Mars Express

Říct o "Mars Express", je to je francouzský "Ghost in the Shell" znamená jednak naložit na novinku neadekvátní očekávání, ale také zbytečně vyzdvihovat paralely obou děl. Celovečerní projekt tvůrce výtečného seriálového "Lastmana" sice viditelně parafrázuje tuto i další žánrové klasiky, ale na druhou stranu disponuje vlastní originální premisou, nápaditými sci-fi koncepty a na ně vázaným skvělým worldbuildingem. Výsledný tvar se dále opírá o cool vizuál a poutavý mix akce, thrilleru a sci-fi přesahu díky dobře rozesetým motivům identity v době, kdy jsou vědomí a vzpomínky přenositelné do robotických těl. Jako kyberpunk vědomě stojící na tématech i vizuálu předchozích žánrových milníků sice "Mars Express" neuhrane coby unikát, ale získává velké sympatie už jen tím, že nových příspěvků oné kategorii nevzniká zdaleka tolik a rozhodně ne takhle dobrých. (08.07.2023)

Velmi pěkná animace, ale v příběhu jsem se trochu ztrácel: kdo je člověk, kdo je klon, kdo je mrtvý člověk restaurovaný ve formě robota, kdo je standardní robot, kdo je hacknutý robot, kdo je s kým, kdo je proti komu a vůbec co, jak a proč. Vyrozuměl jsem pouze tolik, že normální člověk se pozná podle toho, že pije alkohol. Asi nemám ve svých obvodech zabudované ty správné scifistické buňky, abych tenhle film dokázal ocenit. Nejlepší dialog: „Promiňte. Nemáte k dispozici lidské prostitutky?“ „Je mi líto, ale tady jedeme čistě syntetiku.“ (18.05.2024)

Informatique? / Cybernétique. Frankofonní Mars se najednou nezdá jako úplně scestný nápad. Rudé pláně křižované autobahny, pokryté elegantními a la La Defense strukturami, provrtané podzemními bordely, kam posílají chudé studentky šlapáním svých syntetických kopií vydělávat na předražené komerční školné. Základem je dobrý noirový příběh, plnící požadavky na přiměřenou originalitu v rámci žánrových pravidel, smířlivě kombinovaný s povinnými kyberpunkovými tropy - androidy, roboty, zlými korporacemi, Asimovem. Morálně, fyzicky a osobnostně pošramocenými detektivy. Blade Runnerem, Terminátorem, Total Recallem a však víte jakými dalšími animáky. Dojde též na obligátní možnost meditovat o lidském cynismu v kontrastu se zranitelnou nevinností stroje, konzumerismu kosmických rozměrů a ochotu obětovat profitu ty, kteří se díky / kvůli legislativě robotiky nemohou účinně bránit. Nadstavbou je působivě organický svět budoucnosti. Perin & spol jeho produkci zjevně věnovali velkou část příprav, promýšlení a kreativity. Objeví se skutečně vysoký počet marginálnějších, ale strašně zajímavých futuristických nápadů, odkay na linux (jedna z hlavních postav v průběhu příběhu aktualizuje kernel), tuny spotřebitelských vychytávek. Z dystopického Marsu se vám zpět na Zemi, ten slum plný nezaměstnaných, opravdu nechce. Fasádou Expressu pak je úžasné audiovizuální zpracování, zastiňující většinu přepálenější, méně elegantní asijské produkce. Body navíc jsou za alternaci odpudivě sladkého japonského popu prohřátým francouzským elektrem od [Freda], (opravdu-nikoliv-Lavigne) Avrila. Po delší době film, který jsem měl ihned chuť vidět podruhé. Nejlepší žánrový film roku 2023. (18.05.2024)

Francouzská cyberpunková jednohubka, který asi nejvíc připomíná věci jako je 'Ghost in the Shell', 'Blade Runner' a cokoliv, kde se objevují asimovské zákony robotiky. Aline (a její zesnulý asistent a patrně i bývalý spolubojovník Carlos, teď žijící jako jakýsi hologram-robot) je soukromá deketivka v realitě a společnosti, kde roboti a lidé žijí pohromadě, kde modulace, kyborgové, organická hmota a uměle vytvořené splývá a nevíte přesně, co je co, co je skutečné, co ne, nicméně hackování, modulování a překračování zákonů se běžně děje. Aline se po openingu, kde po náročné taškařici chytí hackerku, ocitá pověšená na případu pátrání po zmizelé dívce, která hacknula robota ve škole a pak o ní už nikdo neslyšel. S případem za Aline přijde její otec. Jak se později ukáže, když Aline dívku vypátrá, dívka si udělala kopii sebe sama (což je zločin áčkového kalibru), aby mohla sponzorovat svoje chudé, nepracující rodiče a vydělávala si tak extra. Lidé, kteří Aline úkolem pověřili ale, jak se ukáže, nebyli její rodiče, ale třetí strana, která chtěla dívku mrtvou a to se jí také podaří. Frustrovaná Aline navíc, ač se snaží roky přestat, začne opět chlastat. Prim hraje hodně paměť, mozek, informace. Hrdinové se začnou zaplétat do globálního spiknutí, které převrátí řád všeho. Je to velmi slušné a vtáhne to, ale nic, co by tu už v jisté formě nebylo dříve. 7.5/10 (19.05.2024)

85 minut.. Wow. Tleskám. Tohle vidět určitě na co největším plátně, ideálně v Cannes. Vizuál je absolutně podmanivý a pokud vás v mládí rajcovaly klipy Daft Punk k desce Discovery budete nadšeně hýkat. Vlastně i pokud jste žraly klasiky jako Brazil nebo Blade Runnera a maminka vám k usínání předčítala Neuroromancera . Mimochodem přirovnání k Brazilu je vlastně docela zajímavé, protože myšlenka Brazilu byla, že díky nástupu pokroku a hypernormalizace už nemáme na výběr kým být a nemáme kam utéct.  Co ale když jste o pár set let později menšinová entita utlačovaná obyvateli starého světa?  Mrk mrk Evropo. Není na čase zabalit digitální cloud a zmizet? "Musíš mít víru." řekl robot a mě se u toho zatajil větráček. Viděno ve Francouzštině. (21.05.2024)