novoten

Na začátku jsem se stěží bránil téměř až zhnusení, nakonec jsem to ovšem díky na dětské poměry dobrým trikům a několika vtipným situacím dopracoval na hodně ušmudlané dvě hvězdičky, za které se upřímně stydím. Aby se tenhle výtvor mohl rovnat s původním seriálem, musel by se zbavit všudypřítomné a nesnesitelné ukřičenosti.

Další nezapomenutelná Woodyho záležitost, zasazená přesně mezi perfektní satiru a úžasnou komedii. Za geniální tah považuji obsazení sama sebe jako Zeliga, protože jen Allen dokáže hlavního hrdinu obdařit zvláštní aurou. Navíc s každým dalším zhlédnutím tahle genialita zraje až k režisérovým nejlepším filmům vůbec. Takovýhle nápad se vyvažuje zlatem. Jedná se o něco, co si přivodil po mexické stravě.

Osobní dilema. Po dvaceti minutách sledování anonymního shluku postav, který jsem ani po několika pokusech nerozpletl, jsem chtěl odejít z kina a neřešit film, kde spolu mají vztah Egypťanka a Chorvat a divák netuší, jak se tihle dva dali dohromady a proč spolu proboha vůbec zůstávají, když na sebe nedokážou neštěkat déle než půl hodiny. Herci navíc režisérovi moc nepomáhají, většina scén působí téměř jako by se místo správných políček pásku dostaly do finálního sestřihu ty nepovedené. Když se některá z postav zasekne uprostřed věty a koktavě pak pokračuje, má asi divák chápat dění tak, že charaktery mají být přirozené. Ne, nefunguje to, Gunnarsson opravdu není Alice Nellis. Zachráncem filmu se tak v mých očích stal Davídek. Už to, že nehezký, protivný a despotický sobec je zdaleka nejlepší postavou, za něco mluví. Jeho hlášky při záchvatech vzteku zachraňují místy nesnesitelně statický příběh a pomáhají tak přežít nelogicky se chovající sbírku podivínů kolem. Když si ale v tuhle chvíli na Silný kafe vzpomenu, pocítím docela pohodovou atmosféru se solidním soundtrackem a k vlastnímu údivu soudím, že kdybych náhodou narazil na film v televizi, asi bych se repríze nebránil. Nicméně lepší hodnocení to nebude, protože si zároveň vzpomenu na scénu "improvizace na lodích", kde krásná Coufalová pronese nezapomenutelné "Jeďte nebo vás...to...napíchnem". Mohl to být úžasný film, takhle chci vidět jen další film s postavou Davídka a nějaký povedenější snímek s Coufalovou, ve kterém ani nemusí moc mluvit. P.S.: S odstupem několika let rád uznávám, že ačkoli je forma opravdu mizerná, obsah mi zůstává v hlavě pořád. Některé dialogy jsou odkoukané ze života a syrově neupravené, takže s klidným svědomím zvedám na tři.

Nevěřím, že tohle malé geniální zkřížení mytologií je pouze fanouškovská záležitost, přijde mi to spíš jako ochutnávka z filmu Batman končí. Dva roky před mesiášem Nolanem první záblesk světlejších zítřků.

Vizuálními nápady sršící komedie, která kombinuje ekologii se sci-fi, romantikou a hláškami. Svěrák mladší tehdy neskutečně zaválel, ale když měl k dispozici tenhle scénář a před kamerou svého otce s Petrem Formanem v nejlepší formě, tak se ani není čemu divit. Já mám rád kozy.

Frajer, slizoun, sexy hrdinka a souboj Mini Cooperů s vrtulníkem. Tahle jízda má velmi předvídatelné zatáčky a na rovinkách se nedá nic zkazit. Jenže ta rychlost vžene do žil tolik adrenalinu, že jsem výtky zapomněl hned po startu.

Nevídaným způsobem vystupňovaná atmosféra až do nervy drásající scény na hřbitově a samozřejmě vrcholu ve vile. Přestože se nejedná o čistokrevný horror, jedním z faktorů, proč se mi Donnerovo dílo tak líbilo je, že kromě jednoho z finálních okamžiků nepoužívá tradičně lekací momenty a velmi tak prospívá stísněné náladě. Těžko bych ale tolik chválil, nebýt v hlavní roli tradičně úžasný Peck, jehož stoupající nervozitu, odhodlání a zoufalství jsem sledoval s úžasem. Tahle atmosféra umí vlézt do nočních můr.

Norton se snaží za kamerou i před ní, ale nezapomenutelnou romantiku netvoří ani náhodou. Až příliš často se snaží opírat o popkulturní narážky nebo o čistě americky pozitivní pohled na náboženství, ať je jakékoli.

Obrovská šílenost, u které funguje nostalgie jako u málokterého počinu. Dodnes se vidím, jak jsem jako nechápající špunt fascinovaně zíral na obrazovku, nerozuměl jsem, o co jde a stejně - přijít byť jen o jediný díl byla katastrofa.

Proti nápadité a svěží předloze místy příliš utahané a s nefunkčním závěrem. Redford ale jako Kondor nemá chybu.