Režie:
Martin ScorseseScénář:
John LoganKamera:
Robert RichardsonHudba:
Howard ShoreHrají:
Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Asa Butterfield, Chloë Grace Moretz, Ray Winstone, Emily Mortimer, Christopher Lee, Helen McCrory, Michael Stuhlbarg (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Velkolepá pocta kinematografii. Příběh neobyčejného chlapce, jehož dobrodružství se proplétá s osudem slavného filmaře Georgese Mélièse... Děj se odehrává na pařížském nádraží začátkem 30. let, kde v ústraní žije osamělý chlapec Hugo Cabret (Asa Butterfield). Jeho tatínek nedávno tragicky zahynul při požáru muzea a na nádraží pomáhá svému strýci se seřizováním hodin. Hugo se usilovně touží dostat k poslední zprávě od svého otce, kterou má skrývat záhadný mechanický muž. Toho se Hugo snaží sestavit podle návodu a sled událostí ho svede dohromady s tajemným nádražním prodavačem hraček Georgesem (Ben Kingsley) a jeho chráněnkou Isabelle (Chloë Grace Moretzová). Ta se stane jeho blízkou kamarádkou a společně pak odhalují vzrušující minulost slavného filmaře Georgese Méliese. Báječného muže s obrovskou fantazií, pro něhož kinematografie představovala novou formu magie a příležitost zachytit vlastní sny... Jeden z nejvýznamnějších amerických režisérů současnosti Martin Scorsese získal Oscara za režii snímku Skrytá identita (2006) a v sedmi dalších případech byl na ocenění za nejlepší režii nominován. V roce 2012 to bylo za režii snímku Hugo a jeho velký objev, který v jeho filmografii představuje žánrovou výjimku, protože se jedná o snímek rodinného charakteru podle knižní předlohy Briana Selznicka. Kniha získala v roce 2008 nejprestižnější americkou cenu za dětskou literaturu Caldecottovu medaili a stala se celosvětovým fenoménem. S podobným úspěchem se setkala i filmová adaptace, která získala celkem pět Oscarů především v technických kategoriích a dalších šest nominací. Pro Martina Scorseseho navíc snímek představuje srdeční záležitost, protože příběh mimo jiné vzdává poctu průkopníkovi raného němého filmu Georgesi Méliesovi (1861–1938). (Česká televize)
(více)Videa (16)
Recenze (1 350)
2009 - Pandora. 2010 - TRON kyberprostor. 2011 - pařížské nádraží. Tři rozdílné (a rozdílně) kouzelné světy a tři důvody připlatit si pár desítek korun za vstupenku na 3D. Kromě opojně magického vizuálu Hugo zaujme dvěma hlavními dětskými protagonisty (takhle sympatická drobotina se ve filmu hned tak nevidí - u Chloe už to nepřekvapí, ale Asu jsem doteď neznal) a upřímnou láskou k filmařině. Jak zaznívá snad ve všech recenzích, Hugo je opravdu krásnou oslavou počátků kinematografie a strašně lehce se jí podléhá. Za povšimnutí stojí, že právě filmy Hugo a němý černobílý The Artist jsou letos největšími oscarovými favority a získaly nejvíce nominací. Oba tematizují určité období, které pro kinematigrafii znamenalo zlom. Americký Hugo se zaměřuje na počátek století ve Francii (konkrétně na tvorbu G. Mélièse), která v tu dobu udávala směr, zlom zde znamená první světová válka, kvůli které se epicentrum filmového světa přesunulo do Ameriky. Francouzský The Artist naopak oslavuje americký němý film dvacátých let, přičemž zlomem je nástup zvuku. Oba dva (Hugo i The Artist) svůj svět otiskují do své formy, když The Artist je němá (romantická) komedie a Hugo 3D pohádka, která pomocí triků svého diváka přenáší do jiného (3D) světa (právě proto je nutné absolutně doporučit vidět Huga i ve třetím rozměru). Skoro jako ten Méliès při cestě na Měsíc, že :). Je zajímavé, že se to letos takhle sešlo... ()
Filmová báseň a krásna pocta rannej francúzskej kinematografii, ktorá pritom funguje aj bez jej znalosti ako klasický dobový dobrodružný film. Technicky brilantné s dôrazom na každý detail a pomalšia no príbehu adekvátna rozprávačská štruktúra výsledku vôbec neškodí. Len je potrebné sa naň naladiť a prežiť ho z pohľadu Kingsleyho postavy, čo Huga razom posúva na inú emocionálnu úroveň. Dôkaz, že Scorsese s pribúdajúcimi rokmi nestárne a kto má skutočne rád filmové médium, ten musí oceniť množstvo detailov, s ktorými sa tento režisérsky velikán pohral. ()
Krásný film, v podstatě dokonalý po řemeslné stránce. Možná nejlepší 3D vůbec. Užíval jsem si linii počátků kinematografie, neboť jsem velkou část těch filmečků měl tu čest zhlédnout. Úžasní herci. Je tu několik hereckých es, kteří tu mají jen pár vět a přesto film oživí. Jako celek na mě ovšem působil Hugo rozpačitě, uměle a mdle. Nevím, kde je chyba, zda v pomalosti vedení příběhu, či v podstatě v jeho absenci. Příběhová linie chlapce není v ničem zajímavá (maximálně v jeho vztahu k Isabelle), v půlce filmu ji přebere ta Meliésovská, která má pro mě velkou sílu, bohužel je výsledek velmi povrchní. Nejsem také schopen plně ocenit efekt všech těch mechanických hraček na klíč, neboť úplně to samé mám již nakoukané a užité z počítačové dvojhry Syberia, kde byla tato tématika dovedena k dokonalosti. Věřím však, že ostatní to může okouzlit. ()
Cítím potřebu se skoro omlouvat, za tak průměrné hodnocení, protože co se čisté filmařiny týče, je Hugo opravdu vymazlený a pěkný film. Celé téma pocty prazačátkům kinematografie, všechny ty aluze, odkazy, pomrknutí, které jsou rozsypána po celém filmu; které by mě měli oslovavat více než dejme tomu průměrného návštěvníka kina mě však od začátku do konce nechali chladným - možná proto, že jsem na film nebyl přiměřeně naladěn, možná proto, že jsem film neviděl v kině a tak mě jeho nádherná forma nepohltila dostatečně... možná proto, že poslední dobou chci od filmu trošku něco jiného... Možná. Na každý mě Hugo moc nebavil a tak mu zkrátka nemůžu dát víc, než solidních 60% ()
Paradox: nejprostší filmová iluze stvořená technicky nejsložitějším způsobem. Návrat k prvotnímu údivu. Pro mě nejblíže nikoli The Artist a další zde uváděným paralelám, nýbrž Herzogově Jeskyni zapomenutých snů. I Scorsese se zkouší vrátit do magického momentu vytržení ze světa přízraků, do dimenze, v níž se obraz na sítnici mění ve spletitý svět za ní. Strávil jsem v kině dvě hodiny blaženosti a vytržení z něčeho, co nebylo a není. Hodnota Huga není v jeho (faktograficky pochybné) encyklopedické naučnosti, ale v tom, že nás učí radovat se z imaginace - nikoli z podbízivé vizuální expanze, která vyvolává její naprosté zakrnění, ale z cesty do nitra, v němž se vždy děla ta nejkrásnější kouzla, podněcovaná magií mistrů pera i celuloidu. Bodejž někdy vychovám robě, které bude anachronický iluzionista Hugo bavit, i se svojí zastydle romantickou (a konejšivou) vizí světa jako mechanismu, v němž má vše své pevné místo... ()
Galerie (120)
Zajímavosti (38)
- Mezi fotografiemi dětí na nástěnce v kanceláři nádražního hlídače je i fotka malé Amelie (Audrey Tautou) z filmu Amélie z Montmartru (2001). (r.picasso)
- Film, na kterém jsou Hugo (Asa Butterfield) a Isabelle (Chloë Grace Moretz) v kině, se jmenuje O patro výš (1923). (voresprut)
- Scéna z Hugova (Asa Butterfield) snu s vykolejeným vlakem, který prolétl zdí nádražní budovy, se zakládá na skutečné události. K té došlo roku 1895 na pařížském nádraží Gare Montparnasse, kdy lokomotiva, které selhaly brzdy, projela nádražím a probořila se na ulici. (ROBOTER)
Reklama