Sunshine

Přemýšlím, jak mám napsat, co se mi na filmu nelíbilo, resp. proč nedávám plný počet, abych nespoilerovala. Takže tuto část asi zkrátím - při první shlédnutí se mi nelíbila postava a vše kolem ní, která se ve filmu objeví na poslední třetinu. Prý při druhém shlédnutí a pochopení podstaty filmu - že Slunce je náš bůh - do děje zapadne, tak uvidím, protože na Sunshine se určitě někdy podívám znovu. Je to totiž audiovizuální bomba. Záběry Slunce na "vyhlídkové" palubě, sluneční štít Ikara, zejména při výstupu členů posádky do vesmíru, samotný design lodi je nádherný - nejen zvenku, ale i zevnitř, je pěkný, účelový a přitom takový, že se dá uvěřit tomu, že by tam vydržela posádka tu dlouhou dobu aniž by zešílela (třeba i díky zajímavé "holopalubě" a kyslíkové zahradě). Navíc úžasně ozvučené a podbarvené skvělou hudbou, k této stránce filmu nemůžu mít jedinou výhradu, škoda, že jsem si na to nezašla do kina. Navíc některé momenty byly opravdu hodně silné - výstup do vesmíru, vyvražďování a hlavně zárodek rostlinky, ten konec snad příště pochopím líp, zapadne do souvislostí a já budu moct dát Sunshine plný počet. Docela se na to těším. (01.02.2008)

☼ S ☼ U ☼ N ☼ S ☼ H ☼ I ☼ N ☼ E ☼.... Nic nového pod Sluncem, ale něco nového v Slunci. Zdál se mi sen. Ocitla jsem se v neviditelné zóně uvnitř poslední naděje lidstva, Ikara 2. Do posádky jsem se zamilovala od prvního spatření. Kapovy modré oči, ve kterých zuří pozemské cyklony, aby se v nich vzápetí rozhostil vesmírný klid.Třesoucí se rty něžné, ale ocelově pevné Cassie, rozhodná brada a absolutní nekompromisní oddanost vojácky přímočarého Mace, pokorná odvaha v několika úsporných gestech Kanedy. Jeden za všechny, všichni za Cíl. Symbolický kontrast lidského oka- a božího oka, kterým je v téměř panteistické interpretaci naše nejbližší hvězda..............Skutečnou hvězdou filmu není Capa, Kaneda ani Mace, ale Slunce. Morální dilemata a náboženské motivy plují v meziprostoru mezi slovy a činu, ale bez patetické zátěže. Tím víc působí a rozdírají. Když Kapa hebce rozřízne ticho slovy Kill him, když se Mace mlčky omluví za výbuch adrenalinu, podléhám a obdivuji se Boylovu emocionálnímu minimalismu. Tragické lovestory prožívá celá posádka.Ale ne v těle Ikarově. Se Sluncem. A to celé podkresluje drsně medoví Underworld a božské symfonie Johna Murphyho. Sunshine mě střídavě zmrazoval až k ledovému skupenství a poté bez výstrahy házel do výhně. Smrtelnost a nesmrtelnost v zavíření hvězdného prachu. Filozofie beze slov. Totální zážitek. Našla jsem svou sluneční fontánu, hlubokou a žhavou, ze které jsem se hltavými doušky napila, do níž jsem se ponořila a kam se vrátím...Vrátila jsem se, a Boyleovu sluneční odyseou jsem prošla popáté. P.S. ad závěr: ani napoprvé jsem v tom žádný násilný přerod neviděla, nečekala jsem výrazovou a formální lineárnost. Ocenila jsem, že na konci poutě se proti nim postavilo stvoření stejného rodu, a přece za hranicí humanity, taková variace na sluneční, ale stále ještě rozmazanou lidskou skvrnu.Tell me, what do you see? (09.09.2007)

Je to o obětování a o skvělém audiovizuálu. Rozhodně žádné mudrování o životě. Jedna vypjata dramatická scéna "s koulema" (bude zima i horko) za druhou a hudební doprovod je už teď záležitostí, po které všichni pasou. Kdyby se trochu více prostoru věnovalo postavám a trochu se ubralo na jednom "zombíkovi", bylo by to za plnej počet. 90%. (27.03.2007)

Nevím, kde začít a to se mi nestává často. Sunshine je film velmi zvláštní. V podstatě jde o jinak uchopené klasické sci-fi, které se neskutečně inspiruje (vykrádá?to nechám na Vás) mnoha jinými filmy mezi kterými bych jmenoval 2001, Vetřelce, Horizont událostí, Jádro a dalšími. Inspirace je natolik silná, že větší znalec podobných filmů se může velmi často pousmát nad známými scénami, myšlenkami nebo zápletkami. Danny Boyle své apokalyptické téma uchopil velmi jemně, ale potvrzuje, že ví kdy a kde přitlačit. Audiovizuální skvost, v kterém dominuje vesmírná loď, slunce, světlo a tma. Filozoficky nejde o průlomové dílo, které vytváří nový pohled na svět (lo), ale o film, který má myšlenku, jednoduchou upřímnou a rozvinout v druhé půlce, ale potlačenou obrazem. Herecké výkony nejsou špatné, ale min. v jedno případě castingově nezvládnuté (promiň Michelle Yeoh, ale ty ses moc nepovedla...). Vrcholem je rozhodně Cillian Murphy, který možná není herec co získá 10 oscarů, ale jeho oči si dokážou podmanit nejen ženy, ale i muže. Sunshine je až příliš film věrný svému jménu. Stejně jako sluneční svit někdy svítí a pálí hodně a někdy málo, někdy je pouze nevýrazným pohlazením po kůži, kdy ho člověk považuje za samozřejmost a přímo ho ignoruje a jindy svit pálí a ubližuje víc než by byl schopný oheň. Danny Boyle si vybral jednoduchý film, v kterém není vše na svém místě a rozhodně nepůsobí promyšleně, dokonale a perfektně. Je v něm několik děr na nimiž, doufá autor, nebudete přemýšlet a pouze je přijmete. Nemohu popřít, že min. dvě tři scény ve mě vyvolali opravdu nádherný pocit a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna, ale ve zbytku filmu jde o známou a předem určenou (na vesmírné filmy až stereotypní a klasickou ) zápletku ničím neohromující a neoriginální. Je v něm však něco kouzelného. Určitě to nesedne a nebude to stačit všem. Film je plný vizuálních šperků, které jsou však na hranici vkusu a nevkusu, protože jsou použity tak, aby změnili divákův pocit z toho co se děje na plátně a vždycky se najde někdo kdo by raději takovéhle např. rozmazávání, rychlé střihy nebo velmi rychlé pohyby kamery ve spojení se zastavenými pohledy na hrdiny. Sunshine přináší pestrý zážitek, který kdyby byl více originální v detailech, kterými se příliš podobá ostatním sci-fi, patřil by mezi klenoty. I přesto je jeho patrná nedokonalost jistým vstupem do vyšší společnosti, protože způsobí, že 98 minut budete sledovat děj na plátně, nebudete mít chuť na další popcorn ani coca-colu a nebude cítit potřebu návštěvy toalety. Jít na takový film do kina je polovička jeho kvality, myslete na to a dobře se bavte určitě ve váš film nechá něco ze sebe ,ať v dobrém či špatném. Co je blíž k Bohu než Slunce? (07.04.2007)

Scénář: Alex Garland .. Předně bych chtěl říct, že jsem ve výsledku lehce přimhouřil obě oči, asi jako při pohledu do ranního Slunce. Průběh snímku totiž několikrát vybočí z uhrančivé filmové podívané až na hranici absurdní béčkovitosti a tahle oscilace, alespoň po první zhlédnutí, nedovoluje nechat čisté maximum (ovšem po druhé kino projekci je tato připomínka bezpředmětná!). ___ Scénárista Alex Garland opět snese na lidstvo katastrofu nedozírných rozměru a nechá skupinku lidí zachránit civilizaci. Bohužel podobně jako ve 28 dní poté vše bez nějakých výhrad funguje jen zhruba do dvou třetin a následná část děje se zvrtne do polohy, která už není tak chutná a ojedinělá. Kupí se důvěrně známé momenty z mnoha jiných filmů a většinou jsou i tuctově řešeny. Naštěstí úplné vyústění znovu zvedne a udrží palec směrem nahoru. Mnohem větší tažnou silou, než scénář, je vedle skupiny výborných herců zejména režisér Danny Boyle. Jeho celkové komorní pojetí či vedení pestré škály věrohodných postav je zvládnuté bravurně. Po pár záběrech je totiž jasné, že si filmový prostor omezil na uhrančivou žlutooranžovou záři mezi Sluncem a kosmickou lodí v nekonečně temném vesmíru, kde rozehraje všechny dílčí dramata. Tady se dostávají ke slovu stěžejní atributy snímku - nadupaná zvuková kulisa, trikově fascinující podívaná kořeněná pečlivě vybranou hudbou ala Underworld či od skladatele John Murphy. Atmosféra je hutná, v pár momentech je dění silně skličující a neodvratnost nejvyšší oběti je díky lidským chybám a zkratům stále blíže. Sem tam sice pokukuje nějaká ta logická vada, ale děj má spád, zvraty svoji permanenci a servírované audiovizuální hrátky ledacos stačí rychle a dostatečně zakrýt. Sice jsem čekal, že nastíněná myšlenka bude prohloubena a film nakročí do pole náročnějších snímků, které mají hlubší až duchovní rozměr, ale tak odvážně to žel bohu dotaženo není. I tak si duše i tělo odnáší nevšední zážitek, který se nemusí tak často opakovat. Pokud lze něčemu přikládat božské vlastnosti ve smyslu života a smrti, je to jedině Slunce. Díky němu započal a existuje život, díky němu jednou shoří a ze všeho bude opět jen hvězdný prach… Kaneda, what can you see? 100%. ___ ☼ FILM ROKU ☼ (15.04.2007)