlitba modernímu divákovi. Ale tenkrát ještě měli respekt k policistům veliký a takové chování, jaké jsme mohli sledovat zde, bylo naprosto nemístné. Ostatně i v Četnických humoreskách bylo vidět, jak moc velký respekt z četníků obyvatelé měli, až na vyjímky, samozřejmě. Celková atmosféra byla místy spíše hororová nebo tajuplná. Postavy spolu rozprávěly tak, že by u toho jeden usnul. Až na pátý díl byl seriál přehlídkou nudy a nezáživnosti a to i v dialozích. Zločiny Velké Prahy nám ale odhalily to, co lze s jistotou tušit. Takhle nějak by vypadaly tehdejší seriály točené dnes. (06.04.2021)

Já budu asi jeden z mála těch spokojených, vážně se mi to líbilo, ale pozor, neznamená to, že by Zločiny byli bez chyb, jsou tam a některé jsou tak nepochopitelně hloupé, že by je neudělal ani Jaromír Soukup (když by se teda rozhodl natáčet Kriminálku JS). Největěí problém je nevyváženost scénáře, některé díly jsou výborně vypointované, někde člověk ví od prvních minut, co a jak, pokud v životě pár detektivek viděl/četl (hned první část), někde je zas divácké trapno nad tím, jak je nepochopena dobová technologie (opravdu se v roce 1922 nedalo fotografovat v paparazzi stylu v lese, aniž by si vás někdo všiml, opravdu, opravdu ne) a vrchol je v ukrytí inkriminujícího důkazu na fikané místo, kde je to schované asi stejně, jako bílá myška v hadím hnízdě. Další mínus je to, že některé díly hrozně odnášejí fakt, že se natáčí ve dvou světnicích a jedné louce, naštěstí některým dílům byl dán vyšší rozpočet. Co mě ale bavilo neskutečně je hlavní postava inspektora Budíka, který je ideálním protikladem lidových charakterů inspektora Vacátka, nebo četníka Arazima, naopak je to muž distingovaný, uměřený a ne úplně nadšený z nových poměrů - a to je hrozně fajn změna a jako bonus naprosto přesné herectví páně Plesla dodává výsledku na genialitě. Ano, vzhledem k přerývavé kvalitě jednotlivých epizod to u mě hraničí s označením guilty pleasure záležitosti, ale pořád jsem spokojen a pokračování ve stejné atmosféře bych se vůbec nebránil. (05.04.2021)