Reklama

Reklama

Purpurová růže z Káhiry

  • USA The Purple Rose of Cairo (více)
Trailer

Obsahy(1)

Skromná a nenápadná Cecílie pracuje jako servírka v bistru, její jedinou radostí v životě je pravidelná návštěva kina. Právě zde alespoň na chvíli zapomene na nelehkou dobu krize a na svého poněkud omezeného manžela Monka, jenž od doby, co ztratil práci, jen hraje hazardní hry a občas ji doma bezdůvodně zmlátí. Cecílie se již po několikáté jde podívat na svůj oblíbený film Purpurová růže z Káhiry, když ji najednou z filmového plátna nečekaně osloví obdivovaná postava cestovatele a dobrodruha Toma Baxtera. Ten je unaven neustálým opakováním prostoduchých banalit. Neznámou a lákavou skutečnost poznává právě po boku ušlápnuté Cecílie... Scenárista a režisér Woody Allen děj své hořce laděné komedie situoval do New Jersey, přitom působivě prolíná reálný svět hospodářské krize třicátých let a svět vymyšlený filmovými tvůrci. Z jednoduchého nápadu těží maximum, pro příběh našel příjemný "tón" vyprávění: vyvážené romantické prvky a nostalgii, postavy jsou viděny jakoby lehce satirickým odstupem a jejich dialogy zaujmou vtipem a nadsázkou. Roli Cecílie citlivě ztvárnila Mia Farrowová, jejího manžela Monka vytváří Danny Aiello (Ruby, Jednej správně, Zlaté časy rádia). Vděčný herecký úkol dostal Jeff Daniels (Cena za něžnost, Něco divokého, Dům na Carroll Street), jenž v dvojroli hraje "papírového hrdinu "Toma Baxtera i jeho poněkud nemístně nafoukaného hollywoodského představitele Gila Shepherda. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (163)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Svým způsobem vlastně jen taková filmová hříčka, ale jak geniálně zpracovaná... A to nemluvím jenom o úžasném herectví, o skvělých fórech, ale hlavně o smyslu celého filmu, o jeho základním sdělení. Teprve pár minut před koncem člověku dojde, že ten malý Američan s velkým nosem a židovskými kořeny ho zase dokonale převezl... Něco neuvěřitelného, nesmírně silný film... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: sportovec, Matty PS: Možná by se tenhle film měl promítat jako test schopnosti vnímat filmové médium. Pokud někdo prohlásí, že "ten konec se naprosto nepovedl", je jasný ;o) ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Gudaulin to ve svém komentáři skvěle vystihl: Film má dle mínění kritiků „reflektovat realitu všedního života a řešit reálné problémy, ne nabízet únik do světa iluzí. Naproti tomu diváci vždycky odpovídali, že všední reality mají plné zuby a do kin přicházejí snít a bavit se.“ Mám takový pocit, že Woodymu Allenovi se tady podařilo (ač to může znít nemožně) natočit snímek, který obě tyto protikladné možnosti filmového umění kloubí dohromady. Hlavní hrdinka, pocházející z oné reality všedního života, chodí pro únik z něj sledovat svůj oblíbený film do kina a v rámci toho úniku náhle zažije ještě větší dobrodružství, než čekala a celý příběh představuje takovou pomyslnou cestu z reality do onoho úniku a nakonec i navrácení zpátky. Divák má možnost zažít ten únik s ní, ale zároveň se ještě před závěrečnými titulky nevyhne ani onomu návratu. Nejdřív jsem si během první poloviny filmu říkal, že originální nápad s vystoupením filmové postavy z plátna do reality určitě šlo rozvinout do množství dalších situací a nápadů, natočit to se svižnějším tempem, pohrát si s jeho komickým potenciálem víc, až mi postupně došlo, že to ale přeci v rámci osobitého přístupu k námětu nebylo Woodyho cílem! Také musím uznat, že v rámci těch pár motivů, do nichž svůj nápad Allen rozehrál, to rozehrál velmi pěkně, originálně a alespoň pro mě poutavě. Purpurová růže z Káhiry není ztřeštěná crazy komedie, jak by možná někdo dle námětu očekával, ale nese klasický Allenův styl tohoto období a navzdory fantasy prvku plyne jako konverzační hra s romantickou zápletkou. Kdyby v realitě někdy došlo k oživení fiktivních postav z filmu nebo literatury, s kouskem nadsázky se dá říct, že tento film by měl k takové realitě určitě mnohem blíž, než třeba Těžký život dobrodruha nebo Falešná hra s králíkem Rogerem (...určitě nic proti těmto filmům :o)). Jiní autoři by dopřáli zatoulanci na výletě užít si to cestou v každém druhém podniku po cestě a velké množství nástrah, Tom se cítí v nové situaci mimo plátno ztracen, jen náhodou přijme pozvání do bordelu, aby záhy poznal, že to není prostředí pro něj a mimo chvíle se svou partnerkou je nucen zažívat i znudění. Mír a civilizační pokrok překonaly dřívější problémy zakázaných lásek, ale zdejší hranice mezi dvěma takhle rozdílnými světy jasně naznačují, že nečekaný okouzlující románek může trvat jen dočasně. Autor dopřává své hrdince osud dlouho podobný červené knihovně, než se vzhledem k nevyhnutnému návratu do tradičních kolejí takto očekávaný happyend v poslední chvíli hroutí. Přesto lze říci, že ten krátkodobý výlet určitě stál za to... Nejen precizní výtvarní stylizací vzdává Allen krásný hold černobílým veselohrám pro pamětníky, postavy z plátna (zvláště ženské) promlouvají k tomuto světu značně teatrálně, v kontrastě k civilně ztvárněné realitě. Jako komedie to není příležitost k uchechtání, ale úsměv na rtech mě tu často provázel, ten film umí zahřát, okouzlit. Mia Farrow je (podobně jako celý film) ve své obyčejnosti opět úžasná, její výraz v závěrečné scéně v kině na mě obzvlášť zapůsobil. Allenovi se zkrátka povedlo vtisknout retro filmu s poctou jeho oblíbeným klasickým veselohrám nový rozměr a já jsem za tohle zastavení rád, dneska mi Woody po delší době tedy hodně sedl! [90%] () (méně) (více)

Reklama

sepp 

všechny recenze uživatele

Allen se zde stejne jako v jinych svych filmech zaobira vnitrnim svetem a pohnutkami cloveka a opetovne si vybral sve nejmilejsi tema - zenu. Zvoleny namet a prostredi americke recese jsou sice napadite a jevi se i vhodne, celemu snimku ale chybi jakasi jiskra a cosi jako "vnitrni pnuti", ktere by nutilo divaka hltat kazdou minutu stopaze. Prumer z Allenovske tvorby. ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Častokrát mě jako diváka napadlo, jaké by to bylo mít možnost vstoupit do filmu a užívat si s ostatními filmovými postavami života na plátně. Woody to ale vzal z opačné strany: co když smyšlenou postavu přestane bavit stále se opakující tajtrlíkování a zatouží zakusit "opravdový" život? Purpurová růže z Káhiry je zároveň fungující romantickou komedií i poctou filmu jako takovému - když si nespokojené charaktery stěžují na nepřítomnost jedné z hlavních figur a glosují přitom dění ve filmu i mimo něj, člověk musí být nutně okouzlený. Smekám před Jeffem Danielsem i Miou Farrow, rolí se zhostili opravdu bravurně a zvláštní zmínku si zaslouží i Danny Aiello, který mluví a vypadá jako Robert De Niro. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Už som sa určite niekedy predtým zmienil, že filmy Woodyho Allena nemám rád a jeho samotného vo filmoch priamo neznášam (pritom jeho bonmoty obľubujem). Preto som dúfal, že film, v ktorom nehrá bude znesiteľný. Nebol. Jednoduchá myšlienočka natiahnutá do rozmeru celovečerného filmu spôsobovala jeho myšlienkovú vyprázdnenosť. Ani neviem, čo som mal vlastne na filme obdivovať, čím bol výnimočný, zapamätateľný? Viem iba, že ma rozčuľovala aj hudba k nemu, čo sa tak často nestáva. A tak jediným svetlým momentom bola ukážka brilantného páru Astair-Rogers na záver filmu (to berte aj ako potvrdenie, že som film napriek všetkému dopozeral do konca). ()

Galerie (61)

Zajímavosti (13)

  • Woody Allen již několikrát prohlásil, že ze své tvorby má právě tento snímek nejraději. (viperblade)
  • Po prvních projekcích kdosi Allenovi řekl, že kdyby byl konec odlišný, byl by z filmu trhák. Ten odpověděl tím, že právě závěr byl jedním z důvodů, proč vůbec film točil. (hot_spot)

Související novinky

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

21.01.2011

Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)

Reklama

Reklama