Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (665)

plakát

Mé jméno je Nikdo (1973) 

Mé jméno je Nikdo je pro mně jedním z nejpříjemnějších lehce komediálních a přitom stále nelítostných westernů. Poetika muže, jehož jméno je Nikdo je přední složkou filmu, která skvěle funguje.Terence Hill hraje výtečně. Když tasí, nemá se mu kdo vyrovnat. Henry Fonda a jeho Jack Beauregard je zase typický a slušný hrdina se ctí a přesnou muškou. Hill film vede, ale Fonda předvádí též úchvatný výkon, jako ostatně vždy. Pár známých tváří jako Jean Martin či Geoffrey Lewis doplní obsazení a je vymalováno. Dohled Sergia Leoneho je cítit z každého záběru. Tonino Valerii se režie ovšem zhostil velmi dobře. Gastaldi zase vymyslel krásný půvabný příběh, který ovšem v některých až příliš komicky laděných scénách neúplně funguje. Když je tu dramatika na komickém pozadí, ještě se to dá, ale když některé scény mi tam prostě nesedí. Myslím, že tenhle western mohl dramatičtější. Ovšem dramatickou složku zachovává úžasná hudba od maestra Ennia Morricone. Hlavní vtipné a poetické téma je úžasné a vede celý film, téma The Wild Horde je geniální a ostatní témata převzatá z Tenkrát na Západě sedí též úžasně. Rozhodně tohle není komediální western jako typické Hillovky a Spencerovky, protože napětí a tajemnost z toho v některých scénách přímo srčí. Např. scéna na hřbitově a scéna s divokou bandou na samém konci filmu. První půlka jede skvěle. Úvodní sekvence, pak on nádherný Hillův úsměv ve vodě a tak dále. A samozřejmě úžasné dialogy mezi ním a Fondou. Druhá část je prostě slabší a mě osobně moc nenadchla. Mé jméno je Nikdo je ovšem velice příjemný snímek, který si vždy rád pustím. Když chce mít člověk dobrou náladu a chce western, a nechce ani nelítostný ani příliš "slizký" western, pak vždy potěší Nikdo a Jack Beauregard, jejichž příběh je příjemný a má moc hezký konec. U mě 70% a čtyři hvězdičky. Nejlepší scény jsou na hřbitově, s divokou bandou a setkání Hilla a Fondy v titulcích.

plakát

MOST! - Epizoda 2 (2019) (epizoda) 

Asi zatím nejslabší díl, ale pořád prdel a ten konec u zpovědi, to je scéna.

plakát

MOST! - Epizoda 4 (2019) (epizoda) 

Druhý nejlepší díl. Vypadalo to na více skinheadské části, ale naštěstí ne a je to naprosto dokonalé. A navíc to znamená, že Tonda a spol. se vrací do normálu. Vztahy se uklidňují, cikán Franta válí a Snědá tíseň, tak to je bez debat. 85%.

plakát

New Police Story (2004) 

New Police Story je moje asijská srdcovka. Neříkám, že je to nějaký přelomový film, ale pro svůj příběh, akční scény a neuvěřitelný výkon Jackieho Chana, si u mě navždy drží místo v topce akčních filmů. Já na tomhle akčňáku vyrostl, a teď jsem si ho zase po nějakých třech letech pustil. A zjistím, že jako dítě jsem měl rád fakt všechno, byl jsem prostě čistě pozitivní a neřešil jsem ty filmy, tak jako dneska. Ale i když jsem tu zase včera začala hledat chyby, fakt jsem nenašel skoro žádné. Nejsem velkým fanouškem asijské kinematografie, ani to nějak nevyhledávám, ale New Police Story si dle mě drží Hollywoodské kvality, ba možná i nad leckterým blockbusterem vítězí. Benny Chan a jeho rodina spolu se scenáristou Punem nám podávají nejen akční příběh, ale i skvěle citově a lidsky laděný film, který si libuje v emocích, je uvěřitelný, jeho příběh je silný a hlavně je dělaný pořádně. Ty dvě hodiny jsou zábavné, nelze se od snímku odtrhnout, a postupuje skvěle dopředu. Dokonce bych i nějaké scénky přidal. Struktura vyprávění je úžasná. Od skvělé úvodní sekvence, ke kapitole před rokem, až po cestu k pomstě za pomoci mladého policisty. A k tomu milostná zápletka dělaná s citem, no perfektní. Neumím si představit, že by tohle točila Amerika. Jackie Chan a jeho vrchní inspektor Chan Kwang-Wing je můj dětský hrdina. Jak na konci složí pistoli, to je moje scéna. Opravdu výkon na Oscarové úrovni. Podobně i Daniel Wu, coby psychopat a násilně vychovaný zločinec Joe. Opravdu výkon výkonů. Nicholas Tse též exceluje, a dodá humor a otazník, na který je na konci krásná odpověď. Charlie Yeungová je též půvabná, stejně jako Charlene Choi. Akční choreografie a scény jsou bravurní, stejně jako luxusní hudba. Pro mě je tohle povedený akční film s nádherným, ovšem mrazivým příběhem, ale vztah Chana, Siu Funga a Ho Yee, je prostě něco co tenhle film drží opravdu na vrcholu. Finální sekvence je epická. Scéna na mrakodrapu také. U mě 85% a nejlepší hodnocení. Nejlepší scéna je finální složení pistole a finálních dvacet minut samotných. Hláška, "Nezapomeň mi ji vrátit," mi dá slzy do očí. Stejně jako poslední dva záběry. Když Chan požádá Ho Yee o ruku, to není americké finále, to je finále čistě asijské:-). New Police Story je ztvárněním dokonalého akčního filmu o policistovi.

plakát

MOST! - Epizoda 1 (2019) (epizoda) 

Most! Po více uměle dělané a černohumorné Lajně a Vyšehradě, či Čtvrté hvězdě a Trpaslíkovi, se vrací Kolečko s Prušinovským, ke svému počátku. Poetikou a lidmi kolem se vrací k Okresnímu přeboru. Most! je nelítostný seriál. Luděk, cikán Franta, reverend, Eda, Čočkin a Ilona či brácha Pavel, jsou už teď legendy. Druhý nejlepší Kolečkův seriál s Janem Prušinovským. V seriálech se mu prostě nemá u nás kdo rovnat. Nejlepší scéna je Pošta pro tebe. Moc dobrý úvodní díl. Skvělé zvraty a navození atmosféry. Dokonalá expozice pro další díly a ten nelítostný černočerný humor. No super!!!

plakát

MOST! - Epizoda 3 (2019) (epizoda) 

Do třetice super a zatím asi nejlepší díl. Cikán Franta a jeho, "Co tam dělal ten zmrd?" rozhodli. Kolečko a Prušinovský se vrací k poetice a lidem v prostředí. Nejvážnější a nezvratnější díl. U mě nejlepší hodnocení. 85%.

plakát

Jan Palach (2018) 

Jan Palach je řemeslně perfektní. Kdyby se podobných filmů točilo více, má naše kinematografie alespoň z části vyhráno. Ano, jsou tam nějaké chyby, ale s tím nic nenaděláme. Snímek završuje potencionální trilogie podobných životopisných filmů, Masaryk (ok), Milada (děs běs) a Jan Palach (síla). Když má film prostý název Jan Palach, čekáte prostě čistý životopis, ovšem uvnitř filmu to jméno kraluje se zlatou korunou. Robert Sedláček s Evou Kantůrkovou nám, na rozdíl o epického Hořícího keře, který jsem bohužel ještě neviděl, nepřinesli umělecký snímek. Nejde o umělecký film. Myslím, že by se tyhle dva filmy neměly srovnávat, ale třeba je sympatické, že tam kde Jan Palach končí, Hořící keř prý začíná, no proč ne, a krásně to na sebe navazuje. Sedláček si na nic nehraje a odvádí poctivé řemeslo a prostě točí co to dá. A tady mu to skvěle funguje. Eva Kantůrková a její scénář to samé. Řemeslně je výborný, i když se paní autorka občas neplánovaně zasní (např. scéna se štěnětem, scéna v hospodě), a podobné scény odvracují jasně daný příběh někam jinak. Ale zase jsou to spíše atmosférické scénky, které nic nepřináší, a zároveň se nedá říct, že by filmu nějak uškodily. Viktor Zavadil v roli Palacha předvádí fantastický výkon, to je bez debat. Ale Zuzana Bydžovská, tak si jde pro lva. Už jen za ty dialogy:-). Ostatní herci jsou též dobří a hrají přesvědčivě. Zejména Denisa Barešová, co by Palachova přítelkyně, hrála hodně hluboce. Příběh posledních měsíců Palachova života dotváří hezká hudba Michala Rataje, a vizualita sama byla velmi dobrá. Výtvarně je to nádherné. Není to životopis hlavního hrdiny. Prostě nám to ukazuje kdo byl Jan Palach a co ho k jeho činu vedlo. Scénář se sice drží typické filmové kuchařky pro současné životopisy, které nepodporuji, ovšem v jiném rozsahu. Jak jsem totiž řekl, nejde o životopis. Film má hlavu a patu, jasný děj a jasný konec. Jan Palach je filmovou vzpomínkou a odkazem pro všechny, kdo tuhle hroznou dobu nezažili. U mě krásných 75%. Ale tady nejde o hodnocení. Že je to nadprůměrný snímek, z něj dělá jeho poselství, a ne hodnocení. Sedláček s Kantůrkovou nám přenesly na plátno jednu velkou vzpomínku, která ze sebe nedělá film roku, ale krásně zaznamenává cestu k činu jednoho člověka:-). Nejlepší scény jsou doma ve Všetatech a pak hrůzné finále.

plakát

Leon (1994) 

Leon je prostý a nekomplikovaný, na jedinečný film to ovšem stačí. Reno, Portmanová a Oldman v životních rolích. Nádherné dílo, které zahřeje u srdce a dokáže nás i rozbrečet. Jeden z těch filmů, u nichž nechceme, aby skončily.

plakát

Pád Třetí říše (2004) 

Pád třetí říše je temný a kontroverzní, ale dokazuje, že historii lze vyprávět i myšlenkami záporáka. Bruno Ganz předvádí výkon desetiletí a měl jasně dostat oscarovou nominaci. Adolf Hitler je v jeho podání nenapodobitelný. Ganz vytvořil prostě přesnou naučenou kopii, a minimálně nominaci by si zasloužil. Oliver Hirschbiegel se zhostil těžkého úkolu. Natočit Pád třetí říše podle svědectví Hitlerovi sekretářky si vyžaduje kuráž a práci. To je dle mě bod obratu. Film měl být mnohem více soustředěn na Traudl Jungeovou, která měla příběh vyprávět. Bohužel zde hraje vedlejší kolej a snímek sám nemá nikoho, kdo by ho táhl do předu. Scénář je ovšem historicky přesný, vyprávěný nelítostným způsobem a v některých scénách (legenda parodií) i černočerným humorem. Co se vizuality týče, tak kamera a obraz vytvářejí polovinu temného dopadu filmu. Ona mlha a tma je tam prostě jednička. Hudba je atmosférická, ale zároveň do filmu dobře zapadá. Alexandra Maria Lara v roli Hitlerovy sekretářky předvádí též úchvatný výkon, ale její naivita je tam dost cítit. Ale i tak je to taková ta dobrá duše celého příběhu. To Hitler, co se naivity týče, zde vévodí. Cholerické výboje, třes rukou při sundání brýlí, gesta na tváři, to všechno Ganz skvěle imituje. K tomu mu skvěle přihrávají ostatní herci v rolích od jeho manželky Evy, přes zrádce Himmlera a jeho hlásku: Až budu stát před Eisenhowerem, mám říct Sig Heil, nebo mu mám jen potřást rukou? Goebles a jeho žena se vám zde zhnusí více než samotný Hitler. Perfektně hraje i Thomas Kretchmann coby kapitán z Pianisty. Pád třetí říše je už nyní legendárním filmem, a to ani ne tak pro příběh, jako spíše pro neutichající fanfáry výkonu Bruna Ganze. Nominace na Oscara za zahraniční film potěšila, ale hodila by se více pro Ganze, coby hlavního představitele. Režijně hodně dobré, herecký koncert, scenáristicky nadprůměrné. U mě 80%. Skvělý a poučný film, který ukazuje hrůzy války zase v jiném světle. Délka je ideální, protože ani na minutu se zde nenudíte. Nejlepší scéna jen nejspíš, ta která je nejvíce parodována.

plakát

Padesátka (2015) 

Padesátka zaujme i baví, jen Kolečkův humor se musí brát s rezervou. Padesátka je velmi příjemným snímkem, který si neodpustí hodně rýpavý a leckdy dost přehnaný humor, a zároveň nám přináší pěkný příběh, s dobrými herci a vskutku pozoruhodnou režií Vojtěcha Kotka. Jako debut je to hodně dobré. Jsou mnohem horší filmy a minimálně úvodní sekvence z Padesátky si vždycky rád pustím. Kotek dokázal, že mu stačí tvůrčí styl a trochu zajímavý scénář a originální téma. Zpracování příběhu je dobré, a atmosféra také. Kolečko se zde našel a napsal opět dobrou černou komedii, ke které využil prostě dobré dějiště v podobě zasněžených Krkonoš a tématu tříkrálové padesátky. A Pavka Bulán je na světě. Pavelka, troska z Novy, zde překvapivě předvádí dost dobrý výkon. Prachař jako jeho povedený synek také ujde a Taclík, tak ten to je standardista. Plus Schmitzer jako myslivec a kámoši Mádl či Voříšková. Kotek si vybral herce se kterými se mu prostě dobře pracuje a proto film herecky funguje. Vilma Cibulková jen působí dost trapně a její výkon mě vůbec nepřesvědčil. Kamera je pěkná, záběry doslova malebné a k témau horské atmosféře skvěle sedí i úvodní písnička a docela i ta finální. Není to žádná revoluce u filmu, ale je to komedie, která si drží úroveň, předává nám i nějaké to poselství a zároveň ukazuje, že pořád dokážeme natočit pěkný a sledovatelný vtipný film. Kolečko má sice své místo u seriálů, ale když zrovna nedělá Masaryka (po scénáři prostě nic moc), jeho jiná díla jsou též dobrá. Máme tu i zvraty v ději a prostě to funguje. Druhá část je nudnější, to rozhodně, ale pořád se na to dá dívat. U mě 65% a čtyři hvězdičky, protože si je Padesátka zaslouží. Nejlepší scéna je asi se stromkem na Tři krále, a pak možná odhalení v chatě.