Mars Express

Fakt povedené francouzské animované scifi. Jen scénář trochu hapruje (no holt Francouzi): hlavní postavy vlastně skoro nemaj žádnej vliv na pointu filmu, všechno jen komplikujou a defakto se skoro nedaj ani považovat za kladný hrdiny, i když se o to usilovně celou dobu snažej. Kromě lehce nedotaženýho scénáře, je to ok. (19.05.2024)

Francouzská cyberpunková jednohubka, který asi nejvíc připomíná věci jako je 'Ghost in the Shell', 'Blade Runner' a cokoliv, kde se objevují asimovské zákony robotiky. Aline (a její zesnulý asistent a patrně i bývalý spolubojovník Carlos, teď žijící jako jakýsi hologram-robot) je soukromá deketivka v realitě a společnosti, kde roboti a lidé žijí pohromadě, kde modulace, kyborgové, organická hmota a uměle vytvořené splývá a nevíte přesně, co je co, co je skutečné, co ne, nicméně hackování, modulování a překračování zákonů se běžně děje. Aline se po openingu, kde po náročné taškařici chytí hackerku, ocitá pověšená na případu pátrání po zmizelé dívce, která hacknula robota ve škole a pak o ní už nikdo neslyšel. S případem za Aline přijde její otec. Jak se později ukáže, když Aline dívku vypátrá, dívka si udělala kopii sebe sama (což je zločin áčkového kalibru), aby mohla sponzorovat svoje chudé, nepracující rodiče a vydělávala si tak extra. Lidé, kteří Aline úkolem pověřili ale, jak se ukáže, nebyli její rodiče, ale třetí strana, která chtěla dívku mrtvou a to se jí také podaří. Frustrovaná Aline navíc, ač se snaží roky přestat, začne opět chlastat. Prim hraje hodně paměť, mozek, informace. Hrdinové se začnou zaplétat do globálního spiknutí, které převrátí řád všeho. Je to velmi slušné a vtáhne to, ale nic, co by tu už v jisté formě nebylo dříve. 7.5/10 (19.05.2024)

Kdo by řekl, že jedno z nejvíc cool sci-fi posledních let přinesou v animované podobě Francouzi? Mars Express funguje zdatně na všech úrovních. Jako sci-fi má nepřeberné množství nápadů v detailně propracovaném světě, jako kriminálka chytrou zápletku plnou promyšlených zvratů a jako futuristické společenské drama nás přivádí k úvaze, jestli roboti musí být nutně to nejhorší, co nás jednoho dne potká. Jen přidat nějaké minuty navíc a bylo by to dokonalé. Snímek je natolik myšlenkové i dějově bohatý, že by si je zasloužil, než aby všechno prosvištěl rychlostí TGV. [Viennale 2023] (04.11.2023)

Informatique? / Cybernétique. Frankofonní Mars se najednou nezdá jako úplně scestný nápad. Rudé pláně křižované autobahny, pokryté elegantními a la La Defense strukturami, provrtané podzemními bordely, kam posílají chudé studentky šlapáním svých syntetických kopií vydělávat na předražené komerční školné. Základem je dobrý noirový příběh, plnící požadavky na přiměřenou originalitu v rámci žánrových pravidel, smířlivě kombinovaný s povinnými kyberpunkovými tropy - androidy, roboty, zlými korporacemi, Asimovem. Morálně, fyzicky a osobnostně pošramocenými detektivy. Blade Runnerem, Terminátorem, Total Recallem a však víte jakými dalšími animáky. Dojde též na obligátní možnost meditovat o lidském cynismu v kontrastu se zranitelnou nevinností stroje, konzumerismu kosmických rozměrů a ochotu obětovat profitu ty, kteří se díky / kvůli legislativě robotiky nemohou účinně bránit. Nadstavbou je působivě organický svět budoucnosti. Perin & spol jeho produkci zjevně věnovali velkou část příprav, promýšlení a kreativity. Objeví se skutečně vysoký počet marginálnějších, ale strašně zajímavých futuristických nápadů, odkay na linux (jedna z hlavních postav v průběhu příběhu aktualizuje kernel), tuny spotřebitelských vychytávek. Z dystopického Marsu se vám zpět na Zemi, ten slum plný nezaměstnaných, opravdu nechce. Fasádou Expressu pak je úžasné audiovizuální zpracování, zastiňující většinu přepálenější, méně elegantní asijské produkce. Body navíc jsou za alternaci odpudivě sladkého japonského popu prohřátým francouzským elektrem od [Freda], (opravdu-nikoliv-Lavigne) Avrila. Po delší době film, který jsem měl ihned chuť vidět podruhé. Nejlepší žánrový film roku 2023. (18.05.2024)

85 minut.. Wow. Tleskám. Tohle vidět určitě na co největším plátně, ideálně v Cannes. Vizuál je absolutně podmanivý a pokud vás v mládí rajcovaly klipy Daft Punk k desce Discovery budete nadšeně hýkat. Vlastně i pokud jste žraly klasiky jako Brazil nebo Blade Runnera a maminka vám k usínání předčítala Neuroromancera . Mimochodem přirovnání k Brazilu je vlastně docela zajímavé, protože myšlenka Brazilu byla, že díky nástupu pokroku a hypernormalizace už nemáme na výběr kým být a nemáme kam utéct.  Co ale když jste o pár set let později menšinová entita utlačovaná obyvateli starého světa?  Mrk mrk Evropo. Není na čase zabalit digitální cloud a zmizet? "Musíš mít víru." řekl robot a mě se u toho zatajil větráček. Viděno ve Francouzštině. (21.05.2024)