liborek_

Blíží se volby prezidenta USA. Co to znamená? Dinesh D'Souza vypouští na trh nový produkt... A protože hvězda respektovaného konzervativního komentátora a "experta", kterým D'Souza jistě na přelomu 80. a 90. let minulého století byl, dávno vyhasla, propadla se do temnoty konspirací, přeorientovala se na obyčejný obchod se strachem a je dnes odmítána dokonce i Fox News či současnými konzervativními celebritami (např. Benem Shapiro, Laurou Ingraham apod.), nový produkt podle toho vypadá: Neuvěřitelně nudný, nepřiznaně fiktivní dokument o věcech, které neexistují, podepřený zcela vymyšlenými důkazy a svědectvími z úst naprosto nedůvěryhodných až bizarních postav určený pro široký okruh autorových sledujících ze sociálních bublin Rumble a Truth Social. Když tvrdím "zcela vymyšlené", myslím to doslova a odkazuju na předchozí D'Souzův film 2000 Mules, v jehož případě se u soudu se spolkem Truth to Vote zcela prokázalo (sami autoři těch tvrzení to přiznali), že žádné reálné důkazy ohlašované v 2000 Mules neexistují. Navíc D'Souzu samotného v té souvislosti zřejmě čeká soud pro pomluvu konkrétní osoby.__ Police State, který efektně začíná inscenovanou razií FBI v domě "tradiční křesťanské rodiny", v trendu předchozích D'Souzových filmů pokračuje. Tentokrát "odhaluje" jak se z "Ameriky, která už není tou, do které [DD'S] přijel", stává policejní stát; jak "Bidenův režim" víc a víc konverguje k severokorejské totalitě řízené klanem Kimů. Navzdory faktům D'Souza nadále vytěžuje lži nastolené v 2000 Mules, pokračuje v nesmyslech o ukradených volbách, fantazíruje o tom, jak jeho samotného neustále sleduje FBI, a opět lže o pravých důvodech svého vlastního usvědčení, odsouzení a vazbě před deseti lety. Lže o tom, že Obama obrátil státní aparát proti Republikánům a konzervativcům a aktivně zneužíval ministerstvo spravedlnosti k pronásledování politických oponentů (včetně D'Souzy). V Police State dále bagatelizuje zločiny, za které je aktuálně souzen Trump (ostatně ty soudy mají být důkazem zlovolnosti Bidenova režimu...), přirovnává 1/6 k požáru Reichstagu, s ochotnou pomocí svých "svědků" překrucuje fakta atd. atd. atd. A hlavně z každé vteřiny filmu kape neuvěřitelně slizský D'Souzův narcismus (je v záběru skoro pořád).__ Film nemá nějak bombastickou publicitu a reklamu. Aby si dostatečně vydělal a současně udržel bdělost milionů svých sledujících a podpořil jejich odhodlání zvolit v listopadu prezidentem USA vůdce sekty, vystačí si D'Souza s šeptandou na sociálních sítích. Nikoho jiného tento blábol stejně moc nezajímá (což je také důvod naprosto drtivé převahy hodnocení 9/10 a 10/10 na serverech jako IMDB či Rotten Tomatoes). Kinosály v USA promítající Police State praskají ve švech, DVD s filmem je volně k prodeji, knížní podoba na sebe jistě nenechá dlouho čekat (knihu 2000 Mules pořídíte na Amazonu za pěkných 14 dolarů a na druhý den ji budete mít doma, aniž byste museli opustit svůj byt...); D'Souza si běhá po světě, stejně tak i Trump, za jehož nesčetné porušení Gag Orders i kvůli závažnosti kriminálních činů, za něž je souzen, by normální člověk už dávno seděl ve vazbě. To je panečku policejní stát, to je samizdat! Jo, já vím... Hunterův laptop... :D

Danielu Roherovi se podařilo vytvořit vícevrstevnatý kvazi-životopisný dokument, v němž osobnost, jež filmu dala i své jméno, není tím hlavním objektem zájmu, ale toliko průvodcem vrhajícím světlo na absurditu ruského režimu. A současně průvodcem po světě sociálních médií; průvodcem, který ukazuje jejich sílu, ale i jejich negativa pokud jde o snadnost šíření propagandy či o triumf kunderovské imagologie v dnešním světě. __Navalnyj byl mimořádná, ale také komplikovaná osobnost. Bezesporu to byl statečný člověk, který ale vzbuzoval falešné naděje na změnu putinovské diktatury ve svobodný demokratický stát. Podařilo se mu vytvořit iluzi, že je vůdcem opozičního hnutí v Rusku, přestože žádná jednotná (neřkuli relevantní) opozice v Rusku neexistuje; podařilo se mu přimět mnoho lidí uvěřit, že dokáže nahradit Putina a změnit směr vývoje své země, přestože je zřejmé, že pouhým odchodem Putina se nic zásadního v Rusku nezmění... O tomto film Navalny není (opravdu to není životopisný dokument), což mu ale neubírá na síle, zábavnosti, mrazivosti (i něze, když kamera zabírá Alexeje současně s Julií), protože události spojené s dočasným německým exilem jsou nosné samy o sobě a umožňují efektivně rozvíjet výše nastíněná témata. __ Viděno 3 dny poté, co byl Navalnyj v Putinově sibiřském koncentráku zavražděn. Psáno v den Navalného pohřbu.

Ještě naivnější, než je běžný standard ostatních mayovek.