J*A*S*M

Dostatečně stylově i narativně zajímavý mindfuck, aby dokázal po dvě hodiny slušně bavit. V závěru se děje leccos, ale že by mi to do sebe při první projekci zrovna uspokojivě zapadlo, to se říct nedá. Zatím 7/10

Že dávám o hvězdčku víc než druhému dílu, je spíš než vzestupem kvality zapříčiněno lepší náladou při projekci. Nebo možná střídmější stopáží, nevím. Plusem je Thorinův chvilkový sestup do šílenství, negativem digitální bordel, again. Bilbo dějem propluje, bitva pěti armád se smrskne na několik dílčích soubojů a jako celek vlastně ani nijak nedopadne? Znovu je nutno napsat, že natažení Hobbita na tři dlouhé filmy bylo prostě špatné rozhodnutí.

Manipulativní výroba mistra. Vlastně tu ani není pořádně komu fandit a s kým soucítit - J.K.Simmons je skoro až démonická karikatura, Teller pak svou touhou být nejlepším z nejlepších - ať to stojí, co to stojí - působí spíš jako nesymaptický tvrdohlavec. A tak se dá Whiplash užít nejlépe asi jako adrenalinová atrakční jízda, kdy si divák zážitkově užívá, jak do toho Teller mydlí paličkama a Simmons na něj ječí a háže po něm židli. Pak si člověk možná ani nevšimne těch lacinných berliček. 75 %

Jedna hvězda je možná až příliš přísná, protože The Atticus Institute není film, který by byl vzhledem k danému autorskému záměru kdovíjak nepovedený. Jedná se o falešný dokument o výzkumném institutu, kde vědci zkoumali jedince obdařené paranormálními schopnostmi, až se setkali se ženou, která má schopnosti přímo démonické. Takže značnou část stopáže tvoří mluvící hlavy, které přežili do dnešních dnů, dobové fotografie, přes něž je puštěn voiceover oněch již zmíněných mluvících hlav, a sem tam, aby se neřeklo, i nějaké dobová stopáž. Objektivně ten koncept docela drží při sobě, subjektivně ohromná nuda.

Nenadšených 70 procent. The Imitation Game je filmem, který každoročně v oscarové sezóně nesmí chybět. Kvalitně zpracovaný reálný příběh osoby, která se vymyká. Tentokrát tu máme Alana Turinga, geniálního matematika, nepříliš společenského podivína, gaye. Spíše než sestavování Turingova stroje a prolamování Enigmy mě zaujala morální dilemata související s nemožností akutního použití vyluštěné šifry k záchraně lidských životů (tomu se mohlo věnovat trochu více prostoru) a způsob, jakým se společnost ke svému odlišnému hrdinovi po válce zachovala. Celkově je to dobrý film, ale svým předchozím hravým thrillerem Lovci hlav mě Tyldum potěšil mnohem víc.

Jsem v podstatě šokován, že se tvůrci pokusili zpracovat námět o švábech, kteří při zemětřesení vylezli odkudsi ze zemské kůry, živí se popelem a samovznícením způsobují požáry (!!!), nikoli jako humorné béčko, ale jako vážný sci-fi horor. A ještě víc jsem šokován, že se jim to alespoň do určité míry povedlo. Kolem a kolem je to šílená blbina, ale hlavně v druhé polovině se filmu celkem daří hrát na znepokojivé struny, když sledujeme biologa, který kvůli ztrátě své milé tak trochu zešílel a rozhodl se s broučky pohrát a zmutovat je. Film tak bizarní, že se ho asi vyplatí vidět.

Avengers meets StarGate v disneyovském animovaném provedení . Film místy vyloženě cituje určité scény (viz Iron Man na konci Avengers vs. Hiro na konci Velké šestky), přičemž je to tak očividné, že už to ani nelze považovat za vykrádání, ale spíš za popichování. Určitě se najdou lidé, kterým bude celková neoriginalita a neobjevnost vadit, už je i vidím, ale mně je to u animáku celkem jedno. Je to milé, zábavné, vtipné, a dokonce i mírně dojemné. U animované komiksové pohádky mi to stačí.

Zachycení života na italském venkově někde na pomezí mezi snem a noční můrou. Divné, hodně divné. Ať tak nebo onak, jsem docela rád, že jsem se z toho zážitku probudil.

Lacinné kanadské torture porno s příliš velkým množstvím afektovaných slípek. Já nevím, na mne už zástupci tohoto subžánru moc nezabírají, pokud tedy nejsou obzvlášť povedení. Nebojím se u toho, nebavím se u toho, a zrovna tento jeden konkrétní mě ani nijak neznepokojoval - příliš rychlé, k obětem nemám žádné pouto, mučeníčko celkem light. Na druhou stranu se The Scarehouse musí uznat alespoň určitá produkční kvalita. V rámci subžánru lze vybrat i hůř.

S tímhle filmem mám vyloženě subjektivní estetický problém. Ačkoli je Kniha života všeobecně oceňována za krásnou a kvalitní animaci (což je asi objektivně technicky pravda), pro mě to byl bolestný zážitek. Prostě nechutně přeplácaný bordel. Navíc nechápu, pro koho to bylo točené? Příběhově zajímavé to není, roztomilé a vtipné už vůbec ne. Když si představím, že na tohle vezme někdo děti do kina ... chudáci špunti musí po pár minutách znudeně usnout. Pravděpodobně to cílí na hispánskou minoritu v USA ... ale nevím ... mexický vibe má Kniha života opravdu velmi silný, ale to je tak jediné, co je v ní k nalezení.