Oktavianus

Televizní film se všemi klady a zápory, přesto dík slovenské televizi za vznik filmu a České televizi za spolufinancování. Mezi hlavní zápory patří samozřejmě lacinost: nejvíc je to vidět v momentech, kdy před plénem ÚV demonstrují obyčejní lidé - a při detailnějším záběru jich je asi pět. Ale to k televizním filmům tak nějak patří. Osobně mám daleko raději zpracování srpnových událostí ze Sedláčkova Českého století, které se vykašlalo na "prosté lidi" a rodiny funkcionářů a šlo jen po nejvyšších politicích. Tím Sedláček vytvořil strhující drama, ke kterému bylo našlápnuto i zde - ale právě prostřihy na Dubčekovu rodinu děj zdržují. Naopak na rozdíl od ostatních komentujících chválím chytře provedené přechody mezi dokumentárními záběry skutečných událostí a hraným filmem, vůbec mě nerušily, naopak se sem dost hodily. Po stránce obsazení je nutno pochválit casting - Adrian Jastraban do role (pro mě hodně nečekaně) perfektně sedl. Vlastně všechny role byly obsazeny možná méně výrazně než v Českém století (s výjimkou Jiřího Zapletala, co si zopakoval roli Josefa Smrkovského) - mluvím hlavně o Černíkovi, Krieglovi, Mlynářovi, Svobodovi, ale i Bilakovi nebo Brežněvovi -, ale zase o to věrněji směrem k předobrazům. S jedinou výjimkou: zobrazení Husáka mi tu fakt nesedělo. A tedy nejsem historik, nechci se v tom rýpat, ale co jsem tak četl, Husák byl spíš kdysi kamarád s Krieglem, ne s Dubčekem... Ale to je detail a autorská licence si může dovolit ledacos. Výš nehodnotím, něco přes 60 procent film realisticky oceňuje, a hlavně: já nějak nejsem moc nadšenej z "reformovaných komunistů". Nic takovýho neexistuje. Jak říká staré úsloví, jedinej dobrej komunista je mrtvej komunista. A lidská tvář v socialismu neexistuje.

Otázka za 100 bodů: už jste viděli třináctou řadu Simpsonových z roku 2001? Hned v prvním, tedy čarodějnickém díle, je k vidění moc zábavný příběh, jak si Simpsonovi změní dům na inteligentní dům, který obyvatelům odpovídá sametovým hlasem, sám chystá rodince snídaně, připravuje paní domu lázeň... a nějak moc ji chce chránit, takže mu pán domu překáží. A co tu máme jako žhavou českou novinku po sedmnácti letech? TOTÉŽ. DOSLOVA TOTÉŽ. Tak okatou vykrádačku jsem snad ještě nikde neviděl. A Simpsonovi samozřejmě zdaleka nebyli první, kdo s tím konceptem přišel, takže tvářit se, bůhvíco zajímavého vzniklo, prostě nejde. Naopak - za odvahu dát nepřiznaný, ale o to okatější plagiát do kin, to fakt Karlu Janákovi a Lubomíru Slivkovi tleskám, já bych tu drzost neměl. K filmu samotnýmu: technicky je natočený dobře, není co vytknout. Ale ten obsah... Důvěrný nepřítel je fakt nelogická kravina, kde spousta věcí prostě nedává smysl. Kdyby jenom chování postav; scénář je napsaný příšerně vážně (přesněji: příšerně a vážně) a škodolibost je tak o to větší. Úlitby product placementu ani nekomentuju. Když kurva nemám peníze, tak netočím. Je to lepší než pouštět do scén znělky Evropy 2 a ještě nechat hlásit Štíbrovou, že "jsou tady 3 v 1". A mnoho dalších reklam. Renault taky zaplatil dost, že jo? No a tuny klišé. Schválně, na kolik filmů si z hlavy vzpomenete, že jste v nich viděli párek hrdinů, co promoknou venku za deště, tak si sundají oblečení a rozdají si to tam? Na první dobrou jich mám šest. A mnoho dalších klišé, ať už brutálně schematický postavy, nesmyslný dialogy... Navzdory tehchnicky povedenému zpracování bych dal jednu hvězdu, kdyby se přenádherná Gabriela Marcinková tolik nesvlékala. Ta druhá hvězda je jenom za ni. Jinak to byl příšernej film.

Nic světoborného jsem od hororu založeném na dětským internetovým folkloru nečekal, o to větší překvapení jsem dostal. Hned při odchodu z projekce jsem si říkal, že tohle prostinký divák nezkousne (podobně jako předloňskou fantastickou Čarodějnici, s kterou má Slender Man mimochodem docela hodně společného, a když si najdu chvilku, něco o tom do Týdne napíšu). No a taky jo: zatím sedm hodnocení, z toho čtyři odpady a tři jednohvězdy... Prostoduchost z dosavadních komentářů jen tryská. Jasně, Slender Man rozhodně není bez chyb: hned v několika scénách vykrádá jiné horory, bubák je hrubě nestrašidelný, ne vždycky logický chování postav už ani nemá cenu komentovat. Ale tvůrci to dobře věděli: za málo peněz (základní budget byl pouhopouhých 10 milionů USD, i když se pak něco přisypalo) stvořili hodně moc muziky. Při vědomí, že strašák by nebyl moc strašidelný, nechávají ho úmyslně ve stínu a temnotě, kam podle povídaček ostatně patří. Jít na film o Slender Manovi a pak si stěžovat, že je strašidlem Slender Man, jak tu někteří předvádějí, je fakt vrchol demence. Tenhle film stojí na perfektní atmosféře, která je nádherně hutná, depresivní a nepříjemná, podpořená nervózní kamerou; na primitivním lekání zdejší strašení fakt nestojí. Navíc mě potěšily obě hlavní protagonistky (jasně, jsou čtyři, ale Joey Kingová jako Wren a Julia Goldani Tellesová coby Hallie ostatní o dost předčí), potěšil mě i fórek se jménem Knudsen. A to, jak si tvůrci vyhráli právě s fenoménem dětského internetového folkloru v některých scénách, stojí za hlubší ocenění. Velmi nečekaně dobře zvládnutý horor, který rozhodně patří k tomu lepšímu, co letos bylo k vidění. Původně jsem chtěl dát silné tři hvězdy, ale čtvrtou přidám prostě pro lepší pocit.

I blockbuster o žralocích může být chytrý a na výši. Tohle je jen nudná zhovadilost, dopředu vykastrovaná kvůli ratingu a upravená pro čínský trh. MEG je plný těch nejklasičtějších a nejotravnějších klišé, které si lze vymyslet. Hrdina – profesionál, který už jenom chlastá a dá problém ho přesvědčit, aby šel znovu do akce. Trauma minulosti. Brilantní vědec s krásnou dcerou na výzkumné stanici – sakra, tohle klišé existuje od sci-fi v 50. letech! Zbytečná dojemná úmrtí některých postav. V některých případech úmrtí nedávají smysl. V jednom případě prostě jeden z hrdinů spadl do vody, ostatní ho vytáhli a on… prostě umřel? Jako proč? Cože? Rodící se sympatie z původních antipatií mezi chlapáckým hrdinou a chytrou hrdinkou. Zákeřný boháč myslící jen na sebe. A mnoho dalších… kdyby šlo o přiznanou poctu starým sci-fi, ok. Ale tvůrci to tak prostě udělali, protože měli pocit, že „se to tak má dělat“. Jo, megalodon vypadá opravdu luxusně a digitálně vykouzlený podmořský svět bere dech... do chvíle, kdy obrovské monstrum doráží na Stathama, zatímco on jen tak žertovně kope v porovnání se žralokem malinkými nožičkami. To prostě působí směšně. Podprůměrný žraločí thriller. A kdokoli ho hodlá srovnávat s Čelistmi, koleduje si o žalobu za nactiutrhání od Spielberga.

Nepotěší, neurazí. Navzdory krátké stopáži a tolika Adžovým nedobrovolným cestám se v něm ani nic moc neděje... A co je nejhorší, Fakír vlastně není ani moc vtipný. Což je škoda, protože anotace slibuje hodně absurdní a bláznivé dobrodružství, během, kterého se divák s titulním hrdinou podívá z Indie do Paříže, Anglie, Španělska, Itálie nebo Libye. Jenže humor je jen takový decentní ve stylu především nikoho neurazit a dobro z filmu doslova odkapává. Což o to, jakkoli souzním s jednou z klíčových myšlenek Fakíra, tedy že uprchlíci jsou taky lidi, mají nešťastný osudy a pomáhat lidem v nouzi se fakt má a je to správný, jde zobrazit méně dobro-násilně. Tady je feel good pocitu podřízeno vše - od výběru sympatických herců ve všech rolích přes scénář, hudbu nebo třeba lokace. I když, hudba - třeba tanec Adži se slavnou herečkou, natočený v bollywoodském stylu se vším všudy, už je otravný, mezi fanoušky Bollywoodu se fakt nepočítám. Na druhou stranu, s hudbou souvisí pro mě nejabsurdnější, a tedy nejvtipnější scéna: střet s anglickým imigračním policejním úředníkem jako kdyby vypadl z Monty Pythonů a už jen kvůli této scéně jsem zvažoval hvězdu navíc.

Prozatímní hodnocení (91 procent) je těžce přestřelené, 141. nejlepší film to fakt není. Ani zdaleka taky nejde o nejlepší díl série. Jistě, v rámci žánru se na to dá dívat, je to nabité akcí, žádné zbytečné zdržování nebo vysvětlování, potěší návrat některých postav a Tom Cruise je ve svým věku fakt ve formě, až se tomu nechce věřit. A skvělý je, že se přestal pořád hollywoodsky křenit. Hodně mě bavil i Cruisův tým, Simona Pegga jsem před prvním zhlédnutím jeho účinkování v sérii MI považoval za castingový přešlap - a hele, ono ne, sedí tam skvěle. Jenomže záporů je taky dost. Logické přešlapy a ignorování fyzikálních zákonů ještě překousnu, s tím se u akčních blockbusterů tak nějak počítá. Trochu podceněnou práci na scénáři už ale podstatně hůř - a vyloženě omyly se neodpouštějí. Třeba snahu po vzoru Jacka Bauera řešit morální dilemata "stojí smrt nevinného za záchranu tisíců jiných". Jenže Ethan Hunt vlastně nemusí nic zásadního řešit, i když se film tváří, jak velký rozhodování má před sebou. Vlastně se Jamesi Bondovi, kterému mimochodem ani v jeho nejslabších chvílích Ethan Hunt nesahá ani po kotníky, podobá jen v jednom: podobně jako 007 v Goldfingerovi, tak i Huntovi většina plánů selhává, neustále dostává na prdel a je neúspěšný až do finále. A to mě nebaví. Nejlepší MI tak prostě zůstává první díl, který byl vedle akce i trochu špionský. To už další díly nejsou ani omylem.

Že se v televizi v posledních letech najdou mnohem lepší filmy než v kinech, je známá věc. Hlavně České televize - vřelý dík za to. I proto (nejen pro skvělý zpravodajství) má smysl platit poplatky a i proto jsem hrdej, že tuhle televizi máme. V kinech jsou extra mainstreamové blbiny, očekávající mizivou inteligenci průměrných diváků. A jak naznačuje tento film, oprávněně, protože inteligence průměrných Čechů je opravdu mizivá. V tom je dopad Zločinu v Polné nejsilnější - paralely se současností jsou mrazivé. Ať už co se týká zmanipulovatelnosti politiky (jak jinak by Zeman, Babiš nebo Okamura mohli mít tolik hlasů, kdyby nepodchytili přízemní pudy méně intelektuálně zdatných - jichž je většina), nebo kolik lidí dodnes věří "židovskému spiknutí" a "židovským rituálním vraždám". I se to lze dočíst tady ve vážně míněných komentářích. Fascinující. Proto jsou takové filmy, jako je tento, důležité. Zločin v Polné možná není bez chyb, ale superlativy převažují. Od herecké stránky filmu - Roden, Plesl, šokoval mě mladej Heřmánek, jak senzačně vystřihl jednoduššího Hilsnera - přes důraz na dobovou řeč a kostýmy po třeba chytrý nápad proložit to dobovými antisemitskými odrhovačkami. Jistě, je to televizní film, což se odráží na rozpočtu a exteriérových scénách, ale s tím se počítá - je to přece televizní film. Kvalitativně nějakých 80 procent, za společenský význam přidávám pátou hvězdu. PS: Jsem rád, že mi zdejší komentáře prozradily, že největší kokot zdejších stránek není Psychor, ale dement Kingik.

První polovina stojí za to, hrdina se v obrovském sídle plném tajných chodeb se šmíráckými průzory do jednotlivých místností a divných zvuků či stínů noří do tenat šílenství a film diváka ponechává v nejistotě, zda se to děje jen v hrdinově hlavě, anebo v obřím boháčském sídle straší doopravdy. Dvě tři lekačky fungují a sledování vyvolává mrazivý pocit. Je taky zábavné sledovat, jak tvůrci nezapřou svou inspiraci jinými horory.Dva příklady za všechny: když se Tom prochází v chodbách sídla zazobaného otce, nelze si nevzpomenout na Osvícení a chodby hotelu Overlook. Anebo záběr z videopásky, na němž jeden z duchů leze rozevlátým způsobem zpoza postele: nebylo přesně tohle chování Samary z Kruhu? Bohužel pak přijde druhá polovina filmu. A ta se dost zvrtne. Twist je překvapivý, ale změní se tím celý žánr - což uprostřed děje diváckému zážitku neprospělo. Kromě toho je druhá půlka plná klišé a nepravděpodobných okamžiků. Opravdu by se Tom uvězněný ve sklepení pustil do dlouhé a pomalé prohlídky sklepa, místo aby se pokusil dostat ven a zachraňoval Lynn, které jde o život? A proč by vlastně Lynn nebyla zabita hned a dočkala se další scény? Nebo třeba se nejde nepozastavit nad tím, jak mohl Tom mít po dvaceti letech pobytu v blázinci tak namakané a vysvalené tělo... Tyto scenáristické (a vlastně i castingové) chyby strašně škodí. Podobně jako obří nedovysvětlení celé zápletky na konci filmu. A kdo za to může? Správně, režisér Iliadis. Film se mu nějak rozpadl pod rukama, pevnější vedení by bylo jen ku prospěchu. Ale žádné nebylo. Což je škoda.

Největší problém Krotitelek netkví v zastaralém předsudku, že by hlavní představitelky nesměly být ženy. Problém je, že tyhle ženštiny nejsou vtipné. Čtyři elitní americké komičky - a vůbec nejsou vtipné! To je hlavní průser. Tam, kde Bill Murray, Dan Aykroyd a Harold Ramis používali nádherně absurdní pseudovědecké dialogy, se v rebootu ozývá pištění, koulení očí a poskakování - když mají hrdinky radost, když na něco čekají, když se něco řeší... pořád. Fakt pořád. Ne že bych se u filmu ani jednou nezasmál, nikdy za to však nemohly hlavní hrdinky, ale komická figurka asistenta Kevina v podání Chrise Hemswortha. Jeho parodie na tupé blonďaté sekretářky se docela vyvedla (ať už to je jeho prsaté logo firmy, anebo dilema, jakou fotku si má dát na Facebook). I když jsem srovnávat s původními Ghostbustery nechtěl, samozřejmě se tomu nelze ubránit. A reboot prohrává na celé čáře. A jako samostatný film... vlastně taky. Hloupý, nevtipný, zbytečný, zapomenutelný - prostě vznikl, někdo promrhal 144 milionů dolarů a tím to zhaslo. Jdu si pustit geniální originál a udělám mnohem líp.

Každá holka přece chcee randit s popelářem, to je snad jasný. Jasný taky bylo, že film bude sračka, když jsem to zapínal. A očekávání se naplnilo, v mnoha ohledech hrůzná realita dokonce předčila černé scénáře. Třeba právě v tom, jak jsou vlastně popeláři sexy. Hudba Michala Davida je stejně zrůdná jako vždycky (až mě zamrzelo, že sám velký kolotočář neměl nějakou větší roli, mohl bych se filmu pošklebovat ještě víc). Marně pátrám v paměti a hledám na Decibelech něco pozitivního. Snad jen částečně casting - spousta nádherných holek. A showman Horváth. Jenže koho napadlo angažovat Hrušínské, Vojtka nebo Cíla, zasloužil by oběsit na nejbližším stromě, takže ani ten casting není bez výhrad. A jinak...? Podobně stručný budu u záporů: všechno. Bez legrace všechno. On to vlastně není film a jako film nefunguje, takže co pak s tím. Jedno negativum přesto zdůrazním: málokterému filmu se podaří, aby mi u něj bylo hodinu a půl v kuse trapno. Trapno za herce, za tvůrce, za děj, za dialogy, za všechno. Ohromující trapno. Škoda, že ho necítili i na place při natáčení.