Control

Proslulý fotograf a klipař debutoval sebevědomým životopisným filmem, který se opírá jednak o výborný herecký výkon Sama Rileyho (jištěný dvěma stejně výbornými herečkami) a pak o atmosférickou černobílou kameru. Ano, jsou látky a filmy, kterým by barva ublížila. Joy Division jsou pro dnešní mládež asi neznámou, ale pár jejich hitů snad slyšel každý. A tady se může dozvědět, co se skrývá za nimi... (17.01.2010)

Tento životopisný hudební snímek nám vypráví o jedné vycházející hvězdě britské hudební scény, která se objevila na pomyslném hudebním nebi koncem sedmdesátých let, zazářila a pak zničehonic vyhasla, tedy spíše zmizela. Místo ní se objevila na hudebním nebi jiná hvězda s názvem New Order, ale to už je jiná povídačka, kterou v tomto snímku neuvidíte. Tento film byl natočen podle knihy manželky zesnulého Iana Curtise Debbie Curtis, kterou věrohodně ztvárnila Samantha Morton, kterou si pamatuji hlavně z filmu Minority Report, kde si zahrála roli tušitelky Agáty. Režie se bravurně ujal nizozemský velmistr Anton Corbijn, který byl velký fanoušek této kapely a v době jejich slávy nafotil pár snímků pro hudební časopis NME, čímž započala jeho slibná kariéra fotografa a později režiséra hudebních videoklipů převážně pro britskou stáj černě oděných koženáčů, kteří se pojmenovali Depeche Mode. Pro znalce tvorby Antona Corbijna je tento film lahůdkou, jelikož celý film je protkán videoklipovými sekvencemi a máte dojem, že se díváte na velké množství černobílých videoklipů s ponurou hudbou připomínající The Cure a další kapely podobného ražení. Jinak, co se týče děje tohoto snímku, tak se točí převážně kolem osoby Iana Curtise, který byl fakt mladý, nadějný textař a zpěvák, který trpěl epilepsií a asi i depresemi, které léčil pochybnými prášky, které mu předepsali doktoři a které měli asi mnoho vedlejších účinků a nefungovali v té době asi tak, jak měli. Byl pro ně takový tak trošku experimentální kousek a zkoušeli na něm, které prášky zaberou. Byl to takový pokus, omyl, jak bylo citováno v tomto snímku. V nejlepším se má přestat, což řada umělců nedokáže odhadnout a s pomocí alkoholu nebo drog to končí na podlaze a poté na předplaceném lůžku místní márnice. Je to tak trochu sarkastické, že toto píšu, ale všechno špatné je pro něco dobré a to myslím tak, že po smrti Iana Curtise se rozpadla kapela Joy Division, která vydala pouhé dvě desky za čtyři roky jejich působení, aby posléze vznikla nová kapela s názvem New Order ve stejném složení s vyjímkou přítelkyně Stephena Morrise, který do kapely přizval svoji přítelkyni Gillian Gilbert. Kapela byla a možná ještě je, jedna z nejuznávanějších synthpopových kapel všech dob. Po druhém zkouknutí tohoto povedeného filmu s mírně pro někoho depresivní hudbou, pro mě pastvou pro uši dávám Corbijnovských 100%. (19.08.2021)

Tak jednostranně depresivní film aby člověk pohledal! Asi po čtyřiceti minutách mě to začalo neskutečně iritovat, no považte - týpek je přijat do kapely, týpek se se skupinou naprosto jednoduše dostane na vrchol (alespoň podle filmu), týpek má první ženu, týpek má druhou ženu, týpkovi se narodí dítě, týpek je zbožňovaný fanoušky, a tak dále. A světe div se, týpek se pořád tváří nasraně a mučednicky. Nemluvě o tom, že brečí u sexu. Dobře, možná takový byl, ale že by se za 23 let svého života ani jednou neusmál, neprohodil vtípek, neužíval si trochu? To autoři hodně přepískli. Pro mne sterilní biografie bez jakýchkoliv morálních hodnot. (10.08.2012)

Control nijak zvláť nevybočuje z řady dalších hudebních/životopisných filmů, ale ten komorní přístup, s jakým Corbijn uchopil Curtisův život, byl rozhodně správným krokem. Riley vyzařuje tolik charismatu, že by to při delší stopáži mohlo zabíjet a jeho výkon filmu vévodí. Úplně nevím, co si mám myslet o vykreslení zpěvákovy osobnosti, protože jsem na konci filmu zůstala stejně zmatená, jako byl on. Možná to bylo záměrem, netuším. Celkový dojem by nabral jasnější obrysy, kdyby režisér ubral pár scén. A i když mě Joy Division nijak extra neberou, Control pro mě byl zajímavou sondou do života jedné ztrápené duše. (14.08.2011)

Videoklipár Anton Corbijn si prekvapivo ukontroloval svoj celovečerný debut. Točí presne v štýle svojich melancholických čienobielych videoklipov, čo tento inak iba mierne nadpriemerný film robí zaujímavým. No a ak máte radi Joy Division, jedná sa o nutnosť. Ak nie, je možné, že sa o nich po tomto filme budete zaujímať, v mojom prípade sa tak nestalo. Jednu hviezdu pridávam za vždy skvelú Samanthu Morton. Corbijnovu budúcnosť ale aj tak vidím vo videoklipoch. Tam je viac doma. (23.05.2012)