Zlaté oko

K téhle bondovce mám poměrně vřelý vztah, protože mě v roce 1995 přivedla zpátky k pozapomenuté lásce z dětství. Když se na ní však dívám z odstupu, vyvstává hned několik problémů. Předně: Timothy Dalton vykročil k úplně novému pojetí Bonda, které by osvobodilo sérii z jha okovů Studené válka ještě před pádem železné opony. Zlaté oko se však tváří, jako by celá tahle etapa (dle mého výtečná a produktivní) neexistovala. V polovině 90. let se vrací k dávno přítomné otázce: má Bond na konci milénia ještě smysl, nebo je to skutečně jen relikt skončené války ideologií a přežitého modelu zábavy? Tohle téma rezonuje v opakujícím se motivu "komunistického lapidária", ale především v trojím tázání postav. Natalia se Bonda ptá na jeho chlad a zastydlost u "chlapeckých" smrtících her se zbraněmi. Padouch Alec zpochybňuje Bondovu ikonickou roli "služebníka jejího veličenstva" jako přežitek ve světě, který ztrácí své jasné kontury. A konečně nová M, oproti konzervativním a tradicionalistickým předchůdcům více méně drsná a nevybíravá technokratka, Bonda označuje za misogynního dinosaura. Má pravdu, Brosnan (při vší snaze) v téhle roli skutečně působí dojmem tvrdohlavého reliktu moorovské éry. I když je mnohem přesvědčivější v akci a snaží se Bonda zároveň i lidsky vyprofilovat, jeho postava je pořád spíše "nádoba na třaskavou akci" než nějak působivý charakter s "craigovským" vnitřním napětím. Nelavíruje však jen on, s konceptem bondovky zápolí i Martin Campbell: prostřední část filmu je úmorná a zdlouhavá, chybí tu výrazné humorné momenty a nápaditější akce (všechno se vybíjí spíše v měřítku než v provedení). Závěr konečně chytře zakomponuje rychlý a funkční střih, dokonce sáhne i k fyzicky drsnějšímu střetu Bonda s padouchem. Problém je, že Brosnanovi se tyhle proměny věří jen těžko, i když má patřičně ironický pohled, jeho tvář i hlas jsou neustále až příliš blazeované a sedí skutečně nejvíc k "moorovskému" akčnímu kombajnu - on se při tom (přesně jak píše Woody) snaží o neptavděpodobnou fúzi všech dosavadních elementů této postavy. Nejasnost vyznění (je to bondovské drama, komedie, melodrama) zvýrazňuje otřesná hudba Erica Serry, která se míjí atmosférou jednotlivých scén a hodila by se spíše k lehce erotickému filmu či telenovele. Pozitiva? Výtečný padouch, který narušuje tradici megalomanských ničitelů světa osobní mstou za historické hříchy Impéria. Finále, které ukazuje, že Campbell umí do Bonda vnést značnou porci adrenalinu a dynamiky, když se oprostí od "bombastického kosení desítek nepřátel". Na zodpovězení otázky po "legitimitě" starého Bonda si série počká ještě dalších 7 let a odpověď není nakonec příliš příznivá. Z brosnanovské éry se časem stává tak trochu lapidárium, které nostalgikům skýtá spoustu příjemných vzpomínek, ale prach tu usedá až příliš nemilosrdně. (11.02.2004)

Nová krev do bondovského tématu a současně jedna z nejlepších bondovek vůbec. Nový Bond, nový design, nový styl, který přitom zachovává většinu povinných propriet tématu, byť mnohé zábavně inovované. Přestože Timothy Dalton pro mě zůstává asi nejlepším Bondem, Brosnan mu šlape na paty, protože dokázal využít a elegantně promísit přednosti všech svých předchůdců, má neuvěřitelně efektní nástup do role a celé dvě hodiny neztratí dech. Zlaté oko je rychlé, razantní, efentní, s velkolepou klasicky přehnanou akcí, konečně pořádným padouchem a kráskami, které už rozhodně neslouží pouze jako Bondův atraktivní přívěšek a zahřívadlo do postele. Zkrátka bondovka, kterou si občas rád zopáknu. (12.08.2011)

Ruská zločinecká organizace unese moderní bojový vrtulník a využije ho k tomu, aby se zmocnila tajného satelitního systému Zlaté oko. Vyšetřením případu je pověřen James Bond, kterému se téměř povedlo záměr zločinců zmařit už v okamžiku únosu vrtulníku. V Petrohradě se pokouší prostřednictvím bývalého agenta KGB Žukovského proniknout k šéfovi organizace, aby nakonec po řadě nebezpečných situací zjistil, že ji řídí jeho bývalý kolega, potomek ruských kozáků, který se chce pomstít Británii za to, že kozáky předhodila bolševické genocidě. Spatlaný a nepřehledný scénář vyvažuje slušná porce akce a Pierce Brosnan. (05.03.2009)

A já si říkal, proč je Sean Bean uveden v titulcích hned jako první, když umírá asi po pěti minutách... Z Thunderballu jsem přeskočil rovnou na Zlaté oko. Ty staré bondovky mne prostě nebraly, tak jsem neviděl žádný důvod se prokousávat dalšími 13 díly, které by mne tolik nebavily. A skočil jsem rovnou do moderní éry série s 007. Trošku mne vadilo, že spolu Rusáci mluví anglicky (notabene když mají angličtinu s hrozným ruským přízvukem), britské a americké obecenstvo by jistě snad sneslo pár titulků pro větší autenticitu a požitek z filmu. Jinak jsem byl spokojen, i když nejsem žádný velký fanda této série... A nelze samozřejmě zapomenout na krásnou titulní píseň od Tiny Turner. Poznámka - BMW neudělalo moc dobrý kauf, když se nechalo udělat oficiálním Jamesovým vozítkem zrovna pro tento díl. James totiž cestuje všemi možnými prostředky, a tak máme bávo na očích akorát při krátké cestě k letadlu... 80% (27.11.2011)

Když se nad tím intensivně zamyslím (ačkoliv potřeba intensivního zamýšlení nad Jamesem Bondem je téma na diskusi samu pro sebe), tak je Zlaté oko zlatým standardem, podle kterého moje podvědomí posuzuje všechny ostatní Bondy. Myslím si, že jsem možná některé Conneryovky viděla dřív, ale přece jen jsem devadesátkové dítě a tak mým Bondem byl vždy zejména Brosnan a na srdíčkové úrovni jím zůstává dodnes. Také jsem se tady poprvé zamilovala do hudby Erica Serry, než proběhla naprostá láska u soundtracku k Leonovi. Rozběhnutí motivací a přesouvání mezi různorodými lokacemi je tady orchestrováno tak, že nenamítám ani slovo, a ještě se z toho tetelím radostí. Důležitou roli pro mě hraje i to, že postava Izabelly Scorupco je předně schopná a vtipná a až potom také krásná. A ještě zmínka na počest Alanu Cummingovi, jehož poslední slova si sama pro sebe vykřikuji častěji, než je možná zdrávo. (30.08.2016)