Polski film

Nevěděl jsem, co mám od tohoto filmu čekat. Herci tu hrají, jako že nic nehrají, když hrají a natáčí film ve filmu a ještě se u toho točí dokument z toho natáčení. To je jednoduché, ne?! :) Po první čtvrthodině jsem se ponořil do děje, přistoupil na hru a začal si užívat skvěle zahranou mystifikační sebeparodii. Všichni skvělí, obzvláště Marek Daniel a ve své roli produkční mne zaujala i Jana Plodková (nominace na Českého lva za vedlejší ženskou roli). Nadprůměrně dobře jsem se bavil. Nebýt o něco slabší, až příliš psycho, třetí třetiny a onoho zakončujícího "modrého pozadí", které mi připadalo, že tvůrci nevěděli jak film uzavřít, dal bych býval ty hvězdy čtyři. (Třeba ji dám po druhém shlédnutí...) 75% "Stop! Marku, to je to stejný..." "Pardon Honzo, ale já jsem ještě nepomluvil." "Já vím, ale bylo vidět, že bys to řek stejně!" (05.03.2013)

Polski film možná působí ve filmografii Marka Najbrta jako oddychovka natočená s přáteli v až příliš rekordním čase kvůli náhle získané podopoře z polské strany díky úspěchu filmu Protektor. Přesto nejde o snímek, který by narušil režisérovu získanou pověst. Je natočený profesionálně, jeho humor a načasování situací skutečně funguje a je až obdivuhodné, že se pod gejzírem různých skečů a v neustálém míšení skutečné reality, "diegetické" reality a fikce daří držet vývojovou linku a nedovolit, aby se divák v záměrné tříšti ztratil. Najdou se tu výborné situace jako polská epizoda postavená na vtipné konfrontaci stereotypů o obou národech a reflexi Najbrtovy situaci po získání grantu, rozdvojení osobnosti Marka Daniela vedoucí k téměř hororovému účinku, závěrečné vyvrcholení v prostoru modrého plátna. Každá ze čtyř hlavních postav má zajímavé a zábavné zázemí, čerpá ze své vlastní osobnosti a sebeparoduje se, aniž by sklouzla do "autokarikatury". Přesto snímek nakonec není nic víc než nezávazná hra několika přátel, která svým osobitým humorem často osloví spíše specifickou diváckou skupinu. Já sám jsem měl především v první třetině problém naladit se na humor ústředního čtyřlístku a spíše na mě působily jednotlivé epizody než film jako celek, tudíž mi výsledek přišel trochu nevyvážený. Ale to je věc subjektivního stanoviska, neberu se jako cílový divák, tudíž je třeba mé hodnocní brát s rezervou. Je na místě ukončit můj komentář tím, že se Velký sál v Thermalu výborně bavil a film si vysloužil nejdelší a nejbouřlivější potlesk, jaký jsem kdy ve Varech zažil. (05.07.2012)

Parta čtyř známých herců se rozhodla zavzpomínat na svá mladá léta. To vše v experimentálním snímku, který ačkoliv sází na osvědčené berličky k zábavě diváka, funguje v celku i jako originální zábavná komedie postavená na u nás ne zrovna obvyklém mockumentary žánru. Obsahuje však také velké množství chyb a hluchých míst které trošku ztrpčují skoro dvouhodinovou stopáž filmu. Pokud se ovšem naladíte na osobitý humor, bavit se budete i přesto dobře. Pokud vám úvodní dvacetiminutovka nesedne, doporučuji hledat někde jinde. [75%] (28.09.2012)

Nedávno si jeden z místních uživatelů pod Okresnim přeborem posteskával nad tím, jak neumíme v Čechách natočit komedii bez dramaticko-tragického přesahu. A voilà, Polski Film je pozoruhodným mockumentem, který by velice snadno mohl dělat z herců chudáky bez osobního (tedy jakéhokoliv) života, ale povětšinou na podobná témata z vysoka kašle a dodává na novodobé české poměry výbornou komedii s kvalitni chemií ústřední čtyřky. Je to trochu dlouhé, ale díky Najbrtově skoro až psychedelické režii (skvělá kamera a práce se světlem!) to drželo pohromadě až do konce. 80% (KVIFF 2012) (05.07.2012)

A mně se to líbilo! :) A bylo mi úplně jedno a neřešila jsem, kdy je něco z jejich skutečných životů, a kdy mystifikace - ono na tom ve výsledku stejně houby záleží. Snad jen v případě Plodkové si dovolím doufat, že to byla jen role; že je v reálu sympatičtější. Závěru sice už trochu docházel dech, ale stejně tam byla spousta příjemných a pro mě vtipných momentů. Hlavně Lišák a jeho navigace - to byla dokonalá jízda! (09.11.2015)