HiddenDragon

F. Darabont se vratil do vezenskeho prostredi a po "Shawshanku" (1994) zfilmoval dalsi Kinguv kus. A opet se to povedlo. Ma velke stesti, nebo mozna cich, na herce. Vsichni do jednoho jsou skvele vybrani a kazdy je dulezity. Samozrejme v popredi jaksi stoji Hanks a obrovity Duncan (budiz mu zeme lehka). Ale i Morse (ktery obcas hraje i zaporaky a furt si ho nemuzu nikam zaradit :) nebo odpudivy Hutchison, a take vezni...vsichni skladaji mozaiku celkem komorniho prostredi Bloku E v jizanske veznici. Na smrt odsouzeni vrazi zde cekaji na svou posledni mili k elektrickemu kreslu. [spoilery!!] Otazka trestu smrti je tu sice jasna, ale vlastne spise okrajova. Prece jen je to King, takze se dej stava brzy dosti mysterioznim a myslim, ze je celkem jasne podobenstvi s Jezisem. Je to sice zvlastni od autora hororu, ale je to tam. 3x poprava, 3x zazrak, nevinny jde na smrt zatimco se na nej dav zlobi, zaporak je potrestan... A v tom vsem jedna uzasna myska. S citem natoceno, skvele zahrano. Misty mrazi, misty je dojemny. A vede k zamysleni, jak se svou vlastni Zelenou mili nalozime.

Priklad toho, ze na National Geographic nejsou jen kvalitni porady a nechapu, ze ma tahle blbost tak vysoke hodnoceni. Z naproste vetsiny nudna a obycejna videa, kterych je na YT tisice, doplnena radoby vedecko-vtipnym vysvetlenim padu na drzku a podobnych skopicin na urovni fyziky prvniho stupne ZS a k tomu zcela nevtipny (suchy) Hammond, ktery ocividne fusuje do vseho a je zde na stejne "urovni" jako kdysi Eda Hrubes v "Nevahej a toc". Cely porad je pak podobny ceskemu "Stahovaku". Nuda.

Urcite se nabizi srovnani s "Beautiful Mind" (2001), ktera se mi zkratka libila trochu vic. Respektive byla vic dojemna a emotivnejsi. A take jsem Croweovi vic veril. Ne ze by se Cumberbatch nesnazil, na roli se vazne hodi, ale asi to Crowe umi lip s ocima nebo co, takze mu to clovek vic basti. Kazdopadne pribeh Alana Turinga ma nekolik motivu, kterych se film dotkne. Neni to kupodivu jen hlavni tema, tedy asi pro vetsinu lidi tajemny svet matematiky a kryptografie a prolomeni nacistickeho kodu, ale stejne dulezite film vypravi o postaveni homosexualu v dobe ne az tak davne. To jsem tedy o Anglii vubec netusil se priznam. A v neposledni rade take rozebere az filosofickou otazku, co jsme ochotni udelat (obetovat) pro vitezstvi ve valce. Kdy casto dlouhodobejsi a vyssi principy a cile stoji vys nez treba zivoty jednotlivcu ba dokonce stovek lidi. Je to vlastne uplne jiny pohled na valku nez treba ve Spielbergove "Zachrante vojina Ryana" (1998). Oba filmy se dotykaji neceho jineho. Kazdopadne "Enigma" je ne uplne konvencni pohled, realistictejsi, studenejsi, logictejsi. Podobne jako spekulace, zda F.D. Roosevelt vedel o priprave utoku na Pearl Harbour a zda se tomu dalo zabranit, tak si skupina vedcu musi klast otazku, "co by se stalo, kdyby Nemci vedeli, ze oni vedi" :) Problem tajnych operaci se navic muze obratit vuci akterum samym, podobne jako v tomto pripade. A je fajn, ze se filmari zabyvaji i pribehy, ktere by jinak mohly byt zapomenuty. (http://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing)

Popravde moc nevim, co si o tomto snimku myslet. Ale za sebe rikam, ze je to nejslabsi "Inarritu". Na prvnim miste to neni moc zabavny film, jednak delkou, jednak tematem. Pribeh neni sam o sobe nijak objevny, vse stoji na vyraznych charakterech a nuznem prostredi lidi na okraji spolecnosti moderni Barcelony. Byvaly narkoman, nyni otec, ktery se snazi predat svym detem alespon nejake to dobro v dost nehostinnych podminkach. Dysfunkcni rodinu dotvari matka, ktera nejenze je bipolarni, ale jeste ku...a :) Kazdodenni boj o zivobyti, o zaplaceni najmu, prevazne za hranici zakona. Narodnostni mensiny, at uz Africane nebo Asiati, a nelegalni prace, ktera je tim jedinym, co tyto lidi drzi nad vodou. A v tom vsem J. Bardem zjisti, ze mu zbyvaji jen mesice zivota. Navic podobne jako Cole v "Sestem smyslu" (1999) vidi mrtve a je tak obdaren jakymsi nechtenym darem, ktery vyuziva k vydelku, ale zaroven trapi jeho dusi. Herecky i zpracovanim je to syrovy a kvalitni film. Vsechny sceny pusobi prirozene a ta bida, kterou si stredni a vyssi vrstvy ani nedokazou predstavit, je zde na kazdem kroku. V tom vsem Bardem (respektive Inarritu) hleda stripky krasy, at uz v chovani k detem, v zaberech na prirodu nebo rozjimani o smrti, nepoznanem otci a (ne)spravedlivem osudu. Ta zavorka je tam zamerne, protoze to je docela problem. Za celou dobu me film vylozene nedojal. Snad jen scena v koupelne s dcerou k zaveru. Clovek ma z toho totiz sice pocit nuznosti, ale taky si rika, ze si za to mozna muze Uxbal sam. Drogy, cigarety, spatny vyber manzelky a pratel..."pozde bycha honit". Zkratka moralni poselstvi jsem v tom hledal marne. Nato, jak je to vazny film, ve mne nebudil skoro zadne emoce. Kazdopadne k zamysleni to je. Clovek takove vrstvy a osudy normalne nepotka. A mozna to je ten zamer. Abychom si vazili toho, co mame a hledali krasu v beznych drobnostech dne, protoze nekdo nema skoro nic a zivot je k nemu velmi nekompromisni.

1. dil ("Svatá" válka): Opravdu dobre se to posloucha. Je to az dobrodruzny pribeh o krutosti a motivech 1. Krizove vypravy, kdy je nam obraz tehdejsich udalosti predkladan ctenim dobovych dopisu ci kronik. Audio tedy super. Vizuelne to sice neurazi, ale pravda je, ze je to dokument, ktery staci vpodstate poslouchat. Zabery na sochy a iluminace z knih nebo reliefy v dnesni dobe nikoho neohromi a nejake grafiky nebo rekonstrukce bitev by se hodily. Pravda je, ze vylozene presnych faktu o techto udalostech asi moc neni, tak zvolili tenhle pristup, ale zas kdyz ukazuji ty kroniky, z kterych cerpaji, takove stredoveke obri bichle, rikam si ze tam snad neco najit mohli a ozvlastnit ten suchy vyklad. Misto toho jen mluvene slovo doplnili o zabery soucasneho Jeruzalema a Syrie. Navic popis vypravy je podrobnejsi az od Konstantinopole dal. Ale aspon to nezacne nudit.

[Director's cut] No s odrenyma usima, ale jo dam ctyri. Puvodni a tento Total Recall jsou dve strany jedne mince. Arnolduv original ma koule, dusi, nechutarny, skvely Goldsmithuv hudebni motiv a hlavne Mars s jeho artefakty. Jenze taky misty prece jen pusobi studiove. Masky jsou take poznat, ale to paradoxne i dnes pusobi docela stylove, proste Verhoeven :). Tento remake ma presny opak (podobne jako novy "Robocop" [2014], ale ten dopadl hur). Vpodstate dokonaly vizual s opravdu skvelym CGI a velkolepymi mesty, kde jsem hltal kazdy detail, ale jako film pusobi strasne plastikove, neosobne - vcetne nezajimave hudby. Arnold ma sice legracni rakousky prizvuk, ale co rekne, to pusobi cool. Farrell je tak nejak uplne putna. Kdyby tam byl nekdo jinej, nic se nezmeni. Stejne je to s J. Biel. Zcela nahraditelna. Beckinsale (nebo jeji kaskaderka) sice oplyva schopnostmi, o kterych by si Sharon z puv. filmu mohla nechat zdat, ale treba hlavni padouch Cohaagen (Cranston)...tyjo v zivote jsem nevidel tak nezajimavou tvar. To jsou pro me nejvetsi minusy. Ze charisma hlavnich postav je nulove. Ovsem vsechno ostatni, to je remeslne super. Uprsena Kolonie pripomene "Blade Runnera", vytahy "Minority Report", policejni roboti a invaze zas "Klonove valky" a jejich Order 66 :) Oboustranna dalnice byl skvely napad, parkurova honicka po Kolonii, hratky s gravitaci nebo bojove sceny...vse bezva. Je na tom opravdu videt hodne vynalozenych financi. A ani scenar jako takovy, co tu kdekdo kritizuje, mi nijak nevadil. Absence Marsu je sice skoda, na druhou stranu je ale dej misty velmi presnou kopii originalu, takze by se musel kritizovat i puvodni film v tom pripade. Jako popcornak je to zkratka fajn. Akce je tu az az. A ten Fall neboli Zemepad se mi docela libil. Samozrejme clovek nesmi brat v potaz fyziku :) Prumer Zeme je nejakych 12 700km. Kdyby to ten vlacek mel zvladnout za 17 minut jako ve filmu, tak by to Colina strhlo zaziva z kuze, jakej byl to byl svunk :-D

Jedna z klasik sci-fi s Arniem v hl. roli. Kolonizace Marsu, povstalci, tajemne alieni pozustatky a delnik Quaid, ktery ma v hlave lidove receno "bordel". Jinymi slovy stale citi, ze ho cosi k Marsu tahne, a kdyz nemuze premluvit manzelku ke stehovani, aspon se chce vydat na myslenkovy vylet a navstivi zazitkovou agenturu Rekall. Od te chvile je vsechno zlym snem. Nebo realitou? :) Filmy na motivy povidek P. K. Dicka jsou vyborne (Blade Runner, Minority Report) i prumerne (Next). Total Recall (podle "We Can Remember It for You Wholesale") patri k tem rozhodne kvalitnim a jedinym problemem u me je, ze ho znam skoro nazpamet, takze uz tak neocenim pointu. Kazdopadne na prvni zhlednuti to musi byt lepsi zazitek. Pribeh plny zvratu je povedeny, trikove navic i po 25 letech velmi slusne. Hlavne to ma ty typicke verhoevenovsky ujete masky a zrudicky a skvely ustredni hudebni motiv. Navic vzdycky pobavi ta Arnoldova prkenna rakouska vyslovnost :) "Fuck you!" v jeho podani zni spravne komicky :)

Na papire mozna idealni napad, ve skutecnosti pak dost rozpacite spojeni. Vazna baletni hudba (byt krasna) z Cajkovskeho Louskacka se na podbarveni detske grotesky nehodi. Ke vsi te ztrestene akci, honickam a gagum je to zkratka malo akcni, navic se motivy dost opakuji. Animace mi taky neprisla tak hezka jak v serialu. V tom, jak si pamatuji, Jerry a Tom nemluvi, coz je zachovano i tady. Ovsem vzhledem k tomu, ze mluvi vsichni kolem (Tuffy, Balerina, Kral atd.), vyzniva to podivne, jak kdyby T a J trpeli ztratou reci. Pribeh je takovy pozmeneny Louskacek. Jaksi naruby (Kocici kral misto Mysiho apod.), ale to nevadi, invence je v tomhle pripade ku prospechu. Bohuzel az na vanocni atmosferu tu neni nic moc zajimaveho. Je to opravdu spise snimek pro nejmensi, kteri se ruznym vybuchum, mlatickam a honickam asi zasmeji. Pro dospelaka slabe.

A uz je jich osm :)) Skoro presne po roce nam DC serviruje dalsi dil Justice League, a jestli hodla v tomhle skoro serialovem restartu na motivy papirove "New 52jky" pokracovat, davam palec nahoru. Pribeh primo navazuje na "JL: War" (2014), takze kdo nevidel, muze byt trochu mimo. Na Cyborga uz jsem si od minula docela zvyknul - skoda jen ze jeho technologicke vymozenosti trochu ubiraji moznosti Batmana se vic prosadit. Na Shazama si ale asi nezvyknu nikdy - je to zkratka pubertak v dospelem tele, takze bude asi vzdycky pusobit trochu jako posuk. Naopak Green Lantern si zachoval svuj spravny humor, co se mi libil uz ve "War". Zbytek, tedy Flash, Wonder Woman, Superman a Batman jsou standardni a nijak neprekvapi. Ale to nevadi. Podobne jako ve "Flashpoint Paradox" (2013) si uzil "svuj dil" Barry Allen, nyni venovalo DC pozornost u nas urcite neprilis znamemu Arthuru Currymu aka Aquamanovi (ktereho stvoril jiz r. 1941 Paul Norris) a adaptovalo storyline "Throne of Atlantis" tria Johns, Pelletier, Reis. Pribeh i zpracovani jako takove nijak nevybocuje a nevynika. Je to zkratka jakoby "jen dalsi JL". Ale ta zmena prostredi proste bodla. Vetsina scen pod vodou, dosud neokoukany a malo obsazovany hrdina... Fakt jsem si to uzil. Misty mi to prislo jak akcni verze disneyovske "Male morske vily" :) To asi ten trojzubec.. :) A v titulcich stejne jako minule - mala dotacka ;) [P.S. za zminku jeste stoji, ze se Aquaman objevi i v nasledujicim "Batman vs Superman: Dawn of Justice" (2016), kde ho ztvarni J. Momoa, i kdyz jak udelaji z tohoto havajskeho "Conana" blondaka s modryma ocima fakt netusim :-D, bohuzel Hemsworth - nebo jeste lepe Evans - se upsali konkurencnimu Marvelu, takze musi skorovat za Avengers:) ]

Opravdu prekvapive velmi dobry rodinny film. Medvidek Paddington sice neni na pohled dvakrat roztomily, spis je ztvarnen pomerne realisticky, ale kupodivu to vubec nevadi. Jeho sice jednoduchy, ale mily a vpodstate dojemny pribeh o hledani noveho domova a rodiny bohate staci. Uz od jeho cesty do Londyna a cekani na nadrazi budete mit chut mu pomoct a nejradsi si ho vzit domu. I kdyz je to v lidskem svete novacek a nemehlo, ktery svym nove nabytym opatrovnikum pridela nejednu vrasku, rodina ktera se ho ujme nakonec zjisti, ze jim nekdo takovy dlouho schazel. Vizuelne je to skvele. Srst, cela postava medvidka, grimasy, pohyby...vsechno je velmi prirozene a srovnatelne se skvelou CGI praci v "Usvitu planety opic" (2014). Po chvilce uz ani nebudete dumat, jetsli je medvidek kresleny, protoze interakce se svetem i lidmi jsou vpodstate bezchybne. Filmova iluze tedy brilantni. K tomu prijemna opravdu britska atmosfera. Byty, obchody, metro. Sice v modernim Londyne, ale tak nejak az pohadkove utulne, neco jak v Harry Potterovi. Hudba je kvalitni, skvele jsou ty vlozky cernosske kapely. No a co se tyce pribehu, samozrejme nemuze chybet zaporak(cka). Te se zhostila Nicole, a i kdyz je to hodne podobna role jako v "Zlatem kompasu" (2007), jeji propojeni s pribehem je nenasilne a dotvari mozaiku vztahu a postav. Co mi prislo nejzajimavejsi je to, jak svet Paddingtona bere. Najednu stranu si sice lide kolem uvedomuji, ze je to zvire, ale vlastne jim to ani neprijde divne, ze nosi kufrik, kabat... Zkratka ho berou jako jakehokoliv cizince, tak trochu ho vnimaji, ale spise ignoruji. Tohle "nastaveni vnimani okoli" se jim povedlo - je originalni a zaroven dulezite pro dej. Zaverem snad tedy, ze pokud ma mit neco pridomek "rodinny", tak je to tenhle film. Neni trapny, humor tak akorat, misty dojemny a hlavne kouzelne pohadkovy. I bez magie a fantasy priserek jak je vetsinou zname.