Žít a nechat zemřít

S novým Bondem přišlo chvályhodné nové pojetí, aby starý pán držel pořád prst na tepu doby. A vzhledem k boomu blaxplotací v té době bylo rozhodnuto, že další průšvihy bude agent 007 řešit v pimpkárách v Harlemu a jazzových klubech New Orleans. Tento tah vyšel, zejména díky kontrastu suchého britského staromilce s divoce oblečenýma houpavýma černochama, kteří zbavují celý film jinak se celkem nabízející ztrouchnivělosti. Tu zde pečlivě zastupuje ústřední duo, kdy Roger Moore působí jak figurína, která po stisknutí tlačítka vypálí robotickým hlasem suchou hlášku a hrůzná Jane Seymour, která zde působí tak prkenným dojmem, že zbavování jí jejího panenství tak působí jako zatím rozhodně nejnáročnější Bondova mise. Zábavné scény postavené na kontrastech typu "dobře oblečený James Bond jde nenápadně zjišťovat informace o drogovém bossovi do zaplivaného baru v Harlemu", pak fungují hlavně tím způsobem, že si dokážete představit, jak dobře a pyšně vypadaly na papíře než je Moorovo podání nechalo implodovat do jeho dřevákovosti. Každopádně přístup producentů Saltzmanna a Broccoliho v tom, neopakovat díl co díl tu stejnou úspěšnou formuli a ducha série průběžně obměňovat (krom záporáků zde například i trvali na omezení Bondových gadgetů, takže se zde výjimečně nesetkáme s Q) by si měli rámovat producenti dnešních blockbusterových sérií místo svých ročních bonusů. (28.07.2019)

Negři, samý negři - ještě že je tu velký bílý boss James Bond, který jim všem nakope jejich černý řitě. Toliko k ději, který sice ničím příliš nevybočuje z řady Bondovek (slušně zahraný Bond, ženy, superzáporáci, vynálezy, atd.), ale je ho dost tak maximálně na hodinu a půl, zatímco Žít a nechat zemřít má přes dvě hodiny a tudíž nehorázně nudí a to nejen v dialogových scénách, ale i v těch kde by měl být nejvíce dynamický a výrazný - v akci. Napětí veskrze mizivé, opravdu dobré spektakulární trikové a eye candy záběry by mezi tunami vaty taky jeden lupou pohledal... aspoň ty ženy, resp. TA žena tentokrát opravdu stojí za to - Solitare v podání Jane Seymour patří mezi Bondgirls jednoznačně k těm nejkrásnějším. 5/10 (09.09.2008)

Po Connerym byl Moore celkem logicka volba, kdyz uz si Bonda strihnul v serialu a jeho prvni ucast v celovecerni bondovce zvladnul slusne. Jeste neni zas tak starej, vypada vcelku charismaticky, hazi hlasky na vsechny strany, bali jednu zenskou za druhou a zvladne i nejakou tu akci. To plati i o Jane "Doktorka Quinnova" Seymour, ktera je tady mlada a pekna. Jinak Hamilton docela slusne zvladnul namixovat akci (i kdyz by ji mohlo bejt vic), exoticky lokace a novy, slusny zaporaky. To vse v docela slusne napsanym pribehu, u kteryho je jedina vada to, ze to vetsinu casu vypada, jakoze o nic moc nejde a je to cely takovy lehce zmateny. Slabsi 4*. (04.11.2009)

Jsem u téhle Bondovky dost rozpolcen. Je to samozřejmě těžká ptákovina, ale ještě ne tolik, jak jsem čekal. Příběh tu v podstatě neexistuje. Měnění lokací je zcela zmatečné a často jsem pořádně nevěděl, kdy je to v New Yorku, kdy v New Orleans, kdy na jakože Jamajce a hlavně proč. I jednotliví aktéři se mezi těmito místy přesouvali jakoby nic. První hodina je zase ne moc zábavná. Roger Moore mě však poměrně mile překvapil, zatím. Je zajmavé, že "stárnoucího" Conneryho vystřídal o tři roky starší herec, který ale zde vypadá mnohem mlaději, než Sean. Divák se musí soustředit na jednotlivé scény, protože jako celek je to blbost. Překvapivě mi ale docela sednul ten uvolněný styl. Scény se čluny a vidláckým šerifem jsou skvělé, stěžejní bod filmu a je to zde už de facto komedie, ale dobrá komedie. Krokodýli super. Bond girl opravdu pěkná. A jednu hvězdičku navíc si rozhodně vysloužil Paul McCartney za naprosto nesmyslnou a přesto skvělou píseň, která dokonale koresponduje s nesmyslností celého filmu a v rámci titulních písní jí mám určitě v TOP 3. (14.01.2021)

„Čože je to štyridsiatka” ...? Po Seanovi, Georgeovi, je Roger Moore tretí Bond v poradí s tým, že je z týchto pánov zároveň i najstarším predstaviteľom, čo by až tak extra vadiť nemuselo, pretože tento charizmatický chlapík sa riadi heslom : „Vek je iba číslo” . “Mooreovky” , čiže (konkrétne jeho bondovky) sú mi zatiaľ neznámym pojmom, ktorý sa čochvíľa rapídne zmení, a tak som zvedavý, ako sa nakoniec - vykryštalizujú, kde sa svojou úrovňou vyšplhajú ? _ Tentokrát ma zaujal nielen otvárací song od Paula McCartneyho, ale aj samotná réžia Guya Hamiltona, ktorá bola predtým absolútne bezradná, samoúčelná, obyčajná, a taktiež extrémne nudná (hovorím o poslednom šteku s Connerym-Diamanty sú večné), a tak už len z toho hľadiska je povznášajúce, ako sa markantne polepšil z filmu na film (mimochodom, Guy režíroval celkovo 4 bondovky, keď medzi nimi je aj pozoruhodný Goldfinger...). Obsadenie dopĺňajú, budúca Dr. Quinnová a Parker z kultového Votrelca. _ Scenárista s poľsky znejúcim priezviskom, Tom Mankiewicz, pre zmenu úplne vynecháva nebezpečnú organizáciu SPECTRE, keď ju šikovne nahrádza hádam ešte nebezpečnejším Dr. Kanangom, ktorý má svoju základňu v Karibiku, alebo sa budeme zdržiavať i v New-Yorku, tesne pred „dvojičkami” , či trebárs aj v New Orleanse nebude núdza o napätie. Neustále som bol obklopovaný : samým veštením od nádhernej Solitaire , čiernou mágiou s woodoo, i s návykovým heroínom, ale aj exotikou, keď do toho si ešte pridajte - extra rýchle člny, hladné krokodíly a veľkého sympaťáka, čo vyzerá, ako kapitán Hook, že možno to vyznie divne, ale toto všetko do seba naprosto dobre zapadá, ako ozubené koliesko do hodín, kde režisér Hamilton to parádne ukočíroval, až to funguje na výbornú. Roger Moore sa skvostne etabloval do postavy, ktorú stvárnil najviac-krát zo všetkých. PS: Takýto pohrebný sprievod, v dvoch sekvenciách, je dokonalý ! (23.06.2019)