Robbi

Když John McClane (Bruce Willis) naskakuje v Černobylu zezadu do vrtulníku Mil Mi-26, je na rámu výklopných dveří zřetelný nápis latinkou: „DANGER.“ U ruského stroje by byla použita azbuka.

V místnosti s modelem je na jedné stavbě napsáno červenou barvou: „Nicht stören.“ Jde o německý příkaz „neničit“.

V horském sídle padlých válečných štváčů zdraví D'Hemon (Jiří Plachý st.) přítomné parafrází nacistického pozdravu, jenom ho provádí levou rukou.

D'Hemon (Jiří Plachý st.) říká Ing. Prokopovi (Karel Höger), že v horském sídle padlých diktátorů je 9,5 gramu krakatitu. Jenže plechovka je podstatně větší, odhadem by pojala 400 g prášku.

Velké množství záběrů, zejména na začátku filmu, zachycuje Památný kostel císaře Viléma v Berlíně. Ten byl vážně poškozen při spojeneckém náletu 23. 11. 1943. Po válce se diskutovalo, zda trosky věže ponechat. V roce 1956 bylo rozhodnuto o nové přístavbě a zbytky kostela se měly srovnat se zemí, ale proti tomu se postavila veřejnost.

Detektivové Stoleté Cornac (Paul Préboist) a Roquentin (Mario David) při automobilové honičce nasedají do červeného taxi. Při následující hromadné nehodě vylézají z havarovaného černého automobilu, aby vzápětí s ostatními použili stejný taxík, jako na počátku pronásledování.

Když jsou Alexandrine (Ursula Andress) a Arthur (Jean-Paul Belmondo) zavřeni v celách hongkongského žaláře, mají stejné vězeňské číslice, jen jinak seřazené – Alexandrina 1202, Arthur 2201.

Pro první uvedení v československých kinech byly změněny nejen titulky, což byl u zahraničních filmů častý postup, ale byly také vystřiženy všechny scény se sovětským profesorem Parisem Nikolajevičem Proževalskim (Boris Lenissevitch). Jedním z uvedených důvodů byl dojem schvalovacích orgánů, že je sovětský akademik vylíčen příliš satiricky.

Když Arthur (Jean-Paul Belmondo) a Leon (Jean Rochefort) cestují do Himalájí strojem soukromého dopravce, aby našli klášter Šuli, jsou při letu a přistání použity záběry dvou strojů, což dokazuje střídavě uvedená a chybějící imatrikulace HB na trupu šedivého hornoplošníku.

Film byl natočen podle skutečné události, která se odehrála ve dnech 18. a 19. listopadu 1983. Sedmička ozbrojených představitelů „zlaté mládeže“ unesla letadlo na trase Tbilisi–Batumi–Kyjev–Leningrad (tehdejší). Zabili tři členy posádky a dva cestující, jeden z únosců byl při přestřelce zastřelen, další po zavraždění letušky Valentiny Krutikove spáchal sebevraždu. Vedoucí celé skupiny zemřel ve vězení, tři přeživší pachatelé byli po devíti měsících odsouzeni k smrti a popraveni. Přežila jen „nevěsta“, odseděla si sedm ze čtrnácti let. Mezi popravenými byl i herec Michail Kobachidze.

Roli Tornika Aravidzeho původně ztělesnil German Michaljovič Kobachidze, syn filmového režiséra, scenáristy, herce a skladatele Michaila Kobachidze a herečky Nately Machavariani. Jedenadvacetiletý mladík zvaný „Gega“ byl jedním ze skupiny sedmi potomků gruzínských intelektuálních rodin, která se zbraněmi a granáty unesla let 6833 na trase Tbilisi–Leningrad. Akce skončila nezdarem, Kobachidze a další tři únosci byli odsouzeni k smrti a 3. 10. 1984 popraveni. Z tohoto důvodu bylo uvedení do kin odloženo a scény s Tornikem Aravidze musel režisér Tengiz Abuladze znovu natočit – zmíněnou postavu vytvořil Merab Ninidze.

Spisovatel Ludvík Láce (Lubomír Lipský st.) jezdí vozem Tatra 54.

Lolinka (Jiřina Bohdalová) říká, že se celé divadlo pojede podívat na novou hru do Švédska. Divadelní posel Kváča (Václav Trégl) dodává – Vejle. To je ovšem město v Dánsku.

Ve snové sekvenci unáší Lolinku (Jiřina Bohdalová) sousedka Bártová (Stella Zázvorková). Odlétají letounem Zlín Z-26 s imatrikulací OK-JGT.

Viola Davis (Deloris Jordan) a Julius Tennon (James Jordan) jsou ve skutečně stějně jako ve filmu manželé.

Ben Affleck většinu děje filmu konzultoval přímo s Michaelem Jordanem. Jediná jeho žádost se týkala obsazení matky Deloris – basketbalista trval na tom, aby ji hrála Viola Davis.

Film nemá klasické hudební pozadí – nahradily jej skladby daného období, jejichž názvy mají vztah k danému dění na plátně (mj. ZZ Top – „Legs“, Dire Straits – „Money For Nothing“, Cyndi Lauper – „Time After Time“ či Mike & Mechanics – „All I Need Is a Miracle“). Podobných písní zazní ve filmu na tři desítky.

V Holandsku má seriál pod názvem Buurman en Buurman obrovskou popularitu. Kees van Dijk se synem Bramem se dokonce nechali inspirovat některými vynálezy Pata a Mata – pustili se do jejich reálné podoby. Pod názvem Voor Mekaar! natočili přípravu obraceče palačinek a zahradního kolotoče ze sušáku na prádlo. Kees byl tím zručnějším a byl to on, kdo pro experimenty poskytl vlastní dílnu. Video je dostupné na sociálních sítích.

Režisér Václav Vorlíček byl velmi spokojen s Bolkem Skalskim ve filmu Bouřlivé víno (1976). Zvažoval ho proto obsadit do role malého Zemánka, ale herec mu přišel málo oplácaný. Dostal tedy nějaký čas na to, aby přibral, ale podle vlastních Bolkových slov se mu to v daném termínu nepodařilo, proto se dostal ke slovu Michal Kocourek.

Vojtěch Jandera (Otomar Krejča st.) a Václav Kajdoš (Lubomír Lipský st.) mají jet za Ouklice nahradit poškozenou lokomotivu. Ouklice však v Československu neexistovaly.