HiddenDragon

"My turn." Je zajimave, ze tento pomerne vizuelne i pribehove originalni snimek se autorovi predlohy Alanu Moorovi zrejme nelibi, jelikoz se pry od knihy odlisuje (a neni ani uveden v titulcich - doporucuji sekci Zajimavosti). Osobne to posoudim, az si Vendettu sezenu v papiru, ale scenar filmu se mi libi a je pomerne nadcasovy, i kdyz ocividne parafrazuje udalosti nacistickeho Nemecka, akorat v novejsi podobe, a misto Hitlera mame Sutlera. Ze se jedna o komiks, vlastne neni nijak znat. "V" je sice obratnejsi a silnejsi, ale vylozeny superhrdina to neni. Je to takovy anarchisticky Robin Hood, ktery se snazi primet lidi k uvedomeni si, co je na vlade spatneho, aby se postavili utlaku a nesvobode. S gracii si ho strihl Hugo "Agent Elrond Smith" Weaving a i kdyz ma masku, barva jeho hlasu je proste dokonala a na dialogy se hodi. Portmanova jako jeho "schovanka" Evey ma misty mozna i dulezitejsi roli a hraje svuj kvalitni standard. Cely pribeh o pomste je navic celkem dobre propojen odhalovanim minulosti Strany az detektivniho razu. Na akcnich scenach je pak znat styl "Matrixu", ktery si asi Wachowsti prosadili a neni to na skodu. Videt bullet-time s dykami je zajimava variace, a mozna trochu zamrzi, ze jsou bojove sceny vseho vsudy jen tri. Jako alternativni verze minulosti/budoucnosti, jako pribeh o nebezpeci totalitnich rezimu, a koneckoncu jako komiks, stoji "Vendetta" urcite za zhlednuti.

Necekal jsem zadny zazrak od tak provareneho tematu, ale ze to bude tak rozpacity film, to taky ne. Tady bych vylozene potreboval dat 70%. Neni to zajiste prumer, ale ani ty ctyri hvezdy ciste ne. Tak trochu mi prijde, jak kdyby tu epickou, monumentalni a vizuelne pusobivou cast delal Scott, a pribeh nejaky zaucujici se asistent. Chapu, ze v tak znamem tematu (alespon predpokladam) se daji tezko delat zmeny, ale nektere razeni scen mi jako divakovi prislo jak facka z cisteho nebe. Nevim, jestli to nazvat zmrsenou rezii, nebo strihem, ale sceny typu: v jedne chvili mluvime s jakztakz zivotaschopnym faraonem a v dalsi sekunde se vsichni klani mumii....nebo zabiti dvou vojaku (2x, podobne a az s odstupem dovysvetlene sceny)....nebo Bale v bahne...nebo ze po 9 letech se Siporou Mojzis teprve zjisti, ze by mohl vylezt na horu za vesnici....nebo (spoilery!!) ta bombasticka scena s morem zakoncena tak divnou veci, jako ze to oba hlavni protagonisty splachne - a pak se probere Mojzis, dobre rikam si, jako zazrak, ale ze se uplne v pohode otrepe i Ramses, to bylo uz hloupe. Vubec tam takova scena byt nemela. Jak rikam, nektere veci, jako treba ztvarneni Boha, vytvoreni Desatera, jsou zajimave inovace, v uvedenych pripadech je ale to novatorstvi zas na skodu. Mozna je to tim, ze je to na tak obsahle tema strasne kratke. Tohle vyzaduje minimalne 3h...Director's Cut to snad vyresi. Take casting mi prijde zmrseny. Jediny, ktery pasuje je Bale. Edgerton se mi vubec nelibi (Yul "Chris" Brynner z "Desatera prikazani" 1956 byl podle me nejlepsi Ramses), Torturro je vedle jak ta jedle (mam ho zakorenenho jako komickeho herce a na tak vznesenou postavu se nehodi), stejne tak Ripleyova (paneBoze, sprominutim, jak ta se tam dostala). Osobne si myslim, ze mel Scott obsadit nejake uplne nezname herce, dat sanci nekomu fakt neokoukanemu, a ne naflakat typicky hollywoodsky ansambl. Ale hloupi producenti asi diktuji sve. Pritom Hebrejci (vc. puvodniho "Mojzise" Kingsleyho) jsou vybrani dobre - ale zase maji uplne minoritni vyznam. Dokonce ani ten prerod Balea v zaniceneho vojevudce "ciziho" naroda me nepresvedcil (Kingsley i Heston byli lepsi). Mozna je to tim, ze je tu Boha jaksi min. Scott se snazi o vetsi realisticnost (pokud se to tak da vnimat). Je to dvojsecna zbran. U Deseti ran to funguje skvele, u postav a pribehu tomu pak ale chybi emoce. To je taky zajimave, ze biblicky film cloveka vlastne nedojme. Nejlepsi na teto Scottove verzi je zkratka vizual - letecke zabery na tisicove davy mu proste sedi, stejne tak trikove velmi slusna prace (vlastne nikde jsem nemel pocit "umeleho CGI"). Pokud vyjde "Exodus" na videu aspon o pul hodiny delsi, bude to fajn. Kinoverze je mizerne sestrihany pribeh s perfektni grafikou.

Nekolik starych anim. vanocnich grotesek (tim padem i ve starem formatu 4:3) zasazenych do jakehosi moderneji animovaneho ramce (coz je paradoxne mene hezke). Spousta disney postavicek je "uveznena" v Mysmasi (ci Mysim dome, jak je to prelozeno ve filmu) kvuli snehove vanici. A tak se Mickey rozhodne hostum pustit nekolik filmecku ke zkraceni chvile a take k rozveseleni Donalda, ktery je jako jediny mrzuty. Postavicky je mozna dobre znat, jinak ty spojujici pasaze nedavaji moc smysl - ale zas kdo by nevidel Lviho krale, Popelku, Snehurku, Alenku, Aladdina nebo Mulan, o Mickeym a spol. nemluve. Z povidek poustenych Mickeym jsou to: "Donald na lede", "Mickey s Plutem vybiraji stromek", "Louskacek". Vsechny tyto jsou dost prumerne. Postradaji temer dej a jedna se vylozene o grotesky pro nejmensi s hudbou, behanim, a ruznymi vizuelnimi gagy. Nastesti je do seznamu na konec pridan ten nejslavnejsi pribeh, "Vanocni koleda" o napraveni lakomce Skrblika a jeho setkani se tremi duchy Vanoc. To zveda uroven vys, jelikoz animacne i dejem je to opravdu klasika, ktera hlavne k angloamer. Vanocum patri jako k nasim treba Popelka.

Nevim jak v dabingu, ale Billa a ty jeho v hlody v anglictine asi nic nenahradi :) "Nazdarek decka. Strejda Bill vam chce rict neco dulezityho. Nekupujte si drogy....Stante se popstar a budete je dostavat zadarmo." :-D Tohle je jeden z tech filmu, kterym clovek nema co vytknout. Je to perfektni po vsech strankach. Dialogy, herci, hudba...skvele se vse doplnuje. Libi se mi ta skladba jakoby ruznych stripku pribehu, ktere nejsou primo za sebou poskladane, ale spis tvori tak trochu mozaiku, ktera se na par mistech vice ci mene prolne a skonci stejne jako zacinala, na letisti Heathrow. Je tu laska dospela i detska, radost i smutek, pratelstvi i politika. Opravdu skvely scenar, ktery s lehkosti poskladal na prvni pohled neslucitelny koktejl, ktery ale ve vysledku uzasne funguje. At uz starnouci rocker Bill Nighy a jeho manazer, nebo spisovatel ktery potka lasku na prvni pohled, ci dubleri erotickych scen, a jeste nekolik dalsich postav (Rickman, Thompsonova, Knightleyova, Neeson, Schifferova) plus jeden beznadejne zamilovany premier...vsichni jsou prirozeni a hraji to tak, ze v tom nenajdu chybicku ani kdybych se snazil. Videl jsem to nekolikrat a pokazde me to dojme. A i ta relativne mala role "Mr. Beana" je vyborna. Navic bezvadny soundtrack...no a samozrejme Vanoce. Ty nasobi celou tu zamilovanou linku na entou. "Love is all around!" :)

Takovy prumerny, ale pohodovy vanocni snimek podle knihy J. Grishama "Skipping Christmas" (2001), coz je zajimave, protoze tento autor je znam spise adaptacemi z pravnickeho prostredi (Firma, Vyvolavac deste, Porota...). Namet na vanocni crazy komedii je to vpravde americky a na nase pomery docela pritazeny za vlasy. Nemame tu podobne komunity, a tak nasinci urcite prijde divne, proc by mel clovek o Vanocich plnit tolik "povinnosti" v ramci ulice. Proc by mel dodrzovat to nebo to, zdobit si to ci ono (i kdyz je to ve filmu ocividne brano s nadsazkou). A priznam se ze Luther mi je trochu podobny (takovy trochu Grinch :) Ale to by nebyl americky film, aby z toho nevykresal tu typickou vanocni pohodu, vztahy a solidaritu. Misty je humor sice trochu "na silu", ale najdou se i opravdu vtipne momenty a rozhodne film nenudi. Jen je holt takovy opravdu blaznivy. Takoveho toho typu, kdy se matka chova pri kazdem telefonatu dcery jak utrzena ze retezu. Ale ten namet takovy ztresteny je, takze Curtisova asi jinou moznost nemela, nez nasadit tuhle jecici notu. A docela netradicni je i zapojeni Santa Clause :)

Kupodivu se mi to nakonec libilo. A to jsem mel k tomuhle filmu vzdycky despekt, protoze se mi ten Grinch jako postavicka nikdy nelibila. Zelenej, chlupatej, zlute oci... Brrr, takovy americky vodnik :) Akorat bydli v jeskyni na hore :) Kdovikov a jeho obyvatele taky nejsou dvakrat krasni. Kdyz jsem se ale konecne podival az do konce, vylezlo z toho hezke vanocni poselstvi. Dokonce mi prislo, ze to ma v druhe pulce i hezci triky. Prvni polovina je hodne studiova (vyprava i masky hodne pripominaji "Karlika" s Johnny Deppem), ale jakmile si na sebe Grinch navlece Santuv oblek, vypada to nejak lip, nevim proc. K tomu par pocitacovych efektu a obcas nejaky forek a bylo to fajn. Asi by tuhle roli nikdo jiny nez Carrey delat nemoh, ten chlap je vazne trochu posuk :) Takove pohyby a grimasy ma malokdo. Ale jeste lepsi je ten roztomilej vorech Max. Autor predlohy Dr. Seuss u nas znamy neni, ale na tuhletu pohadku se divat da. Ma to vanocniho ducha a ve vysledku to je docela prijemny film, i kdyz je "hrdinou" takovy hnusny skret :)

"Nastenku chci za zenuuu, heheheheee." :) Asi nejprovarenejsi pohadka u nas, ackoliv ne z domaci provenience. V originale nic moc, zato cesky dabing tomu dal ten spravny legendarni riz. Kdo by neznal sebestredneho Ivanka, sikanovanou Pop..pardon Nastenku, Babu Jagu, loupezniky, a dedu Mraze samozrejme. Dejove je to klasicka pohadka s ponaucenim, s romantikou (i kdyz bez princezny jako takove) a potrestanim zla (ale jenom decentne :) Kamera mi pritom pri blizsim sledovani v klidu na DVD prijde misty az amaterska. Triky jsou taky dost retro (prece jen uz je to 50 let stare). Co je ale nemenne krasne, je ta ruska zima. Takovou uz u nas na Vanoce malokdy zazijeme. A pak samozrejme bez debat je cesky preklad, ktery ma tolik znamych hlasek a popevku, ze je zna kazdy. Popularite filmu pridala i slavna scenka s M. Dejdarem, nebo muzikal na lede. [jen technicka poznamka - asi bych doporucil spis sledovat v TV, na DVD je sice ruska stopa, ale bez titulku, a ceska stopa je sice 5.1, ale tak nejak trochu posunuta a nesedi to hercum uplne "na pusu" - zkratka dalsi priklad zpraseneho disku]

Zaver trilogie nezklamal. Zustava na stejne vyrazove i kvalitativni rovine jako dily predchozi (ci LOTR). I bez Smaka kupodivu Jackson z kratke sekce knihy vykresal regulerni film. Prestoze mi dvojka prijde nejtemnejsi, trojka je zarucene nejsmutnejsi. Pribeh finalizuje vsechny rozjete dejove (nebo spis postavove) linky, a ne vzdy stastne, holt i to je fantasy svet. Killi/Tauriel, Bard/Smak, Thorin/Azog, Gandalf/Sauron, Bilbo...ten tak nejak prochazi vsim. Ustrednim hybatelem vseho je Smakova smrt a po ni nehlidany poklad v Hore. Vsichni chteji kus bohatstvi, a tak vse nevyhnutelne speje k velkolepe bitve. A i kdyz to jeste neni Mordor, armady z Gundabadu a Dol Gulduru pusobi podobne desive a bitva pred Dolem pripomina velkolepe oblehani Minas Tirith z "Navratu krale" [2003] (presto mou nejoblibenejsi zustava bitva o Helmuv zleb ve "Dvou vezich" [2002] ). "Five Armies" se ale kupodivu dost soustredi na osobni dramata (zminene linky postav), nikoliv jen na megabitku, a prozreni Thorina a jeho navrat do bitvy ma uzasny "hero feeling", ktery mam na takovych filmech rad. Bohuzel jak uz to u posledniho dilu prave byva, je to neskutecna nostalgie. Napr. to vyslani Legolase v zaveru, aby vyhledal Chodce... Clovek tak v zaverecnych titulcich (tentokrat s pisni "The Last Goodbye" od Billy "Pipin" Boyda) vzpomina samozrejme na predchozi dily, ale neda to nevzpomenout na celou Jacksonovu sagu. Je to fakt hezke i smutne zaroven, kdyz si clovek uvedomi, jak to vsechno prozival, ze uz je to 13!! let od doby, kdy divakovo oko poprve spatrilo Stredozem ve "Spolecenstvu" (2001).... Asi starnu, ale proste neverim, ze v nejblizsi dobe zde bude takto vyrovnana a oblibena epopej. A i kdyby uz Jackson nic nenatocil, tohle jeho dedictvi zustane navzdy jako prvni opravdu kvalitni fantasy na stribrnem platne.

Digitalni hadi, splachovaci herecke osazeni a jeden S. L. Jackson. Cela ta idea s nasazenim spousty naspeedovanych jedovatych hadu do letadla s cilem aby spadlo, mi prijde nesmyslna. Nevim, jestli byt originalni za kazdou cenu, je fakt nutne. S letadlem a prepravou svedku/penez se toho uz vymyslelo dost, tahle varianta je jedna z nejsilenejsich. Presto je to vsechno strasne predvidatelne. Clovek muze jen hadat, kolik jich prezije, kdy umrou oba piloti, kdo je nahradi, a jestli se jim podari pristat. Ani tim nespoileruju, protoze to napadne kazdeho lehce inteligentniho divaka. Akce tu ale je, i kdyz takovy ten typ "zachran se kdo muzes" a "kde je me dite?", ale aspon se neco deje. Ma to nastesti chutne masky - natekle koncetiny, hryzance do oka, do prirozeni, zkratka kam se da :) Takze v tomhle tomu nemam co vytknout. Ale je tu spousta stupidit, treba hned ta nejvetsi po vzletnuti. K prisne strezenemu svedkovi, kvuli kteremu je blokovana cela prvni trida, jen tak zjistajasna prijde letuska, nabizi mu piti atd. Agent nikde. Sorry, ale takovy fail by neudelala ani ochranka supermarketu, natoz FBI :) Jinak receno, mozek vypnout, pasy zapnout, pojedem z kopce...teda spis z oblohy.

Myslim ze zaver trilogie se povedl vkusne. Zkouknul jsem vsechny dily hned za sebou v originale (i kdyz je to obcas tezsi stihat, zni to fakt lip) a za sebe musim rict, ze je to vsechno na stejne brdo :)) Se vsemi plusy i minusy. Plusem treba je, ze se jim podarilo poskladat opet celou squadru jako v jednicce, to teda bravo. U serii to ocenuju, protoze aby po osmi letech dali vsechny do kupy, to neni bezne, i kdyz samzrejme se dvema smutnymi vyjimkami, ktere zminim na konci. Opet se dej odehrava v jinem muzeu, coz je celkem logicke, takze se tentokrat podivame do toho Britskeho. A musim rict, ze kulisy opravdu pusobily konzervativneji, anglicky. Misty az goticky. Hodne soch, opet malby. A taky jeden rytir. Lancelot mi sice trochu lezl na nervy (neco jako Kahmunrah ve dvojce), ale budiz. Jak rikam, je to zase to same. Nektere vtipky jsou fajn (kamerove strihy "vne/dovnitr" do sveta Wilsona/Coogana stale funguji:), opicka je bezva, parodie na Godzillu taky...ale zase je tu par trapnych slovnich prestrelek, z nichz je bohuzel dost krecovita i ta s "Wolverinem", ackoliv zkomolenina "Huge Ackman" me dost pobavila :) Ten napad se Stillerovou dvojroli je taky zajimavy, i kdyz jsem se za bricho vylozene nepopadal. On me chlapec proste nebere, je divnej, natoz kdyz je ve filmu 2x :-D Paradoxne vtipnejsi byla pro me neznama R. Wilson. Jinak jediny clen ansamblu, ktery je zmenen, je Larryho syn - no nevim, ten Skyler mu nejenze neni podobnej, ale jeste vypada jak holka, blba volba. Jako celek ma ale trojka "Muzea" opravdu nostalgickou atmosferu. Je vzpominkou na M. Rooneyho a zvlaste R. Williamse. Kdyz mu Larry (Stiller) rika se slzou v ocich "Sbohem, Teddy." pochybuju, ze to nikoho z divaku nedojme. Zavery jsou na vsech trech "Muzeich" fakt nejlepsi. Myslim ze takhle by to melo zustat. Ctverka uz by se proste nehodila.