Purpurová růže z Káhiry

Stále mám sice značné mezery, ale skoro se mi zdá, že platí pravidlo "starý Allen, dobrý Allen". Tento snímek skutečně je okouzlující. V jiných rukou by snadno mohl sklouznout a zapadnout mezi ty trapné naivně-romantické příběhy, ale Allen si tohle děťátko náležitě vypiplal a platoničtí milovníci filmových stars si naopak po shlédnutí mohou připadat poněkud hloupě. Tedy alespoň ti, kteří si filmové parametry přenášejí do reálného života. (16.11.2013)

„Nikdo to nemá lehké. Není práce, byla válka. O I. světové asi nevíš.“ - „Bohužel mi unikla.“ Úvodních cca 20 minut je dost nuda, ale od útěku hrdiny z plátna začne být snímek opravdu hodně zábavný, navíc s funkční romantikou a satirickými narážkami na filmový průmysl. Scény s líbáním, startováním auta, návštěvou nevěstince, hudební vložkou v obchodě a novou postavou na plátně jsou velmi zdařilé, ale takových film nabízí celou řadu. A co víc, nahlíženo dnešní optikou, se zde Woody tím sledováním postav, které jsou nucené být divákům takřka neustále k dispozici, strefuje i do podstaty reality show. Jinak se celý ten nápad podařilo využít výborně a samotnou kapitolou je herecký výkon Jeffa Danielse Jen s tím koncem mám problém, k žánru filmu se zkrátka nehodí (ten chápavý závěrečný úsměv to už nevytrhne). Kvůli němu a výše zmíněnému začátku to tak budou „jen“ silné 4*. „Chceš mít pověst potížisty?“ - „Nemůžu za to!“ - „Když si nepohlídáš postavu, nebudou tě obsazovat.“ - „Hrál jsem ho tak věrohodně!“ - „Asi jsi to přehnal.“ (09.09.2015)

Pro mě osobně jeden z nejnudnějších Allenů. A to navzdory tomu, že jsem si vědom kvalit, které ten film má - pouhý "fakt", že je nějaký film "objektivně" dobrý, nemusí ještě znamenat, že vás "subjektivně" nemůže uspat k smrti. Nesedlo mi obsazení (Miu Farrow jsem nikdy moc nemusel) ani příběh, a celé mě to minulo podobně jako o 3 roky starší snímek Mrtví muži nenosí skotskou sukni, který mi přijde částečně podobný - asi mě podobné filmové pocty "starému dobrému" Hollywoodu neoslovují, protože jsem tu éru ani osobně nezažil, ani z ní neznám moc filmů, a tak nemám důvod si ji nějak idealizovat. Chápu celkové vyznění toho filmu, souhlasím s jeho závěrečným vyústěním, ale za sebe jsem si k němu zkrátka nenašel cestu a sledovat ho pro mě bylo úmorným přemáháním chuti to vypnout. (09.07.2017)

Prolínání neurčité hranice snu a skutečnosti, vědomí a touhy i zoufalství, lidský osud, který je nesnadný svým údělem, ale bohatý vnitřním životem. Zhruba tak a po dodatečném doplnění o hranici lehkého a "vážného" žánru lze popsat jemný humor i nostalgii tohoto díla jednoho z nejhravějších a nejnápaditějších amerických tvůrců Woody Allena. Nápad s prolínáním snového filmového a drsného amerického světa velké krize třicátých let promítnutý do osudů truchlivého manželství na periférii v zásadě zaměnitelného amerického velkoměsta odhaluje nejen velký herecký potenciál Miy Farrowové, ale také dobře zvládnutou dvojroli Jeffa Danielse. Odhalení prázdnoty většiny hollywoodské produkce i mělkosti tzv. hvězd již v počátcích existence této továrny na sny se rozumí jakoby samy sebou. Stejně tak jako vydařená konfrontace mělkosti filmových postav té doby a jejich náhle objevované vědoucnosti s okoralostí tzv. reálného světa jen dokresluje zdařilost a v mnohém i mimořádnost tohoto díla. Tato "scifi bez scifi" nabízí mnohé z toho, co přispívá k tomu, že filmy tohoto druhu zůstávají trvaleji v divákově paměti. (23.04.2011)

Ako mi ubiehali sekundy a postupne minúty pri sledovaní tejto snímky, nevyhla som sa ohováraniu hlavnej postavy za jej frustrujúci život plný rutiny a bežných nezáživných chvíľ, priala jej, aby sa to zmenilo, aby sa na chvíľu dotkla šťastia... a keď sa do nej ten sexi herec Jeff Daniels beznádejne buchol, ignoroval upätý scenár a rozčúlených hercov-kolegov, chcela som skočiť do plátna a ukradnúť si toho vášnivého idealistu iba pre seba. Woody, ty si romantik a ešte väčší, ako sa na prvý pohľad zdalo. :-) (13.11.2009)