HiddenDragon

Nejdelsi, ale podle me i nejvtipnejsi Indiana Jones. Tentokrat z roku 1938. Opet se vraci naciste a jejich snaha zneuzit legendarni cirkevni artefakty. Tentokrat se padouchum zachtelo svateho gralu, a navic vezni Indyho otce, Jonese starsiho, ktery se badanim o gralu zabyva cely zivot. Spielberg s Lucasem opet dokazali, ze jim napady nedosly, a dat do rodinneho vztahu Forda a Conneryho byla vyborna volba. Oba se skvele doplnuji a jejich handrkovani prinese nejednu vtipnou situaci. K tomu opet cistokrevne dobrodruzstvi (cast v Benatkach misty hodne pripomina bondovky), ktere zavede hrdiny az do Berlina, kvalitni Williamsova hudba a samozrejme spousta pasti a nastrah. Mne v tom proste nic nechybi. A tu trochu "umelou" vzducholod jim odpustim, holt jeste nebyly tak dobre trikove technologie :) [Oscar 1990: Strih zvukovych efektu]

Dvojka Indyho drzi nastavenou kvalitu, jak vizuelne, tak pribehem, i kdyz defacto se jedna o story (v roce 1935) predchazejici o rok prvnimu dilu (1936). Nehraje to vsak roli, nijak to na sebe nenavazuje, akorat se tentokrat podivame do Asie. Jones nas veme "na vylet" z Ciny do Indie, kde starobyly kult uctivajici bohyni Kali hodla ovladnout svet a podmanit si ostatni nabozenstvi. Chybi mu k tomu najit zbyle Sankara kameny, a to by nebyl Indy, aby jim v tom nezabranil. Opet tu mame cistokrevne dobrodruzstvi, vtipnou akci, Williamsovu hudbu... Zkratka komu se libila jednicka, druhy dil bude urcite taky. Pisek a poust Spielberg s Lucasem vymenili za dzungli a spoustu hmyzi haveti, nacisty za nabozenske fanatiky :) Pasti a kobky zustaly, jen pridali misty trochu hororovejsiho razeni. Ale stale to zustava vpodstate rodinnym filmem, ktery pobavi dospele i deti. Efekty na tehdejsi pomery urcite ohromily, dnes uz je poznat, kde zasahli trikovi specialiste. Prilis to ale nevadi, cela ta atmosfera a styl, charisma hlavnich postav a svizne tempo, vsechno vynahrazuji. [Oscar 1985: Vizualni efekty]

Nemuzu se zbavit dojmu, ze byl "Dinosaurus" pro Disney studio experimentem. Snaha o zachovani realisticnosti vsech druhu je zajimava. I kdyz zvirata mluvi, prece jen to misty vizuelne pusobi trochu jak dokument BBC. Tim, ze hlavnim hrdinou je dinosaurus, trochu to omezuje vyjadrovaci schopnosti (velka vaha, zadne ruce/nohy). Svym zpusobem to pak vyvazuje opici rodinka, ktera Aladara prijala za sveho. Pribeh jako takovy je velmi jednoduchy - putovani do "zeme zaslibene", do hnizdiste, ktere snad nebylo stizeno katastrofou jako Aladaruv ostrov. Presto se autorum do takoveho banalniho konceptu podarilo vmestnat hezke az dojemne myslenky, jak je nutno brat ohled na slabsi a starsi, nebo si vzajemne pomahat. Presto je plno jinych filmu, ktere do podobne stopaze vmestnaji deje trochu vic, nebo dokonce pisnicky. To je dalsi duvod, proc tenhle film povazuji za pokus - na pomery Disney se zde vubec nezpiva, dokonce tu neni ani titulni song. Jakoby vsechny finance spolkla grafika (ktera navic uz na dnesni dobu neni uplne bez chyb). Ani prilis humoru zde deti nenajdou. Pusobi to tak nejak "seriozneji", a zrejme to studiu moc nevyslo, jelikoz zadne pokracovani se nekonalo. Je to urcite hezky koukatelny kousek, ale v mori mnohych nabusenych konkurentu (od DW, ale i Disney a Pixaru) zkratka "Dinosaurus" zanika...

Kdybych to videl poprve, asi necham jako vetsina pet hvezd. Ale cim vic to clovek kouka opakovane, tim spis mi tam par veci nesedi. Situace, ktere jsou zkratkovite pro film, ale vlastne moc nedavaji smysl. Mozna je taky postupne najdete. Samozrejme, nic to nemeni na tom, ze je to legendarni "dobrodruzo", bez ktereho by pozdeji nevznikl napr. Tomb Raider a podobne serie. Nemluve o tom, ze samotny Indy si vydobyl nekolik pokracovani (V r. 2023 celkem 5 filmu), komiksove i videoherni adaptace. I po mnoha letech pusobi ta "fyzicka" cast stale velmi poctive. Dzungle, poust, kobky... Spousta komparsistu, kvalitni kaskaderi i kamera, ale napr. trikova cast, ktera byla tehdy na oscara, je dnes uz spise beckoveho vyzneni - at uz ruzne masky, ktere jsou jak pest na oko (treba ty zesikmene oci) nebo animace ala Evil Dead. Bohudik za skvely nadcasovy casting, ktery z 200% tahne Ford (tehdy mu bylo 39 let), lehky nadhled a humor a samozrejme Williamsuv soundtrack [4x Oscar 1982: Vyprava, Zvuk, Strih, Vizualni efekty, +Special Achievement Award za Strih zvukovych efektu]

50. animovany film Walt Disney Studios (pocitano bez druhych a tretich dilu, ktere jsou vydavany rovnou na video) a po vsech strankach kvalitni pohadka se vsim vsudy - s padouchy, princeznou, romantikou a decentnim humorem i dojemnymi scenami. Disneyovky v novem tisicileti uz davno nesazeji jenom na zviratka, ktera mluvi, a podle me je to dobra zmena. Zde vlastne neni mluvici ani jedno. Samozrejme je studio nevymazalo uplne, ale ackoliv nemi, dokonale si chameleon Pascal i kun Maximus vystaci s posunky a ksichty. Belousovi by nesahal po paty ani lovecky ohar a okaty plaz neustale menici barvy je opravdu neskutecny domaci mazlicek. Pribeh o princezne zavrene 18 let ve vezi je sam o sobe grimmovsky drsny, a autori dokonale vystihli vsechny ty nuance, co takova izolace muze mlade divce zpusobit, a stvorili krasnou romantickou komedii. Zvlast kdyz umi Locika (v orig. Rapunzel) zachazet obratne s panvickou :) Kupodivu si i sikovne poradili s temi silene dlouhymi vlasy - maximalne je autori vyuzili a vlastne nikde to nepusobilo neohrabane. Vubec - cela ta animace byla velmi plynula, nerusici, vsechny gesta jak kdyby okopirovali ziveho herce, a i ty zamerne velke oci postav byly krasne. Songy jsou v disneyovkach "povinnosti" a z toho duvodu je zasadne sleduji v originale (soundtracky dvorniho disney-skladatele Menkena si to zaslouzi). Ani ve "Frozen" (2013) to ceske prezpivani proste nepusobi dobre (v beznych dialozich to tolik nevadi), tak jsem to nechtel riskovat ani zde. A pokud je kvalita stejna jako ve videoklipu Kerndlove (v DVD bonusech), tak potespanbu - na anglictinu proste nic nema, hlavne kvuli casto nepresnemu prekladu, ktery se narozdil od titulku musi v dabingu rymovat. I kdyz chapu, ze kvuli detem to dabovat musi, pro dospelaky tedy doporucuji neprznit puvodni dokonaly casting a hlasy... A na oscara nominovana "I See the Light" je perfektni.

I cesta muze byt cil? Bohuzel ne v tomto pripade. Nevim, jestli maji Americane tak zoufaly nedostatek kvalitni literatury, ale McCarthy je podle me jeden z nejvice precenovanych autoru, i kdyz bohuzel musim zatim soudit jen podle filmovych adaptaci, coz neni uplne fer. Kazdopadne ani "Tahle zeme neni pro stary" (2007), ani "Cesta" nejsou filmy, ktere bych povazoval za hodnotne. Oboji je svym zpusobem velky vyhypovany psouk. Na tak kratky film mi to prislo priserne zdlouhave, v druhe puli uz nudne a zaver totalni bankrot - ze se vlastne vubec nic nestane, to jsem necekal ani ve snu. "Nevis, jestli te na ceste neco neceka." rika muz chlapci (nikdo zde nema sva jmena). Ale ten radoby stastny konec slibujici nadeji (holcicka+chlapecek=nova generace) mi prisel naprosto nedostacujici. Vzhledem k obrazu totalni katastrofy, kdy uz neexistuji zvirata, rostliny umiraji a lide se poziraji navzajem, by to musel by zaver, resici vsechno razantne a jednoznacne. A ne tenhle prd. K tomu je bohuzel pridano, ze pribeh zamerne neuvadi absolutne nic o katastrofe, ktera postihla svet, a ktera alespon z filmu pusobi strasne nerealisticky. Neda se to ztotoznit s atomovou valkou, meteorem z vesmiru, nicim. Jakoby se Zeme sama snazila vyhubit vsechno, co po ni beha a roste (hori, borti se lesy...). V tom vsem se McCarthy snazi ukazat zrejme podstatu lidstvi. Jak si i v nejhorsich casech zachovat sebeuctu a lasku, vsechno tak nejak "lidstvo sobe", s hodne "antibozskym" vyznenim. A i kdyz se ustredni dvojice (zlaty Aragorn, ale ten Kodi vypada jak holka) plus par dalsich postav snazi sebevic, na tak depresivni film to ve me nevyvolavalo temer zadne emoce (a to jsem byl ovineny, cili spravne naladen). Takze neco je spatne, bud film, nebo samotny pribeh. Kazdopadne Pulitzerova cena??? To to byl zrejme jediny roman v roce 2007, jinak to nechapu. Podle me McCarthy a lide, co z jeho knih tvori filmy, se snazi rict cosi, co tam vlastne ani neni. Je to hledani smyslu byti v prazdnem hrnku od kafe. Je to velmi vagni, temer o nicem... Kazdopadne kamera a vizual na jednicku. Presto si stojim za tim, ze kdo chce apokalypsu, at sahne po videohrach - Fallout, The Last of Us a dalsi. O tisic procent lepsi zazitek.

Podle me je tento snimek trochu nadhodnocen. Stejne jako napr. "Pulnocni kovboj" (1969). Osobne jsem cekal trochu jiny vyvoj deje. Asi tak v pulce to na me zacalo pusobit jako "Americka krasa" (1999), tempo bylo dramatictejsi a rychlejsi. Navic se Ben dozaduje svatby a krevnich testu. To uz jsem si rikal, ze nakonec oni snad budou sourozenci, ze proto pani Robinsonova trvala, aby se Ben s jeji dcerou neschazel. A to by podle me bylo scenaristicky mnohem poutavejsi. Takze osobne jsem byl koncem zklaman, ac ho nekdo vyzdvihuje do nebes. "Absolvent" je proste o necem jinem, nez jsem mel pocit vetsinu filmu. Spis se jedna o jakesi generacne socialni drama, protest proti svetu snobskych vecirku, na kterych je Ben temer atrakci, protest na truc vsem tem neustalym usmevum vyssi vrstvy, ktera lidem lajnuje zivoty a svazky, kde je svatba cosi jako predem dohodnuta vec dana okolnostmi a znamostmi rodin. A v tom vsem se citi Ben strasne sam. Jako za sklem, jako v akvariu nebo pod vodou. A rezie to takto metaforicky sikovne naznacuje. Spolu s ruznymi fikanymi prechody a praci s kamerou je to asi duvod, proc film dostal oscara za rezii. I po letech to stale pusobi dobre, ten neotrely styl prace se scenami. Do toho vseho hrajou uzasni Simon a Garfunkel, az jsem mel pocit, ze je film spis jen kostrou k soundtracku. Samozrejme je to naopak, snimek je adaptaci knihy Ch. Webba, ale za sebe rikam, nebyt Simonovych pisni, mozna by se film nestal tak popularnim. Hoffman je perfektni a K. Ross nadherna. Ale dneska uz ten pribeh tolik neohromi. I Amerika je o kus dal, v nazorech, v chovani... Takze film, ktery byl v 60. letech urcite rebelskou peckou s par zabery na bradavky, dnes takovy dojem proste nebudi. Je to jen "tak trochu jina" lovestory, o tom jak prijit o panictvi a zamilovat se do dcery sve starsi milenky, a jak si mladi a laska nakonec prosadi svou.

Je to neco mezi 3 a 4*. Byt o par let starsi, sahnu urcite vys. :) Predevsim je to rek bych vice zensky zamereny muzikal (podle me tak 40+), ostatne reziserkou je zena. Protoze cely ten dej, kamera, scenerie...je to vsechno tak strasne krasne letni, dokonale a pestrobarevne a navic retro, ze je to proste kycovite. Uz samotny napad Catherine Johnson udelat z pisnicek ABBA pribeh s dejem je docela silenost, ale kupodivu se to podarilo. Nejdriv na jevisti, pak i jako film. Tezko rict, zda se dalo udelat neco lepsiho. Fakt je, ze nektere skladby sedi "jak prdel na hrnec" :) V deji mi osobne nejvic vadi, ze ten konec je takovy zvlastni, ze se vlastne ten hlavni problem vubec nevyresi, ze se ucastnici spokoji s jakymsi podivnym status quo :) Ale budiz, protoze to nejdulezitejsi - tedy skladby od ABBA - tu je, a dokonce je opravdu slusne zpivaji i "nezpevacke" star, jako M. Streep (v dobe nataceni mela nejakych 59 let - klobouk dolu!) a dokonce i P. Brosnan, jehoz zaverecna "When All Is Said and Done" je fakt povedena. Choreograficky je pak skvela "hlavumotajici" sborova "Voulez-Vous"". Pro fanousky ABBA je muzikal (v jakekoliv verzi) proste povinnost, pro ostatni je to svezi oddychovka s odzbrojujici letni atmosferou. ABBA vzdycky byla tak trochu kyc...ale kdyz je spravna nalada, je to prijemna podivana. Skoda ze ani v kine, ani z bluraye (kde jsou mimochodem zase zprasene titulky) me neoslovila Seyfriedova. Ta zenska ma proste tak vypouleny oci, ze ma snad neco se stitnou zlazou. Anebo proste nemam rad blondyny :)

Nema to daleko k jedne hvezde. Na muj vkus z 90% velmi trapny humor. Videl jsem nekolik epizod a pokazde tak jediny povedenejsi vtipek, jinak dost ubohe. Nemluve o tom, ze takhle to v nemocnici vubec nechodi. Je to vsechno strasne prehnane, vsechny postavy jsou nejakym zpusobem ujete a nenormalni. Nejzajimavejsi je vzdycky jen konec s temi uvahami hl. hrdiny. A taky ocenuji, ze je to opet jeden z mala serialu o doktorech, ktery neni vylozene zamereny na chirurgy (Braff hraje internistu) - coz je pro laickou verejnost asi vizuelne nejzajimavejsi obor. Presto treba rovnez "nechirurgicky" "House" je svym ironickym humorem mnohem dal nez prvoplanovi "Scrubs". A zminene "chirurgicke" serialy - "Pohotovost", "Chicago Hope" - ackoliv nejsou komedialni, jsou zase medicinsky i zobrazenymi vztahy a problemy mnohem serioznejsi nez tahle naspeedovana a ukecana ptakovina, kde me asi nejvic irituje postava, kterou hraje John C. McGinley, jakysi trapny Houseuv odvar. Brr.

Podobne jako "Ze zivota hmyzu" bratri Capku nebo "Pribehy Lisky Bystrousky" Janacka/Tesnohlidka, i Cats jsou jakousi pohadkou s alegorickymi motivy, zalozenou na basnich angl. spisovatele T.S. Eliota z knizky "Old Possum's Book of Practical Cats". Dejove je to velmi jednoduche...kazdym rokem se kocky schazeji na bale, kde jedna dostane privilegium vstoupit do kociciho raje. Divakovi se pak postupne predstavi ruzne typy kocek, ruznych povah, vzhledu a "povolani". Zajimavejsi je asi cele zpracovani, kde vyniknou kostymy, masky, choreografie a vubec fyzicka narocnost tanecnich cisel, spojenych se zpevem. Pestrost kocicich hrdinu se take odrazi ve spektru pisni. Nejchytlavejsi je asi melodie z "Jellicle Songs for Jellicle Cats", nejznamejsi a nejkrasnejsi pak jedina skladba, ktera nepochazi od T.S.Eliota - "Memory" v podani Grizabelly (Elaine Paige). A. L. Webber proste umi. Napr. na Broadwayi byly Cats tretim nejdele hranym kusem (prvni je Fantom opery a druhe Chicago). A i kdyz neni muzikal zanr, ktery bych musel mit kazdy den, raz za cas je to prijemna podivana. A tohle TV zpracovani je povedene.