Vesper Chronicles

Vynikajuce napady s biodiverzitou a syntentickou biologiou v tomto nekonvencnom sci-ficku. Mlada Raffiella, ktoru som prvykrat videl v Miss Peregrine je v roli mladej "vedkyne" podarena. :) Uplne iny pohlad bol mimoriadne osviezujuci. Zaverecna pesnicka bol pre moje usi absolutny vokalny zazitok. Spevacka sa vola Yorina a pesnicka "Just a wave". You're welcome. Btw. kedy si Eddie Marsan zahra rolu, kde nehra hajzlika, ci divny charakter? :) Odporucam pre fanusikov/-cky sci-fi. Rozhodne vas film bude mat cim prekvapit a len postupne podhaluje okolnosti, v ktorych sa pohybuje. 60% Nadnesene stvorhviezdie. (10.10.2022)

Řekl bych, že dívat se na postapokalyptické filmy v době, kdy má člověk pocit, že apokalypsa už klepe na dveře, trochu postrádá půvab. Je to něco podobného jako sledovat thrillery o epidemiích v období lockdownu. Tohle ovšem hýřilo nápady, mile překvapilo hereckými výkony a zaujalo vizuálem. Hodně ponurý a rozhodně dobrý film. (02.10.2022)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 40: LITVA: Přes téměř dvouhodinovou stopáž s pomalým tempem a emočně místy chladnějším pojetím mě tento nevšední film míchající v sobě fantasy, sci-fi i horror dost uhranul. Dvojice tvůrců vytvořila originální svět, s jakým jsem se ještě nesetkal a jaký mě na jedné straně děsil přítomnou krutovládou jak ze středověku a rovněž experimentováním s lidskou krví, na druhé straně si mě vedle zmíněné originality získal i úžasnou atmosféru prostředí odlehlého lesa plného nádherných barev a přirozených kouzel přírody. Celý svět včetně osobitých postav, výtvarného provedení i mnoha pozoruhodných dílčích nápadů (od jakéhosi lítajícího glóbu s mluvícími ústy, přes který lze na dálku komunikovat, až po třeba zázračnou náplast) je naštěstí propracován a nabízí napětí, tajemnost či lehký děs v dostatečné míře na to, abych se nechal vtáhnout pomalu se rýsujícím příběhem, jemuž vládne mj. velmi sympatická oddaná mladá hrdina, její tajuplná bílovlasá společnice a také neobyčejně charismatický vousatý zloun. Opravdu příjemné žánrové překvapení z netradiční země. [80%] (09.08.2023)

Zvláštní záležitost, z níž jsem měl vážné obavy vzhledem k místnímu hodnocení a vzhledem k tomu, jakým způsobem se dnes točí scífka (pokud se vůbec točí). No, co můžu říct jiného než to, že jsem byl příjemně překvapen. Tvůrci nedokázali zakrýt úspornější rozpočet, ale řekl bych, že to filmu paradoxně prospělo. CGI totiž bylo přítomno, projevovalo se ale svým lepším způsobem, takže jsem neměl obrazovku neustále zaplněnou všelijakým digi bordelem, a mohlo tak dojít i na nějaký příběh. A právě příběh nebyl vůbec špatný; pokud byste ale čekali přestřelky modrobleských a zelenobleských phaserů, laserů a jiných -serů, byli byste zklamáni. Tahle záležitost stavěla na příběhu (ač již značně ohraném) a na dokonalé, pochmurné atmosféře (díky Litvo). Pokud mě něco opravdu zklamalo, bylo tím naplnění premisy o obětujícím se mrzákovi, zvlášť když přijímal potravu stejným způsobem jako já (i když ty červy jsem mu trochu záviděl, já to mám stereotypní). Mě každopádně tohle zvláštní, klidnější pojetí celé záležitosti sedělo, bavil mě i nápad s létajícím Wilsonem, a i když to za mě nebylo na plnou palbu, ty čtyři pěticípé si film zaslouží. / Poučení: Utahují si z tebe, že hromadíš veteš? Jednou se jim všem vysměješ z vrcholu své rozhledny. (13.01.2023)

Sci-fi snímek, který překvapí hlavně svým původem (jako mnozí zdejší uživatelé jsem byla mile překvapená z vizuální vytříbenosti filmu, který vznikl v koprodukci Litvy a Belgie) a zařazením do Hlavní soutěže na KVIFF. Zapůsobila na mě hutná depresivní atmosféra, méně už pak pravidla (respektive žádná pravidla) fikčního světa. A závěr se teda taky moc nepovedl. (31.07.2022)