Krátký film o lásce

Moja druha filmarska skusenost s Kieslowskym. Oproti dementnemu filmu Kratky film o zabijeni ide uz o cosi lepsi film, ta linia o laske, samovrazde atd mala hodne do seba. Stacilo mi to vsak len v telke, na DVD si tento snimok urcite zhanat nebudem. Kieslowski - ho mam dost na haku /za Kratky film O Zabijeni a Kratky film o laske/, rovnako aj podstatnu cast polskej kinematografie. A stale si myslim, ze polska kinematografia je pravom podcenovana a nema vela co ponuknut. 60 % (16.11.2013)

Polský pokus o romanci, stejně starý jako já, evokuje samozřejmě Hitchcockovo Okno do dvora, nicméně místo celkem malebného a živoucího amerického dvorku jsme zde pozorovateli šedých paneláků socialistického Polska a pošty, která je stejně příšerná jako ta česká. Mladičký, leč těžce úchylný a voyeuristický incel se zde platonicky zamiluje do o patnáct let starší "MILFKy" vizáže západoněmecké modelky s výrazně promiskuitními a ezoterickými sklony a příznačným jménem (Maria?) Magdalena. Člověku je mladého Tomka s jeho nevinnou mládeneckou a ťuňťovskou girmasou místy skoro až líto, dokud si neuvědomí, že jde o obyčejného stalkera, který by dnes vyfasoval soudní příkaz o nepřibližování se. Nicméně kdo jsme my, abychom rozuměli ženské psyché; celá situace se zkomplikuje a vír iracionality nesoucí se mnohdy ve jménu láska se točí dál. Ani zdaleka to nezacloumalo mými emocemi jako předchozí Kieslowského snímek Krátký film o zabíjení a konec byl trochu zbytečně natažený, ale divák se zde rád stane, stejně jako všechny hlavní postavy filmu, sám voyeurem a čeká, co se stane. (20.03.2022)

Znáte ten pocit ,když si takhle v létě přivstanete a vyrazíte ven do přírody.Všude je klid, slunce právě vychází, nad rybníkem se snáší opar mlhy a v trávě se třpití kapky rosy. Vy chodíte v té rose bosí a přestože zem je studená, nohy vás vůbec nezebou. A v duši máte něco tak krásného, až by jste nad tím plakali. Tak takhle nějak jsem to měla při setkání s tímto filmem.…..a děkuji za ten závěr....a děkuji za ten hudební doprovod….a ……prostě děkuji. (06.12.2007)

Přepsáno v březnu 2019. Krátký film o lásce ve zvoleném prostředí nálady vyzní odlišněji, než jeho kratší televizní verze Dekalog VI. Je odhaleno více ze soukromí, vzájemné střety rozdílných verzí lásky jsou zásadnější a urputnější. Ubyl cynismus, přibyla melancholie, pohyb vpřed je obdařen nadáním pro poezii, vyústění bezvýchodněji smutní. Láska je sobecká, zármutek instinktivně destruktivní. Závěr přináší rozhodující konflikt a nevinná nezkušenost je odhodlaně bráněna mateřským ochranným pudem. Procitnutí z promarněného naplnění je rozsáhlejší, niterný smutek je zoufalejší v tísni. Krátký film o lásce je úžasná existenciální filmová poetika lásky, touhy a zklamání. (13.08.2009)

Oprvadu nevím, jak se s tímto filmem (a několika dalšími) popasovat v komentáři - zasloužil by si nějakou esej nebo studii, na což jsem prostě "malý pívo". Takže jen několik z kontextu vytržených postřehů: hrdý zástupce "polského rozměru" ve filmu, hodnotný snímek zasluhující plnou pozornost (ne doma v posteli, ale v kině, ve filmovém klubu, prostě na plátně), dotýkající se příběh, občasné jemné humorné scény podporují dramatičnost děje. Zbytečně brečet nad rozlitým mlékem. (27.02.2012)