Obsahy(1)
Ekosystém země se v blíže neurčené budoucnosti zhroutil. Třináctiletá houževnatá Vesper, která žije se svým paralyzovaným otcem, se snaží obstarávat obživu, jak to jde, a zároveň ve své laboratoři experimentuje s biologickými materiály. Když jednoho dne najde v lese záhadnou ženu, doufá, že ji zavede do Citadely, místa, odkud mocní rozhodují o osudu zbytku světa. Kristina Buožytė a Bruno Samper umně využívají kulis lesnaté litevské krajiny, do níž zasadili děj této dystopické sci-fi, a díky kombinaci silných hereckých výkonů, jedinečného výtvarného konceptu a nápadité hudební složky přináší divákům vskutku komplexní audiovizuální zážitek. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (82)
Bylo tam několik vizuálních obrazů, které byly nápadité, a tak to nepošlu do odpadu. Jinak je to absolutní nuda o ničem a o holce, co chodí po lese, pěstuje kvítka a soused je zlý. Celý tento mimořádně pomalý a unylý film by se vešel do 10 minut, kdyby se vynechala vata a zbytek věcí by měl nějaké normální tempo. (11%) ()
Od sci-fi v koprodukci Litvy, Francie a Belgie jsem mnoho nečekal, takže jsem byl až udiven, s jakými nápady a tvořivostí v rámci vlastního fiktivního světa tvůrci Vesper přišli, a co víc, jak efektivně je ukazují na plátně. Design postapokalyptické krajiny a jejích bytostí, které jako by vypadly z Garlandova Annihilation, společně s realistickými speciálními efekty jsou na evropskou žánrovou produkci na velmi slušné úrovni. Příběh sice je tak trochu konvenční, nicméně v jádru nenapadnutelný a pevně se opírající o velmi solidní herecké výkony, mezi nimiž vyčnívá zejména Richard Brake ve výrazně utlumené, přesto brilantně zahrané úloze. Pro mě takové malé překvapení v rámci letošních Varů a zvláště v rámci jinak běžně nezajímavé hlavní soutěžní sekce. [KVIFF 2022] ()
Asi se budu opakovat po zdejších komentujících, ale tento film poměrně dost selhal na nevyužitém potenciálu, protože řemeslně by mohl konkurovat kdejakému áčkovému hollywoodskému sci-fi, nicméně, zůstává svou opulentností hodně u země a my se nedostaneme nikam moc ven a tak se s hlavní hrdinkou plácáme pořád jen kolem chatky a někde v lese a přitom si užíváme krásné vizuální efekty a výjevy, které by si zasloužily větší a hlubší příběh. Takže všechno ostatní super, děj slabota. KVIFF 2022 ()
Sci-fi snímek, který překvapí hlavně svým původem (jako mnozí zdejší uživatelé jsem byla mile překvapená z vizuální vytříbenosti filmu, který vznikl v koprodukci Litvy a Belgie) a zařazením do Hlavní soutěže na KVIFF. Zapůsobila na mě hutná depresivní atmosféra, méně už pak pravidla (respektive žádná pravidla) fikčního světa. A závěr se teda taky moc nepovedl. ()
Řekl bych, že dívat se na postapokalyptické filmy v době, kdy má člověk pocit, že apokalypsa už klepe na dveře, trochu postrádá půvab. Je to něco podobného jako sledovat thrillery o epidemiích v období lockdownu. Tohle ovšem hýřilo nápady, mile překvapilo hereckými výkony a zaujalo vizuálem. Hodně ponurý a rozhodně dobrý film. ()
Galerie (25)
Photo © Condor Distribution
Zajímavosti (3)
- Žádná scéna nebyla natočena pomocí zeleného pozadí. Většinou jde o vylepšení záběru skutečné rostliny nebo létajícího stroje, či jsou použity klasické mechanické efekty. CGI efekty byly použity, jen když to bylo absolutně nutné. (mnx)
- Kameraman Feliksas Abrukauskas se pro světlo filmu inspiroval u obrazů Johannese Vermeera a Rembrandta. (mnx)
- Létající dron, sloužící ke komunikaci s otcem Vesper (Raffiella Chapman), je buď CGI, nebo opravdový dron. Ten byl velmi hlasitý (jako sekačka na trávu) a když se herci kvůli hluku nemohli sousředit na dialogy, byla to CGI verze. (mnx)
Reklama