Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost na rozloučenou, spojí se Matys s učni a s jejich pomocí lokomotivu opraví. A v Matysův den poslední se všechno obrátí - stroj je v pořádku a přednosta vyzve Matyse, aby na něm dál jezdil. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (50)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tento film je skutečně přelomový. Předchází budovatelským filmům z pracovního prostředí různorodé kvality, ale zároveň je oproštěn od následné ideologie, přesto se tu oslava pracovního úsilí i poválečné rekonstrukce československého průmyslu obráží jasně a pravdivě. Je to ovšem už jiný film, nepatřící do starého buržoazního prostředí, zde jsou hrdinové obyčejní lidé, bývalí proletáři. A je to také oslava jednoho dnes už skoro zapomenutého povolání - strojvůdců na starých parních lokomotivách. Jak by se neměl líbit těm, kteří jsou fanoušky v tomto oboru. Samozřejmě, film je korunoiván hereckým a lidským mistrovstvím Jaroslava Marvana, jemuž sekundují Otomar Krejča, J. o. Martin a Vladimír Hlavatý, zatímco ostatní svými výkony poněkud zaostávají. Možná by si film zasloužil čtyři hvězdičky, jenže měně vhrkly do očí při závěrečné scéně slzy. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Železný dědek není budovatelským filmem, ale výchovnou veselohrou, radující se z návratu k normálnímu způsobu života po válce. Není to žádné převratné dílo, ani nespoutaná a brilantním vtipem prolezlá komedie, ale díky herecké vložce dvou hlavních hereckých protagonistů dokáže pobavit i v dnešní době. Ten výchovně karatelský styl je po době, kdy hladina morální etiky společnosti rozbředla pod nánosy zuřivě pochodujících německých bagančat, pochopitelný a chvályhodný. Hlavní postavou je poctivý strojvůdce Antonín Matys (velmi dobrý Jaroslav Marvan), zcela oddaný své práci a oblíbené lokomotivě. A když se někdo nechce vzdát svého smyslu života a poslání, tak zatne zuby stejným způsobem. Druhou hlavní postavou je Matysův zeť a začínající strojvedoucí Vojta Jandera (skvělý Otomar Krejča st.), vzorný pracovník, přívětivý společník a čestný člověk s jednou jedinou chybičkou. Nejzápornější postavou je dělník Žejdlic (zajímavý Vladimír Hlavatý), úskočný, závistivý a pomstychtivý ulejvák a zloděj. Z dalších postav: Matysova starostlivá manželka Božena (Marie Ježková), Matysova dcera a Janderova žena Marie v očekávání (Marie Kautská), snaživý Matysův nadřízený a přednosta Podroužek (Vítězslav Boček), vstřícný dílenský mistr František Zálabský (příjemný J. O. Martin), přátelský topič Vašek Kajdoš (Lubomír Lipský st.), svědomitý železničářský zřízenec Hanousek (sympatický Stanislav Neumann), úlisný prodavač v konzumu (Karel Effa), či nejvýraznější z pomáhajících učedníků Bořík (Antonín Šůra). Železný dědek není nezapomenutelnou zábavou, ale jeho výchovný charakter nelze zaměňovat za ryzí budovatelskou propagandu. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Budovatelský? To snad může tvrdit pouze někdo, kdo budovatelský film nikdy neviděl. Ani slovíčko o lidu, který by měl vládnout, ani větička o tom, že někdo je nebo není ve straně, ani žďibet jakékoli politiky nebo propagandy... Jenom starý strojvůdce Matys, který miluje železnici a svou lokomotivu. Ba co víc, dokonce si s ní povídá jako s živým tvorem... Jestli neznáte podobně zapáleného železničáře tak platíte pivo! Já jich znám hned několik. Jaroslav Marvan ve filmu exceluje. Je zcela přirozený a krásně umanutý. Slušná je i režie, a kamera dosyta si užívající kolejí a dýmajících lokomotiv. Srdcová záležitost... Zajímavé komentáře: Karlos80, Marthos, vypravěč, GIK ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Snad to bylo tím prostředím výtopen, železnice a krásných mašinek, ale na rozdíl od jiných brutek té doby mi železný dědek přijde celkem koukatelný. Ono to bude asi i tím, že se to odehrává za okupace. Máme tak možno vidět celkem běžné chránění lokomotiv před kotláři včasným zajetím do tunelu atd... Ta bouda opilců mi přišla jak z nějakého westernu. Samozřejmě se zde rozjuchaně buduje což je opepřeno krádežemi nářadí, ale jak říkám - dá se na to celkem pohodlně koukat. Navíc Marvan v hlavní roli... a nemyslete si, že ta postava milovníka vlaků je nějaká vymyšlená figurka. Takových milovníků železnice mezi námi běhá spousta Tři nýty. * * * ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Marvan byl jako vždy vynikající. Řekla bych, že tenhle příběh stojí celý na něm. Většina lidí včetně mě by se na tenhle film ani nepodívala, kdyby tu nehrál Jaroslav Marvan. Možná, že kdybych byla fanda do mašinek, tak bych ho zřejmě vyhledala. Ale to jsou jenom sama kdyby. Nezařadila bych tenhle film mezi ty, které nesou označení budovatelské. Vždyť je to snímek o nádražácích, mašinfírech a lokomotivách. Tak je naprosto normální, že tam jsou dělníci ve špinavých monterkách. Už vidím někoho, jak jde házet uhlí do kotle nebo opravovat lokomotivu ve velké večrní róbě. Taky jsem si nevšimla, že by tu někdo mluvil něco o straně nebo o vládě lidu nebo tady byly nějaké jiné náznaky, které by tenhle příběh zařazovali do takové škatulky. ()

Zajímavosti (11)

  • Když „Železný dědek“ Matys (Jaroslav Marvan) s topičem Václavem Gajdošem zastaví na trati čtveřici uvolněných vagónů, je zřejmé, že bylo použito více záběrů z opačných stran. Svědčí o tom brzdařská budka, která je většinou na druhém, ale v záběru, kdy vagóny jedou kolem nádražního hradla, na třetím vagónu. (Robbi)
  • V roli Marvanových lokomotiv se vystřídaly "mikádo" řady 387 (Líza) a "nohatá" 275 (akční scéna s uvolněnými vozy). Útočící Spitfire v úvodní scéně je ironií osudu jeden z letounů, se kterými přiletěli českoslovenští letci z Anglie. (Stejšn)
  • Film byl inspirován skutečnou událostí, kdy Líza (lokomotiva 387.018) byla skutečně napadena americkými kotláři 1. 4. 1945 a při útoku zemřel topič František Šejnoha (ve věku 43 let) a dva cestující. (kelley)

Reklama

Reklama