Režie:
Martin ScorseseScénář:
John LoganKamera:
Robert RichardsonHudba:
Howard ShoreHrají:
Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Asa Butterfield, Chloë Grace Moretz, Ray Winstone, Emily Mortimer, Christopher Lee, Helen McCrory, Michael Stuhlbarg (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Velkolepá pocta kinematografii. Příběh neobyčejného chlapce, jehož dobrodružství se proplétá s osudem slavného filmaře Georgese Mélièse... Děj se odehrává na pařížském nádraží začátkem 30. let, kde v ústraní žije osamělý chlapec Hugo Cabret (Asa Butterfield). Jeho tatínek nedávno tragicky zahynul při požáru muzea a na nádraží pomáhá svému strýci se seřizováním hodin. Hugo se usilovně touží dostat k poslední zprávě od svého otce, kterou má skrývat záhadný mechanický muž. Toho se Hugo snaží sestavit podle návodu a sled událostí ho svede dohromady s tajemným nádražním prodavačem hraček Georgesem (Ben Kingsley) a jeho chráněnkou Isabelle (Chloë Grace Moretzová). Ta se stane jeho blízkou kamarádkou a společně pak odhalují vzrušující minulost slavného filmaře Georgese Méliese. Báječného muže s obrovskou fantazií, pro něhož kinematografie představovala novou formu magie a příležitost zachytit vlastní sny... Jeden z nejvýznamnějších amerických režisérů současnosti Martin Scorsese získal Oscara za režii snímku Skrytá identita (2006) a v sedmi dalších případech byl na ocenění za nejlepší režii nominován. V roce 2012 to bylo za režii snímku Hugo a jeho velký objev, který v jeho filmografii představuje žánrovou výjimku, protože se jedná o snímek rodinného charakteru podle knižní předlohy Briana Selznicka. Kniha získala v roce 2008 nejprestižnější americkou cenu za dětskou literaturu Caldecottovu medaili a stala se celosvětovým fenoménem. S podobným úspěchem se setkala i filmová adaptace, která získala celkem pět Oscarů především v technických kategoriích a dalších šest nominací. Pro Martina Scorseseho navíc snímek představuje srdeční záležitost, protože příběh mimo jiné vzdává poctu průkopníkovi raného němého filmu Georgesi Méliesovi (1861–1938). (Česká televize)
(více)Videa (16)
Recenze (1 350)
Příjemná, ale poněkud nedovařená kombinace mých dvou oblíbených žánrů a sice filmů o dětech a filmů o filmařích. Na jedné straně jsem si říkal, že je tam toho až moc (knihy, filmy, nádraží, hodiny, automaton), na straně druhé panoptikum nádražních postaviček mohlo být výrazně prokreslenější a nápaditých a vtipných scén jako sen o lokomotivě mnohem víc. Navíc Asa Butterfield kabonící se v titulní roli je z celého jinak vydařeného castingu (Cohen je moc fajn) zdaleka nejmíň sympatický. A chvíli mi i trvalo než jsem si zvykl na tu otravnou jakože francouzskou hudbu. ()
║Rozpočet $170miliónov║Tržby USA $73,864,507║Tržby Celosvetovo $185,770,160▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $20,905,498 ║ Tržby za predaj DVD v USA $19,301,025║ Za rok vzniku 2011 už druhá pocta počiatkom kinematografie a poviem že zaslúžene ovenčená cenami. Tak troška je škoda že prvá polovica filmu je pomalšia než by si žiadalo, našťastie v tej druhej to rádovo kvitne do krásy a rozmanitosti, až sa z toho na moje prekvapenie vymaní dojemná pocta pre jedného veľkého Francúzského priekupnika a vizionára rannej kinematografie(meno zámerne neprezradím). Vizuálne ohromujúce, podmanivé, emociálne silné, niektoré scény sa hltali so zatajeným dychom, herecky dobrý výber, automatický písací robot tam normálne ožil v osobnosť,.... moc ma to dojalo, __poklona pre Scorseseho že vzdal poklonu G.M.__ /videl v kine 3D verziu: 85%/ ()
Není to extra zábavné, napínavé ani vtipné, ale je to neskutečně "krásné". Těžko se to vysvětluje. Scorsese navíc dokonale pochopil 3D formát a zásadností pro zážitek ho plně zrovnoprávnil s barvou a zvukem - na ponechání Huga na později "na doma" ani nepomýšlejte! Každopádně pocta filmu na nejvyšší úrovni, která naprosto vtáhne. PS: Nekonečný dík distributorovi za ponechání originálního znění i ve 3D! ()
Nebyl to snímek, o kterém bych si předem něco zjišťoval, a o to více mě potěšil tím, co znamená. Poctu zašlým magickým počátkům našeho milovaného filmového média v sytém pařížském přebalu, poctu jedné legendě od legendy druhé. HUGO se dá brát i za fajnové dětské dobrodružství, ale pro mě je to v první řadě moc pěkná pseudo-dějepisná pohádka. Ocěnuji komediální přínos postavy nádražního strážníka, Cohen to zvládl na výbornou. ()
Víc než jen pocta praotci filmových spratků (odkojených a dále přikrmujících žánry sci-fi, fantasy a hororu). Síť odkazů k filmům a tvůrcům, jež byli ovlivněni Meliésem, případně ovlivnili Scorseseho (který se k Meliésovi dostal přes svého duchovního otce Michaela Powella), má několik vrstev a k jejímu rozpletení zdaleka nestačí jedno zhlédnutí, neméně zábavné je ale odhalování ústřední myšlenky, kterou četné aluze podpírají. Film jako mechanický stroj k oživování vzpomínek, sbližování lidí a vytváření snů. Pouze sny filmové, nikoli ty reálné, jež mají podobu nočních můr, tady slouží ke spolehlivému úniku z reality (také proto vidíme převážně ukázky z Meliésových trikových filmů, méně z jeho rekonstruovaných aktualit). (Ve druhé zlém snu příznačně absentují hodiny, tedy čas jako rozměr, který jiným mechanickým vynálezům než filmu chybí.) ___ Příběh není rozdělen vedví, od začátku v něm jde o opravení porouchaného stroje, pouze první část více akcentuje mechanickou a druhá lidskou rovinu. Stroje nejdříve především vidíme. Jsou umísťovány do popředí mizanscény a Hugo k nim zároveň upírá veškeré své naděje. První část má také blíže ke groteskám, v nichž člověk funguje jako neživý, mechanický objekt. Část druhá, od oživení automatona, je částečnou negací modernistického nadšení z technického pokroku. Hugo si začíná uvědomovat, že stroje na jeho samotě nic nezmění. Z hlídačovy mechanické nohy, dosud sloužící ke generování gagů, se stává prostředek ke sblížení s květinářkou, která ztratila bratra u Verdunu (masové zabíjení díky zapojení moderní techniky). Místa dění jsou rozšířena o Meliésovu domácnost a knihovnu. Větší prostor dostávají knihy a lidé. O technice se více mluví (teoretizuje), než aby byla zobrazována. ___ Mechanická teze a lidská antiteze pak logicky vede k filmové syntéze, ke spojení rozumu a citu, jak o něm psal například Jean Epstein (lyrosofie). V závěru také dochází k začlenění samostatných „kukátkových“ výjevů (gagů) jako z raného filmu do celku vyprávění. Stejně jako postavy i ony nacházejí své místo, svůj smysl. Film je vystavěn tak, aby mohl vyústit filmem. Nádhernější poklonu samotné ideji pohyblivých obrázků si nedovedu představit. ___ Snáz napadnutelné než navenek atypická vyprávění struktura jsou historické nepřesnosti, jichž se Scorsese dopouští. Uhýbání diváků před jedoucím vlakem lze ještě tolerovat při čtení knihy od Tabarda, který, jak se ukáže, nebyl přesný ani při psaní o Meliésovi, nikoli již ve vzpomínkách samotného Meliése, jež jiné autorovy omyly uvádí na pravou míru. Meliés na kinematograf nenarazil náhodou na pouti, na první veřejné filmové představení byl osobně pozván bratry Lumièrovými a kameru si nevytvořil z ničeho, nýbrž vylepšil již existující model od R.W. Paula. Opadnutí zájmu o jeho tvorbu nepřišlo až s první světovou válkou. Již okolo roku 1909 Meliés vzhledem ke své pracné metodě jednoduše nestíhal natáčet tak rychle, jak si doba žádala a poslední film dokončil v roce 1913. Tyto detaily jsou ale zastíněny neskutečně precizním oživováním staré Paříže a ještě starších filmů (nezapomenutelných je několik vteřin z Le Royaume des fées). Ty převodem do 3D získaly nový rozměr, aniž by pozbyly svého kouzla. Jsou sice vylepšené, ale nepřímo – zvýrazněním jejich významu. Scorsese se nejenom vyznává ze své lásky k filmu, zároveň nás vyzývá, abychom nezapomněli. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, J*A*S*M, SeanLSD, mcb, WhiteRussian () (méně) (více)
Galerie (120)
Zajímavosti (38)
- Ve filmu je celá řada ukázek ze snímků z časů úsvitu kinematografie: Corbett and Courtney Before the Kinetograph (1894), Dicksonův experimentální zvukový film (1894), Východ z továrny (1895), Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat (1896), The Kiss (1896), Illusions fantasmagoriques (1898), L'homme à la tête en caoutchouc (1901) , La chrysalide et le papillon (1901), Cesta na Měsíc (1902), Le mélomane (1903), Le royaume des fées (1903), Velká železniční loupež (1903), Le roi du maquillage (1904), La fée Carabosse ou le poignard fatal (1906), Les quatre cents farces du Diable (1906), 20000 lieues sous les mers (1907), Dobytí pólu (1912), Hell's Hinges (1916), Intolerance (1916), Kabinet doktora Caligariho (1920), Kid (1921), Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy (1921), O patro výš (1923), Zloděj z Bagdádu (1924), Děvče od vody (1925), Tumbleweeds (1925), Frigo na mašině (1926) a Pandořina skřínka (1929). (NinadeL)
- Jméno filmového historika Reného Tabarda (Michael Stuhlbarg) pochází z filmu Trojka z mravů (1933). (Mr.Hudson)
- Natočit film ve 3D doporučila režisérovi Scorsesemu jeho dvanáctiletá dcera. (Brousitch)
Reklama