Režie:
Martin ScorseseScénář:
John LoganKamera:
Robert RichardsonHudba:
Howard ShoreHrají:
Asa Butterfield, Chloë Grace Moretz, Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Helen McCrory, Jude Law, Gulliver McGrath, Christopher Lee, Frances de la Tour (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Velkolepá pocta kinematografii. Příběh neobyčejného chlapce, jehož dobrodružství se proplétá s osudem slavného filmaře Georgese Mélièse... Děj se odehrává na pařížském nádraží začátkem 30. let, kde v ústraní žije osamělý chlapec Hugo Cabret (Asa Butterfield). Jeho tatínek nedávno tragicky zahynul při požáru muzea a na nádraží pomáhá svému strýci se seřizováním hodin. Hugo se usilovně touží dostat k poslední zprávě od svého otce, kterou má skrývat záhadný mechanický muž. Toho se Hugo snaží sestavit podle návodu a sled událostí ho svede dohromady s tajemným nádražním prodavačem hraček Georgesem (Ben Kingsley) a jeho chráněnkou Isabelle (Chloë Grace Moretzová). Ta se stane jeho blízkou kamarádkou a společně pak odhalují vzrušující minulost slavného filmaře Georgese Méliese. Báječného muže s obrovskou fantazií, pro něhož kinematografie představovala novou formu magie a příležitost zachytit vlastní sny... Jeden z nejvýznamnějších amerických režisérů současnosti Martin Scorsese získal Oscara za režii snímku Skrytá identita (2006) a v sedmi dalších případech byl na ocenění za nejlepší režii nominován. V roce 2012 to bylo za režii snímku Hugo a jeho velký objev, který v jeho filmografii představuje žánrovou výjimku, protože se jedná o snímek rodinného charakteru podle knižní předlohy Briana Selznicka. Kniha získala v roce 2008 nejprestižnější americkou cenu za dětskou literaturu Caldecottovu medaili a stala se celosvětovým fenoménem. S podobným úspěchem se setkala i filmová adaptace, která získala celkem pět Oscarů především v technických kategoriích a dalších šest nominací. Pro Martina Scorseseho navíc snímek představuje srdeční záležitost, protože příběh mimo jiné vzdává poctu průkopníkovi raného němého filmu Georgesi Méliesovi (1861–1938). (Česká televize)
(více)Videa (16)
Recenze (1 350)
Martin a jeho velký film. Nikoli nejlepší, ale nade vší pochybnost ten nejosobnější. Scorsese se tu skrze sebe sama (on je tu Hugem) vyznává ze své celoživotní lásky k příběhům v podobě melancholického dětského filmu, který ve výsledku vlastně pro děti zase až tak moc není. A krom toho jako první dokázal, že třetí rozměr má své místo i opodstatnění v hraném filmu, kde může být i něčím více než pouze líbivou přidanou hodnotou. Hlavně a především je to ovšem sakra dobrý film; a to je ostatně to jediné na čem ve výsledku záleží. ()
Od něj pro nás. Filmovaná pohádka o světě, po kterém prahnu každým dnem víc a víc a současně ve mě vzniká malé smutné pocity, proč se takovéhle příběhy netočí častěji, vždyť o nich jsou všechny ty naše touhy po iluzích... Vše důležité už bylo napsáno, vždyť já to viděl víc jak rok a půl po premiéře, tak si jen neodpustím jediné malé rýpnutí... mohl by to natočit Jean-Piere Jeunet francouzsky? Mám lehce dojem, že on by to dotáhl k naprosté dokonalosti a já bych většinu filmu probrečel:)... ()
Každý, kdo trochu sleduje "Oscar race" (které filmy mají reálnou šanci na výhru a které jsou v nominaci jen do počtu) věděl, že ročník 2012 byl právě mezi tímto filmem a The Artist. Takže ano, kdyby The Artist nevyhrál, Hugo by kraloval večeru a Scorsese by si došel pro svého druhého Oscara za režii. Ale to už je dneska minulostí. Nám musím stačit, že Marty natočil dokonalou poctu filmu jako takovému a připomněl nám, proč filmy vznikly a co v nich máme hledat. Po zhlédnutí mě akorát zklamal fakt, že Ben Kingsley nedostal ani nominaci za jeho brilantní výkon, ale na druhou stranu, už se staly i horší věci. Prostě a jednoduše, jsem rád, že Scorsese všechny překvapil a dokázal, že slova jako "senilita" či "důchod" v jeho slovníku jen tak nenajdeme (ano, pamatuju si na diskuze, kdy někteří říkali, že Martin senilní a že by to měl zabalit…) 100 %. ()
Na tenhle film by měli povinně jít všichni, kteří někdy vyslovili větu "Vždyť je to jen film." Druh umění, které tříbí náš estetický názor a bez jehož nepřítomnosti by život byl o tolik chudší ... jak jednoduché. Martin Scorsese se nebojí postavit značnou část filmu víceméně na dětské fantazii (dětská traumata jsou logickým vyústěním) a radosti z umělecké tvorby. Martin Scorsese je Hugo. Zařadil se tak po bok Giuseppa Tornatoreho a jeho Bia Ráj a Americké noci Francoise Truffauta. ()
Tenkrát to sirotci neměli vůbec jednoduché. Byli považováni za zloděje, plivače na zem a za různé pochybné existence. Nikoho neměli, nikomu nepatřili, snažili se přežít. Pokud vám zemře i druhý rodič, máte šanci se dostat do sirotčince nebo se vás v lepším případě ujme opilý příbuzný. Hugo žil v hodinách vlakového nádraží a snažil se opravit jediné, co mu zbylo po jeho otci - mechanického mužíka. Asa zahrál Huga fantasticky. Ten jeho žal nad ztrátou deníku s nákresy mě dojal. Film vnímám jako určitý hold průkopníku kinematografie a vynálezci stop triku Georgesi Mélièsovi. ()
Galerie (120)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (38)
- Scéna z Hugova (Asa Butterfield) snu s vykolejeným vlakem, který prolétl zdí nádražní budovy, se zakládá na skutečné události. K té došlo roku 1895 na pařížském nádraží Gare Montparnasse, kdy lokomotiva, které selhaly brzdy, projela nádražím a probořila se na ulici. (ROBOTER)
- Jméno filmového historika Reného Tabarda (Michael Stuhlbarg) pochází z filmu Trojka z mravů (1933). (Mr.Hudson)
- Ve filmu je celá řada ukázek ze snímků z časů úsvitu kinematografie: Corbett and Courtney Before the Kinetograph (1894), Dicksonův experimentální zvukový film (1894), Východ z továrny (1895), Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat (1896), The Kiss (1896), Illusions fantasmagoriques (1898), L'homme à la tête en caoutchouc (1901) , La chrysalide et le papillon (1901), Cesta na Měsíc (1902), Le mélomane (1903), Le royaume des fées (1903), Velká železniční loupež (1903), Le roi du maquillage (1904), La fée Carabosse ou le poignard fatal (1906), Les quatre cents farces du Diable (1906), 20000 lieues sous les mers (1907), Dobytí pólu (1912), Hell's Hinges (1916), Intolerance (1916), Kabinet doktora Caligariho (1920), Kid (1921), Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy (1921), O patro výš (1923), Zloděj z Bagdádu (1924), Děvče od vody (1925), Tumbleweeds (1925), Frigo na mašině (1926) a Pandořina skřínka (1929). (NinadeL)
Reklama