Marťan

„PŘEKVAPENÍ! NEUMŘEL JSEM… A PŘEŽIJU TADY!“ /// Kolonizátor a vesmírnej pirát Mark Watney, spolu s Ridley Scottem dobývá - pomocí vědy Mars. Film jednoho herce. Matt Damon využívá parádně napsaná postavy a netrudomyslně mě vtahuje do astronautský izolace. Baví a zároveň mě dojímá. Navíc dokazuje, že na Marsu nemůže zůstat žádnej magor. Z tria Marťan, Gravitace nebo Interstellar těžko vyberete vítěze. Každý pes jiná ves, ale když ty dva dostali 5*, tak tady taky nemůžu jinak! Nedat je, by byla snůška malichernej výhovorek, který by mně neuvěřil ani frajer, přežívající na bramborách s vicodinem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2011vydal svépomocí zdarma jako blog, Andy Weir, jsem nečetl. 2.) Zjistím, že izolačka (už dávno!) není pomůcka jen akčního hrdiny. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** (03.10.2015)

Reparát za Promethea? Dá se to tak brát, s výhradou, že jestli byl let na hasičáku v Gravity na povytažení obočí, pak zdejší "ironman" finále je přímo na parkinsona. V kombinaci s předchozí uměřeností je to jako Jackson Pollock v galerii vlámských mistrů. Nebudu to raději rozebírat, protože bych si to mohl ještě rozmyslet, takže ne čisté, ale čtyři. No a že pěstoval brambory z hoven. Kompostování výkalů je odvěká lidská činorodá zábava... (02.10.2015)

Best Ridley since 1982. Mistr konečně nechal za dveřmi svou megalománii a jedinečný cit pro překombinování čehokoli potenciálně působivého a natočil technicky brilantní, uměřenou a přitom emocionálně výživnou oslavu lidstva jako houževnatého společenství, které veškeré problémy překoná cynickým humorem a pěstováním brambor. Damon je srdcem i duší filmu, který v pozemské linii upadá do modelového sentimentu, ale díky nehasnoucí zásobárně optimismu a hlášek na Marsu drží diváka v nekompromisní kravatě, kterou zúročí v poslední čtvrtině beztížným finále. Ridley Scott nonšalantně cituje sám sebe, když v úvodu nechá zaznít mrazivá echa Vetřelce, aby vzápětí souboj člověk s nehostinným kosmem změnil v něco zcela opačného - ve feel good movie, který nad všemi svými chybami a ztrátami koncentrace triumfuje nezměrným nadšením a inteligencí, která je u čistého "entertainmentu" pořád celkem vzácná. Lidstvo povstane z hoven. Je suis Martian. P.S. Navrhuji, aby se odhlasovalo, že Mistr již našel Ztracený ráj a může odejít do zaslouženého důchodu. (25.09.2015)

Překvapivě celkem zábavná 134-minutová reklama na stříbrnou lepící pásku. Akorát mi trochu vadí, jak úplně všechno, co se v posledních letech natáčí, musí bejt strašně rasově a genderově vyvážený. Postava velitelky, která poslouchá Glorii Gaynor, Donnu Summer a podobný disco vykopávky, je nesympatická na první pohled. Radši bych snad zůstal na tom Marsu, než s ní trávit dalších asi 500 dní při návratu na Zem. A těm negrům, co organizujou záchrannou akci, bych věřil spíš to, že někde v central parku kradou ajfouny, aby měli na crack. Jinak díky tomu ujetýmu disco soundtracku jsem měl pocit, že se film nebere nijak moc vážně, takže jsem překousnul i to mimózní finále. S vypnutym mozkem a několika promilema alkoholu v krvi je to tak za 60%. (09.06.2016)

Anti-Interstellar. Nolanův sci-fi opus byl kolonizačním kosmickým westernem o hledání alternativy ke zdevastované modré planetě. V těšitelském Marťanovi musí být naopak „kolonizátor“ zachráněn z divočiny, jež lehce připomíná Monument Valley, a navrácen na Zem. Oslava lidské schopnosti maximálně využít dostupných prostředků je pouze jednou z rovin vyprávění, lépe než kniha provázaného s paralelním organizováním záchranné mise. Prostříhávání mezi událostmi na Zemi a na Marsu začíná dříve než v přeloze a obojí dění je lépe synchronizované. Film má díky tomu větší spád a na rozdíl od Marka nikdy neztrácí dech. Navzdory individualistickému názvu, osamocené tváři Matta Damona na plakátu a pověsti ultimátního profesního dramatu pro geeky je pro mne Marťan zejména zdařilou ukázkou příběhu s kolektivním hrdinou. I v sesíťovaném světě vysokorychlostního internetu, umožňujícího mediální zprostředkování dění v jiném státu, na jiném kontinentu i na jiné planetě, nejlépe funguje na principu vzájemné spolupráce a koordinace. Každá z mnoha postav si užije svou chvilku slávy. Díky jejich postupnému uvádění na scénu a přehlednému vytváření profesních nebo osobních vztahů mezi nimi (ve filmu nakonec není postavy, která by bojovala sama za sebe), si je bez problémů zapamatujeme. Síly přitom nespojují jenom lidé různé rasy, věku a pohlaví, ale i různých národností. Marťan vytváří iluzi, že člověk je na prvním místě jak v mamutí organizaci typu NASA, tak v totalitní zemi jako Čína. Vytváření zvukových můstků mezi scénami a přesný střih, kdy na otázku přímo či nepřímo položenou na Zemi dostáváme odpověď v následujícím záběru z Marsu, posiluje sevřenost vyprávění a dojem globální vesnice, kde ani vzdálenost několik desítek milionů kilometrů není nepřekonatelná. Marťan je skvěle šlapající feel-good zábava, která možná neobnoví vaši důvěru v lidstvo, ale s vysokou pravděpodobností po naběhnutí závěrečných titulků začnete znovu věřit v režisérské schopnosti Ridleyho Scotta. 80% (05.10.2015)