Krátký film o lásce

V rámci celovečerního formátu jde skutečně, jak praví název, o poměrně krátký film. Přesto mi spočátku připadal nesmírně zdlouhavý. Já vím, k té monotónní socialistické šedi do jisté míry monotónní forma sedí, ale až do scény telefonátu mezi Tomkem a Magdou s postelí posunutou k oknu mě na tom skoro nic neoslovilo. Komorní příběh neopětované lásky se nakonec začne vyvíjet zajímavým směrem a vývoj vztahu těch dvou i proměna, kterou prochází postava Magdy, mě pak naštěstí dokázaly spolehlivě připoutat k sledování. Příběh má při správném rozpoložení určitě obrovský potenciál vyvolat silné emoce a možná i přivést k zamýšlení, což se nakonec u mě povedlo. Ale současně si myslím, že měl ve svém jádru daleko větší potenciál k emocionálně silnému výsledku, jenž se u mě konal jenom částečně. První půlhodina, která rozvláčným a vyloženě statickým způsobem představovala komorní prostředí a v něm dvě postavy, příp. vedle toho zachytávala i něco jako každodenní život v „panelákovém“ socialismu, měla na mě naopak poměrně uspávající účinek. Možná časem změním názor nebo budu mít odlišné dojmy, až se někdy v budoucnosti podívám na seriálový Dekalog, kde Kieślowski tento příběhl zpracoval jako jednu z epizod v mnohem kratší stopáži. Ale jako samostatný film hodnotím Krátký film o lásce zatím spíše jako lehký nadprůměr. Čekal jsem od pana režiséra určitě víc... 65% (29.10.2020)

Už vím, proč nemám rád Douglasovy komentáře, já mám u filmů i pocity. Krátký film o lásce rozhodně není pro "Magdiny známosti",  s testosteronem totiž vytváří toxickou směs. Není ale ani  pro skutečné "Tomky", anžto voyerismus vážně není vyznáním lásky.  Možná by mohl být pro skutečné "Magdy", nebyly-li by jen mýtickými stvořeními.  Ale ti, kteří někdy prožili "bolest lásky", což tak úplně není oxymóron ani klišé, těm by se tahle filmová láska mohla líbit stejně jako Magdě pohled do Tomkova dalekohledu... (14.03.2024)

Jestli slovo komorní ve spojení s filmem znamená to, co myslím, pak jednoslovnou charakteristiku pro Krótki film o miłości bychom měli. Do jedné scény by se hodila přidat erotika, to když Magda přesune postel od okna a telefonuje. Ovšem není tam vůbec. Hudba, osvětlení, pozice kamery a střihy vytváří velmi intimní prostředí, k němuž se krásně hodí zajímavý námět. S herci to bylo tak, zatímco Olafa jsem přijal bez výhrad, v Grazyně jsem celou dobu viděl Lenku Filipovou, a zpočátku se mi vůbec nelíbila. Ovšem několik variací vlasů a prohlídka spodního prádla byly nakonec přesvědčující. Pokud by mužský divák neshledal sledovanou ženu atraktivní, film by moc nefungoval. (12.11.2016)

Krátký film o lásce má podobné pozadí jako Krátký film o zabíjení. Pořád jsme v tom stejném depresivní socialistickém polsku, kde vládne zejména šedá. Teplé a veselé barvy zde skoro nenajdete. Ono se není ani čemu divit, ten film totiž není moc veselý. Spíš naopak, je smutný, ale narozdíl od "Zabíjení" skýtá v sobě tolik naděje. Naděje na happy end, na změnu života a hlavně na lásku. Sice se zde jedná o lásku, tak trochu postavenou na hlavu, ale pořád je její podstata stejná. Láska nenaplněná, toužebná, hravá, despotická, obsesivní, mateřská anebo ryzí a čistá. To vše se vešlo do jednoho špinavého sídliště kdesi v Polsku. Stejně jako Zabíjení otřáslo mou dušičkou, to samé se povedlo i tomuto filmíku, ovšem zde zcela v pozitivním slova smyslu. (24.01.2007)

Pred pár dňami som mohol obdivovať Krátky film o zabíjaní a tak som oprávnene očakával, že mi rovnako "krátky" film o láske poskytne porovnateľný zážitok. Stalo sa však presne to, o čom som už mnohokrát písal. U romantických filmov som enormne citlivý na hranicu, za ktorou sa už nachádza niečo pre mňa neprijateľlné, neuveriteľné. A túto hranicu Kieslowski prekročil minimálne pri koncipovaní postavy Tomeka. Inak herecké výkony boli bezchybné, obdivuhodná bola aj kamera, ale postava hlavného predstaviteľa a ospalé tempo filmu ho stiahli v mojich očiach na tri hviezdičky. (16.11.2013)