Zpráva o Europě

Uvěřitelné, napínavé až mrazivé sci-fi, které dělá žánru čest a znovu ve mě budí lačnost po vesmírném vědění. Cordero využívá konceptu kamerových záznamů chytře a citlivou dramaturgií využívá divákovy otázky pro dobro příběhu. Jako milovníka Clarka mě nadchla mise na Europu (dějiště nejedné Vesmírné Odyssey), kde se v oceánech pod ledem může vyskytovat život. Herecké obsazení je bez vady i když do paměti se vryje především šprýmař Sharlto Copley a neselhávající Michael Nyqvist. Vyhrocených scén je tady dost a pokud netušíte co se na vás chystá čeká vás jeden ze zážitků roku. - Zapoměl jsem kartáček na zuby. - Tak to se musíme vrátit na Zem. (06.07.2013)

Atmosféru to mělo výbornou, sci-fi nápad také jak se sluší a patří. Bohužel trochu zklamalo zpracování, ale hlavně tomu něco chybělo, co by to dostalo do sekce "zapamatovatelných sci-fi". Nejde snad ani o nějaký efekty, spíš chyběl nějaký moment či úsek filmu, který by byl hoden vyšších měřítek. A úplný konec tomu také v mých očích spíše ublížil. Určitě se ale jedná o solidní scifárnu, kterou příznivci žánru celkem bezpečně dokáží ocenit. 65% (12.08.2013)

Kdysi jako pozdní teenager jsem ve svém literárním období napsal delší povídku, ve které jsem si dělal legraci z deus ex machina. Představil jsem kandidáta na hlavního hrdinu, rozjel zápletku, a nesmyslně ho nechal uhynout. Např. pilot zachmuřeně vyšel na ulici a spadl na něj z rozestavěné budovy panel. Nebo detektiv uháněl k případu, naboural a zemřel. Nebo vědec na horách sliboval dětem, že až se vrátí domů, udělá palačinky, utrhla se s nimi lanovka a nepřežili. Pointa byla v tom, že to nemělo pointu. Europa Report se nejen hemží neobratnými deus ex machina, ony jsou hlavní vyprávěcí metodou. Jakékoli posunutí děje znamená, že někdo zemře, zcela zas**nou náhodou a zbytečně. Já se dokonce obávám, že to je ideová konstrukce filmu, tj. "no pain no gain" dotažená do patetického absurdna... Ale čím dál víc mě tahle primitivní nota iritovala, pěnil jsem a nadšení z filmu s dobrým námětem klesalo. Čemuž nepřidala ani strašná dřeva ve všech rolích. (26.10.2013)

Moje minimálně sci-fíčkové srdce zaplesalo nad tím, že mě tenhle film přes počátečních pár minut bavil a nikde jsem se výrazně nezadrhla, protože jsem se absolutně nezabývala vědeckými a chemickými detaily i když připouštím, že byly zřejmě (určitě) důležité. Náhodou jsem šla až tak daleko, že jsem se mrkla, co je hydrazin. Zpracování působilo opravdu věrohodně, žádné přespříliš šokující záběry, napětí tomu také hlavně v té druhé části nechybělo a navíc se mně líbila i atmosféra, která byla o pocitech a emocích všech zúčastněných v kokpitu a to je moje parketa. Když k tomu přihodím mého oblíbence Michaela a moc sympatickou tvář Anamarie, kterou jsem už zaregistrovala v seriálu The last enemy, tak mohu konstatovat, že jsem strávila zajímavý večer, kdy jsem byla vděčná za teplo svého domova a účastním se této mise pouze vizuálně. (18.11.2013)

Pokus o realističtější sci-fi klasického ražení, ve kterém se sice objevuje nebezpečí (po většinu času spíš tušené než viděné), ale nejde přitom o horor v obvyklém smyslu slova, ale do značné míry jde o návrat ke kořenům klasické sci-fi. Řadí se tak spíš vedle Moon než k Apollu 18. Potud dobré, ba přímo chvályhodné. Problém filmu je ovšem v tom, že se snaží působit poměrně věrohodně, avšak jednotliví členové výpravy (a má jít o ty nejlepší lidi světových kosmických agentur) prostě jako zkušení vědci či astronauti nevypadají. Hrají dobře, v tom problém není, prostě nejsou coby odborníci přesvědčivě napsaní. Film navíc obsahuje několik logických kopanců, z nichž ten největší musím zmínit. Na povrchu Europy přistane modul s celou posádkou, pak se poškodí spojení a dva členové výpravy jej jdou opravovat, přičemž se "nějak" opět ocitnou na lodi na orbitě. Naopak slušná byla atmosféra. Kdyby nebylo chyb, které přiš narušují pokusy o autenticitu, bylo by to výborné. (13.07.2013)