Funny Face

Šéfredaktorka módního časopisu dostane "objevný" nápad - uděláme modelku z obyčejné dívky! Knihovnice Audrey Hepburnová vyfasuje výstřední šaty, líčení jako cirkusový klaun a Fred Astaire bude mít co nafotit na titulní stranu... Co si budeme říkat, na staré muzikály se člověk nedívá proto, aby se nechal oslnit originální myšlenkou, neotřelou zápletkou a hlubokým ponorem do psychologie postav. ;-) Ale Funny Face se nese v rovině až provokační bezduchosti. Obsahuje scény, které jsou vizuálně moc krásné (mám dvě oblíbené - tu s architektonickými skvosty Paříže a sekvenci, ve které se Audrey v rychlém sledu stylizuje do různých simulací pro fotky), ale dvě zcela zásadní věci mě zklamaly. 1.) Použití Gershwinovy hudby. Snad nikdy jsem neměl u muzikálu tak silný pocit, že by se z něj měla vystřihnout všechna hudební čísla, přestože některé z použitých písní mám MIMO TENTO FILM docela rád. Funny Face je zařazuje mechanicky, samoúčelně a v neprospěch rozvíjející se lovestory, kterou uřvané hudební aranžmá a křečovité tance vždy beze zbytku zadusí. 2.) Nemůžu si pomoct, ale půvab Audrey Hepburnové vidím v neokázalosti a snad i jisté neohrabanosti. Silné líčení a móda jako ze snu šíleného cukráře ji v mých očích hyzdí. Čekal jsem, že film vyústí v obligátní klišé, že je důležité, jaký je kdo uvnitř, k němuž jsem se začal upínat jako k jedinému způsobu, jak ten film obhájit. Kupodivu se to nestalo nebo ne v míře, která by pro mě byla dostatečná. Je mi líto, jsem poměrně zklamaný. 60% (27.02.2010)

ač nejsem úplně fanda muzikálů, tak mám paradoxně slabost pro tyhle rozjuchané muzikály z padesátých let. Tím spíš když v nich hraje Fred Astaire a tady navíc ještě božská Audrey. Bohužel ne každý den je ale posvícení a tahle dietní variace na My Fair Lady mě zdaleka neoslovila a nebavila tak jak sem čekal. Písničky jsou fajn, ale nenajde se tu žádná kterou bych musel nutně slyšet znova. Astaire i Hepburn tančí skvěle, ale opět to není nic co bych už v podobných filmech neviděl. No a příběh, který je viditelně inspirovaný již zmíněnou My Fair Lady také příliš originality nepobral. Tak snad příště s jiným muzikálem...65% (05.12.2023)

Mimoriadne hlúpučký a gýčovitý film, aký dokážu spáchať iba Američania. Pre mňa zaujímavý iba tým, do akých kravín sa nechala nahovoriť moja najobľúbenejšia herečka a ako jej to tam napriek všetkému slušalo. Muzikálové vložky nezapadali do príbehu, Astairove tanečné kreácie som už videl v omnoho lepších filmoch, takže naozaj iba Audrey. Škoda, od režiséra Spievania v daždi som oprávnene očakával viac. (09.01.2015)

Kromě opět půvabné, líbezné a roztomilé Audrey nicmoc muzikální komedie. Písničky se mi nijak zvlášť nelíbily, děj je rozporuplný - první půlhodinku tvoří docela chatrná záminka, jak ústřední postavy dostat do Paříže, načež následuje muzikálně pojatá pohlednice tohota města nad Seinou, kde se autoři rozplývají nad jeho krásou. A protože jde o romanticku - jako obvykle po sblížení následuje hádka/odcizení, a jak to dopadne je snad všem jasné. Ale kupříkladu scénu rozpustile tančící Audrey v jedné pařížské kavárně (kolem 44. minuty) jsem si báječně užil, stejně jako pár dalších drobností. Nicméně pokud nepatříte mezi fanoušky Audrey (či Freda), film si asi ani průměrně neužijete. (14.07.2013)

Usmievavé, milé, šarmantné. Farebné kvietočky na pozadí pekných tanečných choreografií a dobre napísaných stredne krátkych pesničiek sú z hľadiska tempo-rytmiky výborne načasované. Panoráma Paríža a práca v exteriéroch sú slasťou, niečo, čím si aj muzikant zamiluje filmové nebo. Akurát tá zložitosť deja je trocha deravá, nedostaneme k nejakej skutočnej vzťahovej i medziľudskej konštrukcii. A to je alfou a omegou perfektného muzikálu. (06.08.2015)