Spectre

Další babylonské zmatení žánrů, ó bóže. Mexiko bylo docela svůdné a navnazující, ale to, co přišlo potom, jako by byl úplně jiný film od o několik tříd horšího štábu. Včetně písňo-titulkové sekvence, z jejíž nevkusnosti mi bylo vysloveně trapně. Ale předně: Jestli ještě jednou uvidím film se starými špiony, který je o tom, že jsou staří a někdo jim vyčítá, že jsou staří a zbyteční, a oni jdou a dokážou, že nejsou, tak už něco vážně rozkopu. Další věc: Kdo to psal? Kdo to stříhal? Tempo je velmi antiklimaktické a dramatický oblouk neexistující. Když pominu fakt, že to, o co tam má jít, je strašně prázdné, recyklované a nepřekvapivé, tak je tam taková spousta balastu, který není ani sexy, ani efektní, ani efektivní, nic. Kdo potřebuje vidět dvacet vteřin chůze nějakou chodbou, než se někam dojde, kde se zase nic nestane? Já ne. Kdo potřebuje vidět honičku, ve které se ani nijak zvlášť nenahánějí, jenom prostě dělají smyky v prázdném Římě? Závěrečná "bitka" mezi C a M je tak zoufale amatérská, že mě ani nenapadají vhodně urážlivá přirovnání. Jakékoliv napojení mezi Craigem a Léou je za A. papírově chtěné (a fyzicky nepřítomné) a za B. vnitřně logicky nefunkční. Všechny ženské postavy jsou tak ploché a nelogické, že se mi ani nechce uvěřit, že si na ten film víc nestěžují feministky na Tumblr. Christoph Waltz je pro mě osobně jedním z nejpřeceňovanějších mužů Hollywoodu a tímhle Blofeldem mi to jenom dál potvrzuje. Koho to zajímá, že si hrál zamlada s Bondem na písečku, charismatického adversária přece nelze vytvořit pomocí tří nezáživných monologických scén a prohlášení, že vlastně může za všechno, co se dělo v minulých filmech, aniž by tyto doopravdy působily tak provázaně a promyšleně. Další šustění papírem, až mi z toho v uších zvoní. Ale největší tragédii vidím prostě v tom, jak se tvůrci snaží s vlastní domnělou archaičností bojovat zoufalým zmoderňováním a zrealističťováním všech věcí, na kterých vlastně nezáleží, ale strukturálně zůstávají u padesát let starých vyprávěcích struktur, které po takovém žánrovém obratu působí jako pěst na oko. V nerealistickém, nadsazeném špion-žánru let šedesátých může fungovat, že přiznaný agent dobrovolně přijede za hlavním záporákem, nechá se ubytovat u něj doma, obleče se do jeho šatů, napije se jeho chlastu a konverzuje o jeho soškách nebo meteoritech, kterými si řečený záporák rozhodl dané sídlo vyzdobit, a teprve potom si oba pokusí nafackovat raketama, ale v tomhle "ultrarealistickém" pojetí to působí směšně a neuměle. Produkce se systematicky zbavuje všeho, co bylo na Bondovi osobité, nenahrazuje to ničím nově rozpoznatelným a ani ten moderní kabátek neumí udělat tak kvalitně jako konkurenční špionské frančízy. A ještě mám potřebu na závěr zdůraznit, že Skyfall se mi líbil, v porovnáním s tímhle vlastně docela dost líbil. (20.04.2016)

Rozsáhleji o SPECTRE v radiovém pořadu zde, ve kterém je od druhé půlhodiny snímek zhodnocen jak sám o sobě (poměrně ojedinělá perspektiva v české kotlině), tak v kontextu bondovek. A kdo nerad poslouchá (technicky problematické) mluvené slovo, může si přečíst Blu-ray recenzi rozvádějící a zpřesňující následující řádky._____ Předchozí tři craigovské bondovky si pohrávaly s konkrétními konstrukčními proprietami (CASINO ROYALE s prvky fetišisticky navěšenými na postavu, QUANTUM OF SOLACE s řazením těchto prvků a SKYFALL s tradicionalistickým vyzněním celé série). SPECTRE je komentářem k samotné konstrukci bondovek jakožto určitému převládajícímu vzorci střetu dvou ideologických pozic a (narativních, resp. příčinných) následků z toho vyplývajících pro postavy. Na jednu stranu se přejímají konkrétní způsoby výstavby a stylistického uchopení včetně citací a kombinování různých scén z "dřívějška" (hlavně conneryovek, místy svou nadsazeností moorovek a brosnanovek), na druhou se navazuje na revizionistické postupy série (zejména z V TAJNÉ SLUŽBĚ JEJÍHO VELIČENSTVA a POVOLENÍ ZABÍJET)._____ Film klame tělem, že postupuje vpřed, ale přitom jsou veškeré otázky a dialogové výměny navázány na minulost. Takto vertikálně organizované vyprávění s okázalými informačními mezerami přitom velmi opojným způsobem pracuje s hloubkou ostrosti odvisle od míry vědění postav; s pokaždé jinak podanými akčními sekvencemi (úvodní s nedostatkem informací, střet se "sidekickem" s paralelně vedenou linií s vedlejší postavou se zadáváním informací, další střet s proměnou stran pronásledující-pronásledovaní a paralelně vedenou linií s vedlejší postavou zjišťující informaci a ocitající se v ohrožení atd.) - a s naprosto sebevědomě zvládnutými tonálními přechody. Důvody odmítnutí snímku mnohými jsou dle mého dány jednak tím, že míra požitku této bondovské pastiše je odvislá od povědomí o bondovském universu (aniž by to skončilo jako filmová obdoba Bond Movie Connections z IMDB ala DNES NEUMÍREJ), jednak tím, že se naplňují představy o podobě snímků o agentovi s povolením zabíjet, ale přitom se ze vzorce okázale vybočuje možností volby. Nejlepší craigovská bondovka. A hlavně je to svým vyzněním demokratický, nikoliv konzervativní počin. Právě kombinace toho tradionalistického s tím revizionistickým a navázáním na minulost (sesíťování craigovských bondovek, ostatních bondovských dobrodružství) je na SPECTRE ozvláštňující, ale fanboyové s normativními nároky na díla budou prskat. (05.11.2015)

Bond interesantně stárne, to ovšem neznamená, že by neměl tah na branku. Neboť akce nabité spádným dějem jsou explozivní podívanou. Žel nové neznamená vždy lepší. Vnějšně nadupané, černý humor nechybí, ale nemohu se vyhnout pocitu, že vnitřně už ne tak působivý. S ubíhajícími minutami se mi v hlavě začala honit myšlenka, že už mě to vlastně až tak moc nebaví. (28.01.2016)

Úvodní část v Mexiko City ukazuje, proč jsou Bondovky jednou z nejsilnějších značek vůbec. Bylo tam všechno. Úchvatná akce, šarm, humor, exotická atmosféra kosmopolitních dálav, neuvěřitelné množství komparsistů a moneyshoty na metropoli. Fakt intro snů. Dále to bylo stále hodně dobré a na mě to fungovalo. Líbilo se mi, že to nebylo tak zadumané a režie a vizuální stránka byly naprosto perfektní. Akorát se mi nedaří naladit na tu rodinou mytologii. Nechci znát Bondovo mládí a nechci, aby byl spřízněn s padouchem. Preferuji situaci, kdy jde jeden profesionál, na druhého. Léa Seydoux, je coby Bongirl v pořádku, ale přišlo mi že nosila asexuální hadry. Na dokonalou Olgu Kurylenko neměla ani náhodou. Nevím proč, ale mě se vždycky líbily spíše ty kritizovanější Craigovky a tuhle řadím na druhé místo za Quantum of Solace. 9/10 (15.11.2015)

Jako byla to docela útrapná podívaná. Spectre je splácané z toho nejjednoduššího nápadu, jaký šel z comebacku titulní organizace vytřískat, takže je celý příběh skrz na skrz průhledný a nepřekvapivý. Ano, tohle u blockbusterů nebývá zas tak zásadní vada. Nová bondovka je ale plíživé dvouapůlhodinové drama, ve kterém akční a dialogové scény soupeří o to, co vás účinněji uspí. Proč James zase slepě vleze do každé pasti? Proč většina putování připomíná některou z předešlých bondovek? A proč tu akční intermezzo vypadá tak, že dvě luxusní káry 10 minut jezdí po perfektně nasvíceném nočním Římě, aniž by do sebe byť jedinkrát ťukly? Jako by na place seděl zástupce té či oné firmy a dohlížel na to, aby se zapůjčenému žihadlu nic nestalo. A Mendes u toho jen rezignovaně plnil jeho přání a suše házel na plátno další a další prachy. Ano, nová bondovka se chlubí fajnovým otvírákem v Mexiku a má stejně precizní audiovizuál jako Skyfall. Ale proboha, proč je všechno ostatní ještě o úroveň horší než minule?! (5/10) (04.11.2015)