Monstrum

Já se přiznám, že při komedii Monstrum jsem se zrovna nebavil. V první řadě mi Roberto Benigni strašně připomínal Pierra Richarda a skoro mi přišlo, že svůj herecký projev v celé řadě bláznivých situací záměrně jeho stylu přizpůsoboval. Jednotlivé komediální momenty na mě působily až moc prvoplánově stejně jako celá dějová linka. Přílišná přímočarost byla prostě na škodu. Navíc vše postavit na blbosti jedné hlavní postavy, to už v 90. letech bylo dávno pasé a předtím mnohokrát použito a mnohem lépe. (16.10.2023)

Je libo film se sexuálním podtextem, který je ohromně zábavný a přitom ani špetičku vulgární? Monstrum Roberta Benigniho je trefa do černého. Příběh je jednoduchý: Ve městě řádí sadistický sexuální zabiják, kterého média expresivně nazývají Monstrum. Prvním a jediným podezřelým tohoto případu se stane trochu potrhlý a roztržitý chlapík jménem Loris (Benigni), který má poněkud napjaté vztahy se svým domácím i sousedy, a policii zaujme svým výstředním chováním tak, že ho nazve Mozartem neřesti... Odhalit jeho slabiny má tajná policistka - volavka - Jessica (Benigniho manželka Nicoletta Braschi), která se však, jak už to bývá, do podezřelého zakouká... Schéma je to pravda jednoduché, ale proud výborných skečů a gagů je nevyčerpatelný. Ocenit musím jejich originalitu, která je ostatně Benigniho komice vlastní - "Nákup" v supermarketu, policejní sledování se svérázným výkladem vyšetřovatele, vytáčky před panem domácím, lekce čínštiny atd. atd.... Roberto prostě lechtá bránici neúnavně. (10.02.2008)

„Vážení, s nejvyšší pokorou, s tou nejvyšší pokorou…navrhuji na nového předsedu sebe!“ Občas přijde zásah verbálním šípem humoru, ale jinak Benigni, klaun ve volných kalhotách a s kořeny v commedia dell'arte, Chaplinovi a Busteru Keatonovi, pálí těmi, co mají hroty namáčené v grotesce. Třeba když to na něj zkouší jeho manželka Nicoletta Braschi a on proti sexuálnímu vzrušení nasazuje daně, zahraniční měny a inflaci.. Nevím, jestli ty figuríny byly odkazem na Lustigova Maniaka, ale co vím jistě, je to, že Il Mostro přijmete podle toho, jak moc vám sedí styl humoru hlavního představitele.. (11.10.2023)

"E' il Mozart del vizio..." (haha) (...) Geniální physical comedy Roberta Benigniho, který ještě před svým oscarovým 'La vita è bella' předvádí vlastně dost totéž, ale zajímavěji a zábavněji (protože na rozdíl od jeho oscarového filmu tu není ta prvoplánovaná hra na city - ale třeba bych se na to dnes díval jinak). 'Il Mostro' je pro svou dobu typická italská bláznivá komedie, kde se hlavní hrdina, v jádru sympatický, ale pořád prospěchář, Loris, skrz své podivné voyeur "momentky", kdy se často dostává do erotických situací... a je u toho mnohdy i na očích, či i na kameře, stává hlavním podezřelým v hledáčku policie, která chce mermoci dopadnout vraha, který zrovna řádí v Římě. Scény jsou skečovité a vždycky se snadno strhnou určitým směrem, ale v té jednoduchosti je to geniální (jak to s tím zápalem a afektem umí prodat snad jen Italové) a Benigni to tady zkrátka trefil, je to skvěle napsané a nenáročné, člověk u toho nemusí moc přemýšlet, aby se na to naladil. (05.09.2023)

Trhlá komedie Monstrum spočívá hlavně na situačním humoru. Největším aktérem komických situací je sám tvůrce Roberto Benigni, který si krade celý film pro sebe. Některé gagy jsou naprosto famózní, ale mezi nimi občas nastane delší pauza. K tomu by asi nedocházelo, kdyby byl snímek o půl hodiny kratší. (65%) (04.02.2024)