Oktavianus

Jedna hvězda za film samotný a druhá za mimozemšťana, protože ten je skutečně nádherný - nechtěně směšný, přinášející poselství, které ho dělá lidštějším než jsou samotní lidé, a vizuálně kouzelný: vypadá jako panáček s nepřirozeně velkou hlavou (maska herci zřejmě trošku padala, občas se kývá tak jako dost divně), která vypadá jako ošklivější zmutovaná moucha. Čistě biologicky bych ho zařadil jako příbuzného potvorám z This Island Earth. Film samotný je ultralevný, musel být natočen ve velké rychlosti, ale určité okouzlující záběry tam jsou: umělé pohledy do mikroskopu jsou velmi pěkné. Nepřekvapí, že film vznikl v produkci Rogera Cormana, který v 50. letech řádil jako utržený ze řetězu. Podobnost s Vetřelcem tu je, ale mají-li být příbuzní, tohle je vetřelčí pradědeček - a to je starší jen o 21 let.

Heinleinova kniha je vynikající, toto filmové provedení velmi špatné. Je obrovská škoda, že na zpodobnění přisátých mimozemšťanů už nejspíš nezbyly peníze, třeba by to dojem vylepšilo. Takhle zůstala jen mizerná výprava, slabé herecké výkony a zmatený a nudný děj. I když jsem si filmem krátil čas v práci, přesto jsem byl nesmírně vděčný za kratičkou stopáž. Starý mimozemšťan s vizáží Mrazíka byl už jen zkaženou třešničkou na hodně nepovedeném dortu.

Odpad nedávám pouze proto, že prokazatelně existují horší filmy, tenhle ovšem je jen o stupínek výš, pořád je však v hodnocení hodně, hodně moc dole. Kromě několika scén s podivnou bytostí z jiné planety totiž jde o nezáživný rádobythriller (zločinci, unesená oběť kvůli výkupnému, přepadený chlapík), který je tak zoufale nudný, že za sledování určitě nestojí. "Monstrum" je ovšem veskrze srandovní a snad právě za něj jsem tu jednu hvězdu dal - je to velmi podivně se pohybující ženská bytost, oblečená v přiléhavém celotělovém trikotu, světélkuje, protože je radioaktivní (a tvůrci ji místy nechali obrazem rozmlžit), zabíjí jediným dotykem a má obočí, které by jí Brežněv mohl jen závidět. Hloupý film, nezábavný, leč poměrně milosrdně krátký.

Moc jsem se těšil na jednu z nejkrásnějších hereček 50. let Allison Hayesovou, navíc mnohonásobně zvětšenou (tím víc krásy, že jo). Ale místo toho jsem dostal drama o rozpadu vztahu dvou lidí, jednoho srandovního obřího mimozemšťana a zvětšenou krásku až v posledních deseti minutách. A jako by nestačilo, že detail na obří ruku prozrazuje výrobek ze sádry, s Miss District of Columbia 1949 se nevím proč zvětšilo i její skromné oblečení. Bohužel celý ten film byl takový odfláklý, monster část okleštěná na demolici jediné hospody, kde zrovna pobývá záletný manžel, a jinak nikde nic, děj nikde, místní policajt strašně ruší jako komická figurka, mizerný triky a bílá koule z vesmíru. Hm.

Že se pavouk probudil v tělocvičně po zkoušce té dětské rokenrolové kapely, to mě vůbec nepřekvapuje. Jejich kakofonie primitivního rokenrolu by probudila i mrtvýho, ale na druhou stranu, se zvuky, které vydával pavouk, si nemají co vyčítat, hrůza byla oboje. Triky jsou klasicky gordonovsky špatné, pavouk je hodně průsvitný, kulisy velmi evidentní, děj pitomý, bez logiky a s mizernými dialogy... prostě Bertík Gordon. Ale mě to bavilo, pavouci se mi hnusí tak nějak všichni, a tahle chlupatá tarantule či co to bylo byla opravdu pěkně nechutná.

Škoda je, že sice jde o trikově nejzvládnutější Gordonův film (není to tedy zdaleka dokonalé, ale proti jiným hrůzám výrazně lepší, divák je skutečně schopen uvěřit, že zmenšení lidičkové opravdu drží pro ně obří telefon a podobně), ale na úkor děje. Příběh ujetého cvoka, co nechce být sám, a tak si zmenšuje lidičky a hraje s nimi loutkové divadlo, mě naprosto nezaujal a trochu jsem se při sledování filmu nudil. Útěk trpaslíků před velkou krysou či zuřivě štěkajícím psem sice bylo prima, ale strašně kraťoučké. Nejvtipnější moment tak byla návštěva autokina, kde se dvojice dívala na jeden z předchozích Gordonových filmů The Amazing Colossal Man. Ale to je pro film tohoto žánru žalostně málo.

Když se ve verzi, na kterou jsem se díval, při závěrečné obrově sebevraždě najednou změnil obraz z černobílého do technicoloru, byl jsem ještě zmatenější než po celou dobu sledování. Gordon se pomalu, ale jistě stává mým oblíbeným nejpříšernějším režisérem všech dob, horší než raný Corman i Ed Wood - trikově opět příšerné, ale pohříchu ani těch tu není kolik, obr většinu času prostě leží spoutanej a skučí. Škoda je, že tentokrát třetinu filmu zabraly prostřihu z předchozího dílu, takže nejlepší scéna původního filmu - propíchnutí vědce obří injekcí - se tu objeví znovu. A opět je to nejlepší scéna, což není pro sequel nejlepší vysvědčení. K tomu idiotské dialogy a nedějový děj. Gordon, no.

Lze klesnout v žánru monster sci-fi ještě níž? Po zhlédnutí King Dinosaura o tom začínám pochybovat. Nechávám stranou, že film je příběhem a slabým dějem úplně pitomý. Ponechám stranou fakt, že neherci jsou opravdu strašní. Nebudu si všímat, že hudba filmu se podobala té, která o pár let později doprovázela eskapády četníka ze St. Tropez. Nezmíním ani fakt, že rvačka s evidentně umělým aligátorem si zasloužila nějakou cenu pro komediální výstup roku. Slovo "triky", nejslabší článek mága Gordona, se ani v souvislosti s tolik nepovedenou zadní projekcí tohoto filmu vyslovit neodvážím. Pořád to totiž ještě není to nejlepší, to, za co uděluji hvězdu z milosti: tím je titulní stvoření. Záběr na znuděného, do blba civícího leguána, totiž doprovází vzrušený výkřik jednoho z průzkumníků: "Dinosaurus! Tyrannosaurus rex! Nejstrašnější netvor, kterého země kdy nosila..." a jde o natolik pětihvězdičkovou scénu (jako nakonec všechny s tímto "dinosaurem"), že si ocenění zaslouží. To se musí vidět. Nevěřil jsem, dokud jsem to neviděl. Ed Wood, říkáte? Bert I. Gordon, odpovídám já.

Sarančata lezou po fotce domu! Viděl jsem už ledasjaké "triky", ale tenhle zatím vede. Plus opět ujetá zadní projekce, která se znovu zoufale nepovedla skoro v každém záběru. Jinak je začátek strašně pomalý, ale po nástupu kobylek je hned o zábavu postaráno. Záběry se střídají tak legračně, že to vypadá, že vojáci a sarančata stojí tak metr u sebe, přesto mají spustu prostoru. A k tomu extrémně zábavné stupidní dialogy. Skoro se začínám stydět, že se mi první perla Bertíka Gordonů, kterou jsem viděl, tj. The Cyclops, docela líbila. Kobylka, která ale nakukuje a následně se probourá k nic netušící fénující se krasotince (a patrně ji zakousne), je ale prima.

Trošku cítím zklamání, třeba u The Cyclops jsem se bavil daleko víc. Přitom začátek je vynikající - klasický ukradený záběr jaderného výbuchu, plíživé tajemno, když je tělo ozářeného plukovníka najednou v pořádku, a když ho pak hledá snoubenka, z nemocnice zmizí a nikdo o něm nic neví... dobré, dobré. Ale pak se to zvrtne v melodrama o obrovi, co je z toho z celkem pochopitelných důvodů tak trochu nešťastnej, a ani jeho závěrečné běsnění (včetně nádherného propíchnutí vědce obrovskou injekční stříkačkou) to už nezachrání, moc to Vegas nezlikviduje. A aby toho nebylo málo, triky taky nestojí za moc a obr je skoro na polovině záběrů na zmenšené zadní projekci průsvitnej.