J*A*S*M

Tohle mě příjemně překvapilo. Podle plakátu jsem čekal nějakou béčkovou blbinu, ale on se z toho nakonec vyklubal docela solidní znepokojivej film, který mi je sympatický především svou snahou zpracovat alien-abduction téma s vážnou tváří. Hororů s UFOny tu za poslední dva roky pár bylo, tenhle je určitě mezi těmi lepšími z nich - např. letošní Extraterrestrial se vůbec nechytá, to byla kravina pro děcka. Tento film se naopak snaží stavět na postavách, nějaké vnitřní drama v něm je. Trochu to drhne herecky, ale i tak spokojenost za silnější tři hvězdy.

Nejslabší celovečerní Balagueró a současně nejslabší film ze série REC. A přestože s tím skoro nikdo nebude souhlasit, tak pro mě vlastně první slabý REC, protože trojku, která se hejtuje o sto šest, považuju za solidní film - hlavně z toho důvodu, že se nebála být jiná. Apocalipsis plus mínus navrací vážný tón, stísněné prostory, Angelu a krvavou akci, ale kouzlo prvních dvou dílů je pryč. Je to pro mě docela šokantní, protože Balaguera jsem téměř s jistotou považoval za motor režijního dua, ale teď se zdá, že to mohla být právě spolupráce dvou kreativců, kteří se předháněli v tom, kdo vymyslí lepší nápad, jež udělala z prvních dvou filmů to, čím jsou. Protože právě zajímavé nápady jsou to, co Apocalipsis strašně chybí. Působí to tuctově, genericky a líně. Zklamání, zbytečnost, byť hezky natočená.

S obskurním subžánrem nunsploitation zatím nemám příliš zkušeností, ale možná si nějaké kousky doplním, protože tahle Alucarda nebyla vůbec zlá. I když první dojem značil něco jiného - zpočátku totiž film vypadá vyloženě slabě - herecky ochotnické, naivní, lacině soft erotické. Jakmile se ale posednuté dívčiny začnou předvádět, jde kvalita - nebo lépe řečeno zábavnost - filmu prudce nahoru. Druhá půle má spád, spoustu krve, spoustu hysterických jeptišek a nechtěně směšných dialogů. Takže nakonec vlastně potěšující zážitek, byť tak trochu guilty ...

Hezky natočená duchařina z prokletého domu. Musím oponovat jednomu zdejšímu komentáři, který tvrdí, že hororů o strašidelných domech příliš není. Vždyť je jich jak nas*áno. Vlastně se mi zdá, že haunted house je jedno z vůbec nejčetnějších hororových prostředí. Tento kousek z konce sedmdesátých let je takovým poměrně typickým příkladem, kdy parta hrdinů do zlého baráku přijede, barák je v sobě uvězní a začnou se dít věci. Nic, co by již někdy člověk neviděl v zapamatováníhodnějším podání, ale bez problémů zhlédnutelné. Konec fajn.

Několikrát tu vidím v komentářích slovo "napínavý", které patrně musí mít úplně jinou definici, než jsem si vždycky myslel, protože La Donna del lago je leccos, ale určitě ne to, co bych si pod zmíněným slovem představil já. Film je pomalý, ponurý, melancholicko-lyrický. Objektivně se mu musí uznat nadprůměrné kvality, v jiném rozpoložení by mě jeho atmosféra možná vtáhla, ale dnes jsem u něj k vlastní smůle jenom hrůzně nudil.

Velmi dobře vymyšlený sociálně-kritický horor. Chaos, paranoia. Jednotlivé skupiny (obyvatelé městečka, řadoví vojáci-maskáči, vedení) bojující proti sobě, často aniž by znali důvod. Vlastně přesný důvod ví jen málokdo. A ještě ke všemu v případě těch "kladných" hrdinů, tedy nakažených obyvatel v městě, nejde úplně lehce říct, jaký jejich čin je racionální, respektive normálně emocionálně impulzivní, a jaký už je projevem jejich nemoci zešílení. Je to chytřejší film, než by se na první pohled mohlo zdát. Člověk se až diví, kolik těch zajímavých linek se v remaku ztratilo.

Ajův remake je tak dobrý, že jsem si vzhledem k nikterak valnému hodnocení nechával původní Cravenovy Hory docela dlouho utéct. Což byla chyba, protože je to překvapivě dobrý hororový film. Pokud bych měl něco vyzdvihnout nad remake, tak určitě postavy buranských kanibalů, které tu jsou od sebe charakterově/vizuálně odlišitelné, tedy jedná se opravdu o postavy, nikoli o nástroj vraždění jako v moderní verzi. A působí tak pěkně pravěce, jako neandrtálci, to se mi líbilo. Hodinu je ten film v podstatě výborný - atmosférický, drsný, děsivý. Škoda jen, že třetí akt zklouzne k poměrně nudnému vybíjení, ještě ke všemu za denního světla. Tehdy jde výsledný dojem trochu dolů, ale celkově až nečekaná spokojenost.

Téma lákavé. Loď ztracená kdesi v Bermudském trojúhelníku, nevysvětlitelné nadpřirozené úkazy, paranoia. Bohužel až na pár lehce strašidelných nočních scén a příjemně creepy holčičku s příjemně creepy z moře vytaženou panenkou ten film nemá co nabídnout, respektive velmi trpí tím, že nemá jeden hlavní motiv. Chvíli se tam děje to, chvíli zas ono, celkově je to dějově rozplizlé a trvá to dvě hodiny. Herci navíc taky příliš nepomáhají a dialogy sestávající z opravdu cheesy hlášek taky ne. Když je promrzlý černošský kuchař vysvobozen z ledničky, vypoulí oči a vyděšeně řekne "this child is a devil", šel jsem smíchy do kolen. Už jen proto, že mě asi dvě sekundy předtím napadlo, že přesně tohle by mohl říct.

Námět zněl na papíře asi tak tisíckrát líp, než to nakonec působí v reálu, opravdu mě překvapuje, že i úplná kravina dokáže po premiéře na renomovaných festivalech (tiff) získat pozitivní šuškandu. Bizarní to docela je (ale nic, co by jakkoli mohlo šokovat diváky, kteří alespoň občas zabrousí mimo mainstream), ale to je tak všechno. Hororovost jen v náznacích, o komediálno se Smith snaží, ale vychází mu to asi v jedné čtvrtině případů pokusů o vtip, zbytek je trapno, které bolí. Zvlášť když se na scéně objeví nejprotivnější herec současnosti, začne se pitvořit jak idiot a ne a ne zmizet. Závěrečnou scénou se asi Smith pokoušel něco důležitého říct, ale tou dobou už bych nejradši něco řekl já jemu.

Tady je i slovo "paradox" málo ... V jiných filmech o cestování časem jsou časové paradoxy spíš překážkou, se kterou tvůrci marně bojují, a které se naplno vyjeví, až když divák začne do příběhu logicky vrtat, ale v Predestaination je paradox alfou a omegou snímku, tvůrci si jej pečlivě budují a skoro se až snaží, aby byl co nejparadoxnější.