Ragtime
Ragtime
Režie:
Miloš FormanScénář:
Michael WellerKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Randy NewmanHrají:
James Cagney, Brad Dourif, Moses Gunn, Elizabeth McGovern, Kenneth McMillan, Pat O'Brien, Donald O'Connor, James Olson, Mandy Patinkin (více)Obsahy(2)
Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa. Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou... Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (192)
Notně průměrně vystavěné drama, které spoléhá opět na silnou a rebelující osobnost, a aniž by si kladlo lokální či malé nároky, se zároveň snaží řešit palčivé a věčné společenské problémy. Bohužel se celá struktura rozpadá do pěkně malovaných obrázků, které trochu postrádají pospolitost a i ta výsledná mozaika působí ušmudlaným dojmem. Solidní dobové reálie podtrhují výborné kostýmy a zastiňuje minimum hudby, tudíž se o atmosféře nedá opravdu říct, že by ji byl divák schopen nasávat plnými doušky. Řemeslný standard, který je emocionálně chladný stejně jako vztah, který jsem si utvořil k protagonistům během průměrně zašmodrchaného vyprávění... ()
Ragtime je zpočátku neurčité dobové vyprávění s více mini-příběhy, které se postupně spojí, ale později se promění v celku poutavý film o cti, nespravedlnosti a rasismu. Škoda nepříliš zajímavého začátku, šťávu snímek dostane až s automobilovým konfliktem. Trochu nedostatek také je, že se ke konci tvůrci přestali zajímat o dořešení příběhů „vedlejších“ postav. Jinak se mi ale film líbil, hlavnímu hrdinovi jsem fandil a užíval si krásné hudby, takže celkově slabší 4*. ()
Miloš Forman se s výborným Doctorowovým románem vypořádal se ctí. Sází především na zdatné herce (hvězda v pravém slova smyslu tu není ani jedna), působivou retro výpravu, promyšlenou práci kameramana a parádní hudbu. Výsledný koktejl kupodivu není o moc slabší než předloha. Což je rozhodně pozoruhodný výkon! ()
Výborný Formanov americký film, ktorý ma oslovil aj keď sa o americké dejiny veľmi nezaujímam. "Rag time", teda vo voľnom preklade čas rozháraný, neistý... a takýmto štýlom sa film odvíja i po formálnej stránke, prvú polovicu stopáže vykresľuje niekoľko rôznych dejových línií, ktoré vyvrcholia v ústredný konflikt. Viac ako samotná problematika rasizmu a diskriminácie černochov v USA na mňa zapôsobila predovšetkým skvele vybudovaná historická atmosféra New Yorku začiatkom 20.storočia... mesta vo svojej dobe plného originálneho umenia od vytvárania optických knižiek pre deti cez kabaretné a variétne večierky až po vznik prvých experimentálnych filmov, ale taktiež mesta plného intríg, kšeftov, podvodov, zločinov a nespravodlivosti. Úsmevný vystrelený žart spojený so žiadosťou zaplatenia fiktívneho mýta a pošpinením sedadla vozu sa postupne stupňuje do vážnej štvanice až vyústi do veľkolepého politického zločinu. Napriek všetkým kvalitám snímky vrátane hereckých výkonov a Formanovej réžii a napriek strhujúcemu obsahu ku konci na môj vkus príliš naťahované a trochu zdĺhavé. Po umeleckej stránke ale ešte musím spomenúť aj krásny úvodný a záverečný rámec v podobe komorného tanečného čísla na titulnú skladbu. 85% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) ()
Film o reálnom rasizme z doby, kedy to malo ešte zmysel. Ale aj tak mi nedá, toľko veľa nominácií na oscara, to je jasnou ukážkou toho, aké témy treba dávať do filmu, aby ste mohli získať cenu. Rasizmus, antisemitizmus, nacizmus a lgbt. Nič iné sa už dlho nenosí. Pritom tento snímok podľa mňa na top filmy nemá. A ani nesúhlasím, aby sa rasové otázky riešili takto násilne, ako nám to bolo podsunuté v tomto prípade. Ale inak to asi ani nevedia, stačí sa pozrieť, čo sa deje v Juhoafrickej republike. Inak chválim výkon Elizabeth McGovern, to bola vždy mimoriadna herečka. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (26)
- Šlo o filmový debut herce Jeffa Danielse (O'Donnell). (NIRO)
- Sám Miloš Forman považoval film za "zmrzačený a osekaný". Producent Dino De Laurentiis totiž po shlédnutí prvního sestřihu (který měl jen něco málo pod tři hodiny, ale podle režiséra měl dobrou strukturu, resp. "epický tah") trval na zkracování. Když Forman podle jeho instrukcí vystřihl celou jednu dějovou linii, která filmu mimo jiné dodávala potřebnou špetku humoru, výsledek mu připadal naprosto evidentně slabší. Vymyslel tedy fintu, která se mu nakonec vymstila. Navrhl De Laurentiisovi že zkrácený film promítnou autorovi knižní předlohy Doctorowovi - který už viděl původní verzi - a rozhodnou se podle jeho reakce, bez ohledu na jejich vlastní názory. De Laurentiis souhlasil... a Forman pak byl naprosto šokován, když se světla v sále rozsvítila a spisovatel řekl: "Mně tam nic nechybí." Oněch zhruba dvacet minut tedy z filmu zmizelo, ale "veškerá radost, kterou z dokončeného filmu obvykle mám, byla tatam," vzpomínal pak Forman. "Dodneška pevně věřím, že tohle umělé zkrácení byla nesmírná chyba. Z toho filmu se stal mrzáček, dokonalý důkaz paradoxního jevu, že kratší film se někdy může jevit delší." Když pak o mnoho let později začaly přicházet do módy takzvané režisérské sestřihy různých starších filmů (proslaveně se na nich vyřádil například Ridley Scott – a sám Forman prodloužil svého Amadea, 1984), vyjádřil režisér své přání dát původní podobu i Ragtimu, bylo mu ovšem řečeno, že vystřižený materiál už není nikde k nalezení. (NIRO)
- Miloš Forman vzpomínal na jeden z hlavních důvodů, proč se film rozhodl točit: "Nejvíc mě na knize zaujal příběh Coalhouse Walkera juniora. Jde o mladého černošského klavíristu, který si jezdí po městě v nablýskané fordce Model T, dokud se mu zavistiví bílí hasiči nevydělají na zadní sedadlo. Černý klavírista se buďto musí ponížit a ty výkaly odstaranit vlastníma rukama, nebo se jim postavit a riskovat malér. Walkerovo dilema mi bylo až příliš povědomé z Prahy. V komunistickém Československu se člověk musel neustále střetávat s hlupáky, kteří měli moc a s potěchou jiné ponižovali. Kdo se jim postavil, riskoval životbytí a někdy i život. Češi, skřípnutí ve střední Evropě mezi Staliny a Hitlery, si zachraňují zdravý rozum svým ironickým humorem, kterému není nic svaté. V situaci Coalhouse Walkera juniora by Čech nejspíš to lejno na zadním sedadle uklidil sám a přitom ještě špičkoval, jak ubohé je to hovínko, že ani pořádně nesmrdí, že je škoda s ním špinit hadr, protože ti, co to udělali, se snad ani pořádně vysrat neumějí, že za socialismu už ani hovno není to, co bývalo, a kam že to lidstvo tedy spěje. Jenže Coalhouse Walker junior je Američan. Navíc černý Američan. On nejen že to lejno neuklidí, ale žádá satisfakci. (...) To divoce romantické americké gesto mě na tom příběhu přitahovalo nejvíc. Ze mě samého se právě stal americký občan a v jistém smyslu jsem se prostřednictvím Coalhouse sám vciťoval do psychiky Američana, který tak neústupně bojuje za svá práva, až to hraničí se sebevraždou." (NIRO)
Související novinky
Kompletní retrospektiva Miloše Formana!
Přijďte dát divácký dárek Miloši Formanovi k osmdesátinám, které letos oslavil. V kinosále Městské knihovny v Praze se bude od 7. do 13. prosince konat Forman Festival, kompletní retrospektiva této… (více)
Reklama